606_Hayes napsal:
ale pravdu poveim nechcelo sa mi citat vsetky 4strany,
To je mozna ten problem novsich clenu
precital som prve dve a stvrtu. a podla vasich slov je to aj tak vzdy vsetko rovnake o nicom takze naco to citat cele stazi zaciatok a koniec. aj Literarne dielo ma by stavane na tom ze ma byt dobry uvod a snim skvely zaver to jadro sa uz nejako da prekusat
Jirko, kdyz si prectes co jsem psal na zacatku a o cem byla diskuze a ten prispevek co jsi citoval i se zavorkou, tak ti to treba dojde, jak to bylo mysleno.
LesniHu, jestli ti to vyjde, mohl bys mi sem hodit aspon strucnej popis toho, co am vlastne ukazuji posledni dva grafy v Il2 compare? pripadne jestli uz se ro nekde probiralo, tak me nasmerovat?
No clone ja se prave ptal na posledni dva grafy. Popsal jsi sice aspon jeden z nich, ale me zajimalo jak byl prave meren a co s tim ma docineni pojem ustalena zatacka. Ted nechci rypat, vazne me to zajima. Ja si taky myslel, ze jde o zatacku na rychlosti a proto me zarazila ta zmena jednotlivych draku prave v techtou dvou grafech
606_Tempik napsal:
No clone ja se prave ptal na posledni dva grafy. Popsal jsi sice aspon jeden z nich, ale me zajimalo jak byl prave meren a co s tim ma docineni pojem ustalena zatacka. Ted nechci rypat, vazne me to zajima. Ja si taky myslel, ze jde o zatacku na rychlosti a proto me zarazila ta zmena jednotlivych draku prave v techtou dvou grafech
ten paty graf jsem samozrejme zatajit nechtel, ale nebyl na obrazky podle ktereho jsem ...
u nej je to tedy slozitejsi, tak to snad popisu dobre, na grafu jsou proste vyneseny 4 hodnoty, nic sloziteho
Fan Plot
- na osach x a y lze odecist o kolik stupnu za sekundu zmeni letoun smer letu (pravdepodobne take) v ustalene zatacce (nebo se to da vysvetlit jako uhlova rychlost, rozdil je akorat v - jak bych to - "v uhlu pohledu", tedy zdali budes pozorovat letadlo ze stredu kruhu nebo se budes divat primo z kokpitu)
- krivky s oznacenim 1g, 2g az 6g udavaji bocni zrychleni
- primky s oznacenim 100m, 200m az 700m budou zrejme udavat prumer zatacky (v Il2 se to tezko odhaduje a skutecny takovy ero jsem nevidel delat ustalenou zatacku ze spravnyho uhlu, abych to odhadl)
to vse v 1000m (pravdepodobne)
... protoze jsem to nikde nestudoval a ani nevycet, tak jsem na to musel prijit sam, jak tedy:
1) u libovolneho letadla jsem si vybral jeden vyneseny bod na krivce
2) odecetl hodnoty
3) 360 jsem vydelil stupnema za sekundu, cimz jsem zjistil delku trvani 360° zatacku
4) a vysledek porovnal s grafem Turn by speed v 1000m
s odpovidajicim erem i rychlosti (kdyz to sedelo, tak jsem se nemohl splest, tim jsem zaroven zjistil i to, ze Fan plot odpovida vysce 1000m)
PS: co je sakra za ero U-2VS, ze to ma krivky uplne obraceny ?
Upravil/a clone9cz dne 22-11-2007 23:45
606_Tempik napsal:
Drzel jsem se hloupe toho, ze se 25lb zkousel v realu drive, nez se konaly upravy draku.
Zajimalo by me jen, z ceho vychazis, ze se 25lbs plnici tlak zkousel na Spitu se starsim drakem Spitu MkVc.
Ja osobne nasel zaznam z testovani na standardnim Spitfiru MkIX (serioveho cisla JL 165) s motorem Merlin 66 (serioveho cisla No.156369/A444995) pri nastavenem 25lbs plnicim tlaku a pouzitem 150 oktanovem benzinu odpovidajicimu Specifikaci RDE/F/253. Obdobi testu 24. listopad 1943 - 5. leden 1944.
Tou dobou, troufam si tvrdit, ze Spitfiry MkIX se starym drakem z MkVtek jiz standardem nebyly (coz je muj osobni dohad, ktery nemam nicim podlozeny).
606_Tempik napsal:
Jirko, kdyz si prectes co jsem psal na zacatku a o cem byla diskuze a ten prispevek co jsi citoval i se zavorkou, tak ti to treba dojde, jak to bylo mysleno.
LesniHu, jestli ti to vyjde, mohl bys mi sem hodit aspon strucnej popis toho, co am vlastne ukazuji posledni dva grafy v Il2 compare? pripadne jestli uz se ro nekde probiralo, tak me nasmerovat?
Neříkej mi co bych měl a začni s tím u sebe. Já zcela vyjímečně tohle téma bedlivě sleduju, protože se při jeho čtení dost bavím. Upravil/a Jirka dne 23-11-2007 07:47
606_Tempik napsal:
No clone ja se prave ptal na posledni dva grafy. Popsal jsi sice aspon jeden z nich, ale me zajimalo jak byl prave meren a co s tim ma docineni pojem ustalena zatacka. Ted nechci rypat, vazne me to zajima. Ja si taky myslel, ze jde o zatacku na rychlosti a proto me zarazila ta zmena jednotlivych draku prave v techtou dvou grafech
Graf zatáček je vytvořen z vypočítaných hodnot, než z měření. S letounem se zalítne zatáčka při konstantní (zvolené) rychlosti v definované výšce a změří se čas obratu o 360 stupňů. Z těchto údajů se pak dopočítají zbylé údaje, jako je náklon, přetížení (to je funkcí náklonu), poloměr zatáčky.
Tímto způsobem se provede mnoho měření, ze kterých se pak vytvoří grafy, na které si se ptal.
Více vypovídající grafy zatáček jsou pak takové, kde je zohledněn poloměr zatáčky v závislosti na rychlosti, maximálním součiniteli vztlaku a výkonu motoru. Z pravidla se takové grafy dělají pro jednu výšku letu, takže je nutné mít opět sadu grafů pro různé výšky.
Existuje několik způsobů, jak vyjádřit zatáčku ... v závislosti na přetížení, poloměru, výkonu, na čase.
606_Tempik napsal:
Joe, urcite probihalo vic testuJa narazil na ten prvni. Jak to bylo vubec s nasazenim tohoto spitu v realu?
No od brezna 1944 melo pouzivani 150 oktanoveho paliva a konvertovani na 25lbs zelenou.
Ze zacatku kvetna 1944 1. a 165. stihaci perut (Predannacky Wing) byly prvni, ktere mely u Spitfiru (Merlin 66) 25lbs plnici tlak a zacali pouzivat 150 oktanove palivo operacne.
A.D.G.B vydalo 16. cervna 1944 zpravu kde spolecne s A.E.A.F. sepsaly svoje zkusenosti ohledne pouzivani 150 oktanoveho paliva v Merlinech 66. Piloti co se tech testu zucastnili se vyjadrili ohledne pouziti vyssiho plniciho tlaku s kombinaci 150oktanoveho paliva velice kladne. Stab byl vsak strizlivejsi a dal podminku ze nejmene dvanact motoru Merlin 66 vybavenych 25lbs plnicim tlakem a 150 oktanovym benzinem by melo vydrzet minimalne 200 hodin provozu.
V prubehu cervence a srpna 1944 probihaly testy se 150 oktanovym benzinem, jiz u ctyr squadron vyzbrojenych Tempesty, ctyr squadron vyzbrojenych Mustangy III, 2 squadron vyzbrojenych Spitfiry L.F.MkIX, 3 squadron vyzbrojenych Spitfiry MkXIV (vice mene kompletnich), 2 squadron vyzbrojenych Mosquitama Mk XIX, a jedne squadrony majici Mosquita XIII.
Taktez v prubehu srpna 1944 bylo predbezne rozhodnuto ze 150 oktanove palivo bude pouzivano u jednotek 2. TAF.
18. zari 1944 A.D.G.B. sepsalo vysledky z testu pouzivani 100/150 oktanoveho paliva. Hodnoceni bylo velice pozitivni.
Vzhledem k jistym logistickym problemum, jako napriklad rozdeleni peruti mezi A.D.G.B a 2. TAF bylo rozhodnuto, ze perute umistene na zakladnach v Anglii budou pouzivat 130 oktanove palivo. Avsak je treba zduraznit, ze Fighter Command jeste v listopadu 1944 melo spotrebu 2000 tun 150 oktanoveho paliva za mesic.
V prubehu listopadu 1944 S.H.A.E.F dalo zelenou pouzivani 150 oktanoveho paliva u jednotek 2. TAF
No a oficialne od ledna 1945 Spitfiry 83. a 84. Skupiny 2. TAF byly tankovany 150 oktanovym palivem ( coz jim umoznilo dosahnout 25lbs plniciho tlaku)
jen pro doplneni Oktanové číslo
... pro ty co vedi ze vyssi je lepsi ale ne uz proc (samozrejme zalezi taky na motoru, pokud nevydrzi vyssi otacky a plnici tlak, neni treba do nej lit 150 oktanove palivo)
Dik flyboy. O dodavkach 150oktanovyho paliva pro 2.TAF jsem vedel. Jen o tech 25lb spitech jsem nevedel jak to bylo s tim plnicim tlakem a ze to spolu az takhle souvisi.
tak me napada, nechces tu flyboyi zalozit vlakno "proc je dobre vedet co je oktanove cislo ?" ... myslim, ze by to byl nazev pro to co si napsal idealni
Joe Hallenbeck napsal:
Ja osobne nasel zaznam z testovani na standardnim Spitfiru MkIX (serioveho cisla JL 165) s motorem Merlin 66 (serioveho cisla No.156369/A444995) pri nastavenem 25lbs plnicim tlaku a pouzitem 150 oktanovem benzinu odpovidajicimu Specifikaci RDE/F/253. Obdobi testu 24. listopad 1943 - 5. leden 1944.
JL165 byl vyroben jako verze V, to muze trochu mast:
JL165 Vc CBAF M45 R-RH Cv LFIX M66 27-3-43 special eng for dev of injector pump carburetter AAEE 12-11-43 trials of eng at +25lb boost (Basta) and four blade Rotol prop 150 Octane fuel. Cool trials 12-43 to 1-44 AST 3-6-44 6MU 26-10-44 82MU 10-11-44 Guinean 22-12-44 Casablanca 15-1-45 Middle East 19-7-45 SOC 28-8-47
606_Tempik napsal:
No clone ja se prave ptal na posledni dva grafy. Popsal jsi sice aspon jeden z nich, ale me zajimalo jak byl prave meren a co s tim ma docineni pojem ustalena zatacka. Ted nechci rypat, vazne me to zajima. Ja si taky myslel, ze jde o zatacku na rychlosti a proto me zarazila ta zmena jednotlivych draku prave v techtou dvou grafech
Kdyz si vyberes nejaky bod na plose, bude mu odpovidat nejaka rychlost letadla (vodorovna osa) a jak moc letadlo zataci (svisla osa, ve stupnich za sekundu). 360/hodnota na svisle ose pak udava, za jak dlouho by letadlo udelalo zatacku o 360° (coz je vlastne vztah s predposlednim grafem v il2c). V grafu je take zakresleno meritko pro pretizeni v tomto rezimu a pro prumer (nebo polomer?) zatacky.
Kdyz tvuj vybrany bod bude nad modrou carou, je mimo schopnost daneho letadla. Bud by letelo prilis pomalu a kridla ho neunesou (ta hranice je stoupajici cast modre cary), nebo je to vetsi pretizeni, nez snese drak (klesajici cast). Kdyz se vysunou klapky, posune se ta stoupajici cast na pozici zelene cary. Tohle vsechno je okamzita schopnost manevru, ve vetsine pripadu by letadlo bud zrychlovalo, nebo zpomalovalo.
Schopnost ustalene zatacky udava cervena cara. Kdyz jsi na ni, motor produkuje presne tolik tahy, co spotrebovava odpor vzduchu.
Kdyz se stahne plyn nebo vypne WEP, posune se cervena cara dolu, letadlo bude mit horsi ustalenou zatacku (mene stupnu/s pro danou rychlost) a mensi maximalni rychlost (to je v grafu bod, kde tato krivka protina vodrovnou osu, cili 1G caru. Proc jsou gecka v grafu v il2c jinak, nevim, bud je to blbe popsane, nebo je to skutecne dostredive zrychleni, nebo je cely zkrouceny). Viz svetle fialova cara pro let bez WEPu. Pokud pridame tah motoru, i treba tim, ze budeme klesat, posuneme tim cervenou krivku nahoru.
Pomerne dulezite body jsou v tomto grafu dva:
nejvyssi bod modre cary udava nejrychlejsi moznou zatacku - kdyz letadlo poleti pomaleji, kridlo bude vyvijet prilis maly vztlak, pri vetsi rychlosti nas pak bude omezovat G-limit.
No a druhy bod je nejvyssi bod na cervene lince a ten udava neco velmi podobneho, ale co muze letadlo udrzovat.
Graf v il2c zobrazuje pouze spodni cast, cervenou linku a modrou doleva dolu od ni, tj. limity ustalene zatacky. Kdyz v nem porovnas +18 a +25 verzi Spita, uvidis, ze se zmenila prava cast (dana vetsim tahem motoru), zatimco leva cast zustala (dana maximalni nosnosti kridla).
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
