Na tehle strance je dole takovy hezky graf ucinnosti typicke vrtule. Tenhle:
[img]http://www-mdp.eng.cam.ac.uk/library/enginfo/aerothermal_dvd_only/aero/perf/a1.jpg[/img] is not a valid Image.
Logika by napovidala, ze kdyz zmenime stoupani vrtule (doufam, ze je to ten spravny pojem; proste to, co je meneno pootocenim listu u vrtuli stavitelnych), mela by se posunout ucinnost vzhledem k rychlostem, tj. graf bude vice ci mene horizontalne roztazeny (priblizne receno).
Moje otazka zni: Kdyz nekdo stavel letadlo, rekneme v obdobi mezi valkami, kdy byly pevne vrtule bezne, podle ceho se nastavovalo to stoupani? Zacalo se s projektovanou maximalni rychlosti a spocitalo se to tak, aby to bylo v oblasti tesne pred padem ucinnosti, nebo se vyslo z pozadavku maximalni ucinnosti pri cestovni rychlosti a predpokladalo se, ze pri zvyseni otacek motoru nam souvisejici zmena J posune ucinnost do dostatecne vysokych rychlosti? Nebo nejak uplne jinak?
Existuje moznost odhadnout z papirovych vykonu letadla prubeh ucinnosti, protoze "to tak vsichni delali"?
Co si pamatuju..tak bratři Wrightové udělali vrtuli podle oka...viz princip lodní šroub..a při zkouškách s překvapením zjistili, že je mnohem učinnější než čekali.
Podle mě to dokázali spočítat - jako nejefektivnější uhel pro běžný režim letu - tj maximální učinnost ve 2/3 výkonu motoru. (tj. cestovní režim). Nicméně porád to bylo strašně testování, nebo nakoupení již hotových vrtulí vyrobených "jako vždycky".
zcela určitě museli zohlednit velikost, otáčky i dynamické síly - tj. pruhyb listů (zvlastě kovové).
Snad se někde chatneš na netu..víc si odhadnout netroufám.
"Stoupání" vrtule - správný název: úhel nastavení a je definován profilem, který se nachází v 75% délky listu (0,75 R).
Úhel nastavení pevných vrtulí byl řešen podle požadavků. Záleželo na konkrétní situaci. Jaké byly ale nejčastější požadavky, zda to byla optimalizace na stoupání nebo na maximální rychlost, nebo na cestovní rychlost, to si netroufám odhadovat. Byly by to spekulace.
Průběh účinnosti vrtule z papírových výkonů lze odhadnout jen za předpokladu, že by byl dostatečný počet naprosto věrohodných naměřených dat, včetně poláry letadla pro všechny možné režimy letu. , součinitelů tahu a výkonu vrtule.
Moc nechápu část věty pri zvyseni otacek motoru nam souvisejici zmena J posune ucinnost do dostatecne vysokych rychlosti
Rychlostní poměr J je definován jako poměr v/(n*D) tedy jako poměr rychlosti letu ku otáčekám vrtule a průměru vrtule
313_Gryzlov napsal:
Moc nechápu část věty pri zvyseni otacek motoru nam souvisejici zmena J posune ucinnost do dostatecne vysokych rychlosti
Rychlostní poměr J je definován jako poměr v/(n*D) tedy jako poměr rychlosti letu ku otáčekám vrtule a průměru vrtule
Myslel jsem to, ze kdyz letime v cestovnim rezimu a pak zvysime zaroven rychlost i otacky motoru, zmeni se nam sice v i n, ale J a s nim i ucinnost vrtule se nam muze zmenit malo nebo i vubec (protoze menime citatel i jmenovatel zlomku a krati se nam to).
Princip toho jak to fyz. funguje jsi pochopil správně.
V podstatě jsi to vystihl i s tím, že vrtule (pevná) pro letadlo je zvolena pro nějakou typickou rychlost při které to letadlo funguje. Ale je tam ještě ta věc, že ta vrtule musí nějak rozumně fungovat i při vzletu a přistání aby ti stačila dráha na akceleraci letadla (aby vrtule na zemi měla dostatečný tah), případně abys měl tah pro přerušené přistání. Typicky se podívej na meziválečné rychostní speciály, tam s tím začali narážet na problémy.
Ad orientační návrh vrtule od oka jako hrubý nástřel:
- Znáš rychlost pro kterou hledáš vrtuli (typicky cestovní rychlost letu), znáš otáčky motoru které tomu odpovídají (respektive na výstupu z reduktoru), znáš výkon motoru který tomu odpovídá.
- Znáš geometricky max. průměr vrtule který můžeš použít (třeba kvůli podvozku, nesmíš si při rozjezdu a přistání škrtnout o zem...)
- Spočítáš rychlostní souč. J = V / (d * n)
- Určíš vztažnej průměr vrtule (obvykle se volí 2/3 geometrického půměru pokud výrobce vrtule nemá definováno jinak) - d_ref, r_ref
- Spočítáš si orientačně stoupání šroubovice letu tag(alfa) = J / pi a pro stoupání vrtule přidáš cca 2-5 stupnů pro návrhovej úhel náběhu - máš hodně hrubě stoupání vrtule.
- Spočítáš výkonový součinitel vrtule pro tvé podmínky letu cN = N / (hustota * n^3 * d^5) .............. d je geometrický vnější průměr vrtule.
- Vezmeš vrtule od výrobce který tě zajímá a vybereš si takovou, která na tvém návrhovém J a d má odpovídající cN a současně tam má dobrou účinnost. Také si zkontroluješ, zda ti přes tahový souč. (cT = T / (hustota * n^2 * d^4)) vychází potřebný tah pro let danou rychlostí. cN a cT si může ladit průměrama vrtule, otáčkama a stoupáním pokud ta vrtule je třeba na zemi stavitelná, nebo máš v katalogu vrtule s různým stoupáním. Takže zkoušíš až najdeš takovou která ti vyhovuje - nebo vyměníš motor, dáš reduktor a pod... Samozřejmě musí být ta vrtule pro tvé otáčky a výkon pevnostně konstruovaná.
Když se koukneš, v páté mocnině máš průměr a ve třetí otáčky a jsou to velká čísla ve jmenovateli. Dosáhneš velkých změn cN (ale i cT) malou změnou průměru, nebo trošičku větší změnou otáček...
No a pak ta kontrola na vzletu/přistání, jestli máš rozumný tah, nebo jestli musíš udělat nějaký kompromis a trošku slevit z požadavků na rychlost.
Nevím jak to dělali mezi válkama (tyhle vztahy už znali snad ve 20tých letech nebo i dřív), jestli měli data k motorům z brzdy a vrtulím z tunelu. Hádám že znali orientačně typické cN a cT nějaké referenční vrtule pro danou kategorii a stoupání že volili jak jsem psal - z rychlostního trojůhelníku+pár stupňů a pak prostě zkoušeli obdobné vrtule od různých výrobců...
Edit 29.8:2008 9:50: Opraveny chybky ve vztazích
Upravil/a AH_Cutora dne 29-08-2008 09:52
Podle toho, s čím jsem se setkal, a je to ve více zdrojích (netvrdím že jsou nezávislé), tak je ref. průměr (nebo poloměr) 0,75 tedy 75% daného rozměru.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
Čutora to vyřešil 
