OTU_oblak napsal:
bohužel ve šturmu není nic co by nutilo modré bojovat na ruské frontě nízko - žádné řvoucí pozemní jednotky, nic takového
hehe, proč by to modří dělali? To vy všichni by jste už dávno byli postřílený nebo v první linii, v trestní rotě, za nekrytí pozemních jednotek a poletování v 5+.
BTW letím si spokojeně v F4, ve 3Km a zoomne mě rata, no kde to jsme proboha? :lol:
Žije, žije ve stepi jeden v suché otepi.
Druhý v láptích pod pařezem, třetí v díře mezi bezem.
Ať si jsou, tam kde jsou. Ať sem na nás nelezou.
313_OTU_Gryzlov napsal:
No na JAKách se nedá lítat už teď ...
No, já úplně nesouhlasím. Chce to rozdělit podle období:
1) Jasne Jak1 vs F4 je tragedie, ale to je dle mého názoru tím, že na F4 ve 4.02 nesáhli, kdežto G2,G6 a další "vylepšili"
2) Jak1B + ten novej 7B, Jak9 je ve středních výškách a u země pro dnešní G2, slušná konkurence.
3) Snad všechny Jaky z r. 92, 93 jsou pro G6 velmi nebezpečný. G6 je éro na porážku..
4) Jak 3, Jak9U jsou pro soudobá Bf nebezpečný, Jak9U prohání i Doru.
Tak jak?
Ono taky když má někdo letadlo, které je slušné do 3Km a honí se s ním v 5 a vejš, nelze se ničemu divit...
Možná by bylo dobré definovat, co je střední výška. Není to do 3000m, ale do 5000m. Pro někoho do 4000m. To je dost relativní pojem. Pokud bych měl charakterizovat všeobecný problém JAKů, tak je to neovladatelnost kormidel při vyšších rychlostech. To platí pro všechny JAKy všeobecně. Velmi by mne zajímal zdroj, který obsahuje informace o silách v řízení u JAKů. Podle porovnávacích zpráv totiž síly v řízení u JAKů byly menší, než třeba u letounů La. Účinnost kormidel jsem ještě nemohl ověřit, ale jsou zde jisté náznaky, že tu nebude něco v pořádku. (Výchylky, geometrické tvary). Bohužel neznám převody, takže konečné síly v řízení určit nemohu, ale lze udělat poměrové výpočty, které by mohly dát výsledky v podobě poměrů, jak veliké síly se objevují na jednotlivých kormidlech a porovnat je se zprávami, které porovnávají, alespoň verbálně, jednotlivá letadla.
Když to vezmu od podlahy, JAK-1 vzor 1941 by měl jít zvednout bez přenastavování trimu na výškovku ze střemhlavého letu do svíčky s přetížením 6 až 9G. Minimálně tedy stejně dobře, jako Bf109 … ale všichni víme, jak to v Ilovi je … nezvedneš jej, i kdyby panna Marie po louce tancovala.
Když to porovnám s LaGGy a La, tak JAKy jsou v tomto směru dost v nevýhodě. Z mého pohledu poněkud neodúvodnitelná nevýhoda.
Když to vezmu po bodech:
Bod 1) Shodneme se. JAK-1 z roku 1941 je děs a hrůza a ještě víc …
2) JAK-1B, JAK-7B vzor 1942, JAK-9
Víš dobře, že na JAK-9 nedám dopustit a beru si jej, pokud mám bojovat s G-2 nebo G-6. JAK-9 je ale v jedné věci zvláštní … proč je méně stabilní než JAK-1B? Potažmo to platí o JAK-1 versus JAK-1B. To je poněkud nesmysl, protože letoun JAK-1 vzor 1941, tedy spíše drak, byl osazován motorem stejným, jako JAK-1B. Jedná se o varinatu JAK-1 z roku 1942. Jenže letový model JAK-1, JAK-1B je na tolik rozdílný, že se z hlediska simulátoru jedná o dvě naprosto rozdílná letadla. Což není v pořádku.
Ovšem když porovnáme chování Bf109Gxx na malých rychlostech 160 – 200 km/h (bez klapek), chová se bef stabilněji. A o větších rychlostech nemluvě. Ovšem bojová rychlost JAKů se pohybovala v rozmezí 200 až 550 km/h ale v Ilovi jsme omezeni na 200 až 400 km/h, protože pak přestanou reagovat kormidla. Vůbec letět rychlostí větší než 350 km/h je smrt, protože bef doletí a dotočí, letět pod 300 km/h, bef doletí, dotočí a když člověk letí nad 400 km/h, befovi se dotáčí ještě lépe, než v předchozích případech.
3) Dokud simulátor umožňuje používat klapky stylem, který všichni používáme, není to pravda.
4) JAK-3, JAK-9U
JAK-3 versus Bf109G-14, G-10, K-4 – dokud ovladatelnost JAK-3 bude na takové úrovni, jaká je, v porovnání s těmito letouny, je to výsměch. Už na G-6 od rychlosti 500 km/h narůstají síly v řízení na výškovce tak, že jsou považovány za extrémní. Můžeme se dohadovat o tom, co znamená extrémní z hlediska hodnoty síly, ale určitě to znamená, nepříjemnou věc pro pilota. Jenže v Ilovi to platí pro naše německé protivníky přesně obráceně - čím rychleji, tím lépe. Vrtulníkové efekty řady G-14, G-10, K-4 jsou také pozoruhodné, zvláště když k tomu přidáme jejich stabilitu, o klapkách nemluvě. Jednou z vlastností G-14 bylo, že měla velice nepříjemný start a přistání. Vycházím z poválečných zkušeností pilotů na S-99. Nikoliv na S-199. Proč sem motám start a přistání? Protože se jedná o režimy, kdy letadlo letí poměrně pomalu a Bf109 by měl mít problémy s udržením stability za JAKem … nevšiml jsem si toho. Je tomu spíše naopak. Tedy JAK je nestabilní. Řekněme, že je to v pořádku - u trojky.
Problém JAK-3 se odvíjí od ztráty ovladatelnosti při rychlostech nad 400 km/h. Náš pilot, Fros se jmenoval, létal mimo jiné i na JAK-3. Síly v řízení menší než v La-7 (v reálu), ale La-7 lépe reaguje na kormidla při vyšších rychlostech (v simu)… hm … ona ta ovladatelnost se totiž v první řadě odvíjí od sil v řízení, pak účinnost … ale to lze ověřit. Také to mám v plánu, odzkoušet si, jak to vlastně je. Alespoň modelově. Abych zde necitoval jen závěry z testů. Bohužel výsledky z těchto testů nemám. Jen verbální.
JAK-9U – ovladatelnost to samé.
---
Takže jak to vlastně je?
Můžeme Ucho zkusit rozjet konstruktivní debatu o tom, jak by to mělo být. Dát dohromady co kdo sežene, postupně eliminovat závislé zdroje a dopracovat se k rozumnému závěru. jestli se dopracujeme.
313_OTU_Gryzlov napsal:
Můžeme Ucho zkusit rozjet konstruktivní debatu o tom, jak by to mělo být. Dát dohromady co kdo sežene, postupně eliminovat závislé zdroje a dopracovat se k rozumnému závěru. jestli se dopracujeme.
Gryzlove, musíš na mě trochu lidsky a ne takovýmhle elaborátem (kterej určitě prostuduju, protože to je zajímavý) Ale moje veškerá erudovanost v oboru končí praxí na serverech s ILem, takže já můžu (jakž-takž) posuzovat akorát tak to, co si osahám a na vlastní pilotní kůži v simulátoru vyzkouším, OK? :-) A ta praxe je taková, že vlezu na server (většinou Ruskej) a tam jsou občas lidi, kteří s libovolným Jakem dělají takové věci, až mi lezou oči z důlků! No a pak vlezu na jinej a tam je všechno jinak... Takže já určitě nejsem ten správnej partner na teoretickou debatu o letadlech, na to o tom vím moc málo. Já se tím jen bavím...
BTW Ale něco si neodpustím, mám výhrady k formulaci "vrtulníkovej efekt u Bf" tohle už skončilo... bohužel :-)
Žije, žije ve stepi jeden v suché otepi.
Druhý v láptích pod pařezem, třetí v díře mezi bezem.
Ať si jsou, tam kde jsou. Ať sem na nás nelezou.
313_OTU_Gryzlov napsal:
Můžeme Ucho zkusit rozjet konstruktivní debatu o tom, jak by to mělo být. Dát dohromady co kdo sežene, postupně eliminovat závislé zdroje a dopracovat se k rozumnému závěru. jestli se dopracujeme.
Gryzlove, musíš na mě trochu lidsky a ne takovýmhle elaborátem (kterej určitě prostuduju, protože to je zajímavý) Ale moje veškerá erudovanost v oboru končí praxí na serverech s ILem, takže já můžu (jakž-takž) posuzovat akorát tak to, co si osahám a na vlastní pilotní kůži v simulátoru vyzkouším, OK? :-) A ta praxe je taková, že vlezu na server (většinou Ruskej) a tam jsou občas lidi, kteří s libovolným Jakem dělají takové věci, až mi lezou oči z důlků! No a pak vlezu na jinej a tam je všechno jinak... Takže já určitě nejsem ten správnej partner na teoretickou debatu o letadlech, na to o tom vím moc málo. Já se tím jen bavím...
BTW Ale něco si neodpustím, mám výhrady k formulaci "vrtulníkovej efekt u Bf" tohle už skončilo... bohužel :-)
Ucho, pokud jsou lidi, kteří dokáží dělat s JAKem věci, že i Tobě lezou oči z ďůlků, pak to kvituji s povděkem a říkám si, že tedy v mé pilotáži jsou obrovské rerzrvy, že ta mašina umí víc, než si myslím. Pokud tomu tak je, jsem rád že to tak je a budu se snažit najít ty mezery, ty tajné komnaty v pilotáži JAKa
A myslím to vážně. Pokud má JAK ještě nějaké vlastnosti, které jsem u něj neodhalil, budu tomu jen rád a pokusím se je odhalit
1stCL_pbarry napsal:
Ja cetl ze sily v rizeni byly spatny u La-5 Zatimco La-7 uz mela bejt nejlepe ovladatelne letadlo ve VVS
Když to vezmu postupně, co jsem našel v knihách.
La-5FN se vyznačuje většími silami v řízení, než La-7. La-7 má větší síly v řízení než Spit IX a než JAK-3.
JAK-3 má srovnatelné síly v řízení, jako Spit V. Žádné jiné , dosud známé letadlo, ať naše nebo zahraničný nemá tak malé síly v řízení. Poplatné době vzniku a nasazení JAK-3 (Edit)
Tohle všechno vyplývá z několika knih. Ale bohužel se jedná jen o verbální hodnocení.
Upravil/a 313_Gryzlov dne 01-02-2006 15:14
OTU_oblak napsal:
lucko - dokud modří nebudou mít za úkol chránit bitevní štuky v kilometru, tak je pod 3000 metrů neuvidíš )) což asi nikdy nebudou
Já si nestěžuji, jen jsem konstatovala fakt ze včerejšího (a nejen včerejšího) poletu. Moje chyba, že se Laggem nebo Jakem šplhám za Bf a Fw do 6000 - 8000 m, kde jsou ty naše březolety přece jen už dost dýchavičné. Jo, včera jsem dostala na CL pěkně nařezáno:yes: a určitě to nebylo naposledy
Jen by mě zajímalo, když se budu pohybovat v letové hladině kolem 2000 m, jak se ubránit zoomování několika Bf. Třeba někdo z RED pilotů poradí. Byla bych docela vděčná.
OTU_oblak napsal:
lucko - dokud modří nebudou mít za úkol chránit bitevní štuky v kilometru, tak je pod 3000 metrů neuvidíš )) což asi nikdy nebudou
Já si nestěžuji, jen jsem konstatovala fakt ze včerejšího (a nejen včerejšího) poletu. Moje chyba, že se Laggem nebo Jakem šplhám za Bf a Fw do 6000 - 8000 m, kde jsou ty naše březolety přece jen už dost dýchavičné. Jo, včera jsem dostala na CL pěkně nařezáno:yes: a určitě to nebylo naposledy
Jen by mě zajímalo, když se budu pohybovat v letové hladině kolem 2000 m, jak se ubránit zoomování několika Bf. Třeba někdo z RED pilotů poradí. Byla bych docela vděčná.
Tys nikdy na TS neslyšela "Stáhněte je dolů..."?
A když jsou kopíráci ukáznění, tak je prostě nestáhneme a jsme odsouzení k defenzívě a uhýbání. To je naše daň za letadla vonící borovicí...:lol:
Gryzlov:
já jsem tu zmínku z read me (který není ještě oficiální) o Yaku pochopil tak, že jeho letové vlastnosti se zlepší. Aby nebyl tak nestabilní při točení.
na síly v řízení si sežeň podklady a pošli to mailem Olegovi. pokud vim, tak je to jediný, občas fungující postup, jak něco změnit. U ranných sérií asi síly v řízení byly větší než malé, kvůli systému přenosu pohybu z páky na ovládací plošky, který nebyl zrovna nejdokonalejší (nějaký bowdeny či co? si to nepamatuju) a na vysokých rychlostech klidně mohli být i vyšší než u BF.U pozdějších serií to možná zlepšili, tak jako u La7 poté, co okopírovali ovládací systém od amíků.
Lucka napsala:
Jen by mě zajímalo, když se budu pohybovat v letové hladině kolem 2000 m, jak se ubránit zoomování několika Bf. Třeba někdo z RED pilotů poradí. Byla bych docela vděčná.
Nuz ako, priletite viaceri s bombami, zhodite ich na letisko, zostrelite vsetkych nad letiskom a v okoli a uz nedovolite nikomu odstartovat :sm13:
1) vezmes si nejaky lend-lease co sa nerozsype pri 650kph
2) nepriletis tam solo ako vcera :sm28:
3) priletis vyssie nez su nepriatelia
4) na druhy den sa tu budu modri pytat, ako sa ubranit zoomovaniu niekolkych kobier :sm6:
Upravil/a Liptow dne 01-02-2006 16:08
CSL_Rook napsal:
Gryzlov:
já jsem tu zmínku z read me (který není ještě oficiální) o Yaku pochopil tak, že jeho letové vlastnosti se zlepší. Aby nebyl tak nestabilní při točení.
na síly v řízení si sežeň podklady a pošli to mailem Olegovi. pokud vim, tak je to jediný, občas fungující postup, jak něco změnit. U ranných sérií asi síly v řízení byly větší než malé, kvůli systému přenosu pohybu z páky na ovládací plošky, který nebyl zrovna nejdokonalejší (nějaký bowdeny či co? si to nepamatuju) a na vysokých rychlostech klidně mohli být i vyšší než u BF.U pozdějších serií to možná zlepšili, tak jako u La7 poté, co okopírovali ovládací systém od amíků.
p.s. Jak to chceš simulovat?
K tomu, co je psáno o JAKu v readme nnového patche se vyjádřit nemohu, protože nevím, jak se mašina bude chovat. Mé poznámky jsou mířeny na stávající stav.
JAKy, stejně jako LaGGy, stejně jako La, mají ovládací plochy ovládané táhly (tuhost řízení zaručena). Vyšší síly v řízení můžou vzniknout od tření v průchodkách (mimo jiné) ... že by to okopírovali od amíků ... těžko říct, protože JAK-1, LaGG-3 mají tento systém od narození, tedy od roku 1940.
Pochybuji, že by Oleg dal na verbální hodnocení. Jestli se mi podaří uskutečnit aerodynamické simulace, potom to zkusím.
Ad simulace - mám pocit, že právě síly v řízení jsou důvodem, proč jsou JAKy tupý při vyšších rychlostech. Máš jiné vysvětlení?
EDIT:
Aha ... jak to chci simulovat? Viz PM
Upravil/a 313_Gryzlov dne 01-02-2006 16:23
kdyz uz jsme u tech stavebnich materialu, olej byl citit u vsech letadel a ocel se pouzivala u ruskych letadel na konstrukci draku mozna i vic nez u nemeckych.. ne ze by to byla nejaka vyhoda..
ale pokud nekoho rajcuje hlinikova slitina, nic proti
Lucka napsal:
Mno jo, jenže kobra nevoní borovicí, ale ocelí a olejem. Ble :sm13:
Já nechci vypadat jako šťoura, ale,dřevem, olejem, ocelí a podobnými ušlechtilými záležitostmi ohlo to letadlo vonět tak do prvního bojového letu. Poté nejspíše vonělo korditem, potem, močí atp. Ať ruský nebo německý.:sm13:
313_OTU_Gryzlov napsal:
JAKy, stejně jako LaGGy, stejně jako La, mají ovládací plochy ovládané táhly (tuhost řízení zaručena). Vyšší síly v řízení můžou vzniknout od tření v průchodkách (mimo jiné) ...
To je podle me naprosto nepodstatny udaj. O problemu se trenim v rizeni jsem slysel jenom jednou: v nejakem testu vyskoveho spitu se pri letu ve velmi velke vysce 'lepily' kridelka - ke zmene z ustalene polohy byla potreba vyssi sila na zacatku pohybu a po dokonceni pohybu se kridelka zase pevne usadily. Pro urceni sil v rizeni ve velkych rychlostech bude dominantni aerodynamika dane plochy vuci prevodum paky. Tyhle sily rostou, treni vicemene zustava.
Prevod paky se zjisti relativne jednodusse - vezme se draha rukojeti kniplu vuci draze ovladaci plochy (kdyz je prevod nelinearni, musi se vzit derivace). S aerodynamikou to bude horsi, protoze namodelovat zmeny profilu potahu diky aerodynamickym silam bude prakticky nemozne. Pro zajimavost pridavam sily nutne pro dosazeni 1/4 vychylky kridelek u Spita V pri zmene potahu kridelek z platna na kov:
Rychlost(mph): platno / kov (lb )
200: 8 / 4
250: 16 / 5
300: 27 / 7
350: 43 / 9
375: 57 / ?
400: ? / 12
(dodavam, ze nikde se netvrdi, ze vysledna rychlost klopeni bude u platna i kovu stejna, ale ocekavam, ze u tech kovovych rozhodne horsi nebude)
A cela tahle redukce sil byla jen proto, ze plateny potah se pri vyssich rychlostech nafukoval a tak ztracel idealni tvar. Kovovy potah ho drzel. A simuluj to.
313_OTU_Gryzlov napsal:
La-5FN se vyznačuje většími silami v řízení, než La-7. La-7 má větší síly v řízení než Spit IX a než JAK-3.
JAK-3 má srovnatelné síly v řízení, jako Spit V. Žádné jiné , dosud známé letadlo, ať naše nebo zahraničný nemá tak malé síly v řízení. Poplatné době vzniku a nasazení JAK-3 (Edit)
Tohle všechno vyplývá z několika knih. Ale bohužel se jedná jen o verbální hodnocení.
Ja ti ted trochu 'pomuzu' s tim srovnanim se Spitem :
Smerovka Spita: u mkV kulata, u pozdejsich mkIX spicata. Nikde jsem nevidel zadne testy ucinnosti ani sil, z cehoz lze usuzovat, ze nevybocovaly z normalu ci operacnich pozadavku. Pozdeji u spitu s griffonem byla smerovka zvetsena a pridana odlehcovaci plozka, ktera snizila ovladaci silu na dolni mez prakticnosti (a v nekterych letovych rezimech spis pod ni).
Kridelka: tady to bude pestre. Zmena z plateneho na kovovy potah u mkV vyrazne kridelka zlepsila, ale stale to byl nejtiz jdouci ovladaci prvek. Ve vyssich rychlostech jiz nebylo omezeni rozsahem pohybu, ale silou pilota. Takove omezeni bylo u kazdeho stroje te doby, u spita byla ta rychlost spise nizka, ale zase se slusnym maximem rychlosti kloneni az 105°/s (pro neorezane kridlo). Navic byly kridelka citlive na tolerance pri vyrobe a serizeni, coz davalo kazdemu letadlu individualni vlastnosti. Dalsi zlepseni prislo az u verze 21, kdy bylo pouzio vice tuhe kridlo a uplne nova kridelka.
Vyskovka: u vsech spitu chodila zlehka, az to bylo v kontrastu v kridelky. Vyskovka sla ovladat dvema prsty, zatimco kridelka potrebovaly vsechnu silu. Ale potrebou silu na vyskovce hodne ovlivnovalo aktualni teziste letadla. Staci pridat dalsi radio za pilota, naplnit zadni nadrz a podobne a clovek se nestaci divit, ze z rozumne hodnoty nekolik kg na kazde gecko pretizeni hodnota slezla na nulu nebo pod ni a knipl se nesnazi vracet do stredove polohy, ale tlaci se do kraje. Pokud vim, tvar vyskovky zustal stejny na vsech spitech. Ted me napada, ze jsem vlastne nikde nevidel, jestli se spolu s kridelky menil potah na kovovy a jaky to pripadne melo vliv.
Shrnuti: pokud to porovnavani neni specifikovano presneji, je to prakticky k nicemu. Existuje tu prilis mnoho neznamych.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
