Gryzlove, byl by jsi tak laskav co se Ti nelibi na mem prispevku, prosim rozeber to. O zbranich vlastne vubec nic nevim, ale tato oblast me nesmirne zajima, proto bych uvital obsahlejsi rozbor Tvych poznatku (aby jsme zamezili dlouhym a pro nektere jiste nudnym debatam zamer se prosim na tento konkretni pripad). Navic studuji strojirenskou technologii a proto jsou jakekoliv nove poznatky v tomto oboru vitany, dekuji mnohokrat, zdravim:sm16:.
PS: Prosim uz me neodkazuj na ruske stranky, bohuzel na rozdil od tebe ja rusky neumim :cry:
Upravil/a Safrik dne 06-05-2006 17:18
1. Využití odběru plynů z hlavně
Tento systém byl znám velice dlouhou dobu a byl běžně používán již dávno před AK-47 nebo StG-44. Již kolem roku 1900 se tento systém objevil u prvních poloautomatických pušek. Takže StG-44 nebyl první zbraní, která využívala tento princip k pohonu automatiky. Puška, na kterou dal odkaz Lazy, pracuje na jiném principu. Tam je k pohonu využíván pohyb hlavně.
Pokud by někdo chtěl spekulovat o tom, že se tento princip dostal do SSSR až s StG-44, tak toto lze velice lehce vyvrátit. Tento způsob byl totiž použit u sovětského kulometu DP, který byl zaveden do výzbroje kolem roku 1920. Dále tento princip byl uplatněn u zbraní Tokareva a Simonova, které se objevily ve výzbroji Rudé armády již v roce 1941. V období let 1925 až 1940 vzniklo v SSSR několik poloautomatických (samonabíjecích) pušek, pracující na principu odběru plynů z hlavně. Naopak to byl StG-44, který se objevil až po těchto zbraních. V tomto bodě tedy nelze hovořit o jakémkoliv kopírování ze strany Kalašnikova.
Další sovětskou zbraní, která pracovala na tomto principu, byl nám všem známý ŠKAS, který byl zaveden do výzbroje ve 30. letech. Tento systém byl tedy znám v SSSR velice dlouho.
2. Způsob uzamčení
Tento způsob jsi velmi hezky popsal, proto mě udivuje, že nevidíš ten rozdíl. Oba systémy fungují úplně jinak, takže o jakémkoliv kopírování ze strany Kalašnikova nemůže být opět ani řeč.
3. Spoušťový mechanismus
V jedné knize jsem našel tvrzení, že spoušťový mechanismus je více než shodný se systémem pušky M1A1 Garand. Nevím, do jaké míry je toto tvrzení korektní, protože bližší informace o tomto nemám. Nicméně pravdou zůstává, že se toto týká pouze prvních kusů AK-47. Pozdější verze AK-47, respektive AKM mají spoušťový mechanismus zcela přepracovaný. Takže také žádná shoda s StG-44.
4. Technologie výroby
Tady je to docela špatné s informacemi. Pokud máš na mysli to, že u StG-44 bylo využito hlavně lisování plechů, tak opět nic nového pod sluncem pro Kalašnikova. Už v roce 1942 se v Lenigradě objevil samopal PPS-42 (Sudajev), který se vyznačoval právě tím, že celý, kromě hlavně, byl lisován z plechů. Navíc první verze AK-47 byly velmi těžké a to z důvodu použití technologie třískového obrábění. Ale nutno podotknout, že první verze AK-47 se vyráběly celkem ve dvou závodech, kde jeden závod používal lisování a druhý třískové obrábění. Trošku mi tedy uniká, kde by se Kalašnikov „opičil“ v technologii. Když se to vezme kolem a kolem, jinak se v té době ani zbraně nevyráběly.
5. Střední náboj
Tohle je asi nejslabší článek celé historie AK - původ vzniku náboje 7,62x39 vz. 1943. Mnoho autorů tvrdí, že tento náboj vzniknul na základě náboje 7,92x33. Otázkou je, do jaké míry je toto pravda. Těžko lze toto vyvrátit nebo podpořit, pokud nebudeme mít k dispozici více informací. Nechci zpochybňovat ani jednu teorii o původu náboje 7,62x39 vz. 1943, protože k tomu nemám dostatek podkladů a informací.
Několikrát jsem se přesvědčil o tom, že mnoho autorů směrem na západ kecá a lže stejně dobře, jako mnoho autorů od nás na východ.
Autor John Walter ve své knize píše, že ve 30. letech Sověti pracovali na zvětšeném pistolovém náboji. Po seznámení s nábojem 7,92x33 vypracovali nový sovětský náboj vzor 1943, tedy 7,62x39, pro který počátekme roku Sudajev vytvořil automat (samopal).
Když odhlédneme od vzniku a porovnáme oba náboje, získáme následující:
7,92x33
Hmotnost projektilu … 6,95g
Úsťová rychlost … 650 m/s
7,62x39 vz. 1943
Hmotnost projektilu … 8g
Úsťová rychlost … 715 m/s
Celkově je střela náboje 7,92x33 je kratší než 7,62x39.
Závěr si tedy můžeš udělat sám.
P.S.
No jo Hu ... to bylo jen takové odskočení Ale ty poměry jsou zajímavé
A mně jsi Gryzlove sliboval cca před půl rokem vypracování Prochorovky pro CLDS .
I TY SKLEROTIKU!
PS: jestli ono to nebude jako v té listárně Šimka a Grossmana - Jestli ty nám v noci nespíš a pak se ti práce hromadí Upravil/a 1stCL_Fucida dne 06-05-2006 23:11
1stCL_Fucida napsal:
A mně jsi Gryzlove sliboval cca před půl rokem vypracování Prochorovky pro CLDS .
I TY SKLEROTIKU!
PS: jestli ono to nebude jako v té listárně Šimka a Grossmana - Jestli ty nám v noci nespíš a pak se ti práce hromadí
No Fuči nezapomněl ... jenom neodhodlal ... pořád jsem si říkal, že nemám ještě tohle a tamto a že na to potřebuju víc času ... no pronásleduje mě to ... :shy:
EDIT
Není zač Safriku. Třeba časem přijdeš na něco dalšího a doplníš. Třeba technologie.
Upravil/a 313_Gryzlov dne 07-05-2006 06:00
Ta diskuse o těch puškách a prvních prouďákách mě přijde velice podobná. Viděl bych tam společné řešení. Prostě těch cest kudy jít zas tak moc není, stejně jako motor obskládaný křídly pilotem a avionikou. Určitě docházelo k inspiracím, ale nazívat třeba Ak přímo kopií Mp44.
Gryzlove zapoměl jsi ještě jednu skvělou zbraň která taky používala odběr prachových plynů přece náš starej dobrej ZB vz.26
U toho náboje těch cest taky moc nebylo. Po první válce bylo jasný, že velký puškový náboj je pro pěšáka s osobní zbraní zbytečně velký a je nevhodný pro rychlejší střelbu. Cesty byly dvě, zmenšit puškový náboj nebo zvětšit pistolový. Druhý případ používala americká karabina M1.
Ale velice by mě zajímala (tato diskuse se tím směrem už začínala ubírat) účinost zbraní v ilovi. Je to teda asi spíš na jiný vlákno. Někdy jsem z toho fakt jelen:confused:
Budu to muset proštudovat. Kolikrát mě přijde, že střílím jen těma trasírkovanejma nábojema a ty 2-3 mezi tím jako by tam vůbec nebyly. A třeba ze Spita bych ty sedmičky vymontoval, jsou úplně nahovno.
Este k zbraniam: Je dost mozne, ze AK-47 vs. Stgw44 je nieco podobne ako Sa-58 vz Ak-47. Kudia moc hladia na vonkajsok a nepozeraju dovnutra. Je IMO dost malo pravdepodobne, zeby vznikli nezavisle od seba 2 vyzorovo prakticky "identicke" zbrane. Je dost mozne, ze Kalasnikovov tym sa v konecnom rieseni inspiroval tvarom a umiestnenim konstrukcnych uzlov nemeckej zbrane, ale pouzil vlastne konstrukcne riesenia a technologie vyroby.
Na tie spustove mechanizmy by sa dalo pozriet, ale klasicky - nemam cas
On je to tak trochu vecny problem vychodnych a zapadnych autorov - zapadni maju tendenciu ruske/sovetske vynalezy podcenovat a my za pozname "Encyklopediu sovietskych vynalezov":sm8:
Je toho viac, puska Mosin vs. Mosin/Nagant, pistol Tokarev vs. Tokarev/Colt a pod.
A ked uz spominate americku karabinu M1 - tak spolu s automatom Fedorov to boli 2 zbrane kategorie utocna pska, este pred Stgw44. Akurat im nedal pomenovanie fuzkaty Adolf.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
