Do 29.9. resp. 30.9.1938, tedy do Mnichova se historie nemění.
Po mnichovské konferenci dochází k setkání velení československé armády s presidentem. Atmosféra je napjatá, generálové se snaží hlavu státu odvrátit od kapitulace a president na ní naopak důsledně trvá. Generál Vojcechovský pronáší památná (a v Česku zapomínaná) slova: „O hranicích se nejedná. Hranice se brání!“ V jednu chvíli gen. Lev Prchala tasí pistoli a namíří ji na presidenta … (viz: http://www.fronta...m=3&list=2 v článku Sudety a 5.kolóna a http://referaty.a...-zivotopis v článku Lev Prchala; životopis). Tím končí reálná historie. Nic se nestalo. Výstřel nevyšel. President přežil … my však navážeme v tomto bodě.
II) Historie navazující, alternativní:
Úvodem:
1) Generál Prchala namířil na presidenta Beneše svou služební zbraň …
2) V pozdních večerních hodinách svolává velení ČS branné moci do předsálí presidentské kanceláře tiskovou konferenci pro šéfredaktory hlavních listů a novin (vč. rozhlasových) akreditovaných v Praze. Velení zastupují velitel štb. arm. gen. Krejčí, velitel II. polní armády arm. gen. Luža a velitel III. polní armády arm. gen. Votruba.
3) Zástupci velení armády pouze předčítají novinářům jednoduché prohlášení, ve kterém je informují o obsahu Mnichovského diktátu a o tom, že Československá Republika má lhůtu ke 2.10.1938, aby úradek velmocí přijala. Zároveň sděluje, že: “… pan president nátlak a zradu bývalých spojenců neunesl a zkolaboval. Není schopen pohybu ani komunikace s okolním světem. Proto byl převezen do Thomayerovy nemocnice. Podle ústavy přebírá funkci hlavy státu pan předseda senátu, tedy JUDr. František Soukup. Generální štáb za ním již vyslal delegaci ve složení arm. gen. Prchala, velitel IV. polní armády, a arm. gen. Vojcechovský, velitel I.polní armády.“ Generálové neodpovídají na další dotazy. Odcházejí, na jejich tvářích se zračí stres a únava posledních dnů.
4) Po půlnoci vzbudí druhý z nejvyšších generálů JUDr. Františka Soukupa. Krom automobilu Tatra „žehlička“ černé barvy je doprovází i 6 četníků na motorkách. Z nich 4 teď stáli v „haptáku“ u vnějších dveří. Vypadalo to na čestnou stráž, ale měli pušky s nasazenými bajonety a u opasků pouzdra na granáty a Soukup nebyl hlupák. Generálové mu nastínili situaci a oznámili mu, že je ho, jako hlavy státu, nutně třeba na Hradčanech. Soukup se ptá: “Humh … a proč byl pan president převezen do Thomayerovy nemocnice …, když třeba ta Pod Petřínem … je mnohem … humh … blíže?“ Prchala ho informuje, že Thomayerova nemocnice je lépe vybavena. Vojcechovský dodal: “Navíc - Thomayerka je pod plnou kontrolou armády … a v nynější napjaté situaci … !“ Zbytek nechal nevyřčen. Soukup pojal silné podezření, že záchvat pana presidenta měl ráži 9 mm, nebo kolik to vojáci cpou do svých pistolí. Chtěl se však ujistit … a nebýt dalším, kdo dostane náhlý záchvat, tentokrát třeba srdeční. „A budu moci pana presidenta na lůžku navštívit?“ Generál Prchala dal, na jeho letoru, nezvykle vyhýbavou odpověď: “Jistě, někdy později …“ Vojcechovský to však upřesnil: “Momentálně lékaři nedoporučují návštěvy ani jeho rodinných příslušníků!“ Soukup pochopil, že jako hlava státu o ničem moc rozhodovat nebude.
Ze zahraničí:
1) Velká Británie a Francie 1.10.1938 vyvíjejí diplomatický nátlak na Hitlera, aby posunul termín svého ultimáta vzhledem k složité situaci v RČS.
2) Hitler kontaktuje Musoliniho a ten mu předává doporučení podobného druhu.
3) Na jednání s vlastními generály, ministrem propagandy Goebbelsem a velitelem SS Himmlerem se dozvídá, že armáda ještě není plně nazásobena ani tím, co má Německo k disposici (a že i toho je málo…) a v danou chvíli by stejně nemohla vytáhnout do boje. Navíc - v RČS dochází k nejednoznačnému vývoji a v případě války nikdo nezná přesně reakci SSSR.
4) Hitler tedy přijímá „další mírovou iniciativu západních demokracií“ a termín vypršení ultimata posouvá k 15.10.1938
Doma:
1) Soukup vítá časový odklad, neboť považuje za nezbytné mnichovské podmínky nastudovat.
2) Na návrh armády ke dni 3.10.1938 svolává mimořádné a okamžité zasedání obou komor parlamentu. Při příchodu míjejí poslanci čestnou (avšak plně ozbrojenou) stráž armády. Na chodbách Rudolfina hlídkují četníci s bodáky nasazenými na puškách. Soukup čte text „Mnichova“. Poslanci zdaleka nejsou všichni, ale parlament je plně usnášeníschopný. „Mnichov“ vyvolává pobouření. Následně Soukup předkládá návrh: „Zákon o válečném řízení státu“, někdy též zvaný (v narážce na Německo) jako „Zákon zmocňovací“. Ten má ustavit Radu obrany státu (dále jen ROS). Její úkol by byl řídit stát tak, aby byly plně pokryty potřeby armády v situaci stavu obležení (bezprostřední hrozba útoku cizí ozbrojené moci) a válečného stavu. Rozhodnutím ROS by mohly být i pracovní síly (bez ohledu na jejich pohlaví, barvu pleti, vyznání víry …) zařazeny pod režim platný v armádě za mobilisace.
3) V čele ROS měl stanout on, hlava státu, JUDr. Soukup. Dále měla v ROS armáda své 3 delegáty, a to gen. Bláhu, Medka a Linharta. Pak zde měli být 3 delegáti každé sněmovny a konečně nezávislý parlamentní delegát, jímž se měl stát Karel Engliš. ROS by jinak měla stejnou funkci, jako parlament a ten by na pravidelných výročních zasedáních případně revidoval její výnosy. Poslanci chápali (např. přítomnost ozbrojených četníků) rychle a návrh bez dalšího přijali.
4) Dne 4.10.1938 vystupuje Hlinka a vyjadřuje svou loajalitu RČS s tím, že ta je pro slovenský národ příhodnějším rámcem, než případně hrozící maďarská poroba. Vyjadřuje však naděje, že budou uznány oprávněné požadavky Slovenska na autonomii.
5) Dne 4.10.1938 je vyhlášen stav obležení do té doby, než bude dosaženo dohody s Německem.
6) Téhož dne ROS slibuje autonomii Slovensku i Rusínii, dříve Podkarpatské Rusi.
7) Armáda pokračuje ve zbrojních a mobilisačních přípravách.
8) Poslanec parlamentu a bývalý profesionální „zupák“ obdržel dva doporučené dopisy. Přinesli mu je vojenští „žandarmové“. V jednom byl povýšen na štb. praporčíka. Ten druhý obsahoval povolávací rozkaz - na post šéfa nově zřizovaného propagačně-tiskového odboru generálního štábu. Neměl sice volnost jednání - byl najednou voják. Nemohl si sám vybrat spolupracovníky - byl najednou voják. Ale i tak šlo o post, po kterém Klement Gotwald dlouho toužil.
Když je pech:
Desátník Hans Prüle byl nasranej, velice nasranej. Nejen, že jako Sas měl bojovat za jakousi velkoněmeckou myšlenku, která mu byla celkem fuk; nejen, že po něm, podle všeho, hodlaj Češi střílet, on bude muset po nich, a to v situaci, kdy proti nim venkoncem nic neměl; ale teď dostal na krk ty dva dacany Joachima Hürschela z Bavorska a Jürgena Steinmeiera z Pruska. V podstatě proti nim měl víc výhrad, než proti Čechům. A ještě ke všemu, na příhraniční hlídce, ráčili zakufrovat, a to jen díky tomu, že vzor pruských vojenských ctností Steinmeier neuměl číst v mapě.
Psalo se 7.10.1938 a oni se rozhodli vystoupat na blízký kopec, aby se rozhlédli. Stoupali poklidně údolím potoka, když se den definitivně pos… pokazil.
Snad ze země najednou „vypučelo“ 5 chlapů v potrhanejch a špinavejch uniformách s kónickejma blembákama na hlavách. Jo - jenže kvéry měli očividně dóst v zeiku. A začli řvát: “Stráž obrany státu - jménem republiky vzdejte se, nacházíte se na československém státním území… !“ Nikdo z Němců nerozuměl ani slovo, ale namířené české pušky byly fakt dobrej tlumočník.
Jejich fotografie následně oblétly svět. Takovou příležitost si nově zřízený propagačně-tiskový odbor generálního štábu branné moci československé prostě nemohl nechat ujít.
Jeden z poslanců se přítele Soukupa zeptal, zda bylo opravdu nutno takhle ustoupit armádě. Odpověděl mu s trpkou upřímností: „Na zájmy státu kašlu. Asi jako každý v tomhle parlamentu. Ale když se neubráníme, nemáme totiž kam utéct, hádejte, jak dlouho nechá Hitler nás, socialisty, žít. A po přijetí Mnichova bychom neměli šanci se ubránit.“
Ze světa:
1) Goebels zíral na fotografii „SOSáků“ s jejich kořistí a zuřil. Ano, samozřejmě - zveřejní pravdu, zas jednou … po dlouhé době. Zveřejní tedy to, že hlídka zbloudila. Kdyby u sebe ten blbec, jakýsi Hürschel, aspoň neměl foťák. Ale Goebbels sakra dobře věděl, jak moc je pravda nedůvěryhodná. Navíc - ten nový ČS propagandista řval ty svoje lži, lži o špionážním útočném komandu, jak když Rudé právo tiskne … a „rotačky jely“ naplno. Goebbels si uvědomil, že mu prvně někdo vrací toutéž mincí, kterou obvykle platíval on. A on se s tím bude muset nějak vypořádat (již víme, že do konce 2. sv. války se s komunistickými propagátory vypořádat nedokázal).
2) Podobné fotografie přišly i z československo-maďarského pomezí (ovšemže - na těch se „pózovalo“ s vojáky v maďarských uniformách).
3) Západní svět o nich diskutoval ….
4) RČS vydala komuniké, že její suverenita byla porušena a tato narušení považuje za akty nepřátelství … !
5) Rumunsko a Jugoslávie potvrdily své spojenecké závazky vůči RČS. Jugoslávie, krom jiného, i na nátlak panovníka, který upozornil svou vládu, že RČS má být dělena na základě etnického principu, a to je pro Jugoslávii, i vzhledem k silné maďarské národnostní menšině, naprosto neakceptovatelné.
6) Bulharsko a Řecko otevřeně deklarovali blahosklonnou neutralitu ve prospěch RČS pro případ konfliktu s Německem (deklarovali ji i v reálu roku 1938, ale jen přímým, tedy ne veřejným, sdělením do Prahy na úrovni diplomatické nóty).
7) Bulharsko, Řecko a Albánie umožnili RČS nabírat dobrovolníky do své armády pro případ konfliktu s Německem.
8) SSSR označil důkazy československé strany za dostatečné a informoval svět, že situaci považuje za akt agrese. Dále informoval, že si je vědom, že nemůže poskytnout RČS přímou vojenskou pomoc, pakliže Francie nezmění svůj postoj k „Mnichovskému diktátu“ (protože spojenecké závazky SSSR jsou výslovně a smluvně spjaty s aktivním vystoupením Paříže), ale zároveň je plně připraven k politice blahosklonné neutrality vůči RČS v jejím případném konfliktu s Německem.
9) Dále SSSR opětovně varoval Polsko, že jeho zapojení do konfliktu na straně Německa povede SSSR k přehodnocení veškerých dohod, včetně dohod rozhraničovacích. Gen. štáb SSSR Stalina též informoval, že seskupování 40 divizí prvního sledu při hranicích s Polskem je dokončeno, a že záloha činí dalších 10 divizí (tyto údaje vycházejí z historických reálií a takovou nótu SSSR do PL opravdu předal).
10) Hitlera von Ribbentrop 10.10.1938 informoval, že zahraničně-politická situace Říše je opět o něco stabilnější. Angažmá SSSR západní demokracie ještě více vzdálilo od problémů střední Evropy.
11) Von Manstein, v zastoupení generálního štábu, Hitlera informoval, že bezpečnostní situace Říše není plně uspokojivá. Předně upozornil na to, že polská armáda není schopna té rudé dlouhodobě vzdorovat. Zároveň poukázal, že ruskou ochotu k blahosklonné neutralitě vůči RČS je obtížné vnímat jinak, než jako projev nepřátelství vůči Říši.
12) Po jednání s politickou reprezentací NSDAP 12.10.1938 Hitler uznal, že na západní hranici Polska bude nutno přesunout značné síly. V oblasti pozemních vojsk, na doporučení Himmlera, mělo jít o všechny jednotky SS a SA, dále pak veteránské a „profesní“ jednotky starších nástupních ročníků, již vycvičené jednotky Hitlerjugend, síly složené s policistů, kterých nebylo třeba přímo v ulicích a konečně (vzhledem ke zklidnění bezpečnostní situace s „martivními“ velmocemi) i oddíly námořníků, kteří měli alespoň pěchotní výcvik. Celkem tedy zhruba třetinu ozbrojených sil Německa. Bylo ovšem jasné, že sem bude nutno přesunout i část sil LW.
13) Generalita protestovala s tím, že 2. tanková divize tak přijde o svůj podpůrný motorizovaný pluk SS z Leibstandarte Adolf Hitler. Bylo jim odpovězeno, že mají využít možnosti odvést např. profesionální řidiče a sestavit pluk přímo podléhající divizi. Jejich námitka, že bojová připravenost takových řidičů je nulová a půjde tedy o významné snížení bojové kvality divize nebyla dále zohledněna.
Z domova:
1) Pravicové a ultrapravicové síly hlasitě poukazovaly na nevyváženost v přístupu, tedy na post Klementa Gottwalda v generálním štábu. ROS (po skryté intervenci armády) shledala výhrady oprávněnými a zřídila hospodářský výbor vlády. Do jeho čela byl 10.10.1938 jmenován sice fašista, ale jinak nepopiratelný vlastenec s až ohromující podporou důstojnického sboru - Radola Gajda. Velmi rychle začal „utahovat všechny šrouby“ za účelem maximalisace pokrytí potřeb armády.
2) O několik dnů později komentoval nově vzniklou situaci v RČS, s obdivuhodnou mírou postřehu, švédský tisk tak, že stávající RČS je týlovým zabezpečením své armády. ROS je tu pro evidenci jejích potřeb. Vláda vede skladové hospodářství. A premiér je generálním příručím vrchního skladníka, generála v. v. R. Gajdy.
3) Obrněné vlaky ze zálohy generálního štábu byly uvolněny ve prospěch arm. gen. Luži a jeho 2. armády. Důvodem byla jak panující nejistota ohledně záměrů nepřítele s jeho 2. („Slezskou“) armádou, tak vědomí, že železniční síť na severu Moravy je jak vhodná pro nasazení obrněných vlaků (např. lesy a terénní nerovnosti komplikovaly zásah letectva proti nim), tak i jejich rychlé přesuny pro případ nutnosti nasazení na jiných úsecích fronty.
Rozuzlení:
1) Dne 14.10.1938 v pozdních večerních hodinách předstoupil zastupující president Soukup před novináře s tiskovým prohlášením: “Vláda, ROS i kancelář presidenta pečlivě prostudovaly podmínky mnichovského předkladu čtyř mocností, jakož i předchozí souhlas jiných československých vlád s územními ústupky vůči Německu. Všechny tyto požadavky považuje RČS za naprosto nepřijatelné a v rozporu i s těmi nejzákladnějšími vitálními zájmy státu. Shledáváme, že RČS nemůže nadále držet závazky dříve přijaté na úrovni vlády a odstupuje od nich. Dále neshledáváme za možné akceptovat žádný z předkladů čtyř mocností, které se sešly v Mnichově, a oznamujeme tímto, že je odmítáme. Tuto informaci jsme oficiálními cestami postoupili zainteresovaným mocnostem, spojeneckým i spřáteleným státům. Jakýkoliv přechod německých ozbrojených sil přes naši státní hranici budeme považovat za akt agrese a odpovíme náležitým způsobem. Toto varování se vztahuje i na Polsko a Maďarsko.“
2) Předseda vlády Velké Británie zuřil - oni označují Británii pouze za „mocnost“. A nepřijali jeho iniciativu k zachování míru v Evropě! (pisatel upozorňuje, že jde o přímou kritiku politiky tehdejšího britského premiéra; jako konzervativní monarchista vůči Velké Británii pociťuje značný respekt a politiku W. Churchilla dokonce vysloveně obdivuje)
3) Dne 15.10.1938 proběhlo jednání i na německé politické scéně. Generálové tlačili na odklad zahájení bojů. Nejlépe na jaro 1939. Politici nesouhlasili. Poukazovali na to, že Německo bylo akceptováno jako velmoc a tento kapitál si nemohou dovolit prohospodařit. Misky vah se přiklonily k politikům. Později o tom Albert Speer řekl: “Nemohlo to dopadnout jinak. Celý rok jsme světu vyhrožovali, že v plné zbroji sedíme na válečném oři. Nemohli jsme teď ukázat, že jsme seděli na latrýně s kalhotama u kolen. Museli jsme vsadit na jednu kartu a doufat, že to vyjde…“
4) Téhož dne mělo mnoho lidí nepříjemné probuzení. Mezi nimi i regent Maďarska a jeho velvyslanci v Bukurešti a Bělehradě. Regenta navštívili ambasadoři Rumunska a Jugoslávie. Jeho velvyslanci byli předvoláni do sídel králů, u jejichž dvorů byli akreditováni. To, co vyslechli, se jim nezamlouvalo: “Maďarsko má stáhnout veškeré své jednotky od hranice RČS, Rumunska a Jugoslávie na 150Km. Policie i četnictvo v této zóně mohou používat maximálně krátké kulové zbraně. Vojenské letectvo Maďarska ukončí veškerou vzdušnou činnost. Jestliže Maďarsko výzvy neuposlechne a německé ozbrojené síly překročí hranice RČS, bude maďarské jednání oběma mocnostmi vnímáno jako důvod k válce.“
5) Téhož dne Paříž i Londýny označují střední Evropu za prostor „non interesse“.
6) O den později přišla špatná zpráva do Berlína, a to z Říma. Mussolini oznámil, že je připraven poskytnout Německu podporu formou blahosklonné neutrality, je ochoten umožnit odchod dobrovolníků do Německa, je ochoten zahájit jednání pro poskytnutí některých (např. i leteckých) pomocných jednotek, pakliže jim Říše zajistí veškeré zázemí, ale do války samé nezasáhne.
Oheň:
1) Dne 17.10.1938 překročila německá vojska hranice Československa…
Upravil/a 1stCL_Jiricek dne 04-10-2010 21:57
To je hodně dobře a přesvědčivě udělaná fikce (s úctou k historickým faktům a skvělou znalostí reálií, mohu-li posoudit). Díky za ní.
Upravil/a 310_cibule dne 01-10-2010 13:10
"Máte právo říkat cokoli. ... Právo být na veřejnosti za hlupáka je u nás garantováno ústavou. Ale právo něco vyslovit nedělá z toho výroku pravdu. Pravda se prokazuje nebo vyvrací porovnáním s fakty. Kdo tenhle princip nerespektuje, s tím je těžká řeč. Všichni smíme takovou diskusi odmítnout. To není zbabělost ani povýšenost, to je jen rozumné hospodaření se silami a časem."
vencour napsal:
Teda, Jiříčku, pěkný, ale kvůli tomuhle už jednou dostal někdo slušnej ... umytí hlavy.
Snad víš, co děláš, že to sem takhle pěkně píšeš.
umytí hlavy následovalo až v bodě oheň. A to v bodech které ještě od Jiříčka nepadli, takže....
navíc Jiříček určitě ví co dělá. Už jen to že se poradil s ostatními je mnohem lepší přístup než sem hodit co nejdřív svoji verzi, aby se nestihlo vyjádřit co nejvíc lidí.
"Ten, kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává svobody, nezaslouží si ani svobodu ani bezpečnost.“ Benjamin Franklin
Přísně tajné.
Určeno pro Generální štáb a velitelství letectva Československé armády.
Z porady tecnické komise při velitelství letectva ČR konané dne 1.10.1938 vzešly tyto zévěry:
-Z důvodu velkého zvýšení výroby 10 a 20 kg pum komise doporučuje je začít používat i na starších verzích stíhacích Avií B-534. Bomby jsou již distribuovány ke stíhacím letkám.
-Také při výrobě 100kg pum došlo k obratu. Výroba se zvýšila dojnásobně oproti stavu na začátku měsíce. Komise je tedy doporučuje cačít používat v konfiguraci 2 x 100kg i na zvědných a lehkých bombardovacích Letovech Š-328. Komise předpokládá, že bude moci na svém příštím zasedání rozhodnout o vyšších pumových nákladech 100 pum u Š-238. Tyto bomby dudou v nejbližší době distrubuány k zvědným a lehkým bombardovacím letkám.
-Bohužel 200kg pum je kritický nedostek a během následujících měsících patrně nedojde ke zlepšení.
-Sovětský svaz nám nabídnul dodávku pum typu FAB250. Do příštího zasedání komise navrhuje zvážit přijetí této nabídky. Možné použití těchto pum by bylo možné na letounech Letov Š-328 v konfiguraci 1xFAB 250, 1xFAB250 + + až 2x 100kg.
Řádný termín příštího zasedání je 8.10. V případě nutnosti je možné svolat i mimořádné zasedání.
Reálná historie: Dne 20. září: Britsko-francouzská nóta předložená československé vládě z 19.září 1938, kterou vláda odmítá:
http://www.fronta.cz/dokument/britsko-francouzska-nota-predlozena-ceskoslovenske-vlade
Dne 21. září ráno přijímá Hodžova vláda na svém zasedání na kterém je přítomen prezident Beneš ultimátum GB a Francie a de Iure souhlasí s odstoupením území ČSR Německu.
http://www.fronta.cz/dokument/zaznam-jednani-cs-vlady-21-zari-1938-prijeti-anglo-francouzskeho-ultimata
Tato zpráva je vyhlášena rozhlasem a jde do tisku.
Odpoledne na poradě armády s prezidentem řeší ultimativní požadavek Francie a GB na odstoupení území. Mezitím vypukají demonstrace a lid táhne na Hrad.
http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/dokumenty/4.htm
22. září 1938 - demise Hodžovy vlády
http://www.fronta.cz/dokument/zaznam-jednani-cs-vlady-22-zari-1938-demise-hodzovy-vlady
23. září 1938 - Staronová vláda vyhlašuje mobilizaci na diplomatické doporučení Francie prezidentovi Benešovi
http://www.fronta.cz/dokument/zaznam-jednani-cs-vlady-23-zari-1938-vyhlaseni-mobilizace
28. září 1938 - Vláda jedná o nových požadavcích jdoucí nad rámec dohody na odstoupení území, které již "předchozí" vláda přijala.
Předseda dr. Šrámek prohlašuje, že nutno konstatovat, že jde v novém návrhu anglickém o docela jiná území, než která jsme koncedovali a že nemůžeme jíti dále. Nejde jen o modality transferu.
President republiky čte novou proposici anglo-francouzskou i původní anglo-francouzský návrh, který byl minulou vládou akceptován.
http://www.fronta.cz/dokument/zaznam-jednani-cs-vlady-28-zari-1938-jednani-o-anglickem-navrhu-na-odstoupeni-uzemi
29. září 1938 - Mnichovská konference
řeší způsob předání území podle dohody na odstoupení území podle ultimáta, které přijala Hodžova vláda (viz 21. září). Viz preambule Mnichovské dohody (Německo, Spojené království, Francie a Itálie se dohodly se zřetelem k dohodě, jíž už bylo ve věci odstoupení sudetoněmeckého území v zásadě docíleno)
http://www.fronta.cz/dokument/mnichovska-dohoda
30. září, Praha. Jednání armády s prezidentem a vládou
http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/dokumenty/5.htm
Rozkaz hlavního velitele - prezidenta Beneše
- Hlavní velitel svým vojákům. Rozkaz k zachování klidu v armádě a poslušnosti prezidentovi republiky a vládě.
Vojáci!
Vláda Československé republiky musila pod tlakem světových událostí přistoupiti na odevzdání některých krajů našeho státu sousední říši.
....
Ve své přísaze jsme slíbili presidentu republiky a její vládě naprostou poslušnost za všech okolností.
http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/dokumenty/10.htm
Ve večerních hodinách dochází k jednání čtyř velitelů armád s prezidentem, mající za cíl odvrátit kapitulaci.
Zde oficiální historie končí...
Alternativní historie:
1) V pozdních večerních hodinách svolává velení ČS branné moci do předsálí presidentské kanceláře tiskovou konferenci pro šéfredaktory hlavních listů a novin (vč.rozhlasových) akreditovaných v Praze. Velení zastupují velitel gen.štb.arm.gen.Krejčí, velitel II.polní armády arm.gen.V.B. Luža a arm.gen. Josef Votruba, velitel III.polní armády.
2) Zástupci velení armády pouze předčítají novinářům jednoduché prohlášení ve kterém je informují o obsahu Mnichovského diktátu a o tom, že ČSR má lhůtu ke 2.10.1938, aby úradek velmocí přijala. Zároveň sděluje, že:“… pan president nátlak a zradu bývalých spojenců neunesl a zkolaboval. Není schopen pohybu ani komunikace s okolním světem. Proto byl převezen do Thomayerovy nemocnice. Podle ústavy přebírá funkci hlavy státu pan předseda senátu, tedy JUDr. František Soukup. Generální štáb za ním již vyslal delegaci ve složení arm.gen.Prchala, takto velitel IV.polní armády a velitel I.polní armády arm.gen. Vojcechovský.“ Generálové neodpovídají na další dotazy. Odcházejí; na jejich tvářích se zračí stres a únava posledních dnů.
3) Během noci a v brzkých ranních hodinách, vláda, jejíž členové jsou převážně spojeni s přijetím britsko-francouského ultimáta a přijetím Mnichovské dohody, podávají demisi.
Vláda, ve které byla většina členů, kteří přijali 21. září požadavky mocností na odstoupení území, podala po zkolabování prezidenta demisi a byla nahrazena vládou národní obrany.
Nově jmenovaná vláda a prezident odmítají oba dokumenty, které přijala předchozí vláda a označuje je za neplatné. Je svolán parlament, aby o nich hlasoval. Situace se jeví nepřehlednou, nová vláda a prezident nereagují na diplomaty Francie a GB s odvoláním na nutnou legitimizaci prezidenta a vlády parlamentem.
My navazujeme v tom, že došlo ke změně vrchního velitele, jelikož to byla pozice v dané době zásadní (viz prohlášení) a náhlá změna stanoviska prezidenta Beneše se k okolnostem, tak jak se vyvíjely a jak se k nim vyjadřoval, se nám zdála příliš nereálná. Jeho zkolabování je vzhledem k jeho zdravotnímu stavu pravděpodobnější (např. jednu mrtvici prokazatelně utrpěl na jaře 1945 před cestou do SSSR) a proto byl přijat tento scénář.
Upravil/a 1stCL_Fucida dne 03-10-2010 18:32
Ahoj, jak bych si s vámi mohl zalétat? Kdy, kde a jak?
Létal jsem BOS solo a ted si na TAW trosku osvojil i engine mgmt a navigaci jen podle mapy. Sám ale nemám šanci. Létám za spojence.
Ahoj,
Po půlce života jsem si vzpoměl na svoje létání. Bohužel si pamatuji už jen starý Il-2 1946. Co se tedy teď létá poraďte mi kde bych objevil staré veterány.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
