310_Gringo napsal:
Pbarry ty to asi nechápeš, nebo jseš totální sebevrah.Nevim jak kdo ale já ani rozkazy plnit nechtěl.Protože z těch vyplývalo, že našich 12 spitů (z čehož nám během chvíle zbylo asi 7 kvůli transferingu) postřílí nad maltou 32 modráků, pak přezbrojí a poletí cover nad maltu.
Pohode, brnkačka..s prstem v nose.
No a to tvoje nechali jste si sestřelit 3 spity...nestarali jste se...Když máš na tacháči 120 mil, zrovna se ti zavírá podvozek a v zcátku vidíš 4 MC který na tebe dajvujou...Já vím..Pbarry by přijal boj
A to jsi neviděl hned podle planesetu že to tak dopadne? Mě to bylo jasný a proto jsem se jen těšil na následný flejm, až budou rudí rozdrceni
"Ten, kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává svobody, nezaslouží si ani svobodu ani bezpečnost.“ Benjamin Franklin
jistě že proběhl, ovšem pokud ti technické problémy zredukují počet spitů z 12ti na 6, tak už se dodržet původní plán nedá.
Navíc pokud by taky nemuselo být těch 15 minut (nemyslím , že všichni piloti letěli všechny poslední SM za poslední dva roky aby si to nahodou pamatovali), tak by vás Spity nejspíš potkali ve vzduchu a už by to třeba bylo taky o něčem jiném.
Ty kecy o tom co když neumím reagovat tak... si strč víš kam... Spity se alespon pokusily dodržet rozkazy. Což jak sám Ruhme opět přiznal, Macchiny ani nepokusily
310_Gringo napsal:
Pbarry ty to asi nechápeš, nebo jseš totální sebevrah.Nevim jak kdo ale já ani rozkazy plnit nechtěl.Protože z těch vyplývalo, že našich 12 spitů (z čehož nám během chvíle zbylo asi 7 kvůli transferingu) postřílí nad maltou 32 modráků, pak přezbrojí a poletí cover nad maltu.
Pohode, brnkačka..s prstem v nose.
No a to tvoje nechali jste si sestřelit 3 spity...nestarali jste se...Když máš na tacháči 120 mil, zrovna se ti zavírá podvozek a v zcátku vidíš 4 MC který na tebe dajvujou...Já vím..Pbarry by přijal boj
Takže ste vlastně z malty utikali ?
-Proti vám stálo 11 MCček + Ju88, ne 32 modráků
Přesně tak přijal bych ho
A celkem mi to neva. Mě nevadí když letí šňůra spitů a já si je bez jejich reakce můžu odzadu vyzobávat. A těší mě váš respekt z MCček a Ju88tek. Jsou to hrozně nebezpečný letadla.
Není důležité vyhrát, ale přežít.
I když vyhrát je taky fajn.
Obzvlášť, když vyhraju já!
311_Rampa napsal:
jistě že proběhl, ovšem pokud ti technické problémy zredukují počet spitů z 12ti na 6, tak už se dodržet původní plán nedá.
Ty kecy o tom co když neumím reagovat tak... si strč víš kam... Spity se alespon pokusily dodržet rozkazy. Což jak sám Ruhme opět přiznal, Macchiny ani nepokusily
Nepokusily ? copak sme za nima neleteli ? Odpoutavali sme se od nich s jednim dilkem na palivomeru. S letistem 20km daleko.
Myslis ze kdyby sme byly u cile a proti nam letelo stadecko bombarderu ze je neprolitnem ?
Není důležité vyhrát, ale přežít.
I když vyhrát je taky fajn.
Obzvlášť, když vyhraju já!
barry, domluv si nejdřív společný stanovisko s Ruhmem jo?
Ruhme: Důvodů proč jsme nezaútočili na B-25 bylo víc. Nelze to svádět jen na palivo. Měli jsme ho dost na nekoordinovaný zbrklý útok ze zadu, jak ostatně předvedli dva naši neposlušní piloti. Riziko bylo příliš vysoké a předpokládaný zisk malý. Proto jsme do toho nešli.
jako správnej hrdina, do jehož pozice se výše stavíš, jsi měl zavelet k útoku Upravil/a 311_Rampa dne 17-05-2009 14:15
606_Tempik napsal:
A to jsi neviděl hned podle planesetu že to tak dopadne? Mě to bylo jasný a proto jsem se jen těšil na následný flejm, až budou rudí rozdrceni
Žejo, že tech 12 MC to rzohodlo a nemelo to cenu :-p
(pro tvoje info focky si ani nevystrelily)
Není důležité vyhrát, ale přežít.
I když vyhrát je taky fajn.
Obzvlášť, když vyhraju já!
1stCL_pbarry napsal:
A celkem mi to neva. Mě nevadí když letí šňůra spitů a já si je bez jejich reakce můžu odzadu vyzobávat. A těší mě váš respekt z MCček a Ju88tek. Jsou to hrozně nebezpečný letadla.
Spity byli naložený bagama a 250lb. bombama a mazaly na RV s bombrama.Ty dva co byli poslední v řadě a který si svým umem hned po startu perfektně sestřelil, se obětovali jen proto aby mohl zbytek splnit úkol, což se jim povedlo, když v Augustě(o kterou jste se nestarali) potopily dvě lodě.
Ale čert to vem Pbarry.Jestli to vydíš tak, že jsme nebyli schopný zareagovat, budiž ti to přáno
Ruhme: Důvodů proč jsme nezaútočili na B-25 bylo víc. Nelze to svádět jen na palivo. Měli jsme ho dost na nekoordinovaný zbrklý útok ze zadu, jak ostatně předvedli dva naši neposlušní piloti. Riziko bylo příliš vysoké a předpokládaný zisk malý. Proto jsme do toho nešli.
Meli sme ho dost na to abysme se dostali na dostrel a doslo nam. Jestli mel ruhme vic tak mel, ja, moje dvojka, ani zbytek schwarmu by to nedokazal. Snazili sme se k nim dostat, ale pro palivo to neslo. Jak uz byloreceno výše.
Ty si dohodni stanovisko s gringem kterej vlastne priznava utek spitu.
Není důležité vyhrát, ale přežít.
I když vyhrát je taky fajn.
Obzvlášť, když vyhraju já!
Spity byli naložený bagama a 250lb. bombama a mazaly na RV s bombrama.Ty dva co byli poslední v řadě a který si svým umem hned po startu perfektně sestřelil, se obětovali jen proto aby mohl zbytek splnit úkol, což se jim povedlo, když v Augustě(o kterou jste se nestarali) potopily dvě lodě.
o
Hned po startu 15km od letiste, samozrejme Chudacci spiti bezbrani. O augustu sme se meli starat druhej let. To ze si vasi bombry rekli, ze tuhle cast uspisej a nedodrzej posloupnost misi nám nevnucuj.
Není důležité vyhrát, ale přežít.
I když vyhrát je taky fajn.
Obzvlášť, když vyhraju já!
v tom případě se naučte lítat s Macchi tak jako Ruhme
K tomu Gringovi:
Jojo, víš, já to nechtěl říkat oficiálně, ale máš pravdu. Oni se z vás tak hrozně podělali a raději rychle zdrhli. Pak losovali o černýho petra, kdo tam zůstane aby to nevypadalo tak blbě
Btw. Gringo tam píše o splnění úkolu, ne o útěku... Ale chápu, že z vašeho pohledu se může splnění úkolu = útěku
Tak nejdříve snad k planesetu:
Jednalo se o nastavení víceméně historické s drobnými ústupky kvůli absenci typů. Fw 190 A-5/*** - ve středozemí v rámci SKG10 od března 1943 (majoritní podíl). Ju 88 A-4/torp - první polovina roku 1943 byl víceméně jejich vrchol. Vůbec Ju 88 byly ve středomoří velice úspěšné, Helbigovi letci...atd. MC.202 - zcela běžné letouny, páteř Regia Aeronautica MC.205 III.s - raritka a nejvíce diskutabilní stroj. V akci k dispozici 4 letouny, dostavili se tři piloti. De facto jediné stroje, které mohly se slušnými šancemi napadnout B25, což spojenci ale nevěděli.
B25 - důležitý středomořský typ. Zcela obvyklý. P38J - největší exces, co se týče planesetu. Leč starší a mnohem slabší P38F/G nejsou k dispozici. Spity Vc - zcela běžné letouny, do značné míry páteř RAF. Nevím, jestli tam měly být ty rychlé hloubkové, ale nikdo nic nenamítal...
Planeset schvaloval Rampa a jen tak mimochodem i držkující 311_Tank. S prosbami se můžete obracet na ně
Akce byla naplánována na jakési dvě části. V první měla být cílem Malta a ve druhé Augusta. První fáze měla proběhnout zcela bez angažování se ze strany Američanů, druhá bez angažování Luftwaffe. Dle Rampových propočtů se měli Američané dostat k Maltě 90 minut po svém startu. Tento výpočet (a zdůrazňuji, že spojenecký výpočet) neskutečným způsobem nevyšel a do značné míry zcela zlikvidoval synchronizaci. Italové ani Spitfiry nestíhali přípravu pro svůj druhý úkol. Seknout se o 5 minut, to už by bylo jedno..ale tohle nevyšlo skutečně o strašně moc. Když se to přičetlo s určitým zpožděním ze strany Ju 88, skoro malér byl na světě. Třeba P38 neměly Junkersy vůbec zahlédnout, takhle došlo dokonce k napadení.
Během druhé fáze se měly nad Augustou setkat kombinované síly USAAF + RAF s letkou italských stíhačů (nikdo nikde nijak nenaznačoval, že by Spitfiry měly brát nějaké bomby).
Junkersy letěly v druhé fázi na separé akci - nekryté, ale zároveň neměly být ani napadené (což nevěděli). Jednalo se spíše o navigačku a vyhledávání lodí, které odpluly asi 30 km od nahlášené pozice nenahlášeným kurzem.
Nyní z pohledu Fw 190:
Byli jsme jakási samostatná jednotka nezávislá na nikom a na ničem. Při prvním letu jsme nechali pod trupy naložit pumy SC 500 a vydali se na Maltu. Plán byl jednoduchý - nastoupat asi do 4000 m a pak se střemhlav vrhnout na vybrané lodě v přístavu (které měly být obtížným cílem pro torpédové bombardéry). Abychom vzbudili minimum předčasného rozruchu, rozhodli jsme se Maltu doslova obletět ze západu a spustit se na přístav z jihu. První Spitfiry jsme zahlédli snad 5 minut předem, jejich výška byla k ničemu, v nějakých 2000 m nás vážně ohrozit nemohli. Po potlačení mašiny rezignuji na "můj" cíl a dávám obdobné instrukce i ostatním. Je důležité trávit ve flaku a vůbec v nepřítelem kontrolované oblasti minimum času. Před odhozem jsem měl přes 800 km/h. Puma ale krásně sedla - prorazila palubu jedné z lodí a druhotná exploze zlikvidovala ještě nějaká vozidla na pobřeží. Pronásledován flakem utíkám obrovskou rychlostí nízko nad mořem na sever, následuje mě dalších 5 Fw 190. Spitfiry ze své naprosto nevhodné pozice neměly sebemenší šanci naše snahy narušit. Kousek od italských břehů potkáváme stíhací Macchi a pár minut po nich i torpédové bombardéry. Máváme jim a přejeme hodně štěstí. My sami pokračujeme domů a "téměř" bez problémů sedáme. Zůstáváme na zemi v mašinách, abychom u červených vzbudili pocit, že stojí proti všemu, nicméně Focke-Wulf tam nebyl jediný.
Na druhý let přichází další dvě posily: Bertifox a LoneWulf, který se z nějakého důvodu nemůže přidat k Junkersům. Nakládáme SC 500 a dvojici 300 l nádrží pod křídlo. Čeká nás výlet do Afriky, let něco přes 1000 km. S letounem, který není na takto dlouhé lety stavěn, to je krajně únavná záležitost. Během letu má nějaký technický problém Punkey. Vůbec se nás nedokáže udržet, na půli cesty dostává instrukce k návratu, přičemž může bombu odhodit nad Maltou.
Africké břehy působily téměř démonicky Následovaly opravy kurzu, klesání do nulové výšky, přelet pobřeží a po několika desítkách kilometrů prudké stoupání do výšky před útokem. Cílové zóny jsme si rozdělili až krátce před útokem, první do toho šel Petras, kterého ale po chvíli skolil flak. V tu chvíli už jsem měl odhozeno i já a odpoutával jsem se do jihu. Za mnou Wedge, za ním Wolke. Pět minut po nás přišli na řadu Pison, LWolf a Berti. Stoupáme nad pobřeží a ve výšce 5500 m odhazujeme již prázdné přídavné nádrže. Zbývá 500 km domů. Po 15ti minutách vidíme ostrov na půli cesty. Než nám zmizí za zády, uběhne dalších 10 - 15 minut. Znovu jen nekonečná modř, voda, voda, voda.. Zásoby paliva se tenčí a nervozita (především u nováčka Wolkeho) zjevně roste. Sicílie se začala vynořovat z oparu nejdříve na 11té hodině, nás ale čekalo ještě minimálních dvacet minut za kniply našich mašin. Přistání byla poměrně vtipná. Naše roce a nohy byly po tak dlouhém letu náležitě ztuhlé, mašiny po dráze hopsaly jak kozy Ale vše proběhlo naštěstí bez incidentu.
Průlet formace Ju 88 nad našimi hlavami byl velice velice emotivní záležitost..mělo to opravdu hodně velký koule
Akce z pohledu Fw 190 proběhla zcela přesně dle mých představ. Časování, provedení, výsledek, atmosféra..prostě všechno. Ani jednoho z nás nepotkal závažný technický HW problém (krom Punkeyho naprcaného Focke-Wulfa a Pisonovy "vymrdat" bomby ). Žádná modrá smrt, žádný kick..prostě asi štěstí.
Jsem RUDÝ pilot, opakuji RUDÝ.
Letěl jsem za modré. Vím kdey byly nedostatky a vím, že to MC205 a MC202 me,ěůo mačasované. Jejich druhý mise byla čiště improvizované.
rudí nebrečtě - kvůli spoždění a zbytku paliva jsme se na americké bombardéry mohli jen dívat.
Proč neměli spojenci taky nějaký nádherný nechráněný cíl původně v rozkazech?
Planeset schvaloval Rampa a jen tak mimochodem i držkující 311_Tank. S prosbami se můžete obracet na ně
Tank tuším žádal o Jčka, B17 nebo B24, Spity VIII nebo IX.
Po fučidově otázce kdy byla invaze do itálie (odpověd vylodění v itáli 3. - 16. září 1943) byla mise stanovena na červen. Když bylo zjištěno že by britové měli Spity VIII a IX, na naše následné prosby o tyto letadla bylo zareagováno posunutím mise na květen 43 kdy ještě na maltě nebyly. Zde nejspíš tedy došlo k nedorozumění, protože fučida nejspíš původně plánoval akci odehrávájící se ještě před Husky.
K výpočtu tolik:
V pátek po velké poradě spojeneckých velitelů byla upravena trasa, proto jsem se fučidy v sobotu zeptal, jestli musíme být na Maltě až za hodinu a půl, řekl, že ne, ale že čeká, že se tam do té doby dostaneme. Celkově vyšla cesta k RV asi na hodinu deset možná víc, což ve výsledku je uplně jedno. To že rozpočet nevyšel, způsobilo pozabíjení Ju při startu. kdyby nedošlo ke zpoždění, vše výjde, tak jak mělo. Naházejte na nás (na mě) to že se mise takhle seběhla. Já zpoždění Ju88 nezpůsobil. Kdyby proběhlo vše tak jak mělo, spity dorazily na místo setkání v pohodě. Macchiny by možná stihly doplnit palivo a napadnout nás. Jučka by jsme ani nepotkali. Příště kluci v Ju zapnou les v configu
Edit:
ta poslední věta nemluvila pravdu, proto je smazána
+ oprava jesli musíme být za hodinu na Maltě (opraveno podle komunikace na icq), původně bylo u cíle.
Upravil/a 311_Rampa dne 17-05-2009 15:17
Tak jsem si zbalil láhev rumu a dvě krabky cigaret, nasoukal se do Arada a vydal se zachraňovat naše piloty. První akce se měla týkat Malty, tak nějak od oka jsem odhadl kurs a odstartoval. Éro letělo max 250km/h s dostupem nějaké 3000m ale nebylo kam spěchat, podle vysílačky se naši bombardéři teprve dohadovali, jak to udělat, aby ti Rosbífové dostali pořádně na prdel. Pobřeží mi zakrátko zmizelo za ocasem, zadní střelec chvílemi leštil svůj kulomet, chvílemi si předčítal v příručce "Jak se naučit plavat". Prostě rutinní pohodový let. Že jsem svůj kurz odhadl správně jsem zjistil, když se proti mě objevila čtveřice nízkých dotů. Evidentně hlídkující Spitfiry z toho dva na můj vkus nebezpečně blízko. Na nic jsem nečekal a urychleně sednul na hladinu. Spitfiry se motali nade mnou evdentně zmatení a já vytáhl láhev rumu, zapálil si cigárko, uvelebil se na křídle svého mlýnku a chytal ryby. Po sléze se Angláni někam vypařili, já opět nahodil motor a po vodě jsem doplul na dohled od Malty.tam jsem opět vybalil své nádobíčko a nikým nerušen jsem pokračoval v siestě. Nade mnou prolétávaly formace Ju 88 jako na Reichspartaitagu nejdříve směrem k Maltě a potom zpět. nebylo koho zachraňovat, rum už taky docházel, tak jsem nakonec nahodil motor a letěl zpět. Na základně jsem dotankoval palivo , rum a cigára, sežral talíř Eintopfu a vystartoval opět.Tentokrát podle trasy, kterou mi navrhl bombarďák Kurtis. Vše šlo podle plánu, držel jsem se asi 10-15 minut za bombardéry, popíjel schnaps a bylo mi fajn. Stěhováci odhodili, opět nebylo koho zachraňovat, já obrátil své Arado zpět k pevnině a přemýšlel jestli můj mechanik Heinz sežene to pivko z Bömen protože to italský se nedalo pít....Záhy se na dohled objevily bombardéry, pro které jsem byl se svou rybou evidentě spestřením, neboť na mne všelijak nalétávaly až z toho měl můj střelec nepříjemné mrazení v žaludku. Kdosi navrhl společné přistání naletišti Focke -Wulfů, bylo sice hluboko ve vnitrozemí ale to mne po dvou lahvích rumu přece nemohlo odradit. Přistání se pro některé Junkersy stalo evidentně nebezpečnější záležitostí, než celá slavná RAF, ale ani to mne nedokázalo odradit od mého nápadu. A tak když dosedl poslední bombardér nasedil jsem k všeobecnému údivu přihlížejících na přistání .Trochu to drnclo, zaskřípalo a když se rozplynula oblaka prachu, stálo mé Arado nepoškozené uprostřed přistávací dráhy.
Udělalo se pár fotek a pak si mne vzal na kobereček šéf letiště se stupidním dotazem, jak to mé éro dostanem spátky na vodu, která je cca 20 km daleko. S vylitým úsměvem jsem mu odpověděl, že to je jeho problém, za což jsem dostal 14 dní basy, která ale na letišti stejně není a tak teď sedím pod slunečníkem, popíjím vínko a bavím se pohledem na italské mechaniky, kteří se snaží dostat tu mou plovákovou mrchu z dráhy....
Bylo to fajn i když nebylo koho zachraňovat, alespoň jsem si zablbnul!
Díky tvůrcům a příště si opět rezervuji Arado!
Vykání je následek nepochopení formy vlády pozdních římských císařů. Koncem Římského císařství spoluvládli čtyři vládci. Proto byli oslovován jako celek. Tykání je správné.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
Spity se alespon pokusily dodržet rozkazy. Což jak sám Ruhme opět přiznal, Macchiny ani nepokusily 
Chudacci spiti bezbrani. O augustu sme se meli starat druhej let. To ze si vasi bombry rekli, ze tuhle cast uspisej a nedodrzej posloupnost misi nám nevnucuj.
