Potřebuji poradit. Můžete mi někdo podrobně vysvětlit vztah mezi výkonností, plnícím tlakem a otáčkami vrtule. Něco jsem četl, ale nějakou základní souvislost špatně chápu a nedává mi to smysl. Vyzívám především Rumcajse, protože se moc rád vypisuje a tímto mu dávám příležitost. Nebo klidně kdokoli jiný třeba Jaromír a spol. Potřeboval bych to elementárně vysvětlit a třeba potom i na konkrétních letounech. Už mě nebaví offline a chci se tomu více věnovat a začít online v BOS
Litá se na plný plyn a otáčky se korigují ovládáním vrtule? Nebo se lítá s vrtulí na plno a otáčky se korigují plynem? Nebo od každého trochu? Proč vlastně nelítat se vším na max? Pokud neřeším spotřebu.
Zifi, začal jsem to spisovat, ale i když bych to úplně trivializoval, bylo by to na dvě stránky psaní. Navíc některý efekty se při trivializaci ztrácejí a nedávají smysl. A zejména vrtuli lze nejlépe vysvětlit s použitím obrázků a já nejsem obrázkově talentovaný. Takže jsem to smazal.
Chtělo by to nějakou populární publikaci.
Jestli máš angličtinu, pak zde je videjko. YouTube Video
Litá se na plný plyn a otáčky se korigují ovládáním vrtule? Nebo se lítá s vrtulí na plno a otáčky se korigují plynem? Nebo od každého trochu? Proč vlastně nelítat se vším na max? Pokud neřeším spotřebu.
Lítá se na režimy. Každý režim odpovídá nějaké výkonové hladině. Pokud je řeč o WW2, pak letadla mají stavitelnou vrtuli. A mají automatiku, která zajistí, aby nastavení vrtule zajistilo požadované otáčky.
Zifi, ako priklad ti uvediem Ju-88: najrychlejsi cestovny rezim je pri nastaveni otacok na 2300 a ATA na 1,2. To je myslim 80 % vykonu motora. Dalej tam mas rezim Climb, kedy plyn mas na 1,3 ATA (max) a vrtula je na 2300-2400 otacok. Ak das vrtulu na najvacsi tah a plyn na maximum, dostanes tzv. Take Off rezim, ovsem za chvilu (tak do troch minut) utrhnes motor. Viac-menej to plati i pre He-111 a Ju-87. Nemecke stihacky maju vrtule nastavovane automaticky, tam si davas pozor iba na ATA. U sovietskych strojov nastavujes oboje (k nim ti ale pokystne viac informacii niekto iny, prakticky ich nelietam).
Většina letadel se stavitelnou vrtulí mají tzv. konstant-speedku. Jakože drží konstantní otáčk. Pilot si pákou vrtule nastavuje velikost těchto konstantních otáček. Smyslem je provozovat motor v konstantních, optimálních resp. ekonomických resp. maximálních povolených otáčkách.
Když pak přidáš přípusť motoru, ten začne běžet rychleji, vrtule na to reaguje přestavěním listů tak, aby kladly větší odpor a opět tím docílila konstantních, tebou nastavených otáček. Ale listy jsou ve větším záběru, tedy letíš rychleji.
Kolik otáček správně nastavit a kolik plynu k tomu dát, to záleží na každém motoru, letadle, výšce a letovém režimu, kterým chceš letět. Bádej v manuálech jednotlivých letadel.
Obecně ale čím vyšší otáčky vrtule, tím rychleji letíš a tím více trápíš motor.
Specialita jsou německé stíhačky, které disponují hydraulicko-mechanickým udělátkem (hrdě nazvaným "Řídicí zařízení" ), které v závislosti na přípusti plynu samo nastavuje otáčky vrtule. Dle logiky "hodně plynu -> asi chce letět rychle, zvýšm otáčky vrtule, málo plynu -> asi chce šetřit, snížím otáčky vrtule". Toto je "automatika" v německém smyslu slova. Automatika jde vypnout a pak si nastavuješ nikoli otáčky, ale přímo úhel náběhu (stoupání) vrtule. Když pak odlehčíš motoru (střemhlavým letem), motor přetočíš. Když jej naopak zatížíš (stoupání), budeš ho dusit.
Všechny ostatní vrtule (německé bombardéry a všechna ruská letadla) ve hře jsou "konstantspeedky", tedy drží nastavené otáčky, někdo i tomuto chybně říká "automatika".
Upravil/a 1stCL_Jiricek dne 02-05-2017 15:28
1) Pevná vrtule. Tedy WW1 nebo malá slabá letadla. Pilot řídí jen přípusť motoru.
2) Manuálně stavitelná vrtule. Např. Bf 109 až do verze E3. Pilot řídí přípusť motoru a přímo úhel nastavení vrtule. Vrtuli řídí tak, aby dosáhl požadovaných otáček. Přípusť řídí podle požadovaného provozního režimu. Jedná se o dost nekomfortní systém pro stihačky. Pilot imrvére štěluje tu zatracenou vrtuli, jinak mu to nepodává výkony, či zničí motor.
3) Vrtule s konstantními otáčkami. Třeba Spitfire. Systém, kde pilot řídí přípusť a další pákou řídí požadované otáčky. Mezi pilotem a úhlem nastavením vrtule je zařízení, které se stará o to, aby se vrtule nastavila tak, aby to celé běželo na nastavených otáčkách. Úhel nastavení vrtule se mění sám podle aktuálních podmínek. Se vzrůstající rychlostí stoupá, s klesající rychlostí klesá. Prostě to reguluje vrtuli tak, aby to drželo nastavené otáčky.
4) Sdružený volič plynové přípusti a otáček. To má Bf 109 počínaje verzí E4. Nebo Jakékoli FW. Plynová páka řídí oba parametry, vlastně volíš tou pákou režim, který má k sobě přiřazený plnící tlak a otáčky. Zas je tam zařízení, který automatizuje nastavení vrtule tak, aby se dosáhlo požadovaných otáček. Tohle je z pohledu pilota nejkomfortnější zařízení. Jen určuje požadovanou úroveň výkonu, automatika řeší vše ostatní.
Celkem jednoduše. Za WW1 řešíš plyn a asi systost směsi.
Za WW2 můžeš buď
- nastavovat jen jednu páku sdruženého voliče
- nebo dvě páky plyn a RPM odděleně
- nebo tři páky plyn, RPM, systost
a do toho všeho ještě můžeš a nemusíš mít automatiku na přepínání kompresoru.
Pánové všem Vám děkuju. To jsem přesně potřeboval. Ale budu otravovat dál. U Jak-1 se dá ta vrtule přepínat na automat. Můžu mít nějaký důvod tu vrtuli mít nastavenou na manuál? Může mi někdo vysvětlit jak tohle všechno funguje třeba u Jak-1 a La-5
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
