Jelikož se to poslední dobou nějak zvrhává v RoF news, kam si myslím že podobné diskuze nepatří, zakládám vlákno kde se můžeme hádat do nekonečna a nezasviníme podstatné věci
Abych navázal na diskuzi ohledně Camelu a Pupu (primárně), tady je odkaz na srovnání odporu jednotlivých letadel podle výkonů co podávají v RoF. Srovnání je založeno na maximální rychlosti, výkonu motoru, nosné ploše (jelikož atmosférické podmínky jsou stejné dá se jejich vliv zanedbat)
Konkrétně řečeno nejhůře pokud jde o o odpor jsou na tom E.III a Dh.2, nejlépe je na tom Pup. Pěkná je i ta vyváženost. Dvě letadla od Centrálů jsou v plusových číslech (D.XII a Dr.I) a stejně tak dva Entente stroje jsou v mínusových (DH.2 a Ni.11). A pak že hra není vybalancovaná
Jsem tohle vlákno četl už před časem, ale význam toho obrázku mi tehdá asi unikl. No je to hezký, jak je to namodelovaný. Tak nějak to podporuje tu mojí myšlenku, že 777 nejde ani tak o realismus ale o to, aby dodali, co trh očekává. Nebo lépe řečeno, co si oni myslí, že trh očekává. Ale zase na druhou stranu oni ty peníze potřebují jako sůl. Nemyslím si, že by to byl zlatý důl, dělat takový sim. Není úplně na místě jim nadávat, když vlastně není alternativa.
Nepochopeni fyziky, resp. chybejici selsky rozum. Porovnavat koeficienty odporu je hezke, ale protoze jsou vztazene k referencni plose (typicky plose kridla), tak samy o sobe nerikaji nic o odporu letadla. Napriklad, kdyz vezmeme Spitfire a urizneme mu konce kridel, tak se odpor letadla zmensi, protoze ho ty konce kridel uz nebrzdi, ale koeficient odporu se zvetsi, protoze to cislo proste musi kompenzovat zmensenou plochu kridel. Napsat, ze Albatros je pri stejnem motoru rychlejsi a vyvodit z toho, ze ma proto vetsi odpor, to je pomerne kreativni. I kdyz po technicke strance se vypoctu neda moc vytknout, cele je to krok spatnym smerem.
Toliko k uvodnimu postu toho vlakna, dal jsem to necetl.
LesniHU napsal:
Nepochopeni fyziky, resp. chybejici selsky rozum. Porovnavat koeficienty odporu je hezke, ale protoze jsou vztazene k referencni plose (typicky plose kridla), tak samy o sobe nerikaji nic o odporu letadla. Napriklad, kdyz vezmeme Spitfire a urizneme mu konce kridel, tak se odpor letadla zmensi, protoze ho ty konce kridel uz nebrzdi, ale koeficient odporu se zvetsi, protoze to cislo proste musi kompenzovat zmensenou plochu kridel. Napsat, ze Albatros je pri stejnem motoru rychlejsi a vyvodit z toho, ze ma proto vetsi odpor, to je pomerne kreativni. I kdyz po technicke strance se vypoctu neda moc vytknout, cele je to krok spatnym smerem.
Toliko k uvodnimu postu toho vlakna, dal jsem to necetl.
Není mi úplně jasné o čem mluvíš. Jestli se snažíš pochopit, o čem Gavagai píše, pak si můžeš nastudovat ty podklady na http://en.wikiped...oefficient.
Dál mi není jasný, co vlastně chceš říct tím svým hodnocením, ale spíš to vypadá, že jsi nečetl co psal Gavagai. Gavagai došel k závěru, že Albatros vykazuje koeficient celkového odporu vzduchu asi o 20% vyšší než to ClII. Což je rozhodně divné, protože ClII je dvousedadlovka, která má minimálně navrch toho střelce a kulomet a bylo by skutečně pozoruhodné, aby byla aerodynamicky čistší než Albatros. A proč vzal zrovna tyhle dvě letadla? Protože mají stejný motor, o poznání jinou velikost a hmotnost, přesto skoro stejnou ROF maximálku. A to je divné, že.
Zkrátka Gavagai se snažil získat koeficiant celkového odporu. Použil k tomu matematický aparát, který je na wiki. Pokud chceš tohle zpochybnit, zkus mu v tom najít chybu, nebo napadni věrohodnost wiki. Jediné zjednodušení, co tam udělal, je to, že považuje propulzi u obou letadel stejnou. A zase proč? Protože mají identický motor.
LesniHU napsal:
Nepochopeni fyziky, resp. chybejici selsky rozum. Porovnavat koeficienty odporu je hezke, ale protoze jsou vztazene k referencni plose (typicky plose kridla), tak samy o sobe nerikaji nic o odporu letadla. Napriklad, kdyz vezmeme Spitfire a urizneme mu konce kridel, tak se odpor letadla zmensi, protoze ho ty konce kridel uz nebrzdi, ale koeficient odporu se zvetsi, protoze to cislo proste musi kompenzovat zmensenou plochu kridel. Napsat, ze Albatros je pri stejnem motoru rychlejsi a vyvodit z toho, ze ma proto vetsi odpor, to je pomerne kreativni. I kdyz po technicke strance se vypoctu neda moc vytknout, cele je to krok spatnym smerem.
Toliko k uvodnimu postu toho vlakna, dal jsem to necetl.
Není mi úplně jasné o čem mluvíš. Jestli se snažíš pochopit, o čem Gavagai píše, pak si můžeš nastudovat ty podklady na http://en.wikiped...oefficient.
Dál mi není jasný, co vlastně chceš říct tím svým hodnocením, ale spíš to vypadá, že jsi nečetl co psal Gavagai. Gavagai došel k závěru, že Albatros vykazuje koeficient celkového odporu vzduchu asi o 20% vyšší než to ClII. Což je rozhodně divné, protože ClII je dvousedadlovka, která má minimálně navrch toho střelce a kulomet a bylo by skutečně pozoruhodné, aby byla aerodynamicky čistší než Albatros. A proč vzal zrovna tyhle dvě letadla? Protože mají stejný motor, o poznání jinou velikost a hmotnost, přesto skoro stejnou ROF maximálku. A to je divné, že.
Zkrátka Gavagai se snažil získat koeficiant celkového odporu. Použil k tomu matematický aparát, který je na wiki. Pokud chceš tohle zpochybnit, zkus mu v tom najít chybu, nebo napadni věrohodnost wiki. Jediné zjednodušení, co tam udělal, je to, že považuje propulzi u obou letadel stejnou. A zase proč? Protože mají identický motor.
Rumcajs pri vsetkej ucte, s LesniHU by som sa moc nehadal
Tak nejen koeficientem plochy křídel, ale obecně plochy. Letadlo netvoří jen křídlo (křídla), ale spousta dalších součástí, které jsou v rámci koeficientu odporu kalkulovány.
Celý je to složitější. Vezmi si dvě letadla, která budou tvarově totožná, ale jedno bude 2x větší, než druhé. Koeficient odporu bude totožný, ale to větší bude mít 4x větší aerodynamický odpor. Tzn. koeficient odporu je fajn věc, ale při porovnávání letadel prakticky k ničemu. Nehledě na to, že se samozřejmě jinak mění s úhlem náběhu u jednoho a jinak u jiného éra. Pak už do toho taháme poláry .
Tak nejen koeficientem plochy křídel, ale obecně plochy. Letadlo netvoří jen křídlo (křídla), ale spousta dalších součástí, které jsou v rámci koeficientu odporu kalkulovány.
Celý je to složitější. Vezmi si dvě letadla, která budou tvarově totožná, ale jedno bude 2x větší, než druhé. Koeficient odporu bude totožný, ale to větší bude mít 4x větší aerodynamický odpor. Tzn. koeficient odporu je fajn věc, ale při porovnávání letadel prakticky k ničemu. Nehledě na to, že se samozřejmě jinak mění s úhlem náběhu u jednoho a jinak u jiného éra. Pak už do toho taháme poláry .
No,není to tak úplně pravda.I u velkého objektu lze dosáhnout menšího aerodynamického odporu než u objektu menšího.Velikost objektu sama od sebe není jediný faktor.V praxi si pak můžeme představit objekt malé krychle a porovnat ho s větším objektem např. kapenkovitého tvaru.Oba objekty vybavíme shodným motorem a může se stát že větší kapenkovitý objekt bude rychlejší ,snáze ovladatelný,ekonomičtější,setrvačnější atd než menší krychle(důležitým při pokusu je shodná váha objektů).Ale v Rof je to ještě složitější než si Fuči myslíš Uvedeme si malý školní příklad." Dvě letadla letí ve stejný čas ,stejnou rychlostí 180km/h (měřeno palubními ukazateli)po stejné trase a ve stejné výšce z bodu A do budu B. Které tam bude dříve?Ti z vás kdo kdo si myslí,že v bodu B budou shodně sice pochválí paní učitelka z matematiky ale určitě ne Jasoň. Nebudu říkat,které tam bude rychleji,protože bych byl zase obviněn z jednostranného pohledu
No Bierglass! Puvodne po precteni prispevku o ROF jsem myslel ze jsi se uplne uz zblaznil.
Ale musim rici ze jsi prave, na rozdil od zdejsich odborniku, prave predvedl znacnou davku zdraveho rozumu. Protoze tvrzeni ze soucinitel odporu je funkci plochy kridla a je vlastne k nicemu je opravdu velice sverazne
Bierglass napsal:
No,není to tak úplně pravda.I u velkého objektu lze dosáhnout menšího aerodynamického odporu než u objektu menšího.Velikost objektu sama od sebe není jediný faktor. V praxi si pak můžeme představit objekt malé krychle a porovnat ho s větším objektem např. kapenkovitého tvaru.
Oba objekty vybavíme shodným motorem a může se stát že větší kapenkovitý objekt bude rychlejší ,snáze ovladatelný,ekonomičtější,setrvačnější atd než menší krychle(důležitým při pokusu je shodná váha objektů).Ale v Rof je to ještě složitější než si Fuči myslíš Uvedeme si malý školní příklad." Dvě letadla letí ve stejný čas ,stejnou rychlostí 180km/h (měřeno palubními ukazateli)po stejné trase a ve stejné výšce z bodu A do budu B. Které tam bude dříve?Ti z vás kdo kdo si myslí,že v bodu B budou shodně sice pochválí paní učitelka z matematiky ale určitě ne Jasoň. Nebudu říkat,které tam bude rychleji,protože bych byl zase obviněn z jednostranného pohledu
Fucida pisal 'tvarove totozna letadla', takze ziadna kocka a kvapkovity objekt. Ked spominas aerodynamiku tvaru, tak si sa dostal presne k tomu, ci pise Lesnik
Bierglass napsal:Dvě letadla letí ve stejný čas ,stejnou rychlostí 180km/h (měřeno palubními ukazateli)po stejné trase a ve stejné výšce z bodu A do budu B. Které tam bude dříve?
Ani jedno do bodu B nedoleti, pretoze za danych podmienok koliduju Dole spadne rychlejsie to tazsie. Inak odpoved je 'samozrejme ta americka krabicka od sirek'. Ber ako vtip prosim Ta, viem co sa snazis povedat.
Tak nejen koeficientem plochy křídel, ale obecně plochy. Letadlo netvoří jen křídlo (křídla), ale spousta dalších součástí, které jsou v rámci koeficientu odporu kalkulovány.
Celý je to složitější. Vezmi si dvě letadla, která budou tvarově totožná, ale jedno bude 2x větší, než druhé. Koeficient odporu bude totožný, ale to větší bude mít 4x větší aerodynamický odpor. Tzn. koeficient odporu je fajn věc, ale při porovnávání letadel prakticky k ničemu. Nehledě na to, že se samozřejmě jinak mění s úhlem náběhu u jednoho a jinak u jiného éra. Pak už do toho taháme poláry .
Tohle je trochu extrémní případ. V diskuzi kvůli které jsem tohle založil šlo spíš o srovnání Pup vs Albatros. To jsou velikostí podobná letadla.
Pup: rozpětí 8.08m, délka 5.89m, nosná plocha 23.6m, hmotnost 556kg. Motor o 80hp ho rozhýbe na maximální rychlost 176km/h
Albatros D.III: rozpětí 9.00m, délka 7.33m, nosná plocha 20.54m, hmotnost 885kg. Motor se 180hp mu dá maximální rychlost 170km/h.
Nevím jak výrazný může mít vliv hmotnost na maximální rychlost, ale pořád se nemůžu zbavit dojmu, že je buď Pup přepísknutý, nebo je Albík hodně ořezaný. Leda, že by v přeměně výkonu motoru byl Pup nějak výrazně lepší než D.III. Jestli tomu budeme říkat odpor, nebo Pišvajcova konstanta je už jenom na dohodě
Jsem se do toho zabral a snažím se přijít na to, zda ty koeficienty jsou nebo nejsou porovnatelné. Na wiki píšou, že je to bezrozměrné číslo. Přímo velikost toho koeficientu používají k porovnání Camelu a P51 a Lockheed Constelation. To mě vede k přesvědčení, že Gavagai má tu úvahu dobře. On neporovnává celkový odpor, ale koeficient odporu, který vznikl právě pro taková porovnání. Sice to mírně zjednodušil, ale to je pravděpodobně v rámci přijatelných mezí. Albík má prostě někde velkou brzdu.
Sice na hodinach aerodynamiky vetsinou chrapu, ale neco i rika ze pokud kridlo s mensi nosnou plochou ktere musi nest vyrazne tezsi letadlo (pup vs albatros) tzn musi generovat mnohem vetsi vztalk bude mit vetsi tlousku profilu nebo nabeznej uhel a tim i daleko vetsi odpor.
Pokud panove u swopithu umeli lip vrtule (ne boje meli optimalizovany pro maximalni rychlost) nevidim nic nerealneho na tom ze to lehci ero leteli rychleji.
Upravil/a 311_Tank dne 05-02-2013 16:18
Tanku tos to docela zjednodušil, až zamotal. Každé křídlo má nějaký optimální úhel náběhu, kde je nejlepší poměr vztlaku a odporu. V nějakém okolí toho bodu se to chová podobně. Když je křídlo provozováno na výrazně menším úhlu náběhu, ten poměr se horší. Podobně když je úhel náběhu moc velký. Úhel náběhu výrazně menší než je optimum, je syndrom letadel s velkou nosnou plochou. Navíc je to komlikovaný výškou. Platí, že s přibývající výškou se zvyšuje úhel náběhu potřebný k generování potřebného vztlaku. Proto piloti Pupů lítali vysoko, protože teprve tam se projevila výhoda těch velkých křídel. Pod 3000 prý neměli proti Albatrosům šanci. O čem se ale bavíme je maximálka u země. Tedy o to šlo v tom výpočtu co psal Gavagai.
Vrtule má samozřejmě na dosaženou rychlost dramatický vliv. Oni ale němci za války taky věděli, jak vrtuli optimalizovat proti motoru a letadlu. Proto taky používali různé průměry a stoupání, aby to optimalizovali. Navíc Gavagai porovnává dvě německá letadla.
No Bierglass! Puvodne po precteni prispevku o ROF jsem myslel ze jsi se uplne uz zblaznil.
Ale musim rici ze jsi prave, na rozdil od zdejsich odborniku, prave predvedl znacnou davku zdraveho rozumu. Protoze tvrzeni ze soucinitel odporu je funkci plochy kridla a je vlastne k nicemu je opravdu velice sverazne
mám dotaz.
Máte taky dojem ,že Lewis,aldis,a pilot nějak nesedí oproti fotkám a RoFku?
Lewis moc vysoko,aldis vodorovně s křídlem a pilot moc malej,nebo letadlo moc velký?
Nebo je to jedna z možných variant?
[img]http://i1180.photobucket.com/albums/x418/LM_Hokus/2013_2_5__17_56_56.jpg[/img] is not a valid Image.
[img]http://i1180.photobucket.com/albums/x418/LM_Hokus/lewis_side.jpg[/img] is not a valid Image.
[img]http://i1180.photobucket.com/albums/x418/LM_Hokus/2650256928_25b1d30954_m.jpg[/img] is not a valid Image.
[img]http://i1180.photobucket.com/albums/x418/LM_Hokus/a122515.jpg[/img] is not a valid Image.
Jo máš pravdu, že na těch fotkách to vypadá mírně jinak. Především osa aldisu míří jinam. Ale to může být jinou verzí, protože ten Nieuport na fotce nemá synchronizovaný kulomet.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
Nebudu říkat,které tam bude rychleji,protože bych byl zase obviněn z jednostranného pohledu
Inak odpoved je 'samozrejme ta americka krabicka od sirek'. Ber ako vtip prosim Ta, viem co sa snazis povedat.
