Takže mise pro mě už skončila. Nějak mi "kravne" HW. Dvakrát mi skočila modrá obrazovka a jednou to prostě vytuhlo. Počtvrté už jsem se nepřipojoval, přecejenom nejsu blbej první den. Tak to je zhruba můj příběh. Teď bych rád slyšel ten váš, snad bude o něco dobrodružnější, než ten můj
Doufám, že máte někdo tracky.
Přikládám odkaz na oba brífingy, abyste viděli, jaký měli informace ti "špatní" za který jste neletěli. A taky aby se podívali ostatní, o co přišli.
Poviem za seba - 2x mi to vytuhlo (aj ked raz isiel TS, takze neviem, ci to nebol nejaky nekonecny lag). Chvilu som lietal, ale bol z toho nocny dogfight a bojovat s cielmi, ktore sa nahodne objavia a zase miznu zjavne nie je moje. Tak som to odpojil.
po startu a okruhu nad letistem me to hodilo obrazovku Mission loading. takze disco a znova, tentokrat sam bez gunpodu Mk.I16. Nad Anapou me spolecne s dalsi TB3 vyhmatlo asi 5 stodevitek a postupne nas oba roztrhaly na kusy. Vyskocil jsem a dopadnul primo na nejakou Marusju, co shrabavala listi. Takze taky nic moc dobrodruzo, ale ten konec.. ou jeee :sm38:
Briefing ---> :sm20:
PS: Jamesi dekuju za misi!
Upravil/a 312_Karl dne 30-10-2005 01:24
Dvakrat sem letel s ishakem s bombama ( na TBcku jen ze zacatku, dokud se Karlovi nezacala loadovat nova mapa ), pri prvnim sem sejmul 9 pozemnich cilu + 1 flak (1/3 cile), pak me sestrelil ten zbylej flak, ve druhem sem znicil 1 flak a pak se na me usmalo stesti a dostal sem PK, ve tretim sem v ishaku bez bomb letel s Lazym navstvit letiste nasich "kamaraden" a narokuji 4 sestrely, stastne sme se vratili a na Lazyho cekalo 200-300 gramu vodky a na mne litr plnotucneho mleka od nasich kochozniku..
PS: Jamesi dekuju za misi (i vsem ostatnim), ale skoda ze nedosahovala kvalit briefingu (moc zmatek a jednoduchy cil)
No..já budu jako obvykle kritický . U modrých jsme nebyli dostatečně dobře připraveni, uznávám, z velké části moje chyba . Kdybychom se s německou důkladností připravili dopředu, tak by naše vystoupení bylo jistě kvalitnější. Informací v briefingu jsme měli dostatek, jen prostě příště nepodcenit tu přípravu jednotlivců - rozdělení do skupin před akcí, vymezení prostorů a operačních výšek apod..ale jak říkám, sypu si popel na hlavu, mohl jsem to snadno udělat sám.
Takže toliko ke kritice, teď už k samotné akci.
Nejdřív mi krátce po startu spadl Sturm .
Druhý let byl gut. Valil jsem na místo setkání s udatným pilotem (E)CL/Falkonem. Místo setkání byla Anapa - hlídkový prostor mé skupiny, který jsem nám krátce předtím přidělil. Plánovali jsme let po pobřeží ke Gelenžiku, kdesi nad Novorosiskem nás ale zachytily světlomety, tak kouknem dolů..uaah..skoro jsem oslepl, jednu chvíli mě držely 3. Jako bonus jsme našli letiště, očividně opuštěné. Nezbývalo nic jiného, než se pokusit ze světlometů dostat - zvolil jsem sever, tedy do vnitrozemí, abychom nazpátek neletěli stejnou, pobřežní, cestou. Po několika vteřinách se nám proti světlejšímu obzoru začaly rýsovat dva body - lehounce pod námi, jeden z nich klesal a nechali jsme ho tedy být. Druhý se ukázal býti bombardérem TB-3. Jen s maximálním vypětím sil se nám s Falkonem dařilo držet formaci, ale v poslední době spolu létáme často, to nám umožnilo se na bombardér vrhnout ze dvou stran téměř ve stejný okamžik. Tisknu spoušť...... ratatatatatata ... krucifix, já nevidím. Oslněn záblesky vlastních zbraní jsem se svým Bf 109 F-2 jen těsně minul bombardér. Při odpoutávání se jsem pozoroval proužek kouře vycházející z pravého vnitřního motoru. Nevím, jestli jsem toto poškození způsobil já, či Falkon, každopádně na to křídlo jsem mířil . Unikající olej nám umožňoval lehce udržovat kontakt. Pokračovali jsme v neustálých a koordinovaných útocích, byť účinnost naší střelby byla nízká - ať už kvůli zábleskům, které nás absolutně oslepovaly, nebo i kvůli ultimátní síle vybitého flusbroku, který tato mašina nabízí . Po asi čtvrtém útoku Falkon hlásil, že z bombardéru něco vypadává. Paragáni! Dostali jsme ho! Obracíme na západ a letíme zpátky - paliva není nazbyt a i zásoby střeliva se ztenčily.
Na TS se objevuje množství hlášek stylu:
"Jo! Dostal jsem ho!" a o vteřinu později - "Dop***, právě mi nějaký Befko ustřelilo křídlo".. nebo taktéž oblíbené: "Jé, támhle něco plápolá ". A o vteřinku později: "KUA, KUA, KUA, on mi breakol, som v plamenech. Skáčem." Velmi oblíbená průpovídka oživující radiokomunikaci byla i: "Do****, do něčeho jsem vrazil. Aha, to bylo moře.."
Holt s denními stíhači byla v noci legrace .
Když jsem se vrátil nad naše letiště, tak v rádiu proběhlo hlášení, že 3 TB-3 jsou ve velmi těsné formaci nad Oděssou. Za půlminuty přišlo další hlášení, že to s formací trochu přepískli a zbyla jen jedna TB-3 - hle, ani Ivan není fyzicky v noci tak bdělý, jako ve dne. Tu rozprskl někdo, kdo měl narozdíl ode mě vyzbrojené letadlo. Já mám takového Peacemakera . Poté se ale strhla mela s Išaky u země. Bylo jen velmi těžké rozeznat kdo je kdo, pro mě navíc nepřijatelné riziko kolize. Raději jsem hlídkoval kolem a občas "něco" ošil. Jeden I-16 jsem zasáhl při loopingu do oblasti kokpitu a levého kořene křídla. Nicméně Ivan pokračoval dál. Najednou to udělalo "vžuuuum" (asi tak, jako když vám kolem ucha proletí Jak)..no a taky že jo, kolem ucha mi proletěl Jak . Sklopil jsem mašinu k zemi a nalepil se na vodu, pro jistotu jsem se lehce přikrčil. Jak, který jsem střídavě identifikoval slovy: "Ne, tak je to MiG, ne ne..tak LaGG..ne, tak je to I-16..noTB-3 to není" mě stále pronásledoval, nicméně se mi podařilo dostatečně zvýšit vzdálenost mezi námi. Mrknul jsem do hlubiny pod sebou. Tma. Do výšiny nad sebou. Tma. Mrknul jsem tedy na výškoměr, dobrý - 600m. Strhávám mašinu do prudké kleavé pravé, Jak se pokusil kopírovat, ale zřejmě mě ztratil a já se zavěsil, možná jsem měl půl vteřinky ke střelbě, ale Ivan nebyl hloupý - začal manévrovat. Kříčel jsem na něj, ať toho nechá, že už jsem unavený a že se nebude trápit, ale holt neposlechl. Už už jsem ho dotáčel, když v tom najednou ratatatatatata .. a Rata či co proletěla kolem mě. Na ústech s obligátním "Scheisse" přecházím do střemhlavého letu a spoléhám se na to, že výškoměr je seřízen správně. I tentokrát hladovým Sovětům unikám. Už se chystám na přistání, když v tom kde se vzal, tu se vzal, další Išak za Befkem. Posílám do něj dávku z kulometů ("kanon" už munici neměl) a s uspokojením zjišťuji, že účinnost mé střelby je stejná, jako když jsem "kanon" ještě měl . Išak koupil zásahy do oblasti trupu a pravého křídla. Vysadil mu motor, a proto jsem jej nechal být - uvažujíce o tom, jak účinné byly mé dva kulomety, kterým jsem začal trochu familierně přezdívat "oslepovadla". Nemusím doufám ani psát, že ten motor vypadl následkem záporného přetížení a ne následkem těch šesti gramů olova, co jsem vyslal jeho směrem. Nastal boj na život a na smrt. Išak očividně neviděl, co po něm střílí a já díky kulometům naopak neviděl, na co střílím. Probíhalo to tak:
Išak v zaměřovači, dávka jako sviňa, 2 - 3 zásahy, ztráta Išaka, pětivteřinové hledání, nalezení Išaka, Išak v zaměřovači, dávka jako sviňa, 2 - 3 zásahy.. no, znáte to .
Nakonec mi kolem uší prosvištěla dávka z MG151/20, což pro mě bylo dostatečně jasné znamení, že ostatní Befka již čekají .
Odletěl jsem nad letiště a tam v klidu přistál. Hezké to bylo .
Upravil/a 1stCL_Fucida dne 30-10-2005 01:43
312_Jura napsal:
ve tretim sem v ishaku bez bomb letel s Lazym navstvit letiste nasich "kamaraden" a narokuji 4 sestrely
Pokud narokujes i me, tak si jeden odecti - ja pristal na zadech, normalne prezil, ale pripsalo ti to .
Messik také přišel dobře k sstřelu - narval jsem to do něj...
1stCL_Fucida napsal:
Informací v briefingu jsme měli dostatek, jen prostě příště nepodcenit tu přípravu jednotlivců - rozdělení do skupin před akcí, vymezení prostorů a operačních výšek apod..ale jak říkám, sypu si popel na hlavu, mohl jsem to snadno udělat sám.
Takže toliko ke kritice, teď už k samotné akci.
Místo setkání byla Anapa - hlídkový prostor mé skupiny, který jsem nám krátce předtím přidělil.
Já jsem si přidělil sektor o něco severněji.
Upravil/a rudidlo dne 30-10-2005 01:49
Když jsem se vrátil nad naše letiště, tak v rádiu proběhlo hlášení, že 3 TB-3 jsou ve velmi těsné formaci nad Oděssou. Za půlminuty přišlo další hlášení, že to s formací trochu přepískli a zbyla jen jedna TB-3 - hle, ani Ivan není fyzicky v noci tak bdělý, jako ve dne. Tu rozprskl někdo, kdo měl narozdíl ode mě vyzbrojené letadlo.
Ta formace byla super. Išaky jsme odhodili a oni úspěšně zničili vše co stálo v cestě. Pak vinou poškození Plavoo narval svojí TB3 do TBtrojky Doktorkopa. Kaboom. A hle zbyl jsem už jen sám. Začínám točit s volantem a řvu na střelce Zabte je! Bohužel Befka byla nenasytná a myslím Esqilax po cca 15 vtřinové dávce to do mě narval. a zase Kaboom.
No pak si vlezu do Lagga a proháním befka a hledám a hledám. Celopu nádrž jsem vylítal. jediný koho sem potkal byl 4x Jamamoto, pokaždé na jednu dávku šel dolů. Dosedám na našem letišti s 1 litrem paliva.. uff radši budu lítat přes den, ta noc je pěkně deprimující. Ale dá se tak krásně zdrhnout třem befkům na ocasu.. stačí jít do tmy a udělat jeden prudší barel a hned změnu letu a je čisto.
Jamesi, Ckalove, Cibul za nápad, za briefing máte môj obdiv!
Tiež dakujem všetkým pilotom , že mali dost odvahy a času zalietať si túto misiu.
ALE..
Ale.
Nedostatky.
1.Plánovanie: Za UTOCIACU stranu musím povedať , sklamanie.
Leteli sme bez poriadneho plánu. Nemal žiadnu šťavu, niečo ako prekvapenie. Myslím si , že ak sa znova poletí táto misia, bude dobré ak sa poriadne naplánuje. A s nejakými taktickými prvkami náletu.
Nevyužili sme naplno celý potenciál danej misie.
Tiež rozdelenie a určenie pilotov. Treba mať už vopred predstavu, kto s kým, odkial, atd
Za BLUE: Ideálne by bolo , podla počtu akcie schopných pilotov určit počet hliadkujúcich strojov. A ostatné stroje by vzlietli až ked by objavili TB3, alebo sa spustili flak.
Ale aj ako teraz sa lietalo , nebolo to zlé. Môže byť.
2. Historické reálie - DEATH
Môj názor je , ked už lietame takéto missie na základe historie, snažíme sa dostať čo najviac k historickému, pravdivému , obrazu lietania počas WWII, tak bude treba si určiť aj nejaké pravidlo obladom smrti.
A: Bud počas boja jedna smrť a koniec. Okrem vzletu a letu na ciel.
B: Smrt a penalizácia ako v SM. Poškodenie-prezbrojenie 5 až 15 minút. Smrť 30minút.
C: podla dohody
O čo mi ide?
Utočiaca strana letí cca 30 minút k cielu. Doletí a odbombarduje.
Priletí brániaci hráč "pilot" a vlastným telom zničí nejaký stroj.
Naštartuje a letí znova. O minutu je znovu v boji, zostrelí niečo a je zostrelený. A znova letí.
Taký Doom.
Utočiaci hráč má znova cca 20-30 minút cesty.
Takže nech by mala útočiaca strana na začiatku boja nakúkolvek prevahu nad cielovou oblastou , tak postupne o nu príde pri takom to spôsobe boja Death, Start, Death.
Odessa 1941 sa takto zmenila na obyčajný DOOM len v noci.
A to je škoda, velká.
Domnievam sa , ak by sa použilo hore zmienené pravidlo ohladom smrti, tak by si každý pilot (je jedno za akú stranu letí ) viac vážil svoj život a bolo by to viac reálnejšie a zábavnejšie. A možno by sa aj niečo naučil.
Ešte raz. Mne sa to páčilo, velmi. Len sa to trochu vymklo z rúk a zmenilo sa to na DOOM ako na DF serveroch.
A myslím si osobne, (možno sa mýlim) , že o takéto lietanie nikto nestojí. Hlavne ak sa letia takéto velké misie.
PS: Asi to bolo tým ,že v doterajších SM, mali bombery určenú výšku 3000m-6000m a brániaci stíhaci museli vystúpať do nej , čo zabralo čas. Tu išaci museli klesnúť dole, a už sa to nedalo zastaviť. Čo asi nik nepredpokladal. Ani ja. :sm19:
Upravil/a Tajpan dne 30-10-2005 10:07
Mission loading: why?
A to asi 2 minuty po startu. Byl jsem smutny, protože jsem se musel k doktorovi dostat přes celé letiště a ti co tam byli a viděli ten zmatek a do sebe vrážející išaky určitě chápou, že jsem byl moc rád, když už jsem byl pod křídlem.
Když jsem se připojil znovu, bylo to asi v době kdy se u letiště objevil Fuči a Falcon, ale i když světla svítila tak jsem je zahlédl jenom na chvíli proti světlé části oblohy mířící do vnitrozemí a víc už jsem je neviděl. Nechtěl jsem ztrácet čas marným hledáním a tak jsem se vydal v kurzu 290 nad moře s cílem dohnat svou formaci TB3. V okamžiku když jsem se blížil k pevnině tak mne TBčka vlastně našla sama, alespoň podle komunikace v rádii. Přiznal jsem se, že neznámý dot jsem já a Ikar mne poslal o 300 metů víš jako cover. Problém byl v tom, že v okamžiku kdy jsem sledoval z výšky nějaký boj u pobřeží všichni se mi ztratili :sm19: Ikar mne poslal do D19 na schůzku s TBčkama, ale než jsem tam doletěl nebylo co chránit. Tak jsem dostal nový kurz do B19 s rozkazem držet si výšku o hledět kolem sebe. Po chvíli bloumání do tmy jsem zahlédl trasírky někde na pomezí A18A19 tak jsem se tam vydal. ASi z výšky 3500 metrů jsem pod sebou viděl střílet němce, řekl jsem si někdo z našich potřebuje pomoc. Stáhnul jsem plyn otočil se na záda a pěkně za banditou dolů. V okamžiku kdy se začínám dotáčet za šedivý cíl s černými kříži, se lehce zavlnil můj išak. Mrknu vpravo, mrknu vlevo, á změnil jsem geometrii křídel. Na rozdíl od Migu 23,27, F111, F14 a Su24 u Iška jev nežádoucí :sm19:
Další let: přes vnitrozemí přímo k letišti modrých. No zní to jednoduše, ale trvalo to dlouho. Doletěl jsem k cílové oblasti a poletoval asi v 3000 metrech nad letišti. Až na světla, která mne občas zaměřila a sem tam střelbu z lodi u pobřeží nebo obrany letišť, jsem nic zvláštního neviděl. Pak se ale přihnali Hoper a Ikar a dole se začali dít prapodivné věci. (nechápu kde se tam vzali němci, když jsem je před tím neviděl) Poučen z předchozích nezdarů jsem opatrně sklesal k letišti přímo k jednomu AAčku a zkusmo jsem zmáčknul spoušť a náhodou AAčko zničil. Při stoupání od letiště v lévé zatáčce kolem mne prolétlo páru trasírek. Mrku za sebe a Bfko. Přitáhnuljsem víc a spíše překlopením přes hlavu než zatáčkou jsem se za něj dostal. Lehce jsem ho pokropil začal uhýbat doprava až mu konce křídel "řezaly vzduch" znovu jsem ho pokropil a urval to, přímo nad letištěm asi ve 150 metrch, spadl přímo na dráhu. Tuším to byl Lavo. Začal jsem stuopat s kurzem domů, přece jenom se do mne občas trefil flak a paliva už jen půlka. Stuopal jsem přímo k měsícii a napadlo mne, že bych to asi neměl dělat, abych nebyl vidět na jeho pozadí. A pak se to stalo zničeho nic bez jakéhokoliv varování....pingkick mne poslal spát.
Všem zúčastněným a hlavně tvůrcům děkuji za krásný polet. :sm38:
Ps" ještě se musím hodně učit :sm19:
Upravil/a 313_Paegas dne 30-10-2005 10:33
Škoda velkých hw chyb, jinak by to nemělo chybu....
Na začátku byl na letišti trošku zmatek, navěšování I16 na TB3 se stalo noční můrou, protože všichni se rodili na ruzných částech letiště a tak se pojíždělo a pojíždělo dlouhé minuty. Každý bomber na ty své děti blikal, chvílemi to vypadalo jako by se na letišti pořádal Czechtek. Když se objevili ve hře modří tak TB3 ještě ani neodstartovaly ze země! Po dlouhých utrapách a hledání jsem také našel své Zveno (Legra_mdn) a (Legra_Hera) a jal jsem se navěsit. Při pojíždění po dráze mdn zjistil že ta TB3 opravdu, ale opravdu nebrzdí a kolečkem jsem převálcovali stojící chlapce u flaku, takže restart. Při druhém vzletu jsme to vzali přes trávu ale do vzduchu jsme se dostali. Připojili jsme se k dalším dvěma TB3 a v klidu letěli na cíl. Po patnácti minutách mi ale naskočila obrazovka Pleas Wait - Mission Loading (může někdo osvětlit PROČ ???) takže nezbývalo něž udělat znechuceně disconect. Další nálet jsem podnikl již bez TB3 (na stojánce bylo jen Zveno - HunterKiller a spol se svým skore -1200 ) tak jsem osedlal I16 s bombama a letěl sám, vzal jsem to trochu oklikou dle briefingu (kurz 270, potom 0) a vyplatilo se. za celou dobu letu v 3500 metrech jsem nepotkal žádné BF, ani nad cílem nikdo nehlídkoval, v klidu jsem odbombardoval (zničeno 6 pozemních nádrží) a letěl domů. Brutální flak, (přes který občas ani nebylo vidět) mi ale vypnul motor, proto jsem se ukilidil k zemi a nouzák jsem v té tmě nevybral. RIP
Rád bych to zopakoval, věčná škoda že to tak blblo. :no:
rudidlo napsal:
Pokud narokujes i me, tak si jeden odecti - ja pristal na zadech, normalne prezil, ale pripsalo ti to .
a s tim letadlem bys mohl opet vzletnout? (do 1 hodiny) ne? tak je to sestrel..
Sestřel by to byl, kdtbych nemohl vzlétnout díky tvému poškození. Já o přetáhl díky své blbosti. Letadlu nebylo nic. Jen malá dírka v nádrži. IMHO nešlo o sestřel, ale o nepodařené přistání. To že ve mě ulpěla jedna kulička na to jaksi nemělo vliv.
Když už by mě hodinu páčili z kabiny - nevím, neví, kdo by ti tento sestřel potvrdil
EDIT:
Souhlasím s Tajpanem - když si vzpomenu na Midway, tam to mělo úplně jinou šťávu už jen kvůli té vzdálenosti. Kdo byl sestřelen už podruhé do letounu nesedl. Myslím si to samé i o "hlasech ze záhrobí" - t.j. hlášení mrtvých/zajatých pilotů, kteří "v souladu" s historickou realitou podávají ostatním informace o om, co se děje v té obasti,kde skončili.
Mise byla super - dokonce jsem svým šeptáním v záchvatu boje probudil i manželku a odskákal si to .
Nejhezčí pohled byl na Bozzďu, na jehož poslední slova si matně vzpomínám...
...Je tady tébé trojka. U hangáru... útočím na ni....
EDIT2:
Trochu mě zarazil start modrých. Startoval jsem předčasně o cca 2 - 3 minuty (23:13), poněvadž mě moc nebavilo stát na letišti sám a koukat, jak se ostatní vydávají na východ. podle briefingu měl start proběhnout až ve 23:15
Upravil/a rudidlo dne 30-10-2005 13:32
Bodré podoledne páni piloti
Díky všem tvůrcům téhle zajímavé mise i všem zůčastněným.
Brífink-video byl hezký a docela dostačující,jen jsem musel přehrávání občas zastavit,abych si opsal údaje a letovou trasu.
Z mého pohledu to vypadalo asi takhle:
Po nahrání mise a rozdělení posádek vznikl na letišti docela chaos,ale to se dá celkem pochopit vzhledem ktomu,kolik bylo letadel která se musela pospojovat.Došlo i k několika úmrtím.Myslím,že v brífinku psaných 10min jsme přeťápli tak o půl hodiny.
Po startu jsem předpokládal,že budem kroužit nad letištěm aby jsme vyrazili tak nějak společně,ale po druhém kolečku jsem zahlédl vzdalující se bombardéry v kurzu na Kerč.No tak jedem.
Za chvíli se mi hlásil pilot levého I-16,že má problémy a musí se odpojit a vzápětí zmizel.Na letových vlastnostech TB se to naštěstí nějak výrazně neprojevilo a tak jsme se pomalu šinuli noční oblohou ve dvou.Před námi jsem viděl dva kolegy ve formaci a snažil se je dohnat.To se mi podařilo až za nějaký čas,protože se mi začínali vařit motory.No nakonec jsme se tam přeci jen dohrabali a ke své hrůze jsem zjistil,že odpor jedné zavěšené stíhačky není až tak nezanedbatelný a že nás to pěkně táhne do strany.Tak nějak,ale spíš všelijak,jsem se udržel.
Ve trojci a zatím neobtěžováni,jsme se dostali až kousek k cíli.Trochu to chruplo a naše bonbónky(I-16)zatížené půl tunou trhavin se snášeli plnit svůj úkol.My zatím pokračovali severním směrem.
A pak to přišlo.Sesypalo se na nás hooodně stíhačů(tma má velký oči,takže byli tak tři)a začali nás zpracovávat.Střelci stříleli piloti se snažili držet formaci a současně dělat úhybné manévry-upřímně řečeno,jde to dost blbě-drámo vrcholilo.
A najednou rána a tma.Probudil jsem se ve vzduchu-mrtvej.Jo tak to ve válce chodí.Koukám shůry na poslední boj Messika a hledám kde je třetí TB-3.Je to jasné v zápalu boje jsme se srazili a ušetřili neříteli práci a slávu.Za chvilku jsem se dozvěděl,že Plavoo měl poškozené řízení a srážce nemohl zabránit.Ach jo.
Na TS se začínají ozývat hlasy podobně postižených a žadoní o úkoly.Já si beru stíhačku a jdu se pomstít.Za sebe i ostatní.
No, nic se nekonalo.Jak blázen jsem lítal kolem letiště severně od Kerče a za cca padesát minut jsem zahlíd jen jedno letadlo.A kdo ví jestli to nebyl netopýr.Téměř bez paliva přistávám na prvním volném letišti a tam se mi málem podařilo vrazit do nějakého kolegy.Asi nemám svůj den.
Znovu se rodím na letišti a nahazuji motor,když se to konečně podaří-vidím i v té tmě letadlo!A je to nepřítel!!A střílí po mě!!!A je po mě.Krásně vybuchuji na stojánce i doma na židli.To snad né.
Honem si vlezu do další mašiny,startuju jak to jen jde,ale opět to samé,nevidím ani ň.Chvilku se snažím najít drzého protivníka a na okamžik mám pocit,že TADY TADY něco je,rychle potlačit a jak správně tušíte,motor se zakuckal a zastavil.Jediné co se ještě dá je vysunout klapky a pak se sebou ukázkově říznout na beton.
Takže bilance tohot nočního letu:
Tři zrušený éra,dva mrtví piloti a dvakrát spatřený nepřítel.Zahrabu se někam hluboko pod zem s láhví vodky(nebo radši se dvěma)a budu čekat až mě najde rozzuřený velitel.
Muje zkusenost je dost podobna fucidove ackoliv sem byl v jinem schwarmu. Pri hlidkovani sem v dalce na jihu zahledl strelbu a letel se tam podivat. V tu dobu sem v okoli videl dalsi 2 109ky ktery leteli tim samym smerem. Na jihu (az u anapy) leteli 2xTB3 Karl a tusim dzik. Oba uz kourili takze se dali snadno najit, asi pri tretim utoku se mi u jedny podarilo ustrelit konec kridla, karl padl pod naporem nescetnych utoku nescetnych 109tek o chvili pozdeji.
Pri navratu uz nad nasim letistem byly rudy. Paliva zbyvalo asi 50 litru takze hra na honeni duchu nebyla prave v kurzu. Soucasne se mnou pristavali dalsi tri 109 a vsechny se rozmlatili na pristani...
Druhy start, chvile honeni duchu , pak sem zahledl na severu tri vysoke doty. Stihl sem jeden utok. Nekdo predemnou uz poskodil jednu TB3 a ta se srazila s druhou. Dalsi utok- asi 500metru za esquilaxem- jeho kolizi sem mel jak na dlani-->zase honeni duchu pak low dogfight na severu. Moc 109tek - hrozba kolize , agresivni isaky, nic moc. Nekolik lehkych zasahu do isaku, po tom me jeden osil-lehky poskozeni kridla. po dalsich 10ti minutach pristani. Vsechno sem prezil takze sem spokojenej. Osobne bych misto noci daval deni dobu s mlhou nebo spatnym pocasim, ale to je jen moje uchylka. Diky za polet :sm18:
Pánové děkuji! :sm20: Jamesi dobrá práce, škoda výpadku velitelské věže zrovna v okamžiku startu. Asi by jsme si ušetřili pár problémů při startu. 15 min na srovnání se a naložení by stejně asi bylo málo. Jeden nápad nebo dotaz: Nešlo by, kdyby se TB3 rodily postupně za sebou na vzletové dráze? První by byl vedoucí letu a i identifikace ostatních by byla bez problémů. Pak by se startovalo najednou a vypadalo by to líp a nad cílem by jsme byli zhruba stejně.
Byl jsem přidělen spolu s Rufu k Vitmanovi. Komunikace po rádiu byla obtížná pro velmi silné rušení. Proto jsme později volili osvědčenější formy komunikace jako mávání rukama, praporky, blikání světly a posílání spojek mezi letouny po chatovém řádku. Vitman zvolil velmi zkušeně strategii: Počkáme co se bude dít a pak vlezem do letadel.:sm38: Já jakožto nováček jsem se ovšem nemohl dočkat (a v důsledku nedostatku informací kdo je kdo a kde) a vlezl jsem do letadla hned. Jakmile jsem to udělal, někdo mi chtěl popřát dobrý let, ale trochu to přehnal s přiblížením. Po výměně letadla jsem raději poodjel za roh hangáru a sledoval to hemžení kolem. Také kolegové ve zbrani byli nadšení z toho, že jdou do akce a zakládali různé ohně, bouchali dělobuchy a stříleli rachejtle (nebo to byly padající TB3ky? :sm4. Po asi 30 min jsem se tedy celkem rychle v rámci možností připojil k letounu matce a šli na to. Startovali jsme jako poslední a na letišti už začly houkat sirény a bouchat flaky. Svítili jsme jako vánoční stromeček, ale naštěstí nepřátelský stíhač si asi vybral jiného nešťastného kolegu už ve vzduchu. Nabrali jsme kurs na moře a po chvíli podél pobřeží směr Oděsa. Vitman nám doporučil si trochu zdřímnout, že nás vzbudí až budem nad cílem, ale kdo by to po tom vzrušení zvlád. Chtěl jsem si ubalit cigaretu z naší výtečné Machorky, ale ten průvan od vrtulí mi ho odfoukl. Tak jsem z nudy prudil Vitmana hlášením podezřelých teček za náma v měsíčním světle. Nejspíš to byl kamarád stíhač, ale aspoň Vitman neusnul za berany. Nad cíl nás dopravil naprosto přesně a v předepsané výšce. Připravoval jsem se k odpoutání, ale připohledu na levé křídlo, kde by měl být Rufu, jsem ho tam nenašel. Asi jsem prošvih příkaz k odpoutání, říkám si. Tak jdu taky. Právě, když se přibližuji k cíli a flaky nad cílem začínají svůj ohňostroj, přichází příkaz k odpoutání od Vitmana. No nic, teď už nemůžu odpovědět, mám plné ruce práce. Snad kvůli toho nebudu mít problémy u nadřízených. Už vidím obrovslé požáry nádrží pohonných hmot. Kamarádi už tady udělali kus práce. Pro mě už toho moc nezbylo, proto si vybírám jeden flak a blízkou budovu. Odhodil jsem příliš vysoko, tak jsem asi netrefil nic a rychle otáčím pryč směrem k našim liniím. Rozkaz zněl doprovodit TB3 domů, ale nevím jestli bych někoho našel a v domění, že Vitman ve 4km je relativně v bezpečí, otáčím k místům, kde vidím stopovky střelby. Snažím se mít tmu v zádech a stoupám. Už jsem nad místem bojů a slyšim jednoho statečného spolubojovníka jak volá, že je sám a kolem 10 mesrů.(to tedy asi rychle skončím, myslím si) Jdu tedy dolů, kde jsem naposledy viděl střelbu a už vidím jednoho nepřítele jak se snaží na někoho pověsit. Ošiju ho krátkou dávkou a nepřítel radějí mizí. Oslepen vlastní střelbou za chvíli vidím stopovky kolem mého letadla. Brejkuji a mizím raději taky. Ocitám se blízko nepřátelského letiště a snažim se někoho najít. Rychleji mě ovšem našla nějaká dvojice Bf. Po jejich několika útocích mi pomáhá nějaký Jak. Tedy aspoň myslím. :lol: Najednou bylo kolem čisto a tak znovu nabírám výšku. Pak najednou v měsíčním svitu vidím pod sebou siluetu Bf109. Jdu za ním, ale je daleko a klesá. Tak čekám a zmenšuji klesání. Dočkal jsem se. Stoupá přímo do světlejšího nebe a otáčí se ke mně. Napálím to do něj při průletu s dost velkou deflekcí. Něco schytal. Neztrácím čas a rychle za ním. Dokonce ho doháním. Rychle do něj peru další dávku než začne manévrovat. I přes oslepení střelbou registruji zásahy. Pak najednou mizí jako v pohádce. (Adlerův kick?) Dívám se na budíky a zjišťuji, že je třeba se vrátit. Dosedám v pořádku a jdu na kutě.
Nárokuji jeden Bf poškozený a jeden sestřelený.
Trosku sa este pridam:
1. Neberte to ako odpis, ak nabuduce bude specialka, rad sa znovu pridam, hoc aj v noci.
2. Pouzitie Zven bol zaujimavy napad, zial ako som pisal, noc nie je vhodna na podobne lietanie - nahanat Isaka je problem aj vo dne, ale v noci clovek sa toci ako vreteno, oci nalepene na monitore (co TIR travi tazko ) a hlada nejake miznuce bodky. Jednoducho noc IMO nie je pre dogfightove stihacky. Takze v reali skvely takticky napad, ale hre na pocitaci skor ublizil.
Navyse mam pocit, ze nase svetlomety tam boli vyslovene len na otravu, clovek sa dival kam svietia a nikdy tam nic nebolo - zdalo sa mi, ze svietia len tak.
3. Briefing - myslim, zeby bolo vhodne znovu zaviest 2 oddelene Thready pre modrych a cervenych, nech si mozu dohodnut taktiku. Riesit to na TS na zaciatku misie je trosku neprakticke.
4. Zaviesto nejake pravidla pre smrt, zranenie s apol. by mozno nebolo zle, na druhej strane je ale dobre pamatat, ze specialne pri slimacich TB to moze znamenat, ze enormne dlho sa nebude nic diat.
A nech ma clovek aj nieco konstruktivnejsie: Co takto misia s utokom He-111 na ciele v Britanii, ktoru budu branit nocne A-20?
[/quote]
Já celý začátek prošvihl a připojil jsem se až o 15 min později.Našel jsem nejbližší TB3 a hned se na ni navěsil.Teprve po startu jsem zjistil že je Vitmanova.Až ve vzduchu bylo vidět číslo na trupu mateřského bomberu.Věren historickým faktům jsem se odpoutal (sám-půjdu asi k raportu)asi 20km od cíle a snášel se v pozvolných kruzích na cíl(pekelná rychlost s bombama).Útok proběhl ve světle posledního reflektoru na zničené základně cca ze 700 m.Pak jsem ještě ošil reflektor v Kerči a obrátil domů.Jelikož modří dostávali na frak nad vlastním letištěm,do boje jsem se nezapojil a přistál v pořádku na Dzigince.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
. Po asi čtvrtém útoku Falkon hlásil, že z bombardéru něco vypadává. Paragáni! Dostali jsme ho! Obracíme na západ a letíme zpátky - paliva není nazbyt a i zásoby střeliva se ztenčily.
) a hlada nejake miznuce bodky. Jednoducho noc IMO nie je pre dogfightove stihacky. Takze v reali skvely takticky napad, ale hre na pocitaci skor ublizil.
