Ad šrapnely: Za toto zmatení můžou Rusi sami. Ve starší R. literatuře bývají celkem běžně FAB nazývány "šrapnely", jakkoli je to termín pro jiný druh výzbroje s jiným určením. Stejně jako např. používají (dodnes) ozn. "fašísty" pro Němce, ačkoli fašisté byli pouze Italové a Španělé, Němci byli Národní socialisté, neboli "náckové".
Ad PTAB: Kumulativní náboje fungují tak, jako by to byly zbraně - a skutečným nábojem je penetrátor vzniklý výbuchem. Ten má typický tvar, jsou to dva projektily, nazývané v češtině "paprsek" a "tlouk". Je snahou vývojem omezit tuto dvojnost a mít jen jediný penetrátor.
Tento penetrátor proniká pancířem částečně na zákl. Newtonovské fyziky, a částečně je to spíše popsatelné šířením vzruchů (zvuku) v materiálech, a tedy (paradoxně) vysokorychlostní dynamikou vč. aerodynamiky vivat Bernoulli - tedy částečně střihem, a částečně rázovou vlnou, neboť jeho rychlost a malý průměr nedovolí materiálu reagovat.
Je tvořen materiálem z vložky v kum. náboji/bombě, a v příp. PTAB se jedná o několik gramů (sic!) mědi či hliníku. Má rychlost vyšší než je rychlost šíření vzruchu v kovu (viz výše), a teplotu několika tisíc stupňů.
A zde je problém s popisem účinku na posádku či agregáty. Projde-li paprsek do prostoru posádky, okamžitě se rozpadne a kromě toho že už tak má vysokou teplotu, prudce reaguje s kyslíkem (shoří), takže tento prostor zapálí. Požár je prudký a v celém prostoru najednou, takže je naprosto neuhasitelný a pro posádku fatální.
Avšak, projde-li do plné matérie, např. do nádrže s palivem, bloku motoru, apod., tak tento materiál pohltí teplo prakticky bez následků.
Proč? Protože několik gramů krát 3000 st. lomeno desítky či stovky tisíc gramů krát dejme tomu 30-100 stupňů je flus do moře. Ta nádrž by se ohřála tak asi o třetinu stupně.
Takže, čím "prázdnější" obestavěný prostor (typicky prostor posádky) PTAB či jiná kumulativní zbraň zasáhne, tím vyšší účinek.
K tomu je nutno připomenout, že v tanku je samozřejmě ve vzduchu nezanedbatelné množství výparů paliva a mazadel, to hl. v motorovém prostoru, a rovněž střeliviny a výbušnin v nevystřelených nábojích, to zase v bojovém prostoru, takže požár v tanku je konečná.
Proto se postupně zavedla tato opatření:
1) tzv. mokré uložení střeliva. Té vody je tam málo, max. pár litrů, je jen v prostoru mezi náboji, ale počítá se to, že tím vznikla "plná bedna", tedy pro kum. stř. nepřekonatelná překážka.
2) Předpancíře a vrstvené pancíře. Každá změna hustoty pronikaného materiálu má za následek rozostření paprsku penetrátoru, a tím jeho zastavení a pohlcení jeho energie jak kinetické, tak tepelné. Srv. protišlehovou vložku na plynovém vedení - jiné provedení, ale stejný princip.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
LesniHU napsal:U dvoumotorovych letadel s protibeznymi vrtulemi je samozrejme snaha, aby p-factor posunoval pusobiste tahu smerem k ose letadla, tj. aby cast disku s vetsim tahem byla bliz ke stredu.
Úvodní poznámka
U více vrtulových letadel, se až na výjimky, točí vrtule vždy stejným směrem. Důvod je konstrukční a logistický: nikdo nebude (až na výjimky) vyrábět a dodávat dvojnásobný počet dílů.
Skutečný vliv p-factoru u letadel? Zanedbatelný. Kdyby ne, pak by neplatila má úvodní poznámka.
Rozbor:
Většina odkazů, která řeší p-factor, se opírá o úhel náběhu nikoliv úhel vybočení. Tudíž, pokud se "důkazní" podstata opírá o veliké úhly náběhu, pak p-factor bude mít snahu zvednout čumák letadla, tudíž jeho vliv bude eliminován výškovkou, nikoliv směrovkou. Aby bylo možné použít směrovku, pak by muselo dojít k vybočení. Ale i přesto p-factor má obecně u vrtulových letadel minimální vliv. U vrtulníků je to něco jiného.
Obecne receno, p-factor vychyluje do jineho smeru nez vychyleni proudu vzduchu, podobne jako gyroskop pusobi kolmo na smer, kterym se ho snazis otocit. Tudiz, pri pomalem letu nosem vzhuru se snazi stocit letadlo doleva nebo doprava a resi se to smerovkou, pokud cumak nechas vybocit, bude vyssi tah na listu v horni casti kruhu tlacit cumak dolu. Tudiz, kdyz te nekdo necha do stadia, kdy potrebuje vyskovku, je dost pravdepodobne, ze a) to pokazil uz driv, smerovkou a b) je v o hodne vetsich problemech nez vyresi pohyb vyskovkou
Vrtulniky maji cykliku a vetsinou list na kloubu, to letadla typicky nemaji.
Re uvodni poznamka, preformuluji ji:
Stoji rozdil treba jednoho procenta ve vykonech za komplikace v logistice? V tomto pripade, muzu udelat o trochu mensi smerovku, ktera bude mit o trochu mensi hmotnost a odpor. Alternativne, stoji mi to za jedno procento ztrat pri havariich?
Vzdycky je to o kompromisech, treba dvoumotorove letadlo je jeden velky kompromis, protoze je samo o some temer dvakrat tak drahe jako jednomotorove. Je to o spravne identifikaci priorit. Take je treba rici, ze jediny rozdil mezi motory muze byt jedno kolecko v prevodovce, coz neni zrovna logisticke peklo.
Pěkný článek Tapi. Jen škoda že 777 toho Henschela tak zmršili ..
Máme štěstí že neudělali verzi B3, protože ta by se od země definitivně neodlepila.
Upravil/a magot dne 31-08-2018 22:01
saldy napsal:
Hele z jaký dálky oni to mrskali, v obou simech snad nemožný.
Tohle vypadá na útoky z asi 1000 metrů. V simu je to nemožné, páčto ty autíčka manévrují jak kdyby to byly auta z kresleného filmu. Dynamika autíček v BOSku je úplně mimo mísu. To, jak mění směr a reagují na potenciální útok, je z říše snů. A nejde jen o dynamiku a rychlost reakcí a způsob, jak se dostanou mimo silnici, jde i o to, že detekují zcela bezchybně útok ze všech možných úhlů, tedy i odtud, kam vlastně nemůžou normálně vidět. Krom toho příkopy jsou dycky ploché a není problém je projet. Za mě jsou autíčka a tanky ještě větší fairy tail než Pe 2 a účinnost AAA.
Ja snim teda nemam problem lietat.
Sice prd trafim ale to nema nic spolocne s lietadom.
Já s tím jsem taky schopen vzlétnout, někam doletět a strefit i ten tank nebo nákladní vůz.
Ale výkony henschelu jsou natolik mizerné, že i ten pověstný sovětský traktor co po opětování palby odlétl, jistě stoupal svižněji.
Není to simulace henschelu ale nějaký pseudo cosi ..
Ve srovnání s "kvalitou" flight modelu třeba Il2 nebo Pe-2 je to k pláči ..
Tapi napsal:
Jinak mne taky překvapilo, z jaké dálky se trefovali.
To je jednoduchý, "rejža" Goebbles si objednal pár vyřazenejch nákladních aut, nechal naložit nějaký explozivní s trasírkama do Henschelů,
ty falešný cíle umístil kus za vesnicí aby se mu lidi nepolekali a nakonec je odpálil režijní štáb schovanej za křovím.
Nebo jak bys to udělal ty jako ministr propagandy? Budeš čekat až ti dovezou nějaký pochybný záběry z východní fronty?
Ja snim teda nemam problem lietat.
Sice prd trafim ale to nema nic spolocne s lietadom.
Já s tím jsem taky schopen vzlétnout, někam doletět a strefit i ten tank nebo nákladní vůz.
Ale výkony henschelu jsou natolik mizerné, že i ten pověstný sovětský traktor co po opětování palby odlétl, jistě stoupal svižněji.
Není to simulace henschelu ale nějaký pseudo cosi ..
Ve srovnání s "kvalitou" flight modelu třeba Il2 nebo Pe-2 je to k pláči ..
Magote, asi se zase mýlíš, bude to rukama
Stačí lítat s otevřenym kokpitem a je z teho stíhačka. Tady máš důkaz od jedné německé amazonky YouTube Video
Životní příběh britského zkušebního pilota Cap. Erica "Winkle" Browna. http://www.luftsc...cz/?p=3795
Včetně přeloženého vyprávění o jeho havárii v Tempestu.
Pro všechny, kdo netrpělivě čekají na nový P-47 do BOX:
Co dělat, pokud se Jásoň rozhodně, že tentokrát nebude žádný download, ale že, vzhledem k blížícím se vánocům, nám rozešle Juga zabaleného v "boxu" (tedy pardon "v bedně" )? http://www.luftsc...cz/?p=3989
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.