Rumcajs napsal:
Testy pancéřování pilota Bf 109 ze závěru války ukazovaly, že pancíř, plná nádrž a ještě ta pryskyřicová deska byly schopný zastavit maximálně tak projektil 7.62 vypálený z velké vzdálenosti. 12.3mm a kanónové ráže to pak nezastavilo ani ze vzdálenosti dostřelu. .
Máš někde tenhle test ?
Většinou jsem se setkával spíš s údaji o probití ráží 8mm maximálně tak z velké blízkosti a půlpalce kolem 300m.
BTW v technickém muzeu je skleněný záhlavní pancíř ze 109, trefenej nejspíš malou ráží a není probitej ani tak do 20% tloušťky.
Rumcajs napsal:
Testy pancéřování pilota Bf 109 ze závěru války ukazovaly, že pancíř, plná nádrž a ještě ta pryskyřicová deska byly schopný zastavit maximálně tak projektil 7.62 vypálený z velké vzdálenosti. 12.3mm a kanónové ráže to pak nezastavilo ani ze vzdálenosti dostřelu. .
Máš někde tenhle test ?
Většinou jsem se setkával spíš s údaji o probití ráží 8mm maximálně tak z velké blízkosti a půlpalce kolem 300m.
BTW v technickém muzeu je skleněný záhlavní pancíř ze 109, trefenej nejspíš malou ráží a není probitej ani tak do 20% tloušťky.
Četl jsem někde testy snad Bf 109 K4. Zkusím to najít, ale nemám to teď hned po ruce. Byly to myslím anglický testy. To Befko bylo vybavený ocelovým pancířem sedačky pilota, tím pryskyřicovým blokem za sedačkou a mělo plnou nádrž v trupu za pilotem. 7.62 to spolehlivě zastavilo jen na velkou vzdálenost, 12.3mm a vyšší pak nikdy. Testy na čelní sklo jsem nečetl.
Ono je to celkem logické, stihačka prostě nemá prostor pro solidní pancéřování. A stihačka minimalistické velikosti jako Bf 109 nebo ruské stihačky pak neměly prostor ani na solidní pancéřování pilota. Jako 100kg pancíře je nicotné z pohledu plochy, co by bylo potřeba pokrýt.
Rumcajs napsal:
Testy pancéřování pilota Bf 109 ze závěru války ukazovaly, že pancíř, plná nádrž a ještě ta pryskyřicová deska byly schopný zastavit maximálně tak projektil 7.62 vypálený z velké vzdálenosti. 12.3mm a kanónové ráže to pak nezastavilo ani ze vzdálenosti dostřelu. .
Máš někde tenhle test ?
Většinou jsem se setkával spíš s údaji o probití ráží 8mm maximálně tak z velké blízkosti a půlpalce kolem 300m.
BTW v technickém muzeu je skleněný záhlavní pancíř ze 109, trefenej nejspíš malou ráží a není probitej ani tak do 20% tloušťky.
Četl jsem někde testy snad Bf 109 K4. Zkusím to najít, ale nemám to teď hned po ruce. Byly to myslím anglický testy. To Befko bylo vybavený ocelovým pancířem sedačky pilota, tím pryskyřicovým blokem za sedačkou a mělo plnou nádrž v trupu za pilotem. 7.62 to spolehlivě zastavilo jen na velkou vzdálenost, 12.3mm a vyšší pak nikdy. Testy na čelní sklo jsem nečetl.
Ono je to celkem logické, stihačka prostě nemá prostor pro solidní pancéřování. A stihačka minimalistické velikosti jako Bf 109 nebo ruské stihačky pak neměly prostor ani na solidní pancéřování pilota. Jako 100kg pancíře je nicotné z pohledu plochy, co by bylo potřeba pokrýt.
a co sturmbocky?....ty by měli odolat i půlpalcům ne? jinak mi pancéřová ochranna příjde jako zbytečnost, když nezastaví ani 7,62...
Tohle je takový malý nekonečný příběh . Pancéřové pláty letadel byly dělány z vysoce kvalitní oceli s mezí pevnosti mezi 1370 a 1470 MPa.,Před lety tu na tohle téma hořely horečné diskuse. Nicméně ten pancíř byl výrazně odolnější, než nějaké běžné kolejnice.
V Rechlinu se vše samozřejmě testovalo. Jasně, mělo to nevýhodu, že to byla munice Luftwaffe, dural Luftwaffe a ostatně i pancéřové pláty Luftwaffe, ale pro přehlednost to stačí.
Trocha dat:
MG 17 (7,92 mm - průbojný, výkonem přibližně odpovídá ráži 0.303 in):
12 mm @ 100 m @ 90°
9 mm @ 300 m @ 90°
6 mm @ 600 m @ 90°
8 mm @ 100 m @ 60°
6 mm @ 300 m @ 60°
4 mm @ 600 m @ 60°
Vychýlená munice: Pokud kulka 1,3 m před deskou narazila na duralový plech (potah...) o tloušťce 3 mm pod úhlem 20°, klesla její průraznost na 100 m na pouhé 4 mm i při dopadu na pancíř pod úhlem 90°.
Zhodnocení: Tloušťka záďového pancíře u německých stíhaček měla tloušťku 5 (ruce), 8 (záda) a 12 mm (hlava). Z výše uvedených údajů je patrné, že i při použití protipancéřové munice byl průstřel pancíře i z minimální vzdálenosti prakticky nemožný.
MG 131 (13 mm - průbojný, výkonem přibližně odpovídá americkým 0.5 in):
17 mm @ 100 m @ 90°
11 mm @ 300 m @ 90°
5 mm @ 600 m @ 90°
10 mm @ 100 m @ 60°
7 mm @ 300 m @ 60°
4 mm @ 600 m @ 60°
Pro info: kulka těžkého kulometu byla mnohem méně náchylná k "destabilizaci potahem" a ztrácela tak "pouze" 1 - 2 mm oproti přímému zásahu.
Zhodnocení: při ideálním dopadu pod úhlem 90° může průbojná kulka z těžkého kulometu pancéřovou deskou proniknout a sice přibližně do vzdálenosti 200 m, resp. při úhlu dopadu 70° na 100 m. Za války se ovšem zpravidla střílelo spíše na větší vzdálenosti, kde pancíř poskytoval více než jistotu.
MG 151/20 (2 cm - průbojný)
24 mm @ 100 m @ 90°
23 mm @ 300 m @ 90°
15 mm @ 600 m @ 90°
13 mm @ 100 m @ 60°
12 mm @ 300 m @ 60°
7 mm @ 600 m @ 60°
Pro info: průrazný granát byl paradoxně mnohem náchylnější k vychýlení, nežli kulka z těžkého kulometu, zde výsledky přehledně:
13 mm @ 100 m @ 90°
12 mm @ 300 m @ 90°
8 mm @ 600 m @ 90°
10 mm @ 100 m @ 60°
9 mm @ 300 m @ 60°
7 mm @ 600 m @ 60°
Zhodnocení: při kolmém zásahu byl průbojný granát smrtící na jakoukoliv vzdálenost bez ohledu na vychýlení. Při dopadu pod úhlem 60° ale desky za pilotovými zády opět fungovaly nejspíše vcelku spolehlivě. pokud průbojný granát nejdříve prošel duralem, riziko značně kleslo.
Resumé: Pancéřování samozřejmě mělo klíčový význam při ochraně pilota. Jinak by tam nebylo. Sice nedokázalo absorbovat úplně vše, ale na běžné vzdálenosti střelby (200 - 600 m) poskytovalo více než solidní ochranu. A to pořád ještě neuvažujeme spoustu dalších zařízení, kterými (krom duralu) kulka může projít při cestě k pilotovi. Ostatně tyhle německé výsledky odpovídají tomu, co naměřili tuším Britové, co tady zmiňuje Werner.
Upravil/a 1stCL_Fucida dne 30-12-2014 00:56
Jen dodám, že sestřelených šturmoviků bylo mnoho, primárně v období do konce roku 1942. Nejčastější příčinou sestřelu bylo přerušená lanka řízení (nechce se mi hledat ten výpis, ale bylo to tuším 60% všech leteckých sestřelů). Vyřadit motor či zabít pilota bylo velmi nepravděpodobné. Il-2 je samozřejmě extrém, ale na východě vezmeme li v úvahu, že ho bylo vyrobeno více než všech ostatních klasických bombardérů VVS dohromady, to byl zásadní letoun.
Hmm na těch guncamech, když si člověk uvědomí, že na tom záběru vidí jak umírá člověk,...
Jinak Pragrovy guncamy, zejmena ty na kterých jsou 109 a 190 jsou většinou záběry z guncamů Amíků. Takže efekty co jsou vidět odpovídají kalibru 0.5.
Rumcajs napsal:
Testy pancéřování pilota Bf 109 ze závěru války ukazovaly, že pancíř, plná nádrž a ještě ta pryskyřicová deska byly schopný zastavit maximálně tak projektil 7.62 vypálený z velké vzdálenosti. 12.3mm a kanónové ráže to pak nezastavilo ani ze vzdálenosti dostřelu. .
Máš někde tenhle test ?
Většinou jsem se setkával spíš s údaji o probití ráží 8mm maximálně tak z velké blízkosti a půlpalce kolem 300m.
BTW v technickém muzeu je skleněný záhlavní pancíř ze 109, trefenej nejspíš malou ráží a není probitej ani tak do 20% tloušťky.
Četl jsem někde testy snad Bf 109 K4. Zkusím to najít, ale nemám to teď hned po ruce. Byly to myslím anglický testy. To Befko bylo vybavený ocelovým pancířem sedačky pilota, tím pryskyřicovým blokem za sedačkou a mělo plnou nádrž v trupu za pilotem. 7.62 to spolehlivě zastavilo jen na velkou vzdálenost, 12.3mm a vyšší pak nikdy. Testy na čelní sklo jsem nečetl.
Ono je to celkem logické, stihačka prostě nemá prostor pro solidní pancéřování. A stihačka minimalistické velikosti jako Bf 109 nebo ruské stihačky pak neměly prostor ani na solidní pancéřování pilota. Jako 100kg pancíře je nicotné z pohledu plochy, co by bylo potřeba pokrýt.
a co sturmbocky?....ty by měli odolat i půlpalcům ne? jinak mi pancéřová ochranna příjde jako zbytečnost, když nezastaví ani 7,62...
Chlapi, že se vám do téhle odborné debaty míchám, ale v tom případě by jakákoliv ochrana pilota či posádky letounu postrádala smysl a všichni co si mysleli opak a během 2.sv války tuto ochranu zdokonalovali na základě určení daného letounu v továrnách ba dokonce i v rámci polních modifikací jsou tím pádem hlupáci. Že je nutná určitá pasivní ochrana kabiny, střeleckých stanovišť, ba i dokonce nádrží došlo i Japončíkům, kteří si tak dlouhou dobu potrpěli na nízké hmotnosti a vysoké obratnosti. S narůstající ochranou samozřejmě narůstá také hmotnost a může se také zhoršovat viditelnost. Proto se začaly více objevovat kompromisy prostřednictvím tvrzených tzv neprůstřelných skel o různé tloušťce na různých místech.
Mnoho pilotů zmiňuje ve svých publikacích, že jim pancéřová deska zachránila život. Kupříkladu Adolf Galland, kterému hlavní mechanik bez jeho uvědomění namontoval na pancéřovou desku panc. kryt chránící ramena, krk a hlavu pilota. Galland mu za to dal pěknou sodu, protože neměl tyto modifikace v oblibě a upřednosťňoval co nejlepší výhled. Po akci však tento člověk dostal pochvalu a poděkování za záchranu života. Tuším, že napadli formaci Blenheimů a Galland dostal zásah od Spitfira. Bylo to zmíněno v knížce První a poslední.
Další příhodou, která mně napadla je zkušenost Františka Peřiny s letounem Curtiss Hawk 75. V knížce Generál nebe je tomu věnována jedna pasáž ve které krájeli Ju87 Stuky když si nevšiml jejich eskorty Bf109tek. Za tuto chybu ho ztrestala 109tka tuším, že to byla E-1, protože na jeho letounu nenašli stopy po granátech, ale napočítali na 70 děr Našli také rýhu v pancéřové desce někde zhruba na úrovni krční páteře.
Pancéřová ochrana 109tek byla průběžně modifikována a upravována. Ochrana kabiny, ochranná přepážka nádrže atd. Nevím co je pro vás relevantní sem do diskuze hodit a co ne, tak aspoň něco k posledním příspěvkům.
Ruský test - Ochrana Bf109F ( Zdroje: http://forum.virtualfighters.cz/viewtopic.php?t=1400 ; orig. http://www.airforce.ru/history/dogfighting/dogfight1.htm )
"Zranitelná místa Me-109
Zranitelná místa Me-109 – jsou motor, pilot a palivové nádrže umístěné poblíž sebe v přední části trupu. Zranitelným místem se tak stává celá přední polovina trupu. V křídlech jsou jediným zranitelným místem chladiče. Celkově je zranitelná část stihačky mnohem menší než u bombardéru, proto by efektivní střelba z 20mm kanónu a 12,7mm kulometů neměla být vedena z větší vzdálenosti než 300 metrů. Nicméně, skutečná efektivní vzdálenost zaručující velkou pravděpodobnost zásahu nepřítele nepřesahuje 100m.
Při střelbě z pozice 3 nebo 9 hod. se zranitelná plocha zvětšuje, ne však tak moc jako u bombardéru.
Umístění pancéřování 109F je vyznačeno na obrázku:
Pancéřování je zcela neúčinné proti protipancéřové munici kanónů i těžkých kulometů a netřeba jej brát v úvahu.
Pancéřování 109G je stejné jako u 109F, s vyjímkou 18mm přepážky za palivovou nádrží složené z několika vrstev duralových plechů. Jejím účelem je eliminovat zápalnou směs ze zápalných střel. Tuto přepážku však nelze považovat za pancíř protože projektily přes ni volně procházejí. Navíc jak ukázaly naše zkoušky, přepážka vůbec neplní svůj účel eliminovat zápalné střely a naopak zvyšuje účinek zápalné munice.
Pancéřování 109G:
Opěrka hlavy : 9,4mm
Opěradlo: 4,4mm
Sedadlo: 8mm
Pancéřování chrání pilota z pozice 6 hodin ze 45° z vrchu a ze 35° zespodu. Pilot je špatně chráněn proti útokům ze strany, už z 10° úhlu je pilot chráněn pouze částečně. Pancéřování 109G může být proraženo projektilem střední ráže ze vzdálenosti 100 metrů, protipancéřová střela 12,7mm proráží pancíř až do 400 metrů.
Pancéřové čelní sklo chrání pilota jen před projektily střední ráže, střely ráže 12,7mm jej prorážejí bez problémů.
Palivová nádrž 109F obsahuje palivo na asi 2 hodiny letu. 109G má palivo jen na jednu hodinu letu v ekonomickém režimu. Při letu maximální rychlostí nebo v boji se palivo spotřebovává velmi rychle. 109G takhle vyprázdní své nádrže už za 40-45 minut. Samosvorný potah nádrže dokáže zacelit až 20 otvorů po projektilech středního kalibru a 5-6 otvorů po kulkách 12,7mm. Zápalná střela vniknuvší do nádrže nad hladinou paliva obyčejně způsobí vznícení benzínových par a následné roztržení nádrže. Samosvorný potah nefunguje dobře při nízkých teplotách, během zimy zamrzá, drolí se a otvory po kulkách nedokáže zacelit"
Britský test - Účinek .303 AP munice na Bf109F
[img]http://i38.photobucket.com/albums/e133/Kurfurst/Bf%20109E%20armor/109E_replica_Vulenrability_trials1942_mentioningofarmoredbulkheadof109E_zps2250ae92.jpg[/img] is not a valid Image.
Ad Fw190A-8 Sturmbock tak tady je jednoduchý schématický obrázek.
"Difference between standard FW 190 A-8 and A-8/R8 (aka 'Sturmbock' or Battering Ram - vs. a Flying FORTRESS), as according to "Technical Description No.284, FW 190 A-8 Fighter" , dated 28th November 1944 :
Standard A-8 / Sturmbock protection, thickness and weight of armor plates :
Note: Standard fighter A-8 with BMW 801TU engine have slightly increased armor, weighting 165.3kg (oil protection similiar level to that of Sturmbock, otherwise as "ordinary" A-8).
Document notes: "For Attack fighter sub-types of FW 190 A-9, the weight of armor is further increased."
K tomu Cassovu videu snad jenom tolik. Nějak jsem neviděl ty hromady křídel ustřelených kulometnou municí. Respektive neviděl jsem ani jedno
Jinak včera na Syndicate Lavočka vydržela kolem 8 zásahů z 20 mm kanonu. Crčelo jí palivo z obou křídel a chlapík nakonec šel dolů kvůli zastavenému motoru, nikoli kvůli odpoadnutí jakékoli části. (Pravda většina zásahů šla přímo zezadu, takže nejhorší scénář pokud se týká účinnosti munice).
Na druhou stranu pořád je to paráda v porovnání se starým Ilem, kde 109ka pravidelně vyrdžela zásah 23 mm granátem do motoru a v lepším případě začala vypouštět ten řídký šedý kouř. O CloDu, kde Spitfire i Hurricane vydrží bez nejmenší známky poškození pět, šest zásahů z dvacítek ani nemluvě Ale tam byl problém s HE municí obecně, jelikož E-1 se čtyřmi kulomety byla pokud jde o účinnost výzbroje jednoznačný král.
K tomu Cassovu videu snad jenom tolik. Nějak jsem neviděl ty hromady křídel ustřelených kulometnou municí. Respektive neviděl jsem ani jedno
U Jaků jsem ustřelil včera křídlo dvakrát u Bf třikrát, s tím že u Bf křídlo upadlo dvakrát až za několik sekund. Video je jen z toho co jsem na závěr natáčel.
To odpadnutí křídla později je naopak paráda. Měl by to být důsledek narušení torzní skříně v křídle letadla a následného "ukroucení" křídla vlivem jeho vlastního momentu. Riziko ukroucení by mělo klesnout s nižším vztlakem, tedy ideálně nízká rychlost + AoA, naopak silnější přitažení by měla být taková trochu jistota na křídelní pá pa lá la . V tomhle byl super už RoF .
No a to teď už je to docela dobrý, ale zkraje BOSka to bylo tak, že trefený letadlo se ohybalo, jak by mělo křivici. Dostal člověk ránu kulometem a ohnul se trup. To pak vedlo k rozvernýmu FM. A následovaly ještě krkolomnější scény, když se ohnutý trup při přistání nadobro zlomil. Joo některý blbinky máme v BOSku vypečený.
Nějak se mi nedaří zobrazit mapa. Netušíte, v čem by mohl být problém? V nastavení není hidden, ale po zobrazení instrument panelu nic... Z nastavení rozumný nejsem.
Nějak se mi nedaří zobrazit mapa. Netušíte, v čem by mohl být problém? V nastavení není hidden, ale po zobrazení instrument panelu nic... Z nastavení rozumný nejsem.
Na expert obtížnost nelze zobrazit. Jde jenom ta velká brífingová, default je to myslím O.
"Když umřeš, tak o tom nevíš, ale pro ostatní je to těžké. To samé platí, když jsi debil." ~ autor neznámý
Mapa ( Bohužel celé oblasti a ne jen operační) pro expert mód se zobrazí klávesou O. Na některých serverech na obtížnost expert mají nastavené zobrazování tvého letounu...na některých ne.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
