citik napsal:
A ještě trochu melancholie a odpočinku při ranním rybaření ve žlutém nafukovacím člunu. Takto jsem viděl noční boje poblíž Caen poté co jsem musel nouzově opustit svoji B25ku, když mi 110ka odlehčila o jedno křídlo.
Na to jsem se chtěl zeptat temné strany. Se svou B-25 jsem tam západně od Caen zřejmě dal jedné 110-ce PéKáčko. Nevíte kdo to byl?
Bobo napsal:
ten poskodeny FW190 pri tom lete 17.6. 12:23 - 12:50 u St.Lo som bol asi ja, bohuzial ste nas nachytali ako tam kruzima 2 s bombamy a hladame tanky
ale jeden z Vas sa tiez nevratil
Hele že, tys tu mašinu musel mít nějak speciálně vyztuženou?
Já tě čelně nakousnul a pak tě kluci zobali a ty furt ne a né spadnout . No a jak se v té honičce za tebou zapomněli (my měli hrábě pod křídly, takže trvalo tě dohnat), tak vlítli mezi čtveřici 109tek? A my jim šli na pomoc. No a v té mele jsem stihl akorát odehnal jednu dvojici z ocasu jednoho z našich, přitom lehce nakoupila no a než jsem ji stačil dorazit, tak zasáhl její kámoš a já bez křídla už neměl šanci vyskočit.
Největší pocit Normandie jsem měl poslední let.
Vzlétám jako velitel trojice bitevních Focke-Wulfů z rozmláceného letiště Grainville. Po startu se vydáváme honit tanky v oblasti St. Lo. V roztažené formaci svištíme pár metrů nad lesy a míjíme letku našich vracejících se stíhačů. Severováchodně od St.Lo nacházíme postupující americké tanky. Po krátkém útoku, kdy se učebnicově navzájem kryjeme končí na zemi 2 Shermany v plamenech. Velitelství hlásí radarový kontakt mířící k nám od severu. Balíme to na jihozápad a formujeme se. Naše milá návodčí nám říká, že nějaká jednotka zrovna sedá na letišti Longues a bylo by dobré, kdyby jsme se tam podívali. Víme, že to bude cesta do pekla, ale odmítnout rozkaz neexistuje. Vydáváme se na sever až do oblasti Cardonville a poté na východ. Nad sebou vidíme letku Spitfirů, která si nás naštěstí nevšímá. Doletáme až k Longues, kde nachytávám přistávající P-38 s podvozkem venku. Válka nezná slitování a tak jej dlouhá dávka z mých dvou kanónů rozpárá a on padá k zemi. Pokračujeme k letišti a na zemi objevujeme dva přezbrojující Lightningy. Jednoho zapaluji, druhého ničí má dvojka. Jednou se rozhlížíme a ze severu na nás začíná dorážet další Lightning a dokonce si dovoluje střílet ! Vyvěšuji se za něj. Breakuje levou zatáčkou, ovšem má lehoučká G-3 nemá problém zatáčku následovat. Pálím dlouhé dávky, až začne kouřit motor a nakonec se tříští o zem. Zahajujeme ústup, ovšem v tu chvíli na nás samozřejmě padají Spitfiry (určitě ty co, jsme je podletěli). "Rajče 1, za tebou !", ohlédnu se a vidím to hejno Spitfirů. Jednomu uhybám rychlým manévrem na křidýlkách, ale hned se zavěšuje druhý. Začínám si ho natahovat do zatáčky, ale střílí dřív než jsem čekal a můj Focke-Wulf exploduje. Slušná rána
Mlčky sleduji dvojici mých podřízených, jakse bijí s hrozivým přečíslením Spitfirů a stahují se na jih. Jednoho Spitfira sestřelují, ovšem padne další Focke Wulf. Poslednímu z nás se daří uniknout a s totálně rozstříleným mlýnkem sedá bez paliva na našem území.
Díky všem organizátorům, ač mé jméno figuruje v jejich seznamu, byla má práce proti tomu co dokázali ostatní jen kapkou v moři.
Diky všem spolubojovníkům, obvzlášť pak pilotům 1./SKG 10, ale i nepřátelům, bez kterých by to nebylo ono.
606_Tempik napsal:
Docela b mě i zajímalo, kolik kluků od luftwaffe se setkalo s Tempesty
Tempiku, mám pocit, že ja a môj malý schwarm sme sa s Tempestami stretli niekde u Vire, ale nedám za to ruku do ohňa, bolo to také rýchle (po chvíľke súboja zdrali v kurze 020°), že to mohli byť aj Typhoony.
606_Tempik napsal:
Docela b mě i zajímalo, kolik kluků od luftwaffe se setkalo s Tempesty
Tempiku, mám pocit, že ja a môj malý schwarm sme sa s Tempestami stretli niekde u Vire, ale nedám za to ruku do ohňa, bolo to také rýchle (po chvíľke súboja zdrali v kurze 020°), že to mohli byť aj Typhoony.
Weissi není to jedno? Prase s podbradkem jako prase s podbradkem
Prase s podbradkem jako prase s podbradkem,ale to 1 prase dokázalo rozrýt 5hangáru,8cisteren,15aut, 2tanky,spoustu zásob a flaku+2 sestřely.Zkus to vynásobit počtem prasat které létali,tak to až tak jedno asi nebylo.Já s tím prasetem létal rád a dal bych si to zase.A pokud se LEKK ptal:Měli jste během specky alespoň chvilku pocit že tam skutečně jste?Odpovím to co náš velitel ZVP_ALEX:Rozhodně ano a ne jen jednou !
Díky všem co tuto akci vymysleli a dotáhli i přes problémy do konce.
Jen tak pro zajímavost, někdy může být zážitek i samotné pojíždění. Dostat se ze stojánky na start nemusí být vždy snadné a jistě každý používal nějaké takové pomůcky. Kupříkladu, narodit se v noci s plně naloženou B25 na některé za západních stojánek, znamená tak 15 minut pojížděn na start.
[img]http://img155.imageshack.us/img155/1865/snmekn.jpg[/img] is not a valid Image.
Upravil/a citik dne 05-12-2011 19:32
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se začne chodit pro pivo!!!
Vykutalel sem se asi tak po tejdnu z knajpy a slysim naky babky na namesti v grenvile, jak blekotaj neco vo invazi. Tak si rikam "ty vole to bych se kouk , invazi sem este nevidel". Dopiju flasku a ...... proberu se v nepohodlnym kresle.
Jen co rozlepim oci pribehne nakej manik , nasadil mi usanku a zavrel za mnou nakou vitrinu . Jak se vodsad snazim dostat , kopnu do naky packy a vono to chytlo. Rikam si "ty vole eero, to bych se natu invazi moh dojet mrknout". Rychle prolistuju manuál , strejchnu vo plyn a vodlepim to tesne vedle nakyho zemedelce. Koukam kudy nejbliz k invazi , az zahlidnu skupinku dalsich zvedavcu tak se k nim soupnu do stada s nadeji , ze vi kam letej.Rikam si "ty vole takovejch tyypkuu, to bude asi prdel". Predstavte si , ze ty pitomci si vzali vsichni stejny eera jak jaa, asi aby sme se lip navzajem poznali.
Letime doprava, doleva , nahoru , dolu a furt nic zajmavyho nevidim. Jenom jednou nakej trouba mi prelit pred cumakem tak blizko, az sem se lek a macknul tu hulku jak se to s ni ridi. Trochu to skublo , tyypek chvili neco prskal, pak sklapnul kridla a zmizel .Este ze nebyl vod naas ze fsi. Netrvalo ani hodinku a najednou číhám , "takovejch lodí pod náma ty vole". A ohnostroje vsude kam ste se koukli . Rachejtle , prskavky, na plaaziich se tancovalo , no proste mejdan. A tech zvedavcuu kolem , no naadhera. Dvakraat mi zasejc prolitli pred cumakem a ja sem strasne lekavej typ. Jak tam vsichni blbnem nejak me to prestava bavit. Je tu na me asi moc lidii . Cumim jestli nezahliidnu naky zvedavce vod naas ze vsii, az sem jednoho nasel . Tentokrat bez nakejch volovin letime primo na grenvile. Posadim to zas vedle nakyho zemedelce a aby me nepomluvili tak sem jim s tim zajel az na parkoviste.
Jen to chcipnu pribehne zas ten maniik a votevre tu vitriinu. Tak sem vratil usanku , divne na me koukal, rikam mu "ty vole dobry labute, ale prachy nemamvole" . Seskocil sem z toho vraku a utikal zpatky do hospody, nez se ten trouba vzpamatuje.
Upravil/a CSL1_Vonty dne 05-12-2011 19:47
Speciální poděkování patří Fučidovi, bez něj by to celé nevzniklo.
Jako jeden ze spoluorganizátorů Invaze musím poděkovat za shovívavost všem co to nevzdali. Současně plně chápu ty co se v sobotu rozhodli nepokračovat, byl to zkrátka průser (nedá se to nazvat jinak).
-------------------------
Jako jeden z velitelů squadrony Thunderboltů jsem si to neskutečně užil. A to nejenom kvůli skvělé bandě lidí co jsem měl v jednotce. Zejména v neděli jsem měl pocit, že jsem opravdu nad Normandií v červnu 1944. Kam jsme přiletěli, tam Luftwaffe vyklízela pozice. Kluci kteří vzlétali z modrých letišť východně a jihovýchodně od Le Havru museli být určitě zoufalí. Na druhou stranu to nevzdali a navzdory všem nevýhodám se nás odtamtud několikrát pokusili vytlačit. Marně, tam toho času vládlo duo Radar 1 & Platform 1, neboli Lekk a moje Thunderbolty.
Ty co lítali za modré nelze než pochválit. Několikrát jsem se řítil do střelecké pozice, ale piloti byli vždy velmi pozorní a včas mi znemožnili střelbu. Salute!
-----------------
Lekk napsal:
Vyhlasuju soutěž o nehezčí letecký prožitek/extatický zážitek z poletu. Já se do toho chci alespon vcítit přes fotky a reportáže. Kua připadám si jako malej smrkáč z East Endu za největší letecké bitvy nad Londýnem.
Honem chci to aspon číst.
Super zážitek byl boj ve velké výšce nad předmostím v neděli dopoledne. Přilétám tam s nažhavenýma Thuderboltama, nejdřív nevidím nic, nebe okolo nás je úplně prázdný. Během několika málo vteřin se z ničeho nic ocitáme v obrovským nepřehledným furballu, kondenzačky všude, Spitfire střílející po Mustangu, befko pověšený za Thunderboltem, letadlo padající ve vývrtce. Manévrování, varování do sluchátek, minimum střeleckých příležitostí. A po tomhle boji ještě výškové krytí vzletu Spitfirů, návrat přes Kanál s celou dobu rozsvícenou kontrolkou ohlašující minimum paliva a přistání po bezmála třech hodinách letu. Naprostá fantazie, to bylo ONO.
Asi už nikdy nezapomenu prožitek během úplně posledního letu. Jeden z mých lidí šel na nouzák asi deset kilometrů od modrého letiště a já se rozhodl, že ho tam nenechám. Přistál jsem s obrovským štěstím na pole, otočil se do směru zamýšleného startu a začal jsem stopovat čas nutný k vyzvednutí. V tu chvíli na mě úplně dolehla všechna ta únava z uplynulého lítání a byl jsem si skoro jistý že ten start nezvládnu. Zvládnul.
A hodně, ale opravdu hodně jsem si užil nedělní spolupráci s tebou, Lekku. Vynikající práce, díky za to!
Vaše P-47 byly pro 109 mnohem hratelnější soupeř a souboje celkově zajímavější než třeba proti Spitům. Pár takových soubojů, kdy byla kondenzačkama počmáraná celá oblaha tam bylo a měly koule.
Zajímavý byl taky boj někdy v neděli odpoledne, kdy nás kontrola navedla od moře za vaše čtyry P-47 ve výšce 10km severně od Carentan. Nechali jste nás přiblížit relativně na dost blízko a až potom jedna dvojice točila vpravo a druhá vlevo. Ustupovali jsme pak do jihu když vám přilítly posily.
Není důležité vyhrát, ale přežít.
I když vyhrát je taky fajn.
Obzvlášť, když vyhraju já!
Bylo to hodobozovni. Tohle byla totalni zdimacka Sturma, ze v nem nezustala ani kapka. To co se zatim jinak ve Sturmu nepodarilo a pochopitelne v Clodu tuplem . Pilot je soucasti neceho velkeho vsude kolem nej.
Realizacni tym ma jednicku. Jednak to skvele vymyslel, pripravil a a nakonec i opravil.
Jedna z akci...V noci jsme se pri hladine plazili do Francie, dokazali jsme se najit, spojit s opozdilcem, najit i cil, oznackovat ho, zbavit se bomb, raket a v ruznem stavu se doplazit zpatky noci domu. A odnesl to jen jeden stroj, kdyz z nej pilot radsi doma u letiste vyskocil, pac uz by to asi na zem v cajku nedal. Jeep mi ve tme po pristani dokonce privezl na stojanku caj.
A celou dobu co jsme se honili kolem cile nam Radar sdeloval, jak tam brousi nocni stihaci nepritele...odkud jde, kde je...Tak tomuhle rikam simulator a zaroven HRA ! Parada.
606_Tempik napsal:
Docela b mě i zajímalo, kolik kluků od luftwaffe se setkalo s Tempesty
Tempiku, mám pocit, že ja a môj malý schwarm sme sa s Tempestami stretli niekde u Vire, ale nedám za to ruku do ohňa, bolo to také rýchle (po chvíľke súboja zdrali v kurze 020°), že to mohli byť aj Typhoony.
Weissi není to jedno? Prase s podbradkem jako prase s podbradkem
Prase s podbradkem jako prase s podbradkem,ale to 1 prase dokázalo rozrýt 5hangáru,8cisteren,15aut, 2tanky,spoustu zásob a flaku+2 sestřely.Zkus to vynásobit počtem prasat které létali,tak to až tak jedno asi nebylo.Já s tím prasetem létal rád a dal bych si to zase.A pokud se LEKK ptal:Měli jste během specky alespoň chvilku pocit že tam skutečně jste?Odpovím to co náš velitel ZVP_ALEX:Rozhodně ano a ne jen jednou !
Díky všem co tuto akci vymysleli a dotáhli i přes problémy do konce.
Ozzy kašli na to, arogantní debilové jako repa se najdou všude a nestojí za to se s nima špinit
A stejně tak slušní borci jako třeba generá Blu 1stCL_Jiricek Upravil/a ZVP_ALEX dne 06-12-2011 06:24
606_Tempik napsal:
Docela b mě i zajímalo, kolik kluků od luftwaffe se setkalo s Tempesty
Tempiku, mám pocit, že ja a môj malý schwarm sme sa s Tempestami stretli niekde u Vire, ale nedám za to ruku do ohňa, bolo to také rýchle (po chvíľke súboja zdrali v kurze 020°), že to mohli byť aj Typhoony.
Weissi není to jedno? Prase s podbradkem jako prase s podbradkem
Prase s podbradkem jako prase s podbradkem,ale to 1 prase dokázalo rozrýt 5hangáru,8cisteren,15aut, 2tanky,spoustu zásob a flaku+2 sestřely.Zkus to vynásobit počtem prasat které létali,tak to až tak jedno asi nebylo.Já s tím prasetem létal rád a dal bych si to zase.A pokud se LEKK ptal:Měli jste během specky alespoň chvilku pocit že tam skutečně jste?Odpovím to co náš velitel ZVP_ALEX:Rozhodně ano a ne jen jednou !
Díky všem co tuto akci vymysleli a dotáhli i přes problémy do konce.
Ozzy kašli na to, arogantní debilové jako repa se najdou všude a nestojí za to se s nima špinit
A tejně tak slušní borci jako třeba generá Blu 1stCL_Jiricek
To že tempest a typhoon označím jako prase s podbradkem značí, že jsem arogantní debil? Prostě jsem komentoval vzhled letadla toť vše, ale asi jsi to nejspíš nepochopil. Víc už dodávat nebudu
Aj SQF sa pridavaju k podakovaniu za akciu aj ked asi krvacali ako ziadna ina letka respektive roj v celej akcii. Uz budicek okolo 4 rano v Brouchenville a pohotovostny vzlet znamenal ze po hlbkovom nalete Bf110 a potom aj dalsich bitevnikov z celej letky ostali tri lietadla a iba dvom sa podarilo odstartovat a posteklit jednu 110tku, ked neratam SQF_Nortona, ktory dokazal zavriet podvozok a potom uz hrdinsky padal bez kridla. Fakt podareny hlbkovy nalet.
Este raz vdaka za akciu bolo super. A dakujeme aj Vockovi a jeho sudruhom z jeho letky boli fakt super
1stCL_Jiricek napsal:
....
Vystřihuji pochvalu i jednotlivým spojeneckým pilotům, neboť držet se na uzdě a "neskočit dolů" muselo být psychicky náročné.
...
a tak já v těch 9+ byl rád :D
1stCL_pbarry napsal:
...
Pro 109ky se nakonec ukázalo nejlepší nastoupat hodně stranou na hladinu 10km a pak už valit na rychlosti do prostoru vylodění. Stoupat v blízkosti Viré, St. Lo, Caen.. znamenalo dostat se na hladinu max 9km při tom neustálém manévrování.
ano, zjistili jsme tuto taktiku...
Dvě Bf109 s podtrupovými nádržemi si od jižního okraje mapy nastoupávají severním kurzem. Okolo je klid a mír, jako by o pár desítek kilometrů výše nezuřila nelítostná válka.
Vedený se bezvadně drží svého vedoucího na krátké vzdálenosti od něj. Je tu přeci tak ticho....
Nebo ne ?
Pilot druhého befka začíná mít pocit, že slyší přijíždět vlak.
Tady ? V nějakých 4-5 km ??
Hluk se zvyšuje čím dál znatelněji.
Pilot se nervozně ohlíží za sebe.
Pak ho něco donutí se podívat napravo vedle sebe.
Nevěřícně zírá, jak jeho letadlo v několika metrech od něj arogantně míjí pětiapůltunová kráva s černobílou šachovnicí na krytu motoru a bílými hvězdami v modrém kruhu a šine si to na jeho velitele.
Ač s vytřeštěnýma očima, okamžitě to stáčí vpravo a střílí směrem k nepříteli.
Ten ladným pohybem přechází do levé stoupavé zatáčky a nechává dva vyděšené fritze svému osudu - poučeni byli již dost :))
kdo byli ti dva ? a co s nima pak bylo dál ? :)
Farky napsal:
...
A hodně, ale opravdu hodně jsem si užil nedělní spolupráci s tebou, Lekku. Vynikající práce, díky za to!
ano, živě si vybavuji, jak Lekk, s plnou pusou, navádí dvojici křečků na pomoc kamarádům:
"Toč kurz blabla, ne bleble! Když nevíš kam letíš, tak se podívej na budík!"
čoveče, když slyším v krátké době po sobě tři různé kurzy, tak nevím jestli sedím v letadle bokem nebo rovně :)))
Pěkné to bylo.
Tak jako se vytrácejí vzpomínky na počáteční problémy v Palbě a zůstávají jen dojmy z "prožitých" letů, tak i po čase budem o Invazi mluvit jako o bezva zážitku z poletu a akce. A o kamarádech.
U mne převládnou především vzpomínky na super partu (nejen Platform, ale i Household i s tím ukecaným Robem. ;)
A samozřejmě na mise v letadle, které jsem před tím vlastně ani "neznal".
Nepsal jsem si rychlozápisky jako na Palbě (a jako někdo zde ten super letový deník) a tak už teď se mi spousta věcí slévá dohromady :(
Ale doufám, že si budu dlouho pamatovat na start ve čtyři ráno, kdy po nastoupání bylo krása se dívat, jak komplet Platform ve volné, ale udržované sestavě pluje vlnami svítajícího nebeského oceánu, zabíraje plochu "od obzoru k obzoru" a nechávaje za sebou dlouhé bílé stuhy kondenzačních par pro potěchu oka námořníků, v tu chvíli pod nimi brázdících vlny oceánu mořského.
Jak jsem uvažoval, co s tím svým "kbelíkem" vlastně dokážu a jak budu platný skupině a celé naší armádě. Ale když pak ženský hlas, co by Radar 1, zahlásil "... hodně štěstí", věděl jsem, že se vždy z letu vrátím. Už jen proto, abych pak na dalším letu slyšel to "... hodně štěstí". Byla to jen hra, blbá hra, ve které nešlo skutečně zemřít, ale... (ti chlapi jsou tak "jednoduší", ale už chápu Ritu v ruských mašinách... ;)
ed: na základě objevených historických podkladů mírně zrevidováno :)
Nebo první střetnutí s nepřítelem, kdy byl poprvé a naposledy lehce nad námi. A hned čtverka FW 190 se stočila za nebohého malého křečka a Allliteho, chtějíc je sežrat...
Hoper: "Čtyřka, točí k nám, jdem do - proti nim!" (kurva... ale Allli je blízko, ten se bude držet, kdyžtak budem krýt jeden druhého)
Allli: "Mám je sebou" (co ten Hoper dělá ?)
Hoper: "Vidím je. Drž se mě!" (dolů za náma nepudou, je to přeci specka a oni nemůžou ztratit výšku kvůli dvěma blbejm letadlům!)
Allli: "Furt jsou za mnou" (teda to je ale vedoucí....)
Hoper: "Dej plnej a klesáme" (kurva doprdele kurva, nesmíme klesat moc prudce a nesmíme letět pomalu a nesmíme uhřát motor a nesmíme - sakra co vlastně smíme ?!)
Hoper: "Druhá dvojka nás pouští!" (uffff, funguje to, nepůjdou po nás zbytečně dlouho....)
Allli (suše): "ta první střílí"
Hoper: (Kurva kurva kurtevská kurva, jak to ??)
Ale už i já vidím, jak kolem mého letadla prolétává kužel modrých nadržených střel, kdy soustřel nepřítele byl o kus za mnou - pálí na velkou vzdálenost. Sakra letadlo, letadýlko, přidej, přidej ještě víc, vždyť mi nemůžem umřít tak brzo.... Znovu dlouhý proud střel. A teď už s lepší opravou. Nakloním letadlo na jednu stranu a když čekám, že přijde dávka, kloním druhou. Jo! Jde to! Neumí si počkat a střílí zbytečně zbrkle! Panebože, panebože... Další dlouhá dávka, další klonění a hned na druhou stranu. Opět vyjdou střely na prázdno. Sakra, kde jsou naši a proč se ti šmejdi tak dlouho drží!! Další modré střely se míhají kolem trupu a kabiny mého letounu...
Allli: "Pouštějí nás, jsme čistí"
Hoper: to snad není pravda.... "Točíme pravou, stoupáme a pomalu se vracíme nad Francii k našim"
Let, kdy jsme hlídkovali nad Francií dlouho, již 2x kontrolovali stav paliva a pomalu začali uvažovat o návratu zpět do Anglie. Když v tom přišla naléhavá žádost (mno, ve válce to měl být rozkaz ;), jestli můžem ještě dál hlídkovat, že dole pod námi akorát dozbrojují spity a další TBolťácký cover bude až za dvacet minut. Farky v tomhle byl správný a tvrdý velitel - nařídil nastavit úsporný režim a hlídkovat dál. Člověk pak koukal kolem sebe a hledal nepřítele, ale každou chvíli pohledem sklouzával na budík s již "ne veselýma ale hodně skleslýma ručičkama", počítal, jak dlouho bude moci bojovat, aby se ještě stačil vrátit přes Kanál (sedat ve Francii nechtěl nikdo z nás, a nejen kvůli Radar1 ;) A snažil se nemyslet na to, co se stane, když bude průstřel nádrže... Už se mi bohužel míchají dva lety do sebe, ale když jsme dostali hlášku, že v našem sektoru je nová čerstvá pomoc, nasadili jsme (už každý jednotlivě) kurz domů a hodně ekonomicky se šourali zpět. Po úspěšném dosednutí prvních z nás Farky "ledabylým" tónem oznámil, že ti, co už sedli, letěli 3hodiny a 5minut (sedali pak tuším ještě jeden nebo dva). V tu chvíli jsem ještě necítil únavu ale jen seděl, čekal na dosednutí zbytku naší skupiny a vydýchával prožité minuty tohoto letu. A věděl, jak je Farky spokojený :)
I třeba let, kdy kolem nás byla mela jako blázen a my byli v ní. A já vlastně neviděl skoro nic :)
Kdy jsem viděl kus dál od sebe dávku a hned na to v zápětí hlas v rádiu - mustang sejmul spita! Kdy jsem do mely vlétal tuším s Farkym, v průběhu boje jsem byl s "nějakým" Jugem a na konci snad s ReKynem :) Kdy jsem konečně uviděl FW tak, že jsem po něm mohl i vypálit, ale bylo to pod úhlem a dávka šla asi dost mimo.
A pak najednou bylo ticho.
Naše Thundery se začaly pomalu a opatrně slézat k sobě a my zjišťovali, že tohle nebe je opět naše....
A i poslední let, kdy DVA stateční a neohrožení křečkové dostali přidělené nepřátelské letiště a úkol nepustit nikoho z něj ani do něj. Kdy z bezpečné výšky 25+ bylo letiště sice vidět dobře, ale už ne objekty na něm. A tak bylo nutno provést několik průletů do nižší hladiny, aby se odhalil případný enemák.
Kdy jeden průlet byl proveden natolik důkladně, že pak bylo třeba znovu stoupat o 20000ft výš.
V situaci, kdy jeden křeček neviděl druhého a v rádiu bylo slyšet o soubojích nedaleko od nás :)
Kdy v dalším průletu nad letištěm lehký flak hodně vztekle štěkal své nadávky kolem mého dobrého Juga a já ho rval v úhybných manévrech opět nahoru do bezpečí.
A kdy v poslední fázi již zas společného letu zbytku skupiny (tří) musel Hoper řešit volbu mezi záchranou jednoho vlastního pilota, sedícího na zemi pár set metrů od nepřátelského letiště, bojovým letem nad nepřátelské letiště kus na jihu s možným jedním enemákem nebo prostým otočením letu směrem k Anglii z důvodu opět malého zbytku paliva...
A možná si i se smíchem vzpomenu na třetí sobotní "let", kdy už na dráze jsem viděl podivně se kolébající a "zanořující se" naše lokomotivy, kdy hlášky v chatu chodily se spožděním nějakých deset minut, kdy jsem pojížděl na dráhu, na které podle TSka byl připravený swt, ale já tam nikoho neviděl, kdy jsme sice odstartovali nad Kanál, ale po chvilce jsme dostali rozkaz letět zpět, že letové akce se ruší.
A Farky pronesl - "už mne to nebaví" a skočil :))
za případné nepřesnosti se omlouvám, ale snad to tak opravdu bylo... :))
Myslím, že bych autorům téhle další specky měl poděkovat.
Poděkovat ne slepě ve stylu "Ó veliký Olegu/Luthiere, děkujeme ti za vše, co pro nás milostivě děláš" jak tu činí někteří :)
I já za tím vidím kus obrovské práce (a nevidím tu další tunu, kterou jako pozvaný host prostě vidět nemůžu).
Tahle specka byla zase o kus dál, výš než ty předešlé. Bohužel byla ve své velikosti úměrně závislá na větším počtu různých faktorů, jež některé z nich autoři prostě ovlivnit nedokázali. Nemohli. Ale pevně věřím, že zjištěné chyby v SW si nenechají pro sebe a pošlou je autorům UP a MDS, případně i klukům od DT.
Protože vím, že povzbuzeni konečným úspěchem téhle akce to nekončí, a my, obyčejné lítači se můžeme těšit na další, zase o kus větší a lepší bezva akci :)
ed: sakra, dyť já na to zapomněl :)) DĚKUJUUpravil/a Hoper dne 13-12-2011 12:43
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
Takhle vypadá Francie jižně od Dieppe z kokpitu útočného Mosquita, na jedné hodině Mosquito FBCC Mk.VI pilota Trampa, který zhruba za deset minut po pořízení snímku zahynul při bombardování Noballu 185 v BE6/9.
[img]http://www.wtigers.org/extra/Schmouddle/specka_624.jpg[/img] is not a valid Image.
[img]http://forum.il2sturmovik.com/public/style_extra/team_icons/founder_gold_en.png[/img] is not a valid Image.
Ahoj, jak bych si s vámi mohl zalétat? Kdy, kde a jak?
Létal jsem BOS solo a ted si na TAW trosku osvojil i engine mgmt a navigaci jen podle mapy. Sám ale nemám šanci. Létám za spojence.
Ahoj,
Po půlce života jsem si vzpoměl na svoje létání. Bohužel si pamatuji už jen starý Il-2 1946. Co se tedy teď létá poraďte mi kde bych objevil staré veterány.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
. No a jak se v té honičce za tebou zapomněli (my měli hrábě pod křídly, takže trvalo tě dohnat), tak vlítli mezi čtveřici 109tek? A my jim šli na pomoc. No a v té mele jsem stihl akorát odehnal jednu dvojici z ocasu jednoho z našich, přitom lehce nakoupila no a než jsem ji stačil dorazit, tak zasáhl její kámoš a já bez křídla už neměl šanci vyskočit.
