Nálet na Bari byl noční útok německých bombardérů na významný zásobovací přístav spojenců na jihovýchodním pobřeží Itálie ze dne 2 prosince 1943. Je jasný, že jak se ve válce udál nějaký masakr, saldy na to hned vyrobí misi. O této události byly napsány celé knihy a my si jen řekneme pár základních informací o tom co se tenkrát stalo.
Válečná situace
28. listopadu až 1. prosince proběhla Teheránská konference za osobní účasti spojeneckých vůdců. Roosevelt s Churchillem zde oznámili provedení operace Shingle a Overlord. Stalin na podporu vylodění ve Francii přislíbil hlavní letní ofenzivu (Bagration). Západní spojenci potřebovali v této fázi co nejdříve získat politické vítězství v podobě obsazení Říma i zdejší velká letiště. Luftwaffe byla zatlačena a spojenci se mohli opřít o vzdušnou nadvládu. Němci ale předtím v Itálii sehrávali dobrou defenzivní partii, dokázali dobře zvládnout italskou kapitulaci, přeskupit se, ustát vylodění u Salerna bez větší pohromy a donutit spojence svádět vleklé a ztrátové boje. Počátkem prosince se již stáhli k další obraně na předsunuté části Gustavovy linie. Bylo evidentní, že na tomto bojišti nečeká spojence nic moc dobrého a tudy cesta do Říše nepovede.
Přístav u dvousettisícového města Bari byl hlavním zásobovacím uzlem britské 8. Armády ale také 15. letecké armády , která se nedávno zformovala na letištích ve Foggia severně odsud. Nepřetržitě zde brobíhala vykládka válečného materiálu, přístav praskal ve švech a desítky lodí čekaly až příjdou na řadu. Protiletecká obrana byla nedostatečná a v přístavu takového významu nebyla svěřena ani žádná přímá stíhací ochrana, spojenci šli ve své lehkomyslnosti ale ještě dále, vykládka se nepřerušovala ani v noci a přístav byl celý osvícen!
2. prosince odpoledne, tedy v den útoku se konala válečná porada na které velitel severozápadního afrického taktického letectva letecký maršál Sir Arthur Coningham uvedl následující: "Němci prohráli válku ve vzduchu, považoval bych jako osobní urážku, pokud by Němci vyslali více jak jediné letadlo nad kterékoli město." Prohlášení to bylo sebejisté až velkohubé uvážímeli, že Luftwaffe provedla v předchozím měsíci opakovaně nálety na přístav Neapol.
Ve stejnou chvíli kdy pronáší tato slova, krouží vysoko nad přístavem Bari ve svém průzkumném letounu Me 210 pilot Werner Hahn. Protiletecká obrana už je na tyto lety zvyklá a neobtěžuje se ani vystřelit, nač zbytečně plýtvat municí. Hahn svou zprávu o situaci v přístavu po návratu ihned předává přímo do hlavního stanu polního maršála Kesselriga. Jeho plánovači však již předtím vypracovali plán na zničení letecké základny Foggia jako primárního cíle v oblasti. V místnosti je také přítomen velitel Luftflotte 2, generál polní maršál Wolfram von Richthofen, přimlouvá se pro útok na Bari neboť na tak komplexní cíl jakým byla Foggia neměl dostatek sil, věří, že zničení Bari ohrozí tažení celé 8. Armády. Slíbil pokud to bude příhodné, může nasadit až 150 bombardérů. Kesselring pozorně naslouchal, věděl, že slova zkušeného válečného veterána mají svou váhu a s útokem na Bari souhlasil.
Richthofen slíbil 150 letounů, ale zainteresované eskadry daly dohromady 105 bombardérů Ju 88A-4 z 76, 26, 30, 54, 77 a 100 KG. Jednalo se pouze o tento páteřní letoun. Další stroje typů He 111, Do 217 či He 177 ani žádné jiné se této akce nezúčastnily.
Stroje nesly na svých palubách standardní munici SC ráže 250 a 500kg nebo i AB500 a AB1000.
Do přístavu bylo svrženo i 9 vzdušných torpéd LT350.
Bombardéry startovaly ze základen v severní Itálii Ghedi, Villafranca, Cameri, Bergamo, Villorba a Aviano, pouze malá část vzlétla z území Jugoslávie. Skupiny neletěly k cíli přímo, jednak proto, že nepřítel mohl lety z tohoto směru předpokládat a také chtěly snížit riziko odvetných úderů proti vlastním základnám. Letělo se proto přímo na východ až k východnímu pobřeží Jadranu, poté kus na jih a nakonec přímo na západ na cílový kurs.
První se nad přístavem objevily kroužící 4 junkersy z 6/KG 54 a odhodily 2 sady Düppelstreifen (německé obdoba window) pro oslepení pozemních radarů, začaly také shazovat světlice různých barev, není zřejmé jestli takto přímo značkovaly jednotlivé cíle nebo prostě jen přístav osvětlily. Krátce na to se už od jihovýchodu objevily první úderné skupiny.
Útoky probíhaly ve vlnách po dobu asi jedné hodiny, někdy se uvádí 20 minut, z náletu se nevrátily pouze 2 letouny.
Ze 75 přítomných lodí bylo 28 potopeno, 17 poškozeno a 3 lehce poškozeny. 28 potopených obchodních lodí bylo naloženo více jak 34 000 tun nákladu, 3 lodě přepravující dalších 7500 tun, byly později zachráněny. Přístav byl mimo provoz 3 týdny a do plně obnoveného stavu se dostal až v únoru 1944. Ponorky zde kotvící přežily útok bez poškození.
[img]http://www.sturmovik1946.estranky.cz/img/original/1915/recon.jpg[/img] is not a valid Image.
[img]http://www.sturmovik1946.estranky.cz/img/original/1916/kg-77.jpg[/img] is not a valid Image.
Dokonale osvětlený přístav měly letouny jako na dlani a měly dostatek prostoru na přesné úmístění svých bomb, které především zažehly smrtelnou řetězovou reakci. 2 muniční lodě explodovaly. Na souši bylo zapáleno palivové potrubí a oheň se nekontrolovaně šířil i po vodní hladině kde zapaloval jednu loď za druhou. Katastrofa si vyžádala 1000 obětí z řad vojáků a námořníků, civilní oběti se odhadují na stejný počet.
Yperit v přístavu
Celá pohroma byla živena ještě jednou událostí, která tomu dala i jiný hrozivější rozměr.Na základě obav z použití chemických zbraní nepřítelem, bylo rozhodnuto, aby americká loď John Harvey převezla náklad yperitu (ve formě leteckých pum) z USA do Itálie a to jako strategickou reservu právě pro případ vypuknutí „chemické války“. V listopadu 1943 dostal nadporučík Howard D. Beckstrom ze 701. chemické roty rozkaz, aby zabezpečil přepravu 2 000 kusů chemické munice na italské válčiště. Chemická munice byla přepravena z Eastern Chemical Warfare Depot v Marylandu do Baltimoru vlakem.V Baltimoru byla uvedená loď naložena 2 000 kusy chemické munice M47-A1, což byly 100 librové yperitové letecké bomby. Celkem se jednalo o 100 tun yperitových leteckých bomb. Velitelem lodi byl kapitán Elwin Knowles (válečný veterán). Doprovázel jej poručík Thomas H. Richardson, který měl za úkol zabezpečit utajení tohoto citlivého nákladu.
Americká loď vezla výstroj, potraviny a velké množství munice včetně yperitových bomb. Loď John Harvey dorazila po několikerém zakotvení v jiných námořních přístavech do italského přístavu Bari 28. listopadu 1943. Na konci listopadu byl námořní přístav Bari přeplněn a bylo v něm velmi rušno. John Harvey čekal na vyložení nákladu lodi až do 2. prosince 1943. Protože náklad lodi byl vysoce utajen nebyla lodi John Harvey dána žádná přednost při vykládaní naloženého nákladu. I přesto, že se v námořním přístavu pracovalo dnem i nocí, kapitán Knowles se dozvěděl, že k vyložení nákladu by mělo dojít až za několik dní. Proto velitel lodi podniknul několik cest na velitelství přístavu v Bari, ale zcela zbytečně. Buď ani on nevěděl jaký náklad veze, nebo jeho obsah nechtěl vyzradit. Poručík T. H. Richardson kontaktoval všechny odpovědné důstojníky v námořním přístavu, ale byl omezen tím, co mohl odhalit a nebyl schopen vyjednat pro vyložení nákladu lodi žádnou přednost. Britský velitel námořního přístavu v Bari údajně znal obsah nákladu lodi John Harvey, ale měl přísné pokyny, nikomu nic neprozradit. Proto odmítl dát lodi jakoukoli přednost ve vykládce – zřejmě z důvodu utajení.
Němci objevili vysoké soustředění a nahromadění mnoha lodí v námořním přístavu v Bari. Dobře věděli jak je přístav důležitý pro válečné operace Spojenců a jejich logistické zabezpečení v Itálii. Německý vzdušný útok na námořní přístav Bari byl velkým překvapením. Předpokládalo se, že britský radarový výstražný systém vyhlásí varovný poplach, ale v rozhodují chvíli nebylo důležité zařízení v provozu. Očití svědkové uváděli, že v činnost nebyly uvedeny žádné poplachové sirény.
Americká loď John Harvey nedostala sice žádný přímý zásah, ale okolní lodě ano, což bylo mnohdy spojeno s několika výbuchy a následným rozsáhlým požárem. Situace byla vážná, statečná posádka bojovala s plameny do poslední chvíle, ale vlivem požárů okolních lodí vyletěla do povětří. Všichni, co byli na palubě byli okamžitě zabiti a její náklad vymrštěn do povětří. Yperit unikal ze zničených bomb a mísil se s olejem plovoucím na povrchu moře a s mrakem kouře z rozsáhlých požárů. Zatímco ve vodě se yperit málo a špatně rozpouští, v organických rozpouštědlech (tedy i oleji) se rozpouští dobře. Řada vojáků a námořníků při záchraně života plavala v této „yperitové břečce“, aniž by o tom věděli.Oběti byly postupně převáženy do nemocnic. Nemocniční personál ponechal chybně oběti v jejich „olejovém“ oblečení. Oběti trpěly spáleninami, puchýři, dočasnou slepotou, oteklými genitáliemi a podrážděním dýchacího systému. Zákeřnost yperitu byla také v tom, že projevy zasažení yperitem mají poměrně dlouhou dobu latence (skrytý průběh otravy), se zpožděním kolem 4 až 6 hodin a to se objeví jen podráždění kůže nebo očí. Jakmile začaly oběti umírat, doktoři začali předpokládat, že se může jednat o zasažení bojovými chemickými látkami. Některé literární prameny uvádí, že podplukovník Stewart F. Alexander nakonec potvrdil, že oběti byly zasaženy yperitem.Celkem 628 „yperitových obětí“ bylo léčeno (90% obětí byli Američané), z toho 69 osob umřelo během prvních 2 týdnů. První úmrtí se objevila 18 hodin po zasažení yperitem. Většinu obětí se podařilo zachránit a vyléčit. Nejsou ovšem k dispozici údaje o zasažených civilních osobách yperitem. Navíc po náletu mnoho lidí odešlo z města, někteří z nich mohli být obětí yperitu a později zemřeli pro nedostatek lékařské péče.
Motobomba FFF (LT350)
Zajímavá inovativní puma či vzdušné torpédo italské výroby, zkratka FFF či 3F znamená počáteční písmena příjmení tří vývojářů této zbraně (Fleri, Fiore, Filpa). 350 kg bomba měla 120 kg výbušnin a mohla být shazována až z výšky 4000 nebo i 5000 metrů, z počátku se rozvinul malý padák pro zpomalení pádu a asi 150-200 metrů před dopadem na hladinu se rozvinul velký padák, který se ve vodě odpojil a bomba poháněna 3,5 hp motorkem napájeným suchými bateriemi začala kroužit v rozevírající se spirále, tak aby pročesala co největší plochu. Plula rychlostí 15-20 km/h po dobu až 30 minut, jak baterie slábla rychlost se zřejmě snižovala a pokud bomba dosud nenarazila na překážku tak po spotřebování energie došlo k explozi.
Italové vyrobili pouze 500 kusů a dále se s produkcí už nepočítalo, výroba totiž nebyla vůbec levná. Další zakázku si ale objednali inovacím nakloněni Němci a to 2000 kusů, museli si pro to však zařídit některé nedostatkové suroviny. Odtud název LT350.
Italové nasadili tyto bomby v malém měřítku několikrát proti Gibraltaru, poprvé v červnu 1941, 6 kusů a poté ještě 3 nájezdy se stroji SM.82. V jednom případě přistála tato ďábelská vejce na střechách nešťastných Španělů. Poslední 2 nálety se udály v noci a údajně již dosáhly nějakých výsledků a potopily britskou loď. Další info hovoří o náletu na konvoj blízko Alexanrie v červnu 1942. 8 SM.84 napadlo lodě na moři, ty ale viděly co se děje a rychle manévrovaly pryč z místa a nedošlo k žádnému zásahu, tedy s vyjímkou Italů, kteří přišli o 2 bombry.
K masovému nasazení došlo tedy až s Luftwaffe. 72 jich svrhli v noci z 19-20. března 1943 na přístav Tripolis, v noci z 26-27 dalších 32. 70 sem dopadlo v noci ze 13-14. dubna, dva dny poté se snášelo 33 motobomb na přístav Bona. Výsledky byly pozitivní pokud bomby dopadaly ve velkém počtu do přeplněných přístavů. Luftwaffe zbraň nasadila i proti konvojům ve středomoří, info se zmiňuje o útocích na lodě v krvavém střetu při britské operaci Pedestal, ovšem bez úspěchu. 9 kusů bylo svrženo na přístav Bari 2. prosince 1943.
Kampaň
1 mise cvičná, 2 mise-průzkumný let nad Bari, 3 mise bojová, let s trojicí vingmanů a společný odhoz 8x LT350 do prostoru přístavu.
Na více misí s LT350 se můžete těšit v rámci nové velké kampaně, ta je ještě daleko. Díky úsilí DT týmu působí jednotlivé zbraňové systémy velmi realistickým dojmem a ani vzdušná torpeda nejsou vyjímkou, výše uvedené tedy platí i na to ve hře.
[img]http://www.sturmovik1946.estranky.cz/img/original/1920/guide-lt350.jpg[/img] is not a valid Image.
Motobomby umístíte velmi přesně při rychlosti 290-300 km/h (odezírat z budíků) a výšce 2900-3000m, zaměřovač nastavte na 5° elevace protože bomby z počátku letí kus dopředu než se vysune padák. Pokud si předtím zadáte příkaz svým číslům pro společný odhoz, odhodí automaticky společně s vámi a na vámi vybraný bod dopadne až 8 bomb. Ideální formace vaší Schwarm je VIC, kterou můžete dle potřeby i více roztáhout. Příkaz pro individuální útoky na lodě zde nedoporučuju, AI budou těžko odhadovat vhodné umístění. Místo vyberte tak aby vejce měly prostor a zároveň na blízku byly cíle. To je samozřejmě jen můj způsob, při cviku nezapomeňte, že minimální výška pro odhoz je 500m.
Saldy, někdy mne i mrzí, že už starého Ila nemám na HD. Každopádně skvělé počtení. Dík.
"Máte právo říkat cokoli. ... Právo být na veřejnosti za hlupáka je u nás garantováno ústavou. Ale právo něco vyslovit nedělá z toho výroku pravdu. Pravda se prokazuje nebo vyvrací porovnáním s fakty. Kdo tenhle princip nerespektuje, s tím je těžká řeč. Všichni smíme takovou diskusi odmítnout. To není zbabělost ani povýšenost, to je jen rozumné hospodaření se silami a časem."
Opravdu zajímavé čtení.
O náletu na Bari se zmiňuje D. Eisenhower v knize Invaze do Evropy, vyd. Doubleday and Co.,1948, Naše Vojsko 1983, na str. 221:
"Tu noc Němci přístav bombardovali a způsobili nám největší ztráty za celou dobu spojeneckého tažení v Itálii a v Evropě vůbec. ... Jedna z lodí byla naložena yperitem. Ten jsme pořád vozili s sebou, poněvadž jsme neměli jistotu, jaké záměry s touto zbraní chová nepřítel. Naštěstí vál zrovna vítr z pevniny na moře a unikající plyn nenapáchal žádné škody."
Protože vás to zaujalo tak ještě posílám schema přístavu z noci útoku, maptvůrce se na to samozřejmě vybodnul a já se s tím musel patlat.
+ potopená
++ poškozená
+++ lehce poškozená
[img]http://www.sturmovik1946.estranky.cz/img/original/1909/bari.jpg[/img] is not a valid Image.[img]http://www.sturmovik1946.estranky.cz/img/original/1910/bari2.jpg[/img] is not a valid Image.
-Vzrusuju te?
-
-Docela jo, jsi krasna zenska a chtel bych byt tvuj princ.
-
-To je pekne. Ale na to jsem se neptala. Potrebovala bzch yjistit, jak se yapina ceska klavesnice. Pomuyes mi?
To jsou Jaromíre defekty z realtime anti-anti-ads google teroru. Chyba není na tvém přijímači.
Už před 3 rokama jsem Chrome definitivně odinstaloval a přešel opět po 20 letech na FF
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
