Zdar.
Mám v plánu se na zimu pomalu vrátit k tomuhle simulátoru.
Dotaz: existuje v IL2 BOS někakej model počasí; termika, vítr (snos), turbulence, efekt plavání při zemi, ovlivnění přístrojů výškou/tlakem/teplotou apod., jak věrohodně je řešeno přetáčení/nedotáčení kompasu v orientaci jih/sever apod.
Magote, drž se od toho opičáka raději dál, zdá se, že je to nakažlivé ; )
"Máte právo říkat cokoli. ... Právo být na veřejnosti za hlupáka je u nás garantováno ústavou. Ale právo něco vyslovit nedělá z toho výroku pravdu. Pravda se prokazuje nebo vyvrací porovnáním s fakty. Kdo tenhle princip nerespektuje, s tím je těžká řeč. Všichni smíme takovou diskusi odmítnout. To není zbabělost ani povýšenost, to je jen rozumné hospodaření se silami a časem."
BTW v BOSku je dokonce přesně simulována pozice měsíce. Tedy skutečně je měsíc tam, kde byl v tom 1942 ten den v tolik a tolik hodin, co máš nastavený v misi. Taky správně simuluje magnetickou deklinaci. Model atmosféry má propracovaný. Zvažuje tlak, teplotu ... tedy hustotu. S výškou se to samozřejmě věrohodně mění. Proto taky letadla na zimní mapě Stalingradu dosahují u země nezvykle vysokých indikovaných rychlostí. Vzduch je hustý, pitotka čte vyšší čísla. Plavání u země tam samozřejmě je, zkus si přistání třeba s prázdnou He 111. Snos větrem, turbulence ... to vše tam samozřejmě je a to věrohodně. Ale větroně tam nemají, takže termiku nevyzkoušíš.
V rámci druhoválečného bojového lítání stejně nemáš alternativu. CloD bude hotovej až za čtrnáct dnů, DCS nemá smysluplný obsah.
Saburo, hele kde jsem psal co o letadle stojícím na zemi? To sis prostě vybásnil.
Navíc, jestli jsi četl pozorně, musels dojít k tomu slovu hustota. Jde o hustotu vzduchu. Pitotka totiž čte, jak skoro správně říkáš, rozdíl statického a statického + dynamického tlaku. Tedy rozdíl je dynamický tlak. A dynamický tlak je funkce rychlosti. ... A ještě navrch hustoty. Proto se při konstantní TAS snižuje IAS s výškou. Klesá hustota. Víme? No a proto na mapě, kde máš výšku skoro na úrovni moře (Stalingrad) může dojít k tomu, že když je vysoký tlak a nízká teplota (ano byla tenkrát zima), hustota vzduchu je dokonce vyšší než v standardní atmosféře v nulové výšce a pak pitotka ukazuje IAS dokonce vyšší než TAS. Tos nevěděl?
Boha jeho Saburo, skutečně se se mnou o tom chceš hádat? Nechceš si mezitím ověřit, z čeho vlastně máš diplom, jestli z vůbec čeho?
No jak chceš Saburo. Chápu, že uznat chybu je těžké. Ale tak co, napsals kravinu a trváš na ní. Navíc jsi tu detailně popsal, jak vlastně nevíš, jak to funguje a to přesto, že se zjevně máš za odborníka.
Já tedy smutný nejsem, se zas jednou slušně bavím. Děkuji.
Není dynamický tlak spíše fcí vazkosti (viskozity)? Tudíž, stejně jako se mění Machovo číslo, bude se rozdíl mezi IAS a TAS řídit teplotou a nikoli abs. tlakem či hustotou?
Mch., v MSFS bude (byl od verze z r. 97) správně jak Mesíc, tak polohy hvězd a tranzity těles, pro čas a polohu, takže se tam bude dát (dalo) provozovat i navigaci podle hvězd... pokud jste magoři jako já
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Tak za prvé, Rumcajs má samozřejmě pravdu s IAS a TAS, v zimě u země bude IAS skutečně vyšší, než TAS, je to jako kdyby to letadlo teoreticky letělo pod hladinou moře, ale takových míst se na zemi najde málo.
Za druhé, se stejným výkonem motoru letadlo má v zimě dokonce nižší TAS než v létě, v zimě je vzduch hustší, tedy klade letadlu větší odpor a tedy letadlo musí mít nižší TAS. Na druhou stranu, hustší vzduch znamená větší vztlak a letadla v tý zimě například líp stoupaj.
Za třetí, se zvětšením výkonu motoru to má háček... Věděl bys Saburo proč? Výkon motoru se signifikantně zvedne třeba u P-40E, u Zlína 42/143 a nebo u letadel bez kompresoru. Ale u naprosté většiny druhoválečných mašin NE! Jakmile má letadlo nějakej regulátor plnícího tlaku a nebo aspoň omezovač plnícího tlaku třeba jako ruské mašiny, tak pustěj do válců v létě nějakej MAP kterej je omezenej, v zimě sice kompresor nafouká vyšší tlak ale regulátor/omezovač tam pustí stejnak jen to samý co v létě, tak moc ke zvýšní výkonu nedojde... Rozdíl je u P-40 nebo toho Zlína, který žádnej regulátor/omezovač nemaj a do válců se pustí s plně otevřeným plynem prostě to, co je kompresor schopnej nafoukat... U letadel bez kompresoru je to pak obdobný, do válce se může dostat maximálně atmosférický tlak, takže když se atmosférický tlak zvedne, zvedne se i plnící tlak... Ae jak píšu, toto není případ naprosté většiny WW2 letadel u země. Samozřejmě, v jistých výškách (nad kritickou výškou pro daný rychlostní stupeň kompresoru) je to i jejich případ...
Edit: Celý s to dá snadno představit, jako kdyby se u danýho letadla ta křivka TAS/výška protáhla dolů do záporných výšek, protože lítat v teplotách pod teplotou standartní atmosféry je jako lítat teoreticky pod hladinou moře, jak už sem psal výše...
Upravil/a Hot_Dog dne 29-10-2019 11:12
Není dynamický tlak spíše fcí vazkosti (viskozity)? Tudíž, stejně jako se mění Machovo číslo, bude se rozdíl mezi IAS a TAS řídit teplotou a nikoli abs. tlakem či hustotou?
Mch., v MSFS bude (byl od verze z r. 97) správně jak Mesíc, tak polohy hvězd a tranzity těles, pro čas a polohu, takže se tam bude dát (dalo) provozovat i navigaci podle hvězd... pokud jste magoři jako já
Samozřejmě že viskozita reálně ovlivňuje měření (čtení) tlaku v pitotce. Ale vzduch a třeba voda jsou tekutiny, které nemají vysokou viskozitu. Navíc se jejich viskozita nemění významně v typicky měřených oblastech. Tedy se běžně v těchto případech zanedbává.
Dynamický tlak je hustota * rychlost na druhou dělená dvěma.
Tedy z prvního bodu čtení se bere:
P1 = Ps + Pd
kde
Pd = d * v^2 d - density (hustota)
Ps je statický tlak
Pd je dynamický tlak
Z druhého bodu čtení se bere
P2 = Ps
tedy z toho je zřejmé, že P1 - P2 je Pd, což je dynamický tlak.
a Pd je d * v^2
Tedy rozdíl těch dvou tlaků stačí vynést na kvadratickou osu a je z toho po ocejchování IAS. Nebo se to upraví tak, aby ten průběh nebyl přímo kvadratický, ale poněkud lidsky smysluplnější (třeba lineární) a je z toho budík IAS. Tedy to je ta magická krabice, o které mluvil Saburo. Ta magičnost je jen rozdíl dvou tlaků.
Celá ta myšlenka stojí na tom, že ten bod na čele pitotky stojí přímo proti proudu vzduchu. Tedy tlak tam odpovídá statickému tlaku a tlaku nutnému pro zabrždění proudícího vzduchu na nulu. Na čele té pitotky je rychlost nula. No a proto se ta dynamická složka tlaku chápe jako kvadrát rychlosti. Je to energie, která je třeba na zabrzdění proudícího vzduchu. Statického tlaku není jak se zbavit, ten bude v čtení v jakémkoli místě měření. Ale pokud se najde místo měření, kde ta dynamická složka bude nulová či skoro nulová, tak se dá udělat rozdíl. A rozdíl se udělá triviálně. Třeba zde je vidět, jak snadné je udělat rozdíl dvou tlaků.
Tak za prvé, Rumcajs má samozřejmě pravdu s IAS a TAS, v zimě u země bude IAS skutečně vyšší, než TAS, je to jako kdyby to letadlo teoreticky letělo pod hladinou moře, ale takových míst se na zemi najde málo.
Za druhé, se stejným výkonem motoru letadlo má v zimě dokonce nižší TAS než v létě, v zimě je vzduch hustší, tedy klade letadlu větší odpor a tedy letadlo musí mít nižší TAS. Na druhou stranu, hustší vzduch znamená větší vztlak a letadla v tý zimě například líp stoupaj.
Za třetí, se zvětšením výkonu motoru to má háček... Věděl bys Saburo proč? Výkon motoru se signifikantně zvedne třeba u P-40E, u Zlína 42/143 a nebo u letadel bez kompresoru. Ale u naprosté většiny druhoválečných mašin NE! Jakmile má letadlo nějakej regulátor plnícího tlaku a nebo aspoň omezovač plnícího tlaku třeba jako ruské mašiny, tak pustěj do válců v létě nějakej MAP kterej je omezenej, v zimě sice kompresor nafouká vyšší tlak ale regulátor/omezovač tam pustí stejnak jen to samý co v létě, tak moc ke zvýšní výkonu nedojde... Rozdíl je u P-40 nebo toho Zlína, který žádnej regulátor/omezovač nemaj a do válců se pustí s plně otevřeným plynem prostě to, co je kompresor schopnej nafoukat... U letadel bez kompresoru je to pak obdobný, do válce se může dostat maximálně atmosférický tlak, takže když se atmosférický tlak zvedne, zvedne se i plnící tlak... Ae jak píšu, toto není případ naprosté většiny WW2 letadel u země. Samozřejmě, v jistých výškách (nad kritickou výškou pro daný rychlostní stupeň kompresoru) je to i jejich případ...
Edit: Celý s to dá snadno představit, jako kdyby se u danýho letadla ta křivka TAS/výška protáhla dolů do záporných výšek, protože lítat v teplotách pod teplotou standartní atmosféry je jako lítat teoreticky pod hladinou moře, jak už sem psal výše...
Ano, to je věc, kam jsem se radši nepouštěl. Letadla s přeplňováním omezují hmotnostní tok vzduchu jdoucího do válců. Díky za vstup. Zde bych doporučil, aby to objasnil někdo povolanější. Nakonec i toto se zde již diskutovalo.
Rumcajs napsal:
Ano, to je věc, kam jsem se radši nepouštěl. Letadla s přeplňováním omezují hmotnostní tok vzduchu jdoucího do válců. Díky za vstup. Zde bych doporučil, aby to objasnil někdo povolanější. Nakonec i toto se zde již diskutovalo.
Jo Rumcajsi, taky sem se dlouho rozmejšlel, jestli se do tohohle pustim, aby mě tu někdo "nesežral" Ale nakonec sem napsal jen základy, dalo by se o celý problematice toho určitě napsat daleko víc, ale tohle je takovej základ, kterej signifikantně ovlivňuje tu problematiku, drobný nuance ať už vysvětlí někdo jinej, ale výsledek bude stejnej...
Mě do toho netahej, já vůbec nevím, o čem mluvěj... : )
"Máte právo říkat cokoli. ... Právo být na veřejnosti za hlupáka je u nás garantováno ústavou. Ale právo něco vyslovit nedělá z toho výroku pravdu. Pravda se prokazuje nebo vyvrací porovnáním s fakty. Kdo tenhle princip nerespektuje, s tím je těžká řeč. Všichni smíme takovou diskusi odmítnout. To není zbabělost ani povýšenost, to je jen rozumné hospodaření se silami a časem."
Saburo. Nastuduj si PV diagram. Vzduch, pokud se mění teplota, nemůže mít stejný tlak a objem. Ty tři veličiny jsou spolu spojené. Pokud se mění tlak, musí se měnit buď objem, nebo teplota, nebo většinou v reálu obojí. Pokud se mění teplota a objem, pak je to izobara. Pokud se mění tlak a objem, je to izoterma. Pokud nedochází k přenosu energie do okolí, je to adiabata.
Jo, chápu, jsem se dotknul tvého ega. Ale velikost tvého uražení ti víc pravdy nedá. Máš to jednoduše špatně. Netrvej na nesmyslu, přestane to bolet rychleji.
edit: jsem to napsal příliš rychle
Upravil/a Rumcajs dne 29-10-2019 12:48
-Vzrusuju te?
-
-Docela jo, jsi krasna zenska a chtel bych byt tvuj princ.
-
-To je pekne. Ale na to jsem se neptala. Potrebovala bzch yjistit, jak se yapina ceska klavesnice. Pomuyes mi?
To jsou Jaromíre defekty z realtime anti-anti-ads google teroru. Chyba není na tvém přijímači.
Už před 3 rokama jsem Chrome definitivně odinstaloval a přešel opět po 20 letech na FF
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
