Na IL2 BOS fóru běží velmi zajímavá diskuze. Je to ve vláknu pojednávajícím o kalkulacích tahu (thrust) těch našich lítadel http://forum.il2s.../?p=325317. Diskuze se dostala k známému a diskutovanému Meredith efektu u P51. Pro úplnost, jde o to, že chladič (tvar kanálu, kterým proudí vzduch) P51 je tvarován tak, že díky ohřevu proudícího vzduchu se dosahuje zvýšení rychlosti proudění na výstupu z chladiče a to má produkovat přídavný tah. Velikost tohoto tahu je často zatracována či opěvována v různých diskuzích.
Meredith effekt sice funguje, ale aby byl signifikantní, musela by se významně zvednout teplota ohřevu. Což ale u kapalinového chladiče není možné, protože tam je teplota limitovaná teplotou chladícího media. P51 tedy produkuje nepodstatnou část tahu v chladiči, ale odpor převažuje, není to tedy řešení, kde by tah převažoval nad odporem. Navíc našli to, že chladič je umístěn nevhodně vzadu. Jeho sání je za bodem odtržení mezní vrstvy od trupu, tedy jeho účinnost je tím poznamenaná. Kdyby byl chladič posunut poněkud dopředu, zvýšila by se jeho účinnost.
Pak tam o P51 povídaj další věci, který jsou zajímavý, ale nesouvisí přímo s tím Meredith efektem. Popisují, jak lze vylepšit P51 pomocí moderní výpočetní techniky a zlepšit tak jeho vlastnosti pro závodění. No přečtěte si to, je to poutavé čtení.
na plalbě se o tom diskutovalo... ve vlákně k LA-7. Borci to tam mohutně počítaj a mám pocit, že dopočítali přídavný tah na úrovni vlastního odporu chladiče.
Jsem si to se zájmem pročetl a dospěl k závěru, že na palbě se diskutuje stejně jak zde. Nakonec na IL2 fóru je to taky stejné a vlastně kdekoli jinde.
No klukům to tam přišlo matematicky a termodynamicky strašně jasné. Spočetli několika triviálníma vzorečkama maximálně teoreticky dosažitelný tah chladiče ve výši 1114N. Což to je super, kdyby tohle věděl Meredith už tenkrát, nemusel kolem toho dělat takovou vědu.
Jo, no ten NASA článek vlastně říká úplně jiný obrázek. Není to takhle jednoduše průzračné. Ten tah není nijak zásadní. V zásadě je v tom článku i graf tahu podle teploty. A při 210 stupních Farenheita na výstupu z chladiče to dávalo magických 60 liber. Což asi znamená, že to je 264Newtonů. Nicméně tu teplotu by to nejprve muselo být schopno opravdu dosáhnout. S poklesem teploty padá tah velmi rychle. Celkový odpor chladiče je pak 2-3% odporu celého draku.
Hmm, je to možný, už je to šíleně dlouho, co jsem to zkoumal podrobněji. Když jsem teď koukal na wwiiaircraftperformance, tak jsem tam to, co jsem hledal, nenašel. Už nevím, kde jsem to četl .
Upravil/a 1stCL_Fucida dne 20-01-2016 18:28
Co psal Crum na IL2 fóru, největší potíž je v tom, že se to v podstatě nedá změřit. Ten efekt sice existuje, ale prakticky se nedá říct, kolik toho efektu vlastně je. A co dělá třeba tvar toho chladiče a co dělá samotný fakt, že proud vzduchu z chladiče ovlivňuje proudění kolem trupu.
Jinak na IL2 foru se s ním někdo pořád hádal, jako že to je významný efekt. A na podporu své teze postoval nějaký (tuším NASA) dokument tvrdící, že tato propulze může být tak významná, že se stane jediným pohonem. Což Crumpa strašně pobavilo, protože ten dokument znal a chudákovi "odborníkovi" prozradil, že mu tam chybí ta část dokumentu o tom, že aby se tak stalo, je třeba ohřát ten vzduch na 1500 stupňů Celsia. Je to docela švanda si číst to IL2 forum. Crump je zjevně člověk, který toho o tom dost ví prakticky i teoreticky a kdejakej moula, co si přečetl nějakou knížku o WW2 si myslí, že je partner do diskuze.
Jediný, nad čím by se dalo uvažovat by byly právě vzduchový chladiče u La-5/7 a u FW-190A/F - jednak tam je takovej ten "ventilátor", druhak hlavy válců maj přecijen trochu vyšší teplotu než kapalinový chladiče/chladiče oleje - a aby toho nebylo málo tak do tý výstupní štěrbiny jsou hnaný plyny z výfuku. (Plus celou dutinou motoru vedou výfuky.)
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
.
