Iba som to nakusol (docitam neskor), ale vyzera to zaujimavo
Ono ked sa clovek zacita do tych citatov pilotov (hlavne WWI), tak je pravda ze obraz vzdusnej vojny vyznieva kruto. Ako sa pise v clanku:
..na vzdušných bojích ve skutečnosti nic romantického nebylo, válka odjakživa byla bojem na život a na smrt.
Napr sport, ktory sa robi na profi urovni, nie je proste len vyhravanie a oslavy po zapase. Ta drina za tym.. a to sa sportovci nemusia ani (moc) bat, ze pridu pri zapase o zivot
Tak som nakoniec precital vsetky tri casti. Pekne citanie, doporucujem.
Neviem co bol presne zamer autora clankov, ale jeho snaha deromantizovat letecke suboje a letecke esa pre mna vysla kontraproduktivne.
Aj po precitani tychto clankov si myslim, ze stihaci piloti boli a su rytieri oblakov, nebeska jazda. Stihacie esa boli a su hrdinovia svojej doby. Sedlaju najlepsie stroje a zvadzaju suboje niekedy daleko mimo dohlad, akoby v inom svete pre bezneho cloveka.
Romantika je s tym svojim sposobom nedelitelne spojena, tak ako strach, slzy a smrt.
Predsa len brazdit oblohu je daleko romantickejsie ako byt niekde po kolena v blate.
Někteří však sedlali i nejhorší stroje své doby. A ti možná byli větší hrdinové než ti, co měli ty nejlepší.
Clone má pravdu. Romantika začíná až po boji, nebo dokonce až po válce. A jen pro ty, co měli to štěstí. Přečti si nějakou literuturu faktu. Najdeš i pasáže o strachu, zmatku a výkalech opouštějící tělo. Zkrátka romantika.
Upravil/a Rumcajs dne 21-08-2013 13:56
Někteří však sedlali i nejhorší stroje své doby. A ti možná byli větší hrdinové než ti, co měli ty nejlepší.
Clone má pravdu. Romantika začíná až po boji, nebo dokonce až po válce. A jen pro ty, co měli to štěstí. Přečti si nějakou literuturu faktu. Najdeš i pasáže o strachu, zmatku a výkalech opouštějící tělo. Zkrátka romantika.
Úplně stejně bychom však měli deromantizovat představu rytířů nelétajících - pozemních. Ono takový pocit, že sedíte na koni, který vás sotva poslouchá, na sobě máte patnáct až dvacet kilo pancíře a jedete přímo do vřavy... myslím, že tam toho strachu, zmatku a výkalů bylo daleko víc.
Rozdíl mezi pěšákem a rytířem na koni (v letadle) je způsob jeho boje. To, že není tlačen davem k anonymnímu masakru, ale individuálně ovládá svůj stroj a přemáhá strach pokaždé když vsedne na svého koně protože jinak žije relativně v bezpečí a jeho úspěch částečně závisí na umění jeho samotného a může si dovolit být nelítostný či projevit milosrdenství vpodstatě svobodně. To je ten hlavní "romantický" rozdíl.
V zabíjení rozdíl není. Jestli vás bací po hlavě rytíř v lesklé zbroji na bojovém oři nebo vás sejme sedlák v botách od hnoje a podělany strachy je technicky úplně jedno...
Někteří však sedlali i nejhorší stroje své doby. A ti možná byli větší hrdinové než ti, co měli ty nejlepší.
Clone má pravdu. Romantika začíná až po boji, nebo dokonce až po válce. A jen pro ty, co měli to štěstí. Přečti si nějakou literuturu faktu. Najdeš i pasáže o strachu, zmatku a výkalech opouštějící tělo. Zkrátka romantika.
Úplně stejně bychom však měli deromantizovat představu rytířů nelétajících - pozemních. Ono takový pocit, že sedíte na koni, který vás sotva poslouchá, na sobě máte patnáct až dvacet kilo pancíře a jedete přímo do vřavy... myslím, že tam toho strachu, zmatku a výkalů bylo daleko víc.
Koty ono vzhledem k tomu, že správnej rytíř byl magor, kterej se nebál ušlapat vlastní vojáky, aby se sám dostal k lizu (jako třeba Francouzský rytíři během války o Flandry, který i přes zákaz velitele prolítli přes vlastní jednotky - a spoustu jich zabili a ušlapali, takže team kill - jen protom aby zjistili, že před nima je kanál, za kterým jsou chlapi z Flander. To neva, řekli si Frantíci, to nemůže bejt hluboký. No... a bylo. Z těch rytířů přežilo jen pár.)
Ale jinak ve středověku pokud byla v boji možnost, tak se rytíři snažili spíš vzájemně přizabít, pokud možno toho druhého dostat do zajetí živého - a to všechno pro prachy, protože v takovém případě obvykle rodina požádala o výkupné a živý rytíř byl tak užitečnější, než mrtvý rytíř, takže v tom určitou rytířskost můžete najít, protože se gentlemansky omračovali, místo aby si barbarsky sekali hlavy.
Jinak k těm koním - oni je měli vycvičené, ti koně své pány poslouchali.
Ku článku - moc pěkný čtivo, konečně vlákno, kde se neřešej číčoviny Upravil/a Tom_The_Maniac dne 22-08-2013 00:36
Érin go bragh!!Tiocfaidh ár lá - Our day will come
http://www.youtube.com/user/Tartaruscast
Freddie Mercury - Lover of life, singer of songs. 1946 - ∞ Raging hard on WarThunder...
WT_Horrido napsal:
Rozdíl mezi pěšákem a rytířem na koni (v letadle) je způsob jeho boje. To, že není tlačen davem k anonymnímu masakru, ale individuálně ovládá svůj stroj a přemáhá strach pokaždé když vsedne na svého koně protože jinak žije relativně v bezpečí a jeho úspěch částečně závisí na umění jeho samotného a může si dovolit být nelítostný či projevit milosrdenství vpodstatě svobodně. To je ten hlavní "romantický" rozdíl.
Je to asi dane aj tym, ze dany vojak ovlada prave sofistikovanu zbran. Ci uz to boli stredoveki rytieri, stihaci, alebo napr. odstrelovaci.
Kazdy z tychto vojakov musi prejst specializovanym vycvikom a je potom o mnoho viac ceneny v porovnani s pesiakom.
Aj v danom clanku sa pise, ze niektori velitelia vyvazovali cenu pilota hordou pesiakov.
Upravil/a 313_Nevo dne 22-08-2013 07:50
Aj v danom clanku sa pise, ze niektori velitelia vyvazovali cenu pilota hordou pesiakov.
Ano pro frontového velitele byl třeba takový pilot průzkumného stroje tísíc krát důležitější, než nějaký "rytířskej esoun" se stíhačkou, který ze zásady nestřílí na špatně vyzbrojené průzkumné stroje nepřítele, protože by to bylo unfair k jeho romantické pověsti...
Aj v danom clanku sa pise, ze niektori velitelia vyvazovali cenu pilota hordou pesiakov.
Ano pro frontového velitele byl třeba takový pilot průzkumného stroje tísíc krát důležitější, než nějaký "rytířskej esoun" se stíhačkou, který ze zásady nestřílí na špatně vyzbrojené průzkumné stroje nepřítele, protože by to bylo unfair k jeho romantické pověsti...
A ono se to někdy někde opravdu stalo, že by stihač nestřílel na průzkum, když k tomu měl příležitost? Rozumím, že třeba průzkum hlásil stihačku, která nestřílela. Důvod ale klidně mohl být, že už neměla náboje, nebo ho něco vyrušilo, nebo cokoli jiného. Ale že by se objevovaly hlášení, kde by pilot přiznal, že nechal utéct cizí průzkum, páčto to bylo nefér, to asi nebyl masový jev. Pokud vím, i sbírka těch romantických chvil z WW1, která byla považovaná za rytířství, měla nějaký racionální důvod. Zkrátka si myslím, že takových opravdových událostí se smilováním bylo historicky celkem zanedbatelně.
No a ti pěšáci, co neměli cenu, v té situaci většinou nebyli úplně dobrovolně. Možná neměli na výběr, možná třeba i chtěli lítat, ale kvůli zraku je nevzali. Nebyli to lidi vůbec jiní než ti lítavci. Tohle přezíravé hodnocení a vyvažování hordou pěšáků je úplně mimo mísu.
Baron napisal:
Ano, Red Baron je skutočne extraturboblbina.
...
No a perla ako vo vojenskom stanovom tábore vyjde ráno z Richthofenovho stanu ošetrovateľka v spodnom prádle - tak to ma skoro museli omývať studenou vodou.
.. O čem sní nejedna z těchto žen svůj krásný sen? Je to většinou prosté: stane se dobrovolně zdravotní sestrou a v lazaretu se tiše a oddaně zamiluje do šviháckého těžce zraněného mladého vojáka (nejlépe důstojníka). ..
A to som vybral tu najnevinnejsiu vetu z celeho clanku
Někteří však sedlali i nejhorší stroje své doby. A ti možná byli větší hrdinové než ti, co měli ty nejlepší.
Clone má pravdu. Romantika začíná až po boji, nebo dokonce až po válce. A jen pro ty, co měli to štěstí. Přečti si nějakou literuturu faktu. Najdeš i pasáže o strachu, zmatku a výkalech opouštějící tělo. Zkrátka romantika.
Úplně stejně bychom však měli deromantizovat představu rytířů nelétajících - pozemních. Ono takový pocit, že sedíte na koni, který vás sotva poslouchá, na sobě máte patnáct až dvacet kilo pancíře a jedete přímo do vřavy... myslím, že tam toho strachu, zmatku a výkalů bylo daleko víc.
Koty ono vzhledem k tomu, že správnej rytíř byl magor, kterej se nebál ušlapat vlastní vojáky, aby se sám dostal k lizu (jako třeba Francouzský rytíři během války o Flandry, který i přes zákaz velitele prolítli přes vlastní jednotky - a spoustu jich zabili a ušlapali, takže team kill - jen protom aby zjistili, že před nima je kanál, za kterým jsou chlapi z Flander. To neva, řekli si Frantíci, to nemůže bejt hluboký. No... a bylo. Z těch rytířů přežilo jen pár.)
Ale jinak ve středověku pokud byla v boji možnost, tak se rytíři snažili spíš vzájemně přizabít, pokud možno toho druhého dostat do zajetí živého - a to všechno pro prachy, protože v takovém případě obvykle rodina požádala o výkupné a živý rytíř byl tak užitečnější, než mrtvý rytíř, takže v tom určitou rytířskost můžete najít, protože se gentlemansky omračovali, místo aby si barbarsky sekali hlavy.
Jinak k těm koním - oni je měli vycvičené, ti koně své pány poslouchali.
Ku článku - moc pěkný čtivo, konečně vlákno, kde se neřešej číčoviny
No, tak ono i za první se gentlemansky nutili k přistání na jiné straně, taky za výkupné Občas ale stačilo zamávat kartonem anglických cigaret a piloti se sešli na zemi, předali si cigára a rozešli se, jakoby nic (nebo přistáli, němec angličana zastřelil a ty cigára si vzal )
A seržo, pokud myslíš ПАК ФА... tak to se fakt nemusíš starat o zajatce
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
