LesniHU napsal:
-v algoritmu otevirani chladice je jeden bug nebug, co se podarilo vyrobit - v zasade byla ve hre kdoviproc implementovana jedna nerealisticnost, k tomu druha, aby prvni neprovadela v nekterych situacich neplechu, a ta druha byla aktivovana treti nerealisticnosti. Ta treti se zrusila celkovym predelani algoritmu chlazeni, tim se jiz neaktivuje ta druha, takze ta prvni v nekterych situacich pacha neplechu (chapete? jestli ne, tak je to spravne...)
a vo tom to celý je!
(bych ti pravdu řekl někdy se toho úplně děsím)
Upravil/a magot dne 25-02-2012 14:42
Nemůžu to teď zkoušet ve hře, hodnota dB je asi směrové vychýlení, dA a F nevim co to je, dA zřejmě elevace, to jsem na to zvědavej. Vypadá to hodně zajímavě.
Tyrle, jak dlouho tohle fórum navštěvuješ, abys věděl, že pro víc jak 1000 pilotů, kteří sem nechodí denně, bude tvoje informace ve dvou dnech zazděná jako by nebyla.
Kdo sem nechodí pravidelně, si info nezaslouží.
Ale stejně jsem to hodil ještě na L13 a na BP a tam to vydrží dýl.
No ale třeba to hodný, místní pan administrátor umístí někam, kde to bude dohledatelnější.
Upravil/a BP_Tyrl dne 26-02-2012 10:22
omlouvám se, že se ještě vracím k viditelnosti z Tempestu. Podle mě je problém spíš v umístěni roviny očí pilota, než velikosti pancéřové desky. Stačí, nejlépe pokud máte TIR, mrknout se přímo dolů pod sebe a za sebe. Z toho pohledu mám pocit, že pilot má desku sedačky vrostlou do zad místo páteře, nad ní mu rovnou začínají lopatky, týl lebky mu prorůstá do oné kritizované záhlavní desky a přitom všem má oči, místo v předu lebky, někde v jejím prostředku. Není pak divu, že je špatně vidět do zadu. Stačí pak, pro porovnání, vlézt třeba do Jaku nebo FW190, také se podívat za sebe a pod sebe, a možná budete mít stejný pocit jako já.
Podobný problém má dle mého názoru třeba také I-16.
Hoper napsal:
Fuči, jsi doufám rozumný a snad máš chvilku uvažovat.
Zvlášť, pokud se ptám, jestli byl pilot nucen se nějak shrbit.
Psal jsem že samozřejmě ano, musel se nějak shrbit. Zaměřovač byl pevný, sedačka většinou také pevná a každý pilot jiný. Tzn. ANO, nějaké individuální přiklonění tam bylo. Nebo mohl střílet od boku. Otázka je míra náklonu. Velká část pilotů jistě nemusela nezbytně nutně hlavou hýbat, aby viděla zaměřovací kříž. Ale když jeden měří 1,6 m a druhý 2,0 m, pak už se to projeví.
Když si vyzkoušíš Ki-61, tak tam se při použití SFT+F1 pilot jakoby přikloní k zaměřovači (vzhledem k jiným letadlům velmi znatelně). Přesto mi přijde, že kouká ještě zbytečně moc zvysoka.
SHIFT + F1 už nepoužívám, v Ki-61 je, pravda, to přiklonění dost výrazné. Ale imho to jde do dobré polohy, resp. člověk si může vybrat tu, která mu pro střelbu sedí více. Mně to v Ki-61 přijde naprosto bezproblémové, nezdá se mi, že by se díval z vysoka..spíše naopak, já se raději dívám z větší výšky a před 6 DOF se trochu narovnávám.
Takže pro ty, kteří (ne)mají akademickou chvilku - pokud se u FW opravoval zaměřovač proto, že pilot v reálu neviděl kryt motoru, byl bych rád, aby se toto udělalo i u dalších letadel. Protože pokud chtěl např pilot I-16 vidět "nerušeně" přes zaměřovač, více se nahrbil, aby jeho pohled nesvíral s krytem motoru tak velký úhel...
K tomu tu přeci máme pohled SFT+F1, nebo se pletu ?
Hopere, tohle je těžký. Já napíšu, že se zaměřovač v Fw 190 neupravoval a ty na to reaguješ: "pokud se u FW opravoval zaměřovač proto..."
Ale napíšu to klidně znovu :) U Fw 190 byl upravován 3D model přední části kabiny tak, aby odpovídal, resp. simuloval, reálný lom světla, který u něj nastává v důsledku velmi silného pancéřového skla skloněného pod velkým úhlem. Ve výsledku to pilotovi umožňovalo vidět přes spodní část rámu, do kterého je čelní sklo zasazeno. Neměnil se (myslím) tehdy posed pilota či poloha nebo dokonce tvar zaměřovače. Tohle všechno byly úpravy ještě ve verzi 4.10.
Ve verzi 4.11 byl kokpit částečně remodelován, resp. dostavěn tak, aby v něm nebyly díry (u Fw se to týkalo především prostoru za pilotem). Byl upraven posed pilota, tzn. středová poloha hlavy je trošičku jinde (na první pohled to ani není znát). Ale tohle proběhlo snad u většiny letadel právě s implementací 6 DOF. Jistě tam bude spousta prostoru k ladění, ale nedával bych to do žádné souvislosti s Fw 190. Pokud myslíš, že by se pilot v Ki-61 měl dívat z větší hloubky, navrhni to. Mně by se naopak mířilo lépe, kdyby se díval z větší výšky. Naštěstí mám 6 DOF a dívám se odkud chci :)
PS: U Fw 190 by se mi také líbilo o chlup vyšší sezení. Často narážím na vrchní limit. Modelovaný pilot zjevně nemá průměrných 185 cm :)
ad 1) - 2m pilotů v té době až tak nebylo a zbytek řešila nastavitelná sedačka
ad 2) - protože má Fuči 6DoF, nebude se brát ohled na zbytek létací komunity a pohledy přes zaměřovač omezené krytem motoru se budou ignorovat ?
Nebo jinak (pokud použiju tvůj styl uvažování) - mně se pohled přes původní zaměřovač v FW zdál naprosto bezproblémový a přesto se změnil....
ad 3) - fajn, takže svoji větu opravuji na: "dokonce model FW se opravoval tak, aby nebyl rušen výhled přes zaměřovač. A přitom u jiných letadel se podle Fučiho nemá cenu zabývat i jen posunem hlavy pilota..."
Proto se tu znovu ptám, jestli se pilot při střelbě nějak "hrbil" k zaměřovači (což by měl simulovat pohled SFT+F1) nebo měl neustále výhled přes střed zaměřovače.
A prosím při odpovědi uvažovat - pokud má člověk 6DoF, tak musí předpokládat, že někteří lidé ne a ti nějak musí řešit "posun" hlavy funkcí ve hře...
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
omlouvám se, že se ještě vracím k viditelnosti z Tempestu. Podle mě je problém spíš v umístěni roviny očí pilota, než velikosti pancéřové desky. Stačí, nejlépe pokud máte TIR, mrknout se přímo dolů pod sebe a za sebe. Z toho pohledu mám pocit, že pilot má desku sedačky vrostlou do zad místo páteře, nad ní mu rovnou začínají lopatky, týl lebky mu prorůstá do oné kritizované záhlavní desky a přitom všem má oči, místo v předu lebky, někde v jejím prostředku. Není pak divu, že je špatně vidět do zadu. Stačí pak, pro porovnání, vlézt třeba do Jaku nebo FW190, také se podívat za sebe a pod sebe, a možná budete mít stejný pocit jako já.;)
Podobný problém má dle mého názoru třeba také I-16.
O.
Robo. / LHu tohle by bylo dobré registrovat :)
Jinak řešením by bylo použít figurínu, která by měla v hlavě zabudouvanou kameru tak, aby objektiv byl v úrovni očí. A pak s ní oblézt všechna dostupná letadla a pořídit s ní záběry z jejich kokpitů :)
Clone zde může případně rozvést, jestli použít kameru jednu nebo dvě a jak s ohniskovou vzdáleností... :)
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
Ještě jednou Hawker Tempest a jeho výhled.
Nechci zpochybňovat namapování kokpitu jako takové, ale dal jsem si práci a vyhledal jsem na stránkách www.hawkertempest.se několik fotografií, kde je krásně vidět jak byl vydutý překryt kabiny, jakou plochu kabiny zabírala pancéřová deska a z toho vyplívající velikost mezery mezi pancéřovou deskou a kabinou. A o tuto mezeru jde především. Nedalo mi to a provedl jsem malý pokus se škvírou: posadil jsem se před sádrokartonovou desku, která imitovala desku pancéřovou, druhou jsem postavil kolmo k ní (překryt kabiny) a nechal škvíru, kterou jsem měnil po centimetrech. Na hlavu jsem si nasadil motocyklovou přilbu vzor kakáč, neboli kokos a na očích jsem měl letecké brýle, abych si musel držet odstup od „kabiny“. Otáčel jsem se a hle jaké bylo mé zjištění: mezera o velikosti 8cm stačí na to, abych viděl jedním okem osu svého pomyslného letadla již na vzdálenost jednoho metru! Abych se díval oběma očima, potřebuji pro stejný výsledek mezeru velkou 12cm a pokud budu mít při ohlédnutí ramena přitisknuté pevně k desce, dosáhnu stejného výsledku sice pouze jedním okem, mezera 10cm, ale deska může být až o 11cm širší na každou stranu než je moje hlava a i tím jedním okem jsem si takto otočený četl noviny.
Po tomto zjištění a porovnání fotografií musí být každému naprosto jasné, že z Tempesta muselo být vidět dozadu nádherně, nemluvě o písemných svědectvích těch, kteří Tempest pilotovali!
Pohled na desku zepředu, všiměte si mezery mezi deskou a bočním okrajem kokpitu:http://www.hawker...cbecc6.jpg
Pancéřová deska, v části spoje desek jsou tři otvory pro uchycení k trupu. Na další foto je trup se třemi držáky pro uchycení desky. Je lehké si představit umístění desky a prostor mezi deskou a kolejnicemi pojezdu překrytu kabinyhttp://www.hawker...6ed2b9.jpg http://www.hawker...6accb5.jpg
Pohled na vydutí překrytu:http://www.hawker...1e1a83.jpg http://www.hawker...459eb2.jpg http://www.hawker...f15a27.jpg
Celkový pohled:http://www.hawker...24f721.jpg http://www.hawker...43cf2f.jpg http://www.hawker...74cd90.jpg
Prosím ty z vás, kteří máte přístup k DT, doručte jim to. Více foto můžu poslat mailem v případě zájmu.
tvl marasku a video z toho pokusu nemáš? Jsem si to představil a ted abych si čistil monitor
Kdyby ten výhled byl ve skutečnosti tak jak je nasimulován, tak by všichni řidiči osobáků s opěrkou hlavy na řidičově sedadle museli couvat podle zrcátek. A argumenty o utažených pásech mi nepřipadají dost relevantní - jednak neplatí u pohybu hlavy při přiblížení k zaměřovači a druhak si tak matně vybavuju, že při popisování nouzáků v memoárové literatuře se vyskytuje zmínka o dotahování pásů před nouzákem, takže zas tak nafest asi dotažený nebyly
To víte chlapci, zoufalý Marasek dělá zoufalé experimenty. Já si to proste musel vyzkoušet a ty podmínky jsem takové zvolil čistě kvůli pochybovačům. Někde výše se psalo, že by se na to DT snad ještě mrkl. Tak proto taková exhibice- bohužel bez videa. Naděje umírá poslední.
Hoper napsal:
ad 1) - 2m pilotů v té době až tak nebylo a zbytek řešila nastavitelná sedačka
Nastavitelnou sedačku mělo relativně málo letadel. Běžně byly a jsou v letadlech nastavitelné pedály, ale sedačka bývá fixní. Samozřejmě existovala spousta výjimek se sedačkou nastavitelnou. Mám za to, že dokonce i tohle Šturm nějak simuluje u námořníků, kde je někde možné sedačku "zdvihnout". Jak je to korektně zpracováno netuším.
ad 2) - protože má Fuči 6DoF, nebude se brát ohled na zbytek létací komunity a pohledy přes zaměřovač omezené krytem motoru se budou ignorovat ?
Ne. To, že je pohled omezený krytem motoru je na diskusi o postavení hlavy v konkrétních letadlech. Ale je to individuální, stejně jako ty jsi říkal, že bys v Ki-61 ocenil pohled z menší výšky a tedy "nižšího" pilota, tak mně by se naopak líbil pohled z o chlup větší výšky. Nicméně stávající poloha je pro mě osobně přijatelná a dobře hratelná (bez 6 DOF).
Nebo jinak (pokud použiju tvůj styl uvažování) - mně se pohled přes původní zaměřovač v FW zdál naprosto bezproblémový a přesto se změnil....
Změnil se proto, že byl historicky, resp. technicky nekorektní, ne protože (přestože) by byl (bez)problémový. Ani nevím, kdo tu změnu v rámci DT inicioval, ale bylo to pro mě příjemné překvapení verze 4.10.
ad 3) - fajn, takže svoji větu opravuji na: "dokonce model FW se opravoval tak, aby nebyl rušen výhled přes zaměřovač. A přitom u jiných letadel se podle Fučiho nemá cenu zabývat i jen posunem hlavy pilota..."
Píšeš zavádějícím způsobem a podáváš to tak, abych vypadal jako totálně neobjektivní hovado. Nicméně abych "podle Fučiho" uvedl na pravou míru: U některých letadel se podle Fučiho nemá smysl zabývat posunem hlavy pilota. Podle Fučiho se to týká například Ki-61, nebo Fw 190. Podle Fučiho má význam se zabývat posunem hlavy pilota třeba u Tempestu, nebo Išaku.
Proto se tu znovu ptám, jestli se pilot při střelbě nějak "hrbil" k zaměřovači (což by měl simulovat pohled SFT+F1) nebo měl neustále výhled přes střed zaměřovače.
Hrbil. Píšu ti to sice teprve potřetí, nebo počtvrté, ale hrbil. Některý více, některý méně, jiný vůbec. Ale obecně hrbil. Když se dívali do starých rourových zaměřovačů, tak se hrbili samozřejmě mnohem mnohem více, než u běžných reflexních. Až si někdy sedneš do letadla téhle koncepce, tak si to snadno ověříš na vlastní tělo. Do té doby budeš muset věřit těm, kteří v nich seděli. A když odmítáš věřit mně, tak vyzkoušej někoho jiného, kdo měl tu možnost.
A prosím při odpovědi uvažovat - pokud má člověk 6DoF, tak musí předpokládat, že někteří lidé ne a ti nějak musí řešit "posun" hlavy funkcí ve hře...
A já tě prosím alespoň o malou šperku objektivity. Vyzkoušej si třeba sundat rudý brejle v případech, kdy něco napíše Fuči.
Upravil/a 1stCL_Fucida dne 27-02-2012 10:49
Mozna je tedy jen nedostatecne volne nastaveno otaceni hlavy. Kdyz koukam na 4.11 dev update http://www.youtub...uyogqwVTds, je kamera umistena uprostred pilotovy hlavy, nekde na nose ("treti oko" ). Tedy, ackoli pilot by jednim ockem za sebe pokukoval, simulovanym tretim okem uz za desku nevidi. Ty 3 centimetry tu hraji velkou roli.
Nebo uplne jinak.
Upravil/a DarkTatka dne 27-02-2012 12:48
Nu a co zas omílaná účinost půlpalců , který v současný době maximálně polechtaj smějícího se pilot FW, či BF?? Stojí zato půlpalce porovnat s 13mm befek, ten 1mm udělá teda kua obrovský rozdíl). atd atd, to se revidovat nebude?? Co účinost 20mm kanónů lavoček. Slyšel jsem, jak macher do BF nasázel 74 nábojů (ověřeno statistikama) a Bf se jen smálo. Jo asi se trefoval jen do již vytvořenejch děr. (Pokud mě paměť neklame tak to byla samozřejmě čistá 4.11)
Co reviz G limitů U některých strojů, tím nemyslím jen Spita, Viděl jsem pegase který při normálním pozvolném výkrutu ztratil obě křídla mustafy, což taky není moc reálné, atd atd. Co si vybavuji z různých knih, tak mnoho pilotů různích letadel popisuje že je museli vysekávat ze zdeformovaného kokpitu vlivem G, ale křídla jim neupadla? Ano nevíme jaká G to byla. Předpokládám tedy ale že nejdříve bych poznal na řízení že mám jaksi deformované letadlo a radši šupajdím dom, ale ne že to udělá lup prásk, a nebo při negativních G jen prásk.
G limity jsou minimálně jen špatně nastaveny"!
Vážím si práce DT a jsem rád že posouvají dál tento sim! Nicméně mi stále příjde že tam jsou nedodělky. Viz probíraný kokpit Tempu.
darktatka napsal:
Mozna je tedy jen nedostatecne volne nastaveno otaceni hlavy. Kdyz koukam na 4.11 dev update http://www.youtub...uyogqwVTds, je kamera umistena uprostred pilotovy hlavy, nekde na nose ("treti oko". Tedy, ackoli pilot by jednim ockem za sebe pokukoval, simulovanym tretim okem uz za desku nevidi. Ty 3 centimetry tu hraji velkou roli.
Nebo uplne jinak.
Naopak, tohle jsi trefil velmi přesně. LesniHU si možná vzpomene, jak jsme někdy v roce 2005/6/7 +/- přemýšleli poprvé o změnách polohy virtuální hlavy. LesniHU už tehdy dospěl k výsledkům, kdy i jednotky centimetrů zcela změní/optimalizují výhled.
Dle mého názoru by obecně velmi pomohlo, kdyby se uměle zvětšil průměr "hlavy". Oči pilota by se tak otáčely po větším poloměru a přirozeně by viděly více za sebe.
313_OTTO napsal:
Nu a co zas omílaná účinost půlpalců , který v současný době maximálně polechtaj smějícího se pilot FW, či BF?? Stojí zato půlpalce porovnat s 13mm befek, ten 1mm udělá teda kua obrovský rozdíl). atd atd, to se revidovat nebude?? Co účinost 20mm kanónů lavoček. Slyšel jsem, jak macher do BF nasázel 74 nábojů (ověřeno statistikama) a Bf se jen smálo. Jo asi se trefoval jen do již vytvořenejch děr. (Pokud mě paměť neklame tak to byla samozřejmě čistá 4.11)
Rozdíl není 1 mm, ale 0,3 mm, neboť půlpalec je 12,7 mm a ne 12 mm. Nevím ale, jestli bys byl z účinnosti MG 131 nějak nadšen Bez kanonu je to jen na takové to domácí žvýkání .
Pokud by byla plošně zvednuta účinnost těžkých kulometů proti měkkým částem letadla, tak bych se vůbec nezlobil. Ale samozřejmě nemůžeš očekávat, že dávka z Mustangu se byť jen přiblíží té z Focke-Wulfu.
Ohledně kanonů v Lavočkách mi přijde, že jejich účinnost je rozumná, ŠVAK mi vůbec přijde jako odladěná zbraň. Z jednoho případu, kdy někde něco nefungovalo tak, jak má, nemůžeš dělat zásahy do simu. To prostě nejde. Spíše bych se zaměřil na ty těžké kulomety.
Co reviz G limitů U některých strojů, tím nemyslím jen Spita, Viděl jsem pegase který při normálním pozvolném výkrutu ztratil obě křídla mustafy, což taky není moc reálné, atd atd. Co si vybavuji z různých knih, tak mnoho pilotů různích letadel popisuje že je museli vysekávat ze zdeformovaného kokpitu vlivem G, ale křídla jim neupadla? Ano nevíme jaká G to byla. Předpokládám tedy ale že nejdříve bych poznal na řízení že mám jaksi deformované letadlo a radši šupajdím dom, ale ne že to udělá lup prásk, a nebo při negativních G jen prásk.
Ti, kterým se křídlo zhroutilo, už příliš často memoáry nepsali. Když se před dvěma lety za letu rozpadl jeden Blaník, tak o tom jeho piloti im memoriam také přiliš nereferovali. G limity jsou nastavovány zjednodušeně a celoplošně, dle mého názoru ale relativně rozumně.
G limity jsou minimálně jen špatně nastaveny"!
Bohužel máš pravdu. Historických informací je minimum a současná interpretace je jakýmsi kompromisem dobových a současných znalostí. Není to přesné, tak jako třeba výkony letadel. Ale o moc lépe to dělat nelze. Spíše bych se zaměřil na nějaké věrnější varování pilotovi, že se blíží na limit - hlasitější vrzání konstrukce, nebo něco takového. Ale souhlasím, že by to chtělo trochu lépe ošetřit.
313_OTTO napsal:
Nu a co zas omílaná účinost půlpalců , který v současný době maximálně polechtaj smějícího se pilot FW, či BF?? Stojí zato půlpalce porovnat s 13mm befek, ten 1mm udělá teda kua obrovský rozdíl). atd atd, to se revidovat nebude?? Co účinost 20mm kanónů lavoček. Slyšel jsem, jak macher do BF nasázel 74 nábojů (ověřeno statistikama) a Bf se jen smálo. Jo asi se trefoval jen do již vytvořenejch děr. (Pokud mě paměť neklame tak to byla samozřejmě čistá 4.11)
Rozdíl není 1 mm, ale 0,3 mm, neboť půlpalec je 12,7 mm a ne 12 mm. Nevím ale, jestli bys byl z účinnosti MG 131 nějak nadšen Bez kanonu je to jen na takové to domácí žvýkání .
Ano toto je pouze zmé strany subjektivní pocit
Ale samozřejmě nemůžeš očekávat, že dávka z Mustangu se byť jen přiblíží té z Focke-Wulfu.
To ani nečekám, ale současné namodelování půlpalců dělá ze zabijáků jen stroje na zaplašení nepřítele, Samozřejmě když tam sedí průměrný pilot. a né špičkový střelec, ikdyž reálně i dle dobových záznamů ty zbraně měly velký potenciál.
Ohledně kanonů v Lavočkách mi přijde, že jejich účinnost je rozumná, ŠVAK mi vůbec přijde jako odladěná zbraň. Z jednoho případu, kdy někde něco nefungovalo tak, jak má, nemůžeš dělat zásahy do simu. To prostě nejde. Spíše bych se zaměřil na ty těžké kulomety.
Tady nezbývá než souhlasit, ale myslím že by stálo zato trošku se kouknout i na další zbraně. U té laviny to není ojedinělý případ.
Co reviz G limitů U některých strojů, tím nemyslím jen Spita, Viděl jsem pegase který při normálním pozvolném výkrutu ztratil obě křídla mustafy, což taky není moc reálné, atd atd. Co si vybavuji z různých knih, tak mnoho pilotů různích letadel popisuje že je museli vysekávat ze zdeformovaného kokpitu vlivem G, ale křídla jim neupadla? Ano nevíme jaká G to byla. Předpokládám tedy ale že nejdříve bych poznal na řízení že mám jaksi deformované letadlo a radši šupajdím dom, ale ne že to udělá lup prásk, a nebo při negativních G jen prásk.
Ti, kterým se křídlo zhroutilo, už příliš často memoáry nepsali. Když se před dvěma lety za letu rozpadl jeden Blaník, tak o tom jeho piloti im memoriam také přiliš nereferovali. G limity jsou nastavovány zjednodušeně a celoplošně, dle mého názoru ale relativně rozumně.
Nejde jen o reference pilotů kteří to zažili a nepřežili, ale je zajímavé, že jsem nenašel žádnou referenci od pilota který by z toho skákal. Pokud takovou referenci někdo máte tak sem sní, rád se něco nového naučím. Nenašel jsem žádnou zprávu o tom, že by spitu při standardních manévrech odpadávala křídla, nebo ocas. Ale referencí od pilotů, kteří přežili strukturální změny letadla (konkrétně spitu) vlivem přetížení, je dost, a naštěstí jim právě křídla neupadla, ale pravdou je že ta letadala už nebyla provozuschopná. Nikde jsem ale nečetl, že by nějaký protivník v různých zprávách popisoval, jak enemy letěl a složil jen tak při potlačení křídla. Zrovna to je dosti důležitá informace pro inteligenci a pokud by to bylo nějak masové, tak by se to v hlášeních jistě objevilo.
Ono je dost možné že konkrétně spit v ilu je na G daleko náchylnější nejen kvůli výškovce, ale také kvůli unikátnímu tvaru a konstrukci křídla, čímž nemyslím jen elipsu ale i jeho předkroucení, což nevim jak a zda vůbec je zaneseno do modelu v ilu.
G limity jsou minimálně jen špatně nastaveny"!
Bohužel máš pravdu. Historických informací je minimum a současná interpretace je jakýmsi kompromisem dobových a současných znalostí. Není to přesné, tak jako třeba výkony letadel. Ale o moc lépe to dělat nelze. Spíše bych se zaměřil na nějaké věrnější varování pilotovi, že se blíží na limit - hlasitější vrzání konstrukce, nebo něco takového. Ale souhlasím, že by to chtělo trochu lépe ošetřit.
Já jen prosím o revizi o nic jiného, a to s připomínkou, že nejde jen o naprostý realismus, který ve hře stejně nejde nasimulovat se vším všudy, ale i o zachování alespoň nějaké hratelnosti. Zvuky chvění změna apod je super, ale stejně nesouhlasím, že při potlačení spita krom zdechnutí motoru ještě upadnou křídla. A opakuji ač tu mluvím konkrétně o spitu, stejná pravidla platí i pro další letadla i pro ten hnusný modrý FW, kde mě taky kolikrát pobavilo jak předemnou letí rovně a po sotva znatelném potlačení pokračoval dále jen trup.
Pro tvůrce mám tedy malý námět, zpomalte s tvorbou nových věcí, které se budou muset znova revidovat a zrevidujte stávající problémy ila
dovolim si poznamku jen ke spojeneckym letadlum: pokud by jim aspon trochu tuhla vyskovka na velkych rychlostech, tak by tolik odkridlenych nebylo... (tedy ted mluvim o poztivnich G)
Vous etes des femmes,des esclaves,des chiens.Je crache sur vous!
Hoka hey!
Skutečně zásadní problém při modelování G limitů není v limitech samotných. Ty jsou nastavené plošně spíše na horní hranici známých maximálních přetížení dobových letadel, takže naopak i méně pevná letadla využívají limitní hodnoty těch pevnějších. Problém tkví v modelování sil v řízení, kdy simulátor umí vyvodit celoplošně pouze sílu X, která odpovídá několika desítkám kilogramů. To znamená, že když zarveš naplno za knipl, tak bude tvoje síla přenášená do simu vždy omezena (teď plácnu) třeba 30 kg. To je relativně obrovská síla, kterou pilot rozhodně nemohl vyvodit nešťastným pohybem, musel za to brutálně zarvat. Ostatně piloti byli a jsou již od elementárního výcviku neustále nabádáni, aby si na tuto věc dávali skutečně maximální pozor. Problém je, že to, co můžeš v reálu udělat brutálním použitím hrubé síly uděláš při úleku s joystickem dvěma prsty. A křup.
Mně samotného zavedení G limitů hodně omezilo v mém stylu střelby. Byl jsem zvyklý nalétat vysokou rychlostí s nepřítelem vysoko na čelním štítku, případně i nad hlavou. Těsně před střelbou jsem prudce přitáhl a vypálil, následně jsem opět ihned povolil a pozoroval, co se děje s cílem. Se zavedením G limitů jsem tenhle způsob střelby musel okamžitě opustit..opouštěla mě při něm křídla. Na druhou stranu se ale dostavil podobný pocit, jaký mám v reálném letadle, když to valím (z nějakého důvodu) blízko rychlostního limitu a vím, že musím s kniplem manipulovat skutečně s rozvahou. Což se dělá snáze, než ve Šturmovi, protože reálný knipl je při těchto rychlostech zatuhlý a také člověk má podvědomně o ten streak na Blaníku přecijen větší strach, než o jakýkoliv ve Šturmovi
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
Bez kanonu je to jen na takové to domácí žvýkání 
