V souvislosti jednak s diskusi vedle a jednak se zkusenostma s joysticky me napadlo zkusit dat fo kupy napady na ruzne systemy casove spolehlivych senzoru. Mel by to byt takovy brain-storming napadu.
Ma idea je:
1) vzit nejaky levny, mechanicky obstojny joy za male penize s dostatecne velkym vnitrnim mistem a nahradit v nem potenciometry nejakym jinym systemem.
2) osazovat pedaly timto systemem.
Varianta I
vychazi z jiz "klasickeho" schematu LesniHU: Infradioda, infratranzistor, sroub jako stinitko ktery se zasunuje mezi ne, A/D prevodnik + nejaky USB interface (at uz M-JOY, nebo proste vybrakovat nejaky levny joy, nebo GAMEPORT-USB konvertor).
Vyhody:
** tato cesta je uz v podstate proslapana LesniHU, ale jde o to to konstrukcne zpracovat do nejakeho pouzitelneho a maloseriove vyrobitelneho stavu.
** Diky sroubu s jemnym stoupanim velmi jemny a presny chod
** moznost i "nekolikaotockoveho" chodu na ovladacim prvku, coz muze obcas zpresnit a zjednodusit navaznou mechaniku zarizeni treba v pedalech.
Vevyhody:
** Nelze zarucit linearnost chodu, asi tezko zajistime symetricky chod pro osy se stredovou polohou typu PEDALY ci JOY. Musel by tam byt asi nejaky vlozeny elektronicky linearizacni clen.
** mechanika asi rozmerove relativne vetsi kvuli tomu sroubu. Tezkoto nacpeme do omezeneho prostoru joysticku. Alektronika muze byt vytazena na desticku vedle do mista kde je vetsi prostor, s tim problem nebude.
Napad II obdoba varianty I, ale misto sroubu pouzit spiralovou ci asymetricky ulozenou kruhovou/eliptickou plechovou clonku, ktera bude zakryvat sterbinu mezi diodou a tranzistorem podle toho, jak se otoci osa. Principielne opet nelinearni chod. Ale je mozne promerit zavislost zacloneni na vstupni poloze ovladaciho prvku a pri dostatecne presne vyrobe clonek muzeme navrhnout tvarovou clonku tak, aby na linearni vstupni signal (otoceni paky/kolecka ovladace) byl linerani vystup a stredni poloha ve stredu.
Vyhody:
** moznost naladit na linerani chod
** chyceni stredove polohy
** snad mensi rozmery, velikostne podobne velikosti potenciometru (elektronika muze byt vytazena na desticku vedle do mista kde je vetsi prostor)
Nevyhody:
** nutnost presne vyroby clonky a celkoveho sesazeni dilu aby vysla ta linearnost
** zatim je to jen teoreticka varianta, ale jsem rozhodnut to pres zimu odzkouset
Napad III Ciste digitalni odecet na principu kulickove mysi. Zarizeni musi mit v sobe integracek, ktery si pamatuje, kolik pulzu je cely rozsah. Toto by mohlo byt kalibrovatelne napr. pri vyrobe. Pohyb by byl presne a linearne sniman s presnosti vzorkovani toho pohybu. Problem iniciace lze vyresit tak, ze zarizeni zna svuj rozsah pulzu. Pri kazdem zapojeni zarizeni by uzivatel musel projet mezni stavy, aby si zarizeni chytlo meze a nastavilo stred (proste polovina rozsahu).
Vyhody:
** 100% linearni chod
** 100% presny chod s presnosti vzorkovani otacek. To zalezi jen na poctu deleni dilku a mech. prevodech
** 100% drzeni stredu
** male rozmery
Nevyhody:
** je potreba udelat elektronickou cast. Ten mikroprocesor ktery umi cist tiky, pamatuje si max. rozsah a umi pocitat stred.
** jak to bude drahe? Pro kazdou osu 1 digitalni vyhodnocovaci clen.
** potreba kalibrace pri kazdem pripojeni ke kompu a jazdem startu kompu
Tady je mozna jeste jedna varianta. HW bude posilat po USB primo surove smerove "tiky" primo do PC. V PC bude software, ktery tiky bude cist a veskerou logiku (pocitani rozsahu a stredu) si to bude delat samo. Dale by tam byl systemovy ovladac, ktery prevede vystup z tohoto SW na emulaci joysticku ... Ale ma to hodne nevyhod: SW vazany na operacni system, verze, update, .... Zere to vykon. Taky to neni nic jednoducheho.
Upravil/a AH_Cutora dne 20-10-2005 09:15
A jeste jedna varianta. Tu nejlepe ilustruje obrazek ktery jsem nakreslil. Nakreslil jsem to pro jednoduchost jako linearni clen, ale lze to poskladat do kruhu. Pri 10 IR tranzistorech je cena 30Kc + 3 Kc IR dioda a pokrejeme 19 diskretnich stavu, coz sice neni tak moc, ale ani to neni tak malo. S tim uz se da neco delat ...
[img]http://holubi.webzdarma.cz/tmp/optopotak.png[/img] is not a valid Image.
EDIT:
Vlastne ta vysilaci dioda vlastne nemusi byt ani tech 5mm. Staci 3mm dioda a roztec tranzistoru 4,5mm. Tim se zmensi rozmer. Navic pri uvazovani, ze logika pojede asi v 16tkove soustave, tak tech optaku bude asi 16, coz je 31 diskretnich poloh. Vnitrni prumer kruhoveho optoclenu mi pak vychazi cca 27,5mm (krok osy 300 stupnu) a vnejsi prumer je pak kolem 37mm, i s obalem rekneme 40mm maximalne.
Upravil/a AH_Cutora dne 20-10-2005 10:48
Problem je, ze aj ked ma nieco napadne, neviem robit ani elektroniku. ani vyhodnocovaciu cast, teda neviem posudit realnost zeleho zariadenia.
Ako vlastne snima polohu opticka mys? Ak by bolo mozne skonstruovat podobne zariadenie, na joysticku ci pedaloch by si potom na osi mal ozubene koleso, ktore by rotacny pohyb pomocou hrebena menilo na posuvny a snimac podobny tomu v mysi by registroval pohyb. V plynovej pake by si ziaden pohyb nepotreboval, ak by si ju urobil priamo posuvnu. Samozrejme by bolo potrebne zadefinovat rozsah a zrejme pri starte urobit kalibraciu.
Co sa tyka zariadenia na principe gulickovej mysi, myslim, ze ten mikroprovesor ala MJoy by to mohol zvladnut - ale musel by byt niekto, co to vie naprogramovat. V najnovsej verzii vyhodnocuje az 8 nezavislych osi.
K mechanicke casti: koupit levny joy s kvalitnim mechanikou je podle me nerealne. Ale nahradit klouby joye by asi nemusel byt velky problem (nebo i zachovat z joye jen plastovou paku s tlacitky a naroubovat to na vlastni mechaniku). Kdyz jsem tehdy stavel ten merkurackej joy, vyresil jsem to jednodusse: vzal jsem dva potenciometry, spojil je za osicky do krize a jeden jsem pridelal na podstavu (takze se otacel v Y) a druhy k pace (pohyb v X). Druhy konec osicky jsem proste podeprel. Byly to plastovy osicky, takze v podepreni vydiraly, ale fungovalo to obstojne. Ale udelat dnes kriz z nejake kulatiny a zavesit ho do lozisek od brusli by asi nebyl problem. Zustava otazka provedeni senzoru a pruzin.
Poznamka k linearite: clovek tezko rozlisi male chyby. Napriklad joysticky do gameportu: zkousel nekdo, jak linearni to je? Normalne se to resi tim, ze se zapamatuje stredni poloha a obe krajni a pri cteni se dany rozdil mezi stredem a krajem namapuje na danou polovinu rozsahu pohybu (tak je to i u m-joye). Nevim, nakolik je samotny gameport linearni (to cteni pres nelinearni nabijeni kondenzatoru me moc duvery nedava), ale urcita nelinearita se tam vnasi pres pripojeni potenciometru (napriklad misto teoretickeho 0kO(vlevo)-50kO(uprostred)-100kO(vpravo) je treba potak nastaven na 30kO-70kO-150kO a nikdo nelinearitu u joye nepozna). Ale chapu snahu o dokonalost a taky jsem stravil dost casu pokusy, jaky odpor nasadit seriove s fototranzistorem. Mimo to nektere osy jsou na nelinearitu citlivejsi nez X a Y u joye.
Druha poznamka k linearite: umyslna nelinearita. To jsem udelal na ose pro nastaveni vrtule, aby se pri pootoceni potenciometru do stredni polohy posunula vrtule jen asi na 75%. Teorie byla, ze se tim ziska vetsi citlivost tam, kde je to treba (blizko 100%). V praxi jsem zjistil, ze v ilovi to stejne skace po nekolika procentech najednou a navic na te ose mam ted namapovane klapky (i kdyz tam se to take hodi).
Takovahle nelinearita se nejlepe ziska potenciometrem s logaritmickym prubehem, pokud potrebuje opacny prubeh chodu, musite bud sehnat antilog (coz uz se nevyrabi), nebo to aproximovat sdratovanim obou kanalu stereo potenciometru.
Poznamky k variante I:
-pozor, sroub a matice maji urcitou vuli, kterou senzor a prevodnik bez problemu zachyti. Kdyz na pace bude ruka, bude to zatizene, takze to asi nebude hrat roli, ale kdo vi.
-kdyz pouzijes sroub jako osu otaceni, tak to velke nebude
-stoupani sroubu bude dost male pro prime pouziti v joyi - rekneme 60° mechanicky rozsah je jen desetina moznosti ledky a senzoru, obavam se ztraty presnosti (a budou se vic projevovat vsechny nepresnosti)
Poznamky k variante II:
-nezapomen na tvou verzi s promenlive prusvitnou clonkou. Tobe nefungovala, ale ja myslim, ze by stacilo jen snizit vykon ledky. Ja jsem taky pri prvnich testech fototranzistor vylozene oslnoval, takze az do skoro uplneho zacloneni byl vystup v maximu.
Treti poznamka o linearite:
Napad I a II predpokladal cteni pres seriove zapojeny odpor a fototranzistor. Kdyz chcete udelat symetrii kolem stredu, mozna bude stacit misto toho odporu zapojit druhy fototranzistor, ktery bude mit opacny prubeh osvetleni pri pohybu. Tim se samozrejme nezaruci linearita, jen symetrie. Navic bude nejspis potreba udrzovat osvetleni obou soucastek v rozumnych mezich, protoze kdyz jeden bude uplne ve tme, bude mit velky odpor, takze na sebe stahne vetsinu napeti a ten druhy nebude mit dost pro spravnou funkci.
Takze vylepsena verze: udelaji se dva oddelene senzory a jejich vystupy se zapoji do diferencniho zesilovace (jeho vystupem pak bude rozdil napeti z obou senzoru)
Poznamky k napadu III:
-nad tim uz jsem taky dlouho premyslel, hlavni vyhoda je to, ze to nepotrebuje AD prevodnik
-nevyhoda je moznost 'utrhnuti' pri rychlem pohybu
-cteni:
Odbocka, jak se cte kulickova mys (pro jistotu, asi to vsichni znaji):
od kulicky je pohaneno kolecko, ktere na na obvodu sterbiny. Ty se prosvetluji malou ledkou a kolecko vrha stiny na dva detektory timto zpusobem:
00 (tj. oba zaclonene)
01 (jeden osvetlen a druhy stale zaclonen)
11
10
Takze z kazde pozice se zmenou osvetleni jednoho detektoru pohybujeme jednim smerem, zmenou stavu druheho druhym smerem. Pokud nebudeme stihat cist stav dost rychle, stane se nam, ze rozdil aktualni a minule pozice nebude jen jeden bit a jsme v pytli. To je to 'utrzeni' mysi, ktere se u mechanickych zase tak nestavalo diky omezeni akcelerace setrvacnosti kulicky atd.
-jak to cist: to nebude zase takovy problem, to naprogramujem do mjoye. Mjoy8 ma moznost pripojeni 28 tlacitek (ctyri rady, 7 sloupcu), takze teoreticky (s najakou jednoduchou prepinaci logikou) bychom z toho mohli udelat 14 os. To spis narazime na limit kolikaosy joy jeste windousy (a simulatory...) skousnou.
-Mjoy16 tusim umi cist tyhle vstupy, ale nedela z nich analogovou osu, na vystupu posila stisky tlacitek 'nahoru' a 'dolu'. Idealni treba na nastavovani vysky zamerovace, frekvence radia a tak.
-varianta skladani analogove osy v pocitaci - to predpoklada naprogramovat do winu joystick minidriver. Kdysi jsem to trochu studoval, ale nedostal jsem se ani k tomu, abych mel kompletni prehled, co s cim souvisi a je potreba naprogramovat. Dokumentace je pomerne spatna a je to tak trochu brutalita. Na druhou stranu, kdyz by se nekdo nasel (a ja to nebudu) a udelal nejakou prima aplikaci, tak by moznost vyrobeni virtualniho joye vcetne ruznych mapovani os na tlacitka, tlacitek na osy, soucinnosti s klavesnici a moznosti programovani pres nejake skripty nebyla vubec spatna
-jak to zprevodovat? To kolecko v mysi ma tak 40 sterbin pres cely obvod, coz asi nebude pro dostatecnou presnost stacit (i kdyz pocitam vyuziti jen pro plynove paky, tj. vystupni rozsah 0-100). Nadejna moznost je vytisknuti clony na folii. Taky jsem videl v tiskarne podobne zarizeni na detekci pohybu tiskove hlavy (dlouhy pasek s carkami), ale ty carky tam byly az moc jemne, nekolik na milimetr.
Poznamky k napadu IV (presouvat diodu nad radou fototranzistoru):
-prilis male rozliseni. Dobre tak maximalne na klapky, brzdy a mozna mix.
-jak to cist? Udelat z toho takovy maly DA prevodnik nejde, takze musi byt nejaka logika a cist to digitalne. Pak uz se jako lepsi varianta nabizi metoda jak u mysi nebo graycode.
Napad V:
Jit na to pres gray code:
Odbocka: gray code
Kdyz reprezentujeme pozici treba ctyrmi bity, muzeme to udelat pres normalni binarni cislo:
0000
0001
0010
0011
...
1111
Kdyz tohle pouzijeme do nejakeho pristroje, ktery bude pozici vstupu prevadet na digitalni vystup (ctyri vystupni draty), museli bychom udelat kontakty _hodne_ presne, aby se napr. pri zmene pozice z 0001 na 0010 zmenily oba posledni bity najednou (jinak nam na vystup na okamzik skoci 0000 nebo 0011).
Resenim je takzvany gray code (nevim, jak je to cesky)-u nej se vzdy meni jen jeden bit:
0000
0001
0011
0010
0110
0111
0101
0100
1100
1101
1111
1110
1010
1011
1001
1000
Vyrabeji se rotacni kodery, ktere vypadaji jako potenciometr a na vystupu maji treba sedmibitovy gray kod. Jenze u nas nejsou k sehnani (prekvapive...) a jsou zalozeny na klasickych kontaktech, takze jejich mechanicka zivotnost neni neomezena.
HW cast by u nas sla resit vytisknutim clonky na leserove tiskarne na pruhlednou folii a naslednym optickym ctenim.
Vyhody:
-vraci absolutni pozici
-perfektni linearita, rozsah atd.
Nevyhody:
-potreba mnoho fototranzistoru, takze to bude veliky (ledaze by nekdo sehnal smd verzi- smd ledka je siroka 1.5mm, jenze smd fototranzistor ani fotodiodu ci fotoodpor tu nikde nemaji). To se da castesne obejit vzajemnym posunutim jednotlivych bitu na clone a odpovidajicim rozmistenim cidel.
Cteni se da naprogramovat do jednocipu, ten klasicky mjoy8 (s najakou jednoduchou prepinaci logikou jako u III) by zvladl 4 osy s rozsahem 0-127. Pravdepodobne by to taky slo dobre cist pres paralelni port pocitace.
Napad VI:
Cidlo magnetickeho pole
Na osicce bude pripevnen magnet, napevno bude cidlo mag. pole. Vystupem cidla je napeti zavisle na smeru mag. pole, ktere se zesili a posle do AD prevodniku.
Vyhody:
-mechanicky male a jednoduche, male naroky na presnost
-minimalni odber proudu, takze USB nam utahne vsechno bez problemu
Nevyhody:
-cidlo kmz10c uz tu nikde nemaji, jen citlivejsi kmz10a, ktere stoji >100. Hallovy sondy (co se tu prodavaji a jsou celkem levne) nestaci, protoze v sobe maji prahovaci zarizeni, takze na vystupu maji jednicku, nebo nulu (jsou urcene k detekci natoceni kotvy v elektromotoru).
-asi bude potreba kvalitnejsi uprava vystupu oproti systemum s ledkami
Napad VII:
Senzor pres LC obvod
Vezmeme klasicky LC obvod (civka spojena paralelne s kondenzatorem). Ten bude kmitat na nejake frekvenci dane hodnotami obou soucastek. My budeme nekterou z nich menit - zasouvat jadro do civky, menit vzdalenost desek kondenzatoru apod. Tim se bude menit frekvence kmitu oscilatoru. My budeme merit dobu trvani vlny (treba vyprahovanim a pripojenim na digitalni vstup)
Vyhody:
-potrebuje jen jeden digitalni vstup
-prakticky neomezena presnost
-novy princip, co prinasi spoustu novych moznosti
Nevyhody:
-novy princip, ktery prinasi spoustu novych otazek a problemu
-zere cas daneho cteciho zarizeni-cim vetsi chceme presnost, tim dele musime cekat na konec vlny
-je otazka, jak to bude s rusenim
-uplna linearita pujde zaridit spravnym tvarem jadra apod., ale bude to fuska
-ke stavbe bude asi potreba osciloskop
-je otazka, jestli se podari skloubit soucastky a rychlost cteni: pro co nejrychlejsi cteni potrebujeme co nejvyssi frekvenci oscilatoru, coz znamena mensi hodnoty soucastek, tj. mozna miniaturni civku a nutnost presne vyroby.
V zasade je to podobny problem jako sestavit detektor kovu.
Nahodna (ale dobra :-)) myslenka:
Kdyz dostaneme do pocitace hodnotu od dane (mechanicke)osy, nevadi, ze to nebude jedna osa joysticku jak je vidi windousy. Pokud se omezime na ila a budeme ignorovat ostatni aplikace, muzeme do nej ty hodnoty cpat pres devicelink. Takze sem klidne piste ruzne prevodniky na paralelni port, obskurdni zapojeni atd.
Napad II
Jeste si s tim budu hrat a zkusim jak clonku tvarovou, tak clonku pruhlednou. Uvidime.
Napad III
Mys je obvazvlast omezena rozmerove a to kolecko je proto malinke. My mame preci jen vic mista, kolecko muze byt vetsi s vetsim poctem sterbin.
Ad utrzeni. Je to na pace kterou posouvas rukou.Tam extremni rychlost pohybu nebude, to takova mys kdyz ji rozjedes je horsi. Na konec to zalezi na vzorkovaci frekvenci cteni, coz mi nerikej ze MHz cip nezvladne cist v desitkach KHz.
Napad IV
Citlivost se da snadno dohnat vice diodama posunutyma o necele nasobky delek. Jako nonius na mikrometru nebo posuvce. Bude to chtit trochu rozsirit pole tranzistoru pro prekryty. Ale napr. pri 26 tranzistorech z toho 13 aktivnich a pri 4 diodach mame 100 hodnot. Chce to teda slozitejsi algebru, ale da se.
Asi to neumim vysvetlit, o vikendu to zkusim rozkreslit aby to bylo jasne. V podstate z toho dostaneme ten GrayCode co jsi popisoval, ale ne s tak jednoduchym vystupem. Bude potreba to jeste logicky upravit na cislo.
Napad VI a Napad VII
citlive vysokofrekvencni elektromagneticke obvody blizko sebe ... to se bude ovlivnovat navzajem + interference s okolim. Tam lze ocekavat tolik problemu s elektromagnetickym rusenim, ze se toho bojim.
Napad II
Jeste si s tim budu hrat a zkusim jak clonku tvarovou, tak clonku pruhlednou. Uvidime.
Tu prusvitnou vyzkousej, protoze pokud budeme chtit delat senzor co nejmensi, excentricka clonka apod. bude klast prilis velke naroky na presnost. Ja se chystam vyzkouset, co udela LEDka v obracenym zapojeni, tj. kdyz se na ni bude svitit, co bude na kontaktech. To z toho duvodu, ze ledky se daji normalne koupit jako smd 0805 (velikost 2*1.25mm), fototranzistor ne. Ty ledky jsou moc male na posuvnou clonku (nejspis sviti dokonce jako bodovy zdroj), ale diky kterym by sla cela konstrukce krasne miniaturizovat, zabalit a odstinit.
AH_Cutora napsal: Napad III
Mys je obvazvlast omezena rozmerove a to kolecko je proto malinke. My mame preci jen vic mista, kolecko muze byt vetsi s vetsim poctem sterbin.
Ad utrzeni. Je to na pace kterou posouvas rukou.Tam extremni rychlost pohybu nebude, to takova mys kdyz ji rozjedes je horsi. Na konec to zalezi na vzorkovaci frekvenci cteni, coz mi nerikej ze MHz cip nezvladne cist v desitkach KHz.
Ano, pocet sterbin a velikost kolecka mi je jasna, ale je treba udrzet dostatecnou presnost, coz znasobeno velikosti optickeho clenu dava solidni velikost.
Utrzeni: takze predpokladejme, ze rozsah bude 0-100 a pozadovana rychlost pohybu bude odpovidat posunu pres cely dozsah za 1/10s (to jsou pozadavky na osu typu plynove paky, ze kterych jsem vysel nekdy minuly rok a myslim, ze snizit uz nepujdou). Z toho plyne 1000 cteni/s, kdyz budeme predpokladat, ze smer pohybu o dve pozice za jeden tik bude vzdy odpovidat smeru posledniho pohybu o 1 (coz asi nemusi byt pravda), tak to bude 500/s. To je maximum 2ms prodlevy mezi dvema ctenimi a za tu dobu se musi stihnout vsechny souvisle procesy, vcetne treba usb komunikace, AD prevodu jinych os apod. Jestli a jak to atmel zvladne je treba jeste sestudovat.
Jinak tenhle napad se mi moc libi, nebylo by zadne trapeni s analogovymi obvody. Ale jen kdyz se podari vyrobit dirkovanou clonu dostatecne presne...
AH_Cutora napsal: Napad IV
Citlivost se da snadno dohnat vice diodama posunutyma o necele nasobky delek. Jako nonius na mikrometru nebo posuvce. Bude to chtit trochu rozsirit pole tranzistoru pro prekryty. Ale napr. pri 26 tranzistorech z toho 13 aktivnich a pri 4 diodach mame 100 hodnot. Chce to teda slozitejsi algebru, ale da se.
Asi to neumim vysvetlit, o vikendu to zkusim rozkreslit aby to bylo jasne. V podstate z toho dostaneme ten GrayCode co jsi popisoval, ale ne s tak jednoduchym vystupem. Bude potreba to jeste logicky upravit na cislo.
Jsem zvedavy, jak vyresis vyrobu digitalni jednicky nebo nuly z konkretniho fototranzistoru (kupou komparatoru?). Navic spotreba dratu bude pomerne velka (leda ze bys udelal nejakou logiku jeste pred mikrocip). Necham se prekvapit.
AH_Cutora napsal: Napad VI a Napad VII
citlive vysokofrekvencni elektromagneticke obvody blizko sebe ... to se bude ovlivnovat navzajem + interference s okolim. Tam lze ocekavat tolik problemu s elektromagnetickym rusenim, ze se toho bojim.
Pozor, VI je ciste stejnosmerna zalezitost. To cidlo magnetickyho pole je maly pouzdro s polovodicem vevnitr a se ctyrmi nozickami - dve jsou napajeci a na druhych dvou je napeti odpovidajici namerenemu magnetickemu poli. Je to presne to, co ma SWT v tom svym superjoyi.
VII - s tim odrusenim je to pravda, ale na druhou stranu jediny rozdil oproti optice je, ze stineni nemusi byt nepruhledne, ale musi byt kovove. Prenosovy drat k jednocipu je normalni digitalni signal, jaky je treba v usb kabelu.
Variace na dane tema: kmitajici obvod z krystalu + maleho trafa, kdyz ke trafu priblizime neco kovovyho, obvod prestane kmitat, takze prestane byt na sekundaru od trafa napeti. Neco podobnyho jsem videl na schematku na webu, ale musim to jeste poupravit a domyslet.
Ctvrta poznamka o linearite:
Hodnoty namerene u me na trimu vyskovky. Cely rozsah je -511 az 512, mechanicky dve otoceni koleckem (720°). Meril jsem vystup vzdy po ctvrtine otocky kolecka:
LesniHU napsal: Napad VI:
Cidlo magnetickeho pole
Na osicce bude pripevnen magnet, napevno bude cidlo mag. pole. Vystupem cidla je napeti zavisle na smeru mag. pole, ktere se zesili a posle do AD prevodniku.
Vyhody:
-mechanicky male a jednoduche, male naroky na presnost
-minimalni odber proudu, takze USB nam utahne vsechno bez problemu
Nevyhody:
-cidlo kmz10c uz tu nikde nemaji, jen citlivejsi kmz10a, ktere stoji >100. Hallovy sondy (co se tu prodavaji a jsou celkem levne) nestaci, protoze v sobe maji prahovaci zarizeni, takze na vystupu maji jednicku, nebo nulu (jsou urcene k detekci natoceni kotvy v elektromotoru).
-asi bude potreba kvalitnejsi uprava vystupu oproti systemum s ledkami
nak me tu unika k cemu je tadle diskuse
z casti sem pochopil, ze se tu snazite vymyslet zarizeni z diskretnich socastek, ktere ma byt za babku na ukor jeho slozitosti
(prevodniky, srouby, ledky, opticky snimace ... ano, to vsechno si dovedu predstavit jak bude fungovat na stole)
kmz10a, ktere stoji >100
naprosto nechapu:sm19:
predne se mate zajimat o ZARIZENI NENAROCNE NA VYMENU a o UZITNOU HODNOTOU, KTERA TATO VYMENA PRINESE
prikladem jsou moje 2 videa COUGARa pred a po vymene originalnich vnitrnosti za Uber2nxt okorenene nakym tim textem ... samozrejme s hall senzory
abych to nejak uvedl, tak
potaky (trimry) na osach X Y byly uz podruhe v haji (vydrzi tak 9 mesicu, made in china), paypal pro CR byl zprovoznen pred "mesicem", stacilo tedy napsat par mailu a po zaplaceni cekat na balicky s prekvapenim
OT z hlediska konstrukce datvat do joye trimr je velice nestastny napad, tato soucastka ma sice stejne elektricke vlastnosti jako potenciometr, ale uzitim neodpovida kvalite potenciometru ... trimr je soucastka urcena k nastavovani nejakym nastrojem napr. sroubovakem, tudiz se nepredpoklada, ze s tim nekdo bude kroutit vice jak 4hodiny denne
prekvapeni to skutecne bylo. to, ze nepride Uber2, ale Uber2nxt jsem vedel predem. taky sem vedel, ze se oproti starsi verzi nejedna o rucni vyrobu, ale pocitacem rizene frezovani a v pameti mi zustaly i nejake rok stare slozite postupy jak to vsechno smontovat, ktere nasledujicim vyvratim ->>
podle navodu jsem vyndal mechanickou cast vnitrnosti, stacilo povolit spravne sroubky a vse se rozpadlo, skutecne bych to nechtel davat znova dohromady (vynda se to uplne cele) nasledovalo vlozeni novych vnitrnosti (opatrenych hall senzory z druheho konce sveta) ... vsechno bylo pekne v jednom kuse, prisrouboval sem to tedy 4 sroubama k zakladne
pak sem usmiknul draty od obou trimru os X Y a na jejich konce pripojil hall senzory .. pekne barva na barvu, dle navodu tak, aby byl plus na + a minus na -
(nebejt toho, ze sem mel otocene snimace o 180 stupnu, vse by fungovalo na prvni pokus)
TIM BY BELA VYMENA HOTOVA A I VY MUZETE POROVNAT TEN ROZDIL
prvni zkusenosti s original COUGARem (oproti puvodnimu 4 tlacitkovemu quickshot):
tuhe pruziny u stredu - zhorsene mireni, paku je nutno drzet pevne, pohyb vychazi z ramene (diagonalni pohyb prez stred je nemozny, viz video)
pokud s tim clovek neskuba a ma zakladnu na rovnem podkladu, tak drzi jak pribita
dlouhe pruzkumne lety s neustalym kvedlamim davaji ramenu zabrat - ctete dobre "ramenu"
prvni zkusenosti s U2nxt COUGARem (oproti originalu):
ve strednim rozsahu pohybu kladou pruziny mensi odpor - lepe se miri a je mozny diagonalni pohyb na stredu
je presnejsi vzhledem ke vyssi kvalite zpracovani U2nxt, este ke vsemu ma kulickova loziska
stalo to za ty prachy
najeky ten zaver a ponauceni, kdyz je to tak dlouhe, ze :sm8:
porizeni hall senzoru bez noveho vnitrku = vyhozene penize => snimace mnohonasobne preziji vnitnosti s kluznymi lozisky, ktere se budou opotrebovavat a opotrebovavat ...
vymejslejte jednoduchy veci, aby si to smontovalo aspon 5 lidi a neskoncilo to jen u piva :sm35:
PS: cougara sem si vybral kvuli stare verzi warbirds, ta umela pouze jedno polohovaci zarizeni (gameport nebo 1US , gameporti pedaly pripojene primo do cougara tak byly jeho soucasti a warbirds mi fungovalo ve vsech 4 osach:yes:
pri nakupu sem samozrejme pocital s nutnou nahradou potaku, ne vsak po kazdych 9 mesicich:cry:
Upravil/a clone9cz dne 23-10-2005 22:16
Mno Clonaku, co ti na cougarta rict. Cougart za bratru $260,- + update vnitrnosti za dalsich bratru $240,-, mno to me poser (pardon za to slovo). Vzdyt by to melo vetsi hodnotu, nez cely zbytek meho compu. Tak bohatej rozhodne nejsem.
Kdyz dame do kupy neco relativne kompaktniho o rozmerech potenciometru, tak by bylo ze by se nenasel nekdo kdo by to zacal vyrabet. Kdyz to bude kompaktni vec snadna na vymenu (vymenim "potak" a pripajim tyhle dva az 3 kabliky), tak se najde dost bastliru kteri s ito doma vymeni sami jako ty u toho sveho cougarda.
Dalsi vec je, ze se rozmaha mezi lidma vyroba pedalu. Tam by se ty senzory uzivily.
Dalsi vec je, ze pro jakoukoli strojni dilnu s frezkou, soustruhem a ponkem je vyroba kovoveho krizoveho ovladace bez vaklu brnkacka. Nejdrazsi je na tom vzit jeden joy, omerit ho, stravit cas navrhem konkretniho krize, vyrobou a odladenim prototypu. Delat pak serii je uz za par kacek. Na jeden kus se to nevyplati, ale serie cca 100 a vic kusu uz by byla rentabilni. Cely joy uz takova brnkacka neni. Obvzvlast rukojet je tvarove dost slozity dil, ktery asi jinak nez vystriknout z plastu do formy udelat nepujde. A forma je moc draha vec. Do formy by bylo potreba udelat nekolik tisic, mozna desitek tisisc, kusu, aby se cena za kus srazila na rozumnou mez.
Proste udelat kit, vzit existujici obstojny joy a zmodifikovat ho na kvalitni a trvanlivy (byt bez FF) joy za rozumne penize a s rozumnou pracnosti... To, ze ten senzor nebude uzivatel schopen vyrobit nic neznamena, senzory nam stejne asi nekdo bude delat.
clone9cz napsal: nak me tu unika k cemu je tadle diskuse
z casti sem pochopil, ze se tu snazite vymyslet zarizeni z diskretnich socastek, ktere ma byt za babku na ukor jeho slozitosti
(prevodniky, srouby, ledky, opticky snimace ... ano, to vsechno si dovedu predstavit jak bude fungovat na stole)
kmz10a, ktere stoji >100
naprosto nechapu:sm19:
Tak to ti klidne vysvetlim. KMZ10 je polovodicovy cidlo magnetickyho pole, ktere se vyrabi ve ctyrech variantach lisicich se citlivosti a cenou. A jde o to, ze by nam stacilo levnejsi kmz10C, ale uz se tu prodava jen citlive (a prilis drahe) A nebo A1.
Pokud jde o prevodniky, sroubky, ledky a funkcnost, tak te musim upozornit, ze tady na stole mam dva bezvadne fungujici prevodniky, dve bezvadne funkcni cidla magnetickyho pole s prislusnou elektronikou a tri opticky snimace ze sroubku a ledek, ktere funguji naprosto dostatecne pro bezne pouzivani.
clone9cz napsal:
predne se mate zajimat o ZARIZENI NENAROCNE NA VYMENU a o UZITNOU HODNOTOU, KTERA TATO VYMENA PRINESE
prikladem jsou moje 2 videa COUGARa pred a po vymene originalnich vnitrnosti za Uber2nxt okorenene nakym tim textem ... samozrejme s hall senzory
abych to nejak uvedl, tak
potaky (trimry) na osach X Y byly uz podruhe v haji (vydrzi tak 9 mesicu, made in china), paypal pro CR byl zprovoznen pred "mesicem", stacilo tedy napsat par mailu a po zaplaceni cekat na balicky s prekvapenim
OT z hlediska konstrukce datvat do joye trimr je velice nestastny napad, tato soucastka ma sice stejne elektricke vlastnosti jako potenciometr, ale uzitim neodpovida kvalite potenciometru ... trimr je soucastka urcena k nastavovani nejakym nastrojem napr. sroubovakem, tudiz se nepredpoklada, ze s tim nekdo bude kroutit vice jak 4hodiny denne
Cutora uz to hlavni rekl, ja jen musim upresnit dve malickosti:
v joyi nejsou trimry. Kdyby tam byly, pocitala by se zivotnost na hodiny. Trimr se od potenciometru lisi svym urcenim, tj. trimr pocatecni nastaveni nejakeho obvodu, zatimco u potenciometru se pocita s tim, ze se s nim bude tocit. Velikost je vedlejsi. Miniaturni potenciometry se prodavaji i kusove i v Cechach.
a ta druha malickost, co myslis, ze je v ty tvoji nahrade potenciometru, co jsi koupil za tak velky penize? Maly magnet, polovodicove cidlo magnetickeho pole (jako je treba to kmz10), jeden zesilovac, par odporu. Vsechno je to nejspis vyrobeno jako jedna soucastka profi firmou na objednavku. Cena elektroniky uvnitr neme nez 50kc, na kolik prijde vyroba pouzdra neumim odhadnout, ale mala loziska se tu daji koupit po desetikorune jedno. A ty se divis, ze premyslime, jak neco takoveho postavit sami?
vzal jsem dve SMD ledky (1206, ruda, difuzni, 7-17mcd/20mA) a dal je proti sobe. Do jedny pustil asi 3.3mA, na druhe jsem meril vznikajici napeti - bylo tam 5mV (okoli nebylo uplne zatemnene) az 350mV.
Obrazek, jak takova ledka vypada:
[img]http://eos.ges.cz/cenikweb/3/SMDLED.jpg[/img] is not a valid Image.
Z toho plynouci poznatky:
-i cervena ledka se da pouzit jako prijimaci (i kdyz IR ledka nejspis prijima lepe, nemluve o specializovane soucastce)
-smd ledka je bodovy zdroj, takze clona musi byt na principu ruzne pruhlednosti, ne postupneho zakryvani
-ledka velikosti 0805 ma rozmery 2*1.25 a vysku 0.8mm - to uz se nekam vejde. A da se koupit za par korun.
-prijimaci ledka bude pravdepodobne dost mekky zdroj, takze pokud chceme merit napeti, je treba to zesilit najakym prvkem s FET vstupem. Vystupni proud jsem nemeril (nemel jsem dost rukou na drzeni :-)), nevylucuji, ze by sel merit misto napeti - zesilovat beznym tranzistorem nebo opampem.
-v praxi budou ledky dal od sebe, takze ten rozdil napeti bude mensi. Ale zase se to da vyhnat vetsim proudem to 'vysilaci' ledky - pustit do ni az tech 20mA, na ktere je stavena.
-pro 'mysoidni' nebo graycode snimac bude treba udelat nejakou clonku na kazde ledce. Je to sice bodovka, ale difuzni, takze sviti do vsech stran.
Tak jak jste od té doby pokročili? Dělali jste další pokusy,nebo jste dopadli jako já (už tu mám součástky na mjoy 16 asi rok a nemohu se k tomu dokopat) ?
Momentalne stavim pedaly (no, spis je mam uz dlouho rozestavene) a do nich planuji tohle:
pevna osa ze sroubu, na ni dve loziska z koleckovych brusli zajistena matkami a mezi nimi nejaky excentr. Na loziskach nasunuta trubka (vnitrni prumer myslim 22, jde tam opravdu natesno), ve ktere budou z boku vyvrtane dve diry s cny70 reflexni svetelnou zavorou.
No, a otacenim te vnejsi trubky se bude plocha toho excentru priblizovat vice k jedne nebo druhe zavore, takze staci jejich vystupni casti spojit do serie a mezi nimi cist napeti.
Zavoru misto ledky a fototranzistoru planuji hlavne proto, ze je v nepruhlednem pouzdre, takze staci utesnit jeho kontakt s trubkou. Excentr bude nejpis kousek trubky vhodneho prumeru nasazeny (jak jinak nez excentricky) na osu.
Cili pokrok v elektronice senzoru prakticky zadny, jen jsem premyslel nad jejich mechanickem provedeni.
Tak mi mimochodem došla nabídka obch. spolupráce jedné nejmen. fy.,takže Lesní Hu,pokud budeš potřebovat KMZ 10C,není problém cca do 100,-.Přemýšlím,že vezmu nějaké na testování a ještě nějaké SS496A1 Mám dojem,že bude po problémech s mechan. potenciometry
Dekuji za nabidku, ale muzu zajit do mesta a koupit si mnohem citlivejsi KMZ10A za 140 s dani. A pomerne jasne si pamatuji, ze KMZ10C tu stavalo asi 30 korun :-).
Kdybych ja stavel joy a mel si vybrat, sel bych do toho Honeywellu - odpadne tam prvni stupen zesilovace a nejspis pujde zvolit sila a pohyb magnetu tak, ze nebude potreba vubec zadny zesilovac.
Njn,v nabídce stojí :
KMZ10C/B Magnetic field sensor, resistive, sensitivity 1,5
množství: 1+ Cena: 86.17 CZK | množství: 5+ Cena: 76.03 CZK ,je to tuším bez DPH , já jen,že jsi psal,že se tu už neprodává a KMZ 10A,že je drahé.Ale kolik stávalo dříve nevím.
LesniHU: A co tvoje opticke riesenie? Ma vyhodu voci magnetu?
Zaujimala by ma jedna vec, najma u joystickov a viacosich ovladacov vobec - ako zabranit, aby pohyb jedneho magnetu neovplyvnoval udaje na druhej osi? Sice by bolo asi vhodnejsie mat pevne magnety a pohyblive cidla, cim by sa cidlo pohybovalo magnetickym polom s konstantnymi vlastnostami, ale stale by do toho zrejme zasahovali silociary od susediacich magnetov.
Pete: mozna, ze tech tricet byla vyprodejova cena, kdyz likvidovali zbytky. Kazdopadne diky za informaci.
Mungo napsal:
LesniHU: A co tvoje opticke riesenie? Ma vyhodu voci magnetu?
No, v zasade to, na co clovek prijde sam - rusi to svetlo, ktere je vetsinou videt a da se dobre stinit, zatimco magneticke pole videt neni a stinit se prakticky neda. Spatne se to odladuje, protoze je treba vse testovat ve tme. Muzes okolo toho udelat zeleznou konstrukci. Elektromagneticke ruseni to ovlivnuje malo. Se svetlem se daji delat ruzna kouzla s tvarem clon apod. a tim ovlivnovat prubeh, zatimco u magnetu jsou silocary dane (samozrejme se da kombinovat mnozstvi magnetu, ale to je spis teoreticka varianta).
Mungo napsal:
Zaujimala by ma jedna vec, najma u joystickov a viacosich ovladacov vobec - ako zabranit, aby pohyb jedneho magnetu neovplyvnoval udaje na druhej osi? Sice by bolo asi vhodnejsie mat pevne magnety a pohyblive cidla, cim by sa cidlo pohybovalo magnetickym polom s konstantnymi vlastnostami, ale stale by do toho zrejme zasahovali silociary od susediacich magnetov.
To je pomerne dobre tema - v zasade musis dat senzory tak daleko od vseho ruseni, az to nebude hrat roli. Tim rusenim je nejen magnet sousedniho senzoru, ale i treba elektricke vedeni pod napetim ('velke' vedeni, ne par dratku k senzoru). Takze je treba zvolit magnet silny tak, aby se dosahovalo maxima, co zpracuje senzor, a ten pak dat co nejbliz k tomu magnetu a zbytek co nejdal.
Jeden takovy trik by asi sel udelat pro dve osy joye - kdyz se daji dva senzory hned na sebe, jen pootocene o 90°, a umisti se primo do pruseciku os joye, tak pri vhodnem smeru silocar bude stacit jen jeden magnet (kdyz silocary pujdou primo do rukojeti a senzory se v nem budou naklapet).
To ruseni by se muselo zkusit, ale ja myslim, ze to velky problem nebude. Linearita neni pri normalnim pouzivani rozpoznatelna, takze by vadil jen precteny kraj vychylky jinde, nez je mechanicky pohyb. Ruseni od elektriky asi problem nebude - jeho sila uprostred mistnosti je radove stejna jako sila zemskeho pole.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.