1stCL_Fucida napsal:
Dobrý to bylo :). Půl cesty domů jsem se modlil, aby mi vydržel aspoň ten jeden motor, ale bavil jsem se :)
pokud ses opravdu bavil, tak to jsem rád
ač nejhlavnější z hlavních Alsterufera nezasáhli a nakonec bohužel museli skákat někde nad Francíí, jsem s výsledkem červených spokojen - až na zmiňovanou posádku B-25 se na domovskou základnu dokázali vrátit všichni a až na Cibuli (jak jinak :) i úspěšně přistát a zarolovat do hangáru
navíc Beaufightery mají na kontě minimálně dvě torpédovky a Cibul hlásil jeden torpédoborec
Za Mossie: měl jsem při hledání konvoje krapet sevřené hrdlo (nebo to bylo něco jiného ?), protože palivoměry ukazovaly již jen půlku nádrží a konvoj nikde, ale pak naštěstí jeden navigátor z posledního Mosquita uviděl střelbu a konvoj konečně našli i my.
Můj vlastní útok neproběhl jako při tréninku - čekal jsem dlouho na palbu z lodi a když konečně začala pálit, byl jsem "moc" blízko a vysoko. Díky tomu pak bomby ladně loď přehopsly a já svůj cíl minul.
Na rychlosti jsem okamžitě nabral kurz sever a vzdaloval se od horké oblasti. Hned po mně útočil Chroust a po chvilce mne dohnal na zpátečním kurzu. O něco později se připojil i Glum s Cibulí.
S úspornějšíma otáčkama jsem se pak našli i na mapě (díky Chrouste) a pak už to jen šněrovali kolem pobřeží k nejsevernější čepici ostrova. Odtud k lodi a pak, popohnaný netrpělivým zbytkem pilotů, již rychleji konečně k našemu ostrovu. Přistání Mosquit bylo krásně neorganizované (já točil pravý okruh, ostatní levý, já si myslel, že sedá první, a on sedal už třetí... ;) a Cibule svůj výstup zakončil ladným sklouznutím do vody. Za trest vyfasoval skafandr a sám a ručně musí Mosquito vylovit a vyzdvihnout.
Ještě jednou bych chtěl všem poděkovat za přístup k začátku mise - tak trochu jsem se obával rozházených a opožděných příchodů. V požadovaných 20:15 jsme ale na TS byli všichni.
Nebýt Cibuleho laškování při startech, mohli jsme být doma o 15minut dříve, ale snad mu to ostatní již odpustili (já tedy ne).
Ještě jednou dík všem za účast, bylo mi ctí s vámi letět.
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
Blahosklonně přehlížím všechny naprosto neopodstatněné narážky na mé vystoupení během akce Alsterufer.
Kdyby si všichni plnili povinosti jako já, tak
jsme možná neodstartovali, zato ale našli své cíle a zničili je.
Důležité je samozřejmě splnit úkol, ne se vrátit domů. Věren této zásadě soustředil jsem všechny síly na navigaci a potopení (jak mám rozumět tomu, že beaufightery potopily minimálně dvě torpédovky, zatímco Cibule hlásila potopený torpédoborec?) druhého nejdůležitějšího cíle mise. Poté mi už nezbývaly síly a schopnost soustředění na něco tak banálního, jako je přistání.
Jinak ale skvělá mise. Víc takových. Slibuji, že příště si tu druhou láhev už neotevřu před koncem akce.
"Máte právo říkat cokoli. ... Právo být na veřejnosti za hlupáka je u nás garantováno ústavou. Ale právo něco vyslovit nedělá z toho výroku pravdu. Pravda se prokazuje nebo vyvrací porovnáním s fakty. Kdo tenhle princip nerespektuje, s tím je těžká řeč. Všichni smíme takovou diskusi odmítnout. To není zbabělost ani povýšenost, to je jen rozumné hospodaření se silami a časem."
Takže mise proběhla přesně v duchu Křeččích tradic.
Jak jsem již napsal během příprav, vzali jsme to těžce na ostro "bez hudby" (Román pro ženy). Hned na začátku jsme si nacvičili startování motrů trojím opakováním. Start byl v pohodě až na drobný taneček jednoho našeho nedočkavého pilota. Po startu jsme se chvíli dohadovali, kdo tomu teda velí a pak jsme se vydali odhadnutým kurzem k cíli mise. Po menších dohadech "tak sakra jak vysoko poletíme?" jsme v půlce cesty zaujali jakous takous formaci, zorientovali jsme se na mapě a vyrazili k bodu zlomu. Město na pobřeží jsem našel neomylně svým sedmýn, osmým a devátým nesmyslem vytrénovaným v Pacifiku. Pak už jsme se jenom srovnali do správného kurzu a po chvilce letu nalezli nepřátelské lodě. Při přiblížení jsme se neplánovaně rozdělili na dvě skupinky a jednotlivě zaútočili na nepřátelské lodě. Ač nám velitelství před letem podalo informace, že lodě se brání ve vlnách a je třeba si útok správně načasovat, tyhle stříleli furt a jak u Verdunu. Polovina mé letky tam zařvala. Tohle si se spravodajským ještě vyřídím.
Ač jsme útočili chrabře a někteří z nás se i trefili, podařilo se nám pouze zapálit jedu z nepřátelských lodí.
Já osobně jsem byl nepřátelskou palbou poškozen natolik, že mi chvíli po útoku zhasl jeden z motorů a na pobřeží jsem se dotáhl tak tak na jeden motor. Po úspěšném přistání na našem záložním letišti jsem se ihned vydal na své domovské letiště.
Hned na uvod bych chtel prohlasit, ze ja za nic nemuzu a vsechno je to chyba Zvirete.
Po kazdem pokusu o start mise vsichni nastartovali motory, jen ja ne, coz mi bylo vytceno. Samozrejme, diky jiste zelenine, byl start motoru uplne zbytecny. Jisti lide by se nad sebou meli zamyslet. Pote, co Ace provedl svoji breakdancovou zatacku o 720 stupnu jsme konecne odstartovali. Zvire se choval jako spravny krecek. Predaval veleni jinym lidem a celou formaci vedl nikoliv po primce (coz jak vsichni vi je nejkratsi spojnice dvou bodu), nybrz po sirokych pozvolnych krivkach. Tu vlevo, tu vpravo. Zrejme si znackoval revir, pripadne sil obili, aby bylo zrni na zimu. Po dvou ostrych zatackach na pobrezi jsme se konecne vydali na spravny kurz. Lode se nam ohlasily strelbou vsemi smery. Po vykrouzeni mirne otacky o 270 stupnu presla nase detasovana dvojice do utoku. Lode se nas sice snazily zmast jizdou pod mraky, ale nebylo jim to nic platne. Prvni byla tezce poskozena a druhou cekal stejny osud, druhy letoun byl vsak za nizkeho letu sestrelen letajici rybou. Ja jsem byl podobneho osudu nastesti usetren a po klidnem letu domu pristal hned vedle kolegu od Junkersu.
AH_Cutora napsal:
Každopádně Hopere, taky ses pěkně sekl s Anglií a kilák ke kiláku...
ona nebyla tam, kam jsem ji posadil ??
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
vytípal jsem pár foteček z Cutorova letu, uvidím, kam je postnu ...
jednu chvíli jsem myslel, že B-25 míjela jen o kousek Alsterufer, ale pak jsem na típnutém obrázku uviděl ještě loď další, takže asi ne
a ta potopená byla nejspíš japonský (pardon německý) torpédoborec - dle vlaješky koukající z vody
mno a ten závěrečný Cibuleho pokus o přistání s předchozím nízkým průletem nad vstupním pylířem, to bylo prostě úžasné :D
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
takže zmíněné obrázky posílám na ftp do adresáře _!_UPLOAD_OBRAZKU_!_/Alsterufer
na jedné z prvních "fotek" je focen Beau shora nad mořem - je zde vidět rozdíl mezi mořem na mapě a mořem mimo mapu (kupodivu)
a pak je na jedné "fotce" B-25 zblízka, opět na pozadí moře, kde je vidět loď. To jsem myslel, že je Alsterufer. Ale na konci křídla B-25tky je vidět ještě jedna ...
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
Narokuji si tři minolovky a dva námořníky a jednoho kuchaře ze čtvrté, které spláchla do vody moje salva raket, co jim lízala boky.
Pěkná misička to byla.
Tak podrobnější Debreefing a analýza B25 očima navigátora.
Tak tuhle akci jsem i přes pečlivou přípravu nezvládl. První chyba nebyla moje, což už se o těch ostatních říct nedá Hoper zakreslil do mapy Anglii o 10km severněji, než skutečně ležela. Stačí se kouknout do logu ILa na které souřadnici jsme se narodili. Hnedle jsme byli o 10km jižněji. Další chyby ale už jdou jen na mou hlavu.
První chyba které jsem se dopustil byla ta, že jsme vystartovali (kurz 270 rychlostí kolem 150mph), chvilku (tak minutu a půl) jsme letěli rovně a stoupali do 2000ft. Až po té asi minutě a půl jsem zavelel k otočce do kurzu 245 a spustil stopky. Nedošlo mi, že ta chvilka představuje asi 6 mil směrem na západ. Mno a tím jsme měli hned na začátku odchylku 6 mil jižně i západně od předpokládané trasy.
Po otočce na kurz 200deg po 27minutách jsem pozoroval, že systematicky utíkáme doprava tak o 5 stupňů a v čase asi 42 minut jsem zavelel ke 4 minutovému letu kurzem 190 s návratem na 200. Tím jsme sice velmi pěkně vykompenzovali tu směrovou odchylku, ale neuvědomil jsem si, že jsme to nezanedbatelně zase přijižnili o asi 2.5 míle
Zatáčku na "cílový" kurz 090 jsme provedli v 1:09 minut a Alsterufer jsem očekával do 3 minut v naší přední polosféře. Ve skutečnosti jsme však byli asi 8 mil západněji a 9 mil jižněji než jsem si myslel a Alsterufer jsme minuli místo v 1:12 asi v 1:15 vlevo od nás o dobrýh 9 mil...
Letěli jsme až do času 1:18 na východ a pak jsem dal rozkaz k mírné levé zatáčce na kurz 270. To už jsem věděl, že jsem to asi zvrtal. Po 1:18 jsem očekával na horizontu zemi, nebyla tam, střílelba mezi loděma byla kurzem asi 045 vzdálenost 6 mil a tak jsem dedukoval, že jsme moc na jihu. Otočili jsme a chvíli jsme letěli zpět. V první chvíli před zatáčkou jsem si říkal, že poletíme zpět 5 minut a uděláme táhlejší zatáčku vlevo a budeme prostor propátrávávat v rozšiřujících se oválech, ale selhali mi nervy a neukočíroval jsem to. Při té otočce LesníHU zahlédl nějaké 2 lodě vpravo za náma a ze zadního střelce jsem viděl jak po nás flusli. Takže jsem nevydržel udělat ten ovál jak jsem si naplánoval a opět jsem už po asi 2 minutách (možná dokonce méně) zavelel k ostré levé (chyba, kdyby to byla pravá táhlejší, museli bychom mít Alsterufer přímo před sebou a pod sebou ) a šli jsme omrknout ty lodě.
Po přiblížení se k prostoru kde jsme je tušili a přeletění nad nima (fakt mizerná viditelnost, zahlídl jsem je až na poslední chvíli) nám provětrali nádrže poprvé. Viděl jsem u obou 2 komíny, takže Alsterufer to nebyl (má podle rozvědky 1 komín). Zahlédli jsme palbu na cca kurzu 060. Doletěli jsme tam a viděli jsme 1 potápějící se prdel lodě a tuším 4 lodě v boji, 2 a 2. Na jednu co po nás pražila jak vzteklá jsme odzadu hodili pumy, ale přehodili jsme ji asi o 400 stop. V první chvíli jsem si od zadu myslel že by to mohl být Alsterufer, ale měla dřevěnou palubu a po přeletu a vybočení jsem uviděl i 2 komíny. Stejně tak ta druhá nepřátelská loď. Takže Alsterufer jsme nenašli.
Při tom přeletu nad nima a útoku nám zase provětrali nádrže a z obou motorů šel tenký proužek dýmu. Tuším pravý motor začal prozpěvovat skřípi skřípi skříp a po asi 5 minutách odešel zcela. Přešli jsme na kurz 015stupňů, ale tím jak jsme letěli jen na jeden motor jsme ve skutečnosti letěli ve skluzu aby to pilot kompenzoval a nezatáčelo to, takže skutečný kurz neodpovídal směru letounu. Další chyba která mi nedošla. Zřivě jsem přepočítával návratové časy a palivo na tu výrazně nižší rychlost letu. První kontrolu paliva jsem provedl po 5 minutách po útoku na loď a vyděsilo mě malé množství paliva. To jsem si ještě myslel, že únik zastavily samosvorné nádrže a že to už neutíká. Spočítal jsem, že do Británie to máme skoro 2h (1:15 jen do prvního otočného bodu) a palivo máme asi na 1:15. Ale protože letíme jen na jeden motor, tak bude spotřeba asi jiná... Po 6 minutách (0.1h) jsem si nechal nahlásit palivo znova a zjistil jsem, že jsme jak cedník a máme palivo JEN NA ASI 8 MINUT! Zařval jsem NA VÝCHOD HNED NA PLNEJ PLYN a letěli jsme co nejrychleji k pobřeží a stoupali co motor dovolil pro výskok. Pobřeží jsme překročili asi 11 mil jižně Libau a pokračovali ještě chvilku na východ a hledali dobrej flek kde si v klidu jumpnout. Pak nám došla šťáva dle očekávání. Ještě chíli jsme si zaplachtili mimo lesy a pak jsme si z výšky asi 4500ft skočili na takové velké pole 15 mil jihovýchodně od Libau u nějaké vesničky. Dva kluci přistáli do stromů u nějaké samoty. Takovej pech. Všude kolem pole a oni se trefí do jediná malé alejky v širokém okolí. Už to nerozdejchali
Tenhle report píšu ze sklepa ve Francii u nějakejch vlastenců. Z pochopitelných důvodů nepíšu jejich jméno. Tímto hlásím, že 6 členů osádky se živo a zdrávo dostalo na zem, ale pronásledování nás roztrhalo a nemáme o sobě další zprávy. Rotmistr Vorlíček a seržant Bažant zahynuli při seskoku padákem nad západní Francií. Snad se ten moták domotá do Anglie k jednotce...
Podepsán Martin Prokš.
EDIT: češtin....
Upravil/a AH_Cutora dne 31-12-2006 10:02
Jak tu již bylo lehce naznačeno, zahájil jsem let elegantním oslavným tanečkem, že se angláni dostali do vzduchu... (při třetím restartu jsem si asi nezkontroloval zda mám nahozený i první motor). Když jsme se konečně dali do kupy, že to bude hezký, tak jsem si vypnul spídbar, který mne nesmírně rušil. Škytlo to chcíplo to a bombometčík se mě ptá proč, že jsem vypnul magneta Zbytek cesty byl bezproblémový. Na cíl jsem vylétl z mraku rovnou do flaku a umřel.
Ps: Diky Hopre a Fuči, diky vsem.
Upravil/a Ace dne 31-12-2006 12:22
Bolo to super, Hoper, takéto misie si zaletím rád kedykoľvek aj naproti protestom pozemného personálu. Výborny scenár mapa mala myšlienku, super atmosféra, bezvadná partia. Ba priam by som povedal extra kasta.
Bolo mi cťou s vami letieť.
Mimochodom tie torpédovky museli byť minimálne tri, Cassiu, Bugs a Watson.
Čo tak potopenie Yamata? Je to bez stíhačov, samá voda, lietadlovky. A namiesto Avangerov by sa použili buď torpédové beaufiky alebo A20
EDIT: oprava, po prezretí tracku konštatujem, že torpédovky sme dostali 4, Cassius má 2, Bugs a Watson po 1.
Upravil/a 3BAP_Bugs dne 31-12-2006 16:14
Na uvod je treba rici, ze jsme oba leteli s vypnutym speedbarem (pri takovehle akci to byla temer povinnost) a shaderovou vodou (oba jsme byli lini neco testovat a prehazovat :-)). K tomu navic leta B25 v ilovi pri cestovni rychlosti s takovym uhlem nabehu, ze pilotujici trpaslik vidi horizont jen po stranach a na stabilizator to neni schopno letet vodorovne. To jen na dokresleni atmosfery pro ty, co to nezazili. Od toho jsme tam byli dva, abychom takove veci zvladali.
Odstartovali jsme bez problemu. Odstartovali jsme bez problemu. Odstartovali jsme bez problemu. Nabirame kurs a po chvili letadlo stabilizuji v +-planovane vysce. Kurs drzime celkem dobre, ziju v domneni, ze rychlost take, ale bud jsme prvni dve casti leteli dele, nebo vyssi rychlosti, takze koncime jihozapadne od planovane vychozi pozice k utoku. Po chvili letu vychodnim smerem a mzouranim do mlhy mame pocit, ze jsme moc daleko, takze delame mirny oblouk doleva a chvili letime na zapad. Pak ostra zatacka a let na dve lode, co jsme videli chvili predtim. 'Videli' znamena, ze jsme si jich vsimli, kdyz byly na monitoru asi centimetrove. Ten identifikacni prulet jsem letel tak, abychom z nej mohli kdykoliv zautocit, a to byla chyba - meli jsme letet v dalce kolem nich a koukat dalekohledem, takhle po nas zacaly strilet presne ve chvili, kdyz jsme byli nejbliz. Vysledkem byly oba motory kourici a diry v nadrzich. Pak jsme potkali dalsi lod a uz nemelo smysl nic jineho, nez utok a rychle domu, takze i kdyz Cutora spravne identifikoval, ze to neni nas cil, hazel jsem (vedle). Tahle lod na nas snad ani nestrilela. Potom stoupani, pak stoupani na jeden motor, palivo uz sice neutika, ale stale ubyva, takze tocime nad pevninu a skaceme.
Zkusenosti:
-septani na TS je sice hezke, ale kdyz vsichni na kanalu porad mluvi, stejne se s septacim hlasenim neprotlacite a musite to mluvit na cely kanal.
-palivo z vice nadrzi se spotrebovava v jinem poradi, nez je pri volbe paliva mensi nez 100%. Takze kdyz si opisete pozice rucicek pri par startech v QMB, je vam to uplne k nicemu.
-lode jsou za techto podminek z vysky 2000ft v praxi viditelne ze vzdalenosti tak dvou mil.
-let primo od startu na trat bez pevneho referencniho bodu zanasi docela podstatne chyby. Chce to start, okruh na nabrani vysky a rychlosti a pak letet pryc.
-kompasy v kabine B25 jsou sice ctyri, ale zadny neni dost dobry, aby sel pouzit bez korekci
-rychlomer v kabine je jen jeden a pro jistotu ma blbe stupnici. U bombometcika je lepsi, dokonce s tas rucickou, ale stejne to nestacilo.
-po priprave na zemi se da letet kurs s odchylkou +-pul stupne, ale pilotovi pak nezbyde cas na nic jineho. Jakakoliv dalsi akce (jako treba pohled na palivomery a hlaseni jejich stavu trikrat po sobe) znamena nekolikastupnovou odchylku.
-Vinik naseho spatneho urceni rychlosti/vzdalenosti se stale hleda :-).
Zkratka jak si to tak po sobe a po LesniHU ctu, tak mi stale vic pripomina situaci na palube B52 ve filmu Dr. Divnolaska. Akorat ten kovbojskej klobouk a v trezoru a navigator cernoch (to jako ja) mi nesedi
pozor pozor, restarty byly jen dva
neplést restarty a starty
ale třetí restart bych už asi nerozchodil
už při tom druhém zjištění, že se bude start znovu opakovat, jsem měl v úmyslu předčasně odhodit bomby a shodou okolností právě do míst, kde se kachnil Cibule ...
měl jediné štěstí, že Fuči akorát roštnul misi
LesniHU napsal: B24 z pohledu pilota
Na uvod je treba rici, ze jsme oba leteli s vypnutym speedbarem (pri takovehle akci to byla temer povinnost)
uvažoval jsem o tom pro server, ale Mossquito je úžasně přehledné a Beau myslím taky, takže jsem ho tam nechal ...
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
-Vzrusuju te?
-
-Docela jo, jsi krasna zenska a chtel bych byt tvuj princ.
-
-To je pekne. Ale na to jsem se neptala. Potrebovala bzch yjistit, jak se yapina ceska klavesnice. Pomuyes mi?
To jsou Jaromíre defekty z realtime anti-anti-ads google teroru. Chyba není na tvém přijímači.
Už před 3 rokama jsem Chrome definitivně odinstaloval a přešel opět po 20 letech na FF
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
Hoper zakreslil do mapy Anglii o 10km severněji, než skutečně ležela. Stačí se kouknout do logu ILa na které souřadnici jsme se narodili. Hnedle jsme byli o 10km jižněji. Další chyby ale už jdou jen na mou hlavu.
