Tak jsem na airwarfare. com našel něco, co už zřejmě všichni znají. Ale mne to moc potěšilo, tak vám to napíšu.
Chcete-li např. v B-25 odhazovat pumy postupně (třeba natřikrát), nemůžete použít v v pumovém zaměřovači funkci Auto. To se všechny pumy odhodí najednou.
Nicméně jeden koumák (Drilling_857) vymyslel způsob, jak využít zaměřovač i pro manuální odhoz, který postupné odhazování na dva či tři cíle umožňuje.
Jediné, co potřebujete, je znát úhel náklonu zaměřovače pro danou výšku, rychlost a váhu pum.
Tak například pro pětisetliberní pumy z výšky 9000 stop a při rychlosti 200 mil za hodinu je tento náklon 40 stupňů. Čekáte, ža vám střed zaměřovače doputuje na cíl a pak manuálně odhodíte. A pak znovu a znovu.
Funguje to.
Tady je tabulka pro různé rychlosti a výšky:
http://www.airwarfare.com/guides/b25_bg.htm
313_cibule napsal:
Tak jsem na airwarfare. com našel něco, co už zřejmě všichni znají. Ale mne to moc potěšilo, tak vám to napíšu.
Chcete-li např. v B-25 odhazovat pumy postupně (třeba natřikrát), nemůžete použít v v pumovém zaměřovači funkci Auto. To se všechny pumy odhodí najednou.
Nicméně jeden koumák (Drilling_857) vymyslel způsob, jak využít zaměřovač i pro manuální odhoz, který postupné odhazování na dva či tři cíle umožňuje.
Jediné, co potřebujete, je znát úhel náklonu zaměřovače pro danou výšku, rychlost a váhu pum.
Tak například pro pětisetliberní pumy z výšky 9000 stop a při rychlosti 200 mil za hodinu je tento náklon 40 stupňů. Čekáte, ža vám střed zaměřovače doputuje na cíl a pak manuálně odhodíte. A pak znovu a znovu.
Funguje to.
Tady je tabulka pro různé rychlosti a výšky:
http://www.airwarfare.com/guides/b25_bg.htm
Jé, cibulko, to je stará věc. A dokonce je obsažena v naší Bombsight Table 2...
Já vím cibulko, to jenom aby ses nenechal zmást tou tabulkou, kde jsou uváděny i různé hmotnosti bomb (i když úhly jsou stejné).
Hmotnost bomby nemá na úhel odhození žádný vliv...
jj, hmotnost pumy nezáleží, viz středoškolský (nebo dokonce ze základky) vzorec pro volný pád v=g*t, s=1/2*g*t^2, nikde nefiguruje hmotnost - viz taky známý příklad z Měsíce, že kladivo a pírko padají k zemi stejně rychle
AH_James_Gastowski napsal:
jj, hmotnost pumy nezáleží, viz středoškolský (nebo dokonce ze základky) vzorec pro volný pád v=g*t, s=1/2*g*t^2, nikde nefiguruje hmotnost - viz taky známý příklad z Měsíce, že kladivo a pírko padají k zemi stejně rychle
... že kladivo a pírko padají k měsíci stejně rychle. Na Zemi v atmosfere to samozrejme neplati, takze na hmotnosti pumy zalezi. Jestli to je v ilovi namodelovano je samozrejme jina vec.
LesniHU napsal:
[... že kladivo a pírko padají k měsíci stejně rychle. Na Zemi v atmosfere to samozrejme neplati, takze na hmotnosti pumy zalezi. Jestli to je v ilovi namodelovano je samozrejme jina vec.
Šidíš, nezáleží na hmotnosti, ale na objemu...
Ale pravdu obecně máš, i když nárůst aerodynamického odporu poměrově k hmotnosti je zanedbatelný a proto ho asi Oleg nezohlednil...
EDIT: Motají se mně písmena...
Upravil/a WT_Pedropan dne 01-10-2005 12:37
LesniHU napsal:
[... že kladivo a pírko padají k měsíci stejně rychle. Na Zemi v atmosfere to samozrejme neplati, takze na hmotnosti pumy zalezi. Jestli to je v ilovi namodelovano je samozrejme jina vec.
Šidíš, nezáleží na hmotnosti, ale na objemu...
Ale pravdu obecně máš, i když nárůst aerodynamického odporu poměrově k hmotnosti je zanedbatelný a proto ho asi Oleg nezohlednil...
Samozrejme ze zalezi na hmotnosti i vnejsim tvaru, ale puvodne se mluvilo o hmotnosti, takze tvar jsem do toho netahal.
Tezsi bomba stejneho objemu dopadne samozrejme dal, protoze aerodynamicky odpor bude u obou stejny, ale tato sila bude zpomalovat lehci bombu rychleji, nez tezkou.
Narust aerodynamickeho odporu k mnotnosti nebude znacny, ale naopak, protoze objem (a tim i hmotnost, pokud budeme uvazovat stejnou hustotu) se meni se treti mocninou rozmeru, zatimco odpor zavisi na prurezu, ktery se meni se druhou mocninou. Takze obecne receno dvakrat vetsi puma bude mit osmkrat vetsi hmotnost, ale pouze ctyrikrat vetsi odpor vzduchu, takze bude zpomalovat mene a dopadne mnohem dal. Samozrejme to komplikuje jiny tvar vetsich bomb, transsonicky odpor vzduchu a par dalsich vlivu...
No, pane nadlesní, ono je to na širší debatu.
Protože mimo pádových rychlostí záleží také na trajektorii pohybu a bodu, ve kterém tu parabolu uřízneš. Čili závislost na výšce odhozu. Ona se ta těžší bomba sice méně zastaví, ale zase rychleji spadne...
V každém případě jsem nikde na Nordenu nenašel nic, čím by tam nastavovali kalibr bomby, takže v reálu to, s ohledem na teoretický rozptyl, o kterém vedeme řeč, při předpokládané přesnosti bombardování, asi velkou roli nehrálo a mydlili to hlava nehlava...
WT_Pedropan napsal:
No, pane nadlesní, ono je to na širší debatu.
To urcite ano, rozsirime debatu:
WT_Pedropan napsal:
Protože mimo pádových rychlostí záleží také na trajektorii pohybu a bodu, ve kterém tu parabolu uřízneš.
To samozrejme. Rozebirat stremhlavy bombardovani pri letu svisle dolu by byla celkem nuda .
WT_Pedropan napsal:
Čili závislost na výšce odhozu. Ona se ta těžší bomba sice méně zastaví, ale zase rychleji spadne...
To ano, ale nemyslim, ze existuje i teoreticka moznost, aby lehci bomba diky tomu dopadla pri horizontalnim bombardovani dal. Tedy, samozrejme, ze se da udelat bomba s kridly, kde ta zavislost bude naopak, nebo to muzeme dokonce dotahnout uplne do teoretickych dusledku a udelat bombu lehci nez vzduch, ktera pak na zem vubec nedopadne (<- to jsem si nemohl odpustit, pardon, jsem uz takovej ).
Takze vlastne ano, takova moznost existuje, kdyz se udela bomba jen o trochu tezsi nez vzduch, bude diky vztlaku vzduchu padat dostatecne pomalu na to, aby pri odhozu ve velmi male vysce doletla dal, nez klasicka tezka bomba. Tenhle jev bude cim dal zretelnejsi, cim ridsi atmosferu bude pouzita planeta mit. Ale o tom jsme tu asi diskutovat nechteli.
WT_Pedropan napsal:
V každém případě jsem nikde na Nordenu nenašel nic, čím by tam nastavovali kalibr bomby, takže v reálu to, s ohledem na teoretický rozptyl, o kterém vedeme řeč, při předpokládané přesnosti bombardování, asi velkou roli nehrálo a mydlili to hlava nehlava...
Vida, bud byla balistika hodne podobna, nebo nebyla technicka moznost zamontovat za primerenou cenu do Nordenu takovy volic. To nejspis, protoze bomby se menily casteji, nez zamerovac.
Pry nejvetsi problem pri bombardovani z velkych vysek byl vitr - ne ten v letove hladine, ale rychlost vrstev, skrz ktere bomby proletavaly. Jeho rychlost nebylo jak zmerit, takze zbyvalo odhadovat.
Woule, bomba lehčí než vzduch... Budeš leštit monitor a utírat poprskanou klávesnici...:sm12:
Ale v zásadě se shodnem na jednom. Ty naše superteorie jsou ze všech důvodů, které jsme už popsali, na pendrek.
Podstata je, jak to funguje v ILovi, protože možnost skutečného odhození z B-17ky nám už asi bohužel dopřána nebude...
Nehnevajte sa, ale ono naozaj zalezi aj na hmotnosti bomb. Ak z rovnakej vysky pri rovnakej rychlosti odhodite 2 bomby rovnakeho tvaru, pricom jedna bude AP (teda masa ocele s trochou vybusniny) a druha HE (tenky plast narvaty tritolom), ich trajektorie budu odlisne. Pri rovnakej pociatocnej rychlosti a rovnakom aerodynamickom odpore bude mat tazsia bomba vacsiu kineticku energiu - ktoru si dlhsie podrzi. IMO doleti dalej.
2. Prakticky off topic: obavam sa, ze aj ono pierko a kladivo padajuce na Mesiaci su nevhodny priklad. Z ludskeho pohladudopadnu rovnako, ale v skutocnosti pritazliva sila medzi telesami zavisi od hmotnosti oboch(!!!) telies. Cize kladivo bude padat rychlejsie. Akurat to bude pre nas nepozorovatelne. :sm8:
Upravil/a Mungo dne 06-10-2005 13:31
a) bude mene zbrzdovat v horizontu.
b) bude lepe akcelerovat ve vertikale.
Nelze od pasu zcela jednoznacne rict jestli dopadne dal/bliz nez lehci bomba, muselo by se to spocitat. Ale stejne jsou to jen teoreticke zvasty. Jak uz napsal LesniHU, tato chyba pri vypoctu trajektorie bude radove mensi, nez chyby zanesene vetrem ...
Upravil/a AH_Cutora dne 06-10-2005 14:19
Mungo napsal:
2. Prakticky off topic: obavam sa, ze aj ono pierko a kladivo padajuce na Mesiaci su nevhodny priklad. Z ludskeho pohladudopadnu rovnako, ale v skutocnosti pritazliva sila medzi telesami zavisi od hmotnosti oboch(!!!) telies. Cize kladivo bude padat rychlejsie. Akurat to bude pre nas nepozorovatelne. :sm8:
Prepac Mungo, ale nedalo mi to. Ale nemas pravdu!
Ciastocnu sice ano - ze pritazliva sila medzi telesami zavisi od oboch telies. Vyjadruje to Newtonov vztah:
F = kapa . M1.M2 / R^2
kde M1 resp. M2 je hmotnost prveho resp. druheho telesa a R je vzdialenost medzi nimi. kapa je gravitacna konstanta. ( a formalne by tam malo byt aj minus, pretoze sila je pritazliva, ale to sem miesat nebudem, je to len orientacia sily )) ( v praxi sa casto pouziva znamy vztah F = g . m, kde g = kapa . M1/R^2 <= cize g vyjadruje urcitu konstantu pre dane jedno teleso (planetu) v urcitej vzdialenosti od neho).
Cize posobiaca sila na kladivo je sice vatsia ako na pierko, ALE rychlost, ktoru obe telesa ziskaju je ZAVISLA OD ZRYCHLENIA!
v = v0 + integral (a . dt )
kde v0 je pociatocna rychlost v case t0 a integruje sa od casu t0 do t1.
A zrychlenie (pri rovnakej posobiacej sile) je nepriamo umerne hmotnosti => cize pri rovnakej sile ti tazsie teleso zrychluje pomalsie!
a = F/m = g.m / m = g (!!!!)
Takze sam mozes vidiet, ze sice na tazsie teleso posobi vatsia sila, ale tym, ze je tazsie sa pohybuje s mensim zrychlenim. A vykompenzuje sa to tak, ze VSETKY TELESA SA POHYBUJU VO VAKUU S ROVNAKYM ZRYCHLENIM! (ak na ne neposobia ine sily,ktore by ich brzdili/zrychlovali, co ale na mesiaci je splnene) A ked si to dosadis do integralu, tak ti vyjde, ze obe telesa, ktore mali pociatocnu rychlost rovnaku, budu mat v akomkolvek case t ROVNAKU RYCHLOST.
Samozrejme, telesa povazujeme za hmotne body, zanedbavame odpor vzduchu, kvantove efekty a co ja viem co este. Ale pre tvoj pripad "kladivo a pierko na Mesiaci" to plne vystihuje danu problematiku.
Ked budeme v zemskej atmosfere, pribudne k silam aj odpor vzduchu a vztlak (ktory je ale casto maly a moze sa zanedbat). Pre bezne rychlosti plati priblizny vztah:
F_odp = 0,5 . C .S . ro . v^2
kde F_odp je odporova sila, C je aerodynamicky sucinitel, S priecny prierez telesa, ro je hustota prostredia (v tomto pripade vzduchu) a v je rychlost, akou sa teleso pohybuje. Takze pri pade telesa atmosferou teleso nebude zrychlovat donekonecna, ale len dovtedy, kym sa nevyrovna gravitacna sila sile odporovej (a vztlaku). A teda, ak mame 2 telesa rovnakeho tvaru a rozmerov, tak tazsie bude padat rychlejsie, pretoze rovnovaha sil nastane neskor.
Takze asi tolko fyziky...
--------------- END of OT --------------------------------
-Vzrusuju te?
-
-Docela jo, jsi krasna zenska a chtel bych byt tvuj princ.
-
-To je pekne. Ale na to jsem se neptala. Potrebovala bzch yjistit, jak se yapina ceska klavesnice. Pomuyes mi?
To jsou Jaromíre defekty z realtime anti-anti-ads google teroru. Chyba není na tvém přijímači.
Už před 3 rokama jsem Chrome definitivně odinstaloval a přešel opět po 20 letech na FF
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
) zmáčknem Alt Space a letí to všechno nebo ne?
ead:
).
