V přípravě obžaloby německé strany byl bod obviňující Němce z bombardování civilistů vyšktnut ještě před procesem, neboť Spojenci si byli vědomi, že se dopustili stejných činů. (Rudidlo doplní)
V norimberském procesu se (v tomto ohledu) měřilo stejným metrem.
Z tvého dokumentu cituji:
....Historie vzniku ŽK: Po bitvě u Solferina (1859, 40 tis. raněných a
mrtvých bez pomoci) zakládá r.1863 Švýcar H.Dunant v Ženevě Meziná
rodní výbor Červeného kříže (MVČK), který (pod záštitou švýcarské
vlády) svolal do Ženevy diplomatickou konferenci (12 států Evropy a
USA) - r.1864 byla přijata Ženevská konvence o zlepšení osudu zraněných
vojáků v poli". Byl tak položen základ existence právních norem plat-
ných v případě válek - nadále se již tedy právo a válka nevylučují.
MVČK má neutrální pozici a dle ŽK zejméma plní ochranné funkce (k
obětem konfliktů), má úlohu zprostředkovatele, dohlíží na dodržování
ŽK, iniciuje opatření v oblasti MHP. Následně vznikají národní
společnosti ČK (NSČK) (Rakousko - Uhersko 1868), dnes ve 181 zemi.
Ženevské konvence byly doplněny a revidovány v 1899 (námořní
konflikty), 1906 a po 1.světové válce (1929 - váleční zajatci), kdy
však návrh MVČK na ochranu civilních osob nebyl přijat.
Po 2.svět.válce, v níž 50% obětí tvořily civilní osoby a která byla
provázena mimořádnými zločiny Německa a Japonska, byly na Diplomatické
konferenci v Ženevě nově formulovány čtyři Ženevské konvence (12.8.
1949, kdy je podepsala také ČSR, ve Sbírce zákonů byly vyhlášeny pod č.
65/1954.) ve znění dodnes platném. Jsou to:
1.Ženevská konvence o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků
ozbrojených sil v poli,
2.Ženevská konvence o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků
ozbrojených sil na moři,
3.Ženevská konvence o zacházení s válečnými zajatci,
4.Ženevská konvence o ochraně civilních osob za války.
Jejich smluvními stranami jsou 192 státy (OSN 191).....
Z tohoto naprosto jasně vyplývá, že 4.Ženevská konvence o ochraně civilních osob za války nebyla v průběhu WWII v platnosti. Letecká válka vedená proti civilnímu obyvatelstvu s cílem snížit válečnou výrobu nepřítele byla v rámci tehdejších Ženevských konvencí.
Přesto byly národy, které se návrhem konvence o ochraně civilních osob z 20.let 20. století rámcově řídily při svých pozemních operacích (někteři více - USA, GB a Commonwealth,ostatní spojenci a někteří méně - Němci rozlišovali civilní obyvatelstvo na západě a "untermensch" na východě).
No Pak byly národy, které se 4. konvencí neřídily vůbec - Japonsko, nebo podle svých představ o civilním obyvatelstvu (Rusové na obsazených územích)...
Stále opakuji, že na problematiku je třeba se dívat optikou tehdejších politických a morálních vztahů.Upravil/a WT_Schmouddle dne 15-02-2006 13:48
CZ_Opitz napsal:
tohle asi za valky neplatilo, jinak by musel byt ten kdo dal rozkaz k bombardovani mest(jakekoliv strany) souzen v Norimberku.
Take nejsem pravnik, ale zalobci schvalne z obvineni proti obzalovanym vyjimali obvineni, ktere by mohli obhajci pouzit. V latine pro to existuje nazev 'tu quoque' a znamena to, ze zalujici strana nemuze zalovat stranu zalovanou za neco, co ji sama zpusobila. Teda muze, ale v te chvili muze obhajce pouzit 'tu quoque' jako nastroj obhajoby.
ja jsem si myslel, ze tu cast o ochrane civilistu museli doplnit az po druhe svetove. tak jsem se nemylil. to ledascos vysvetluje a da se rict, ze se lidska civilizace posunula dal. tedy aspon se snazi. samozrejme, ze pokud dve strany v nejakem konfliktu ztrati uplne kontrolu nad emocema a ridi se jinymi zakony nez na jakych stoji zenevska konvence, tak to co domluvili jini neberou v potaz.
no. ja opravdu doufam, ze uz se neco podobneho nestane. aspon ne v takovem meritku. myslim, ze by to uz svet ani nezkousl. dneska staci ukazat na cnn jedno zranene dite a uz se skoro zastavuji bojove operace..
Válka a korupce se nedá oddělit.
Dosažení kritické meze korupce téměř vždy vyvolá občanskou válku. A válka vyvolá ještě větší korupci. A tato korupce vyvolá další nestabilitu, která oslabí již tak oslabené demokratické instituce. Oslabí demokratickou kontrolu elit, kontrolu vlády, kontrolu státní autority. Války vedou armády a jejich generálové. A armády z podstaty nejsou demokratické instituce. Pro generály armád je válka požehnání. Kdo podporuje válku vedenou zkorumpovaným státem, podporuje jak samotnou korupci, tak v důsledku i úplné zničení demokracie a svobody v tomto státě.
ja jsi nejsem jisty, zda lze vubec tu optiku pouzit, zda jsme toho schopni, preci jen jsme jinak vychovani, mame jine hodnoty a jine zivotni cile nez meli lide tenkrat. staci si jen chvili povidat s prarodici a hned muzeme videt, ze jejich svet a nas svet je uplne neco jineho.
opravdu je asi nutne zkoumat i to, jak moc byla v roce 1944-45 nemecka spolecnost pro-nacisticka. asi uz nebyla tak, jako v roce 1933 nebo 1938. nezapominejme ze to byla tvrda diktatura, kde se zabijeli odpurci ale klidne i zeny, ktere se vyspaly s Zidem nebo s cernochem. asi nikdo nepochybuje, ze i tam a tehdy byli i slusni Nemci, ale rozhodne byli v mensine, pripadne byli pronasledovani, nebo byli zatceni, zabiti. proste si kladu otazku jak moc si Nemci zaslouzili to, co zpusobila jejich nacisticka vlada. ano je tam ta vina, to ze mu uverili, ze ho podporovali, ze proste tem lzim podlehli, ale zase pokud se posuneme k prvnim letum po konci prvni svetove valky a do let nasledneho utrpeni, ktere zase lezi na nenazranosti a aroganci Francie a Anglie, tak je to proste retez nasili, zla a nenavisti, ktere vyvrcholilo v druhe svetove valce. mozna i proto se spojenci poucili a znicene nemecko vlastne postavili opet na nohy(to zapadni) a nemecko za dalsich 40 let bylo najednou nejmocnejsi ekonomikou na starem kontinentu...
ale to uz posunujeme vsechno trosku do jine roviny, ale to nevadi.
Válka a korupce se nedá oddělit.
Dosažení kritické meze korupce téměř vždy vyvolá občanskou válku. A válka vyvolá ještě větší korupci. A tato korupce vyvolá další nestabilitu, která oslabí již tak oslabené demokratické instituce. Oslabí demokratickou kontrolu elit, kontrolu vlády, kontrolu státní autority. Války vedou armády a jejich generálové. A armády z podstaty nejsou demokratické instituce. Pro generály armád je válka požehnání. Kdo podporuje válku vedenou zkorumpovaným státem, podporuje jak samotnou korupci, tak v důsledku i úplné zničení demokracie a svobody v tomto státě.
Tak, WWII bylo svinstvo. Hodně lidí zařvalo a to z různých důvodů.
Norimberský proces, denacifikace, Marshallův plán bylo poučení z Versailles. Studená válka, železná opona jsou další chyby, ze kterých se poučí až naši synové, dcery a vnukové a vnučky. Alespoň doufám.
Velkým krokem vpřed a praktickým souhlasem se tvým postojem byl fakt, že na rozdíl od konce WWI západní spojenci po WWII netrestali řadové občany, ale jen špičky režimů.
Důsledná denacifikace (v případě Japonska prostá demilitarizace) a rychlé vystavění funkční ekonomiky se ukázalo jako prozíravý tah. S plným břichem se do válek nechodí.
Na východní straně se tamní přístup jeví jako mnhem více kontroverzní (nucené práce německých zajatců v SSSR končící v r. 1953 atp) To je ale na jiné téma.
CZ_Opitz napsal:
....tvrda diktatura, kde se zabijeli odpurci ale klidne i zeny, ktere se vyspaly s Zidem nebo s cernochem...
Sexuální styk příslušníka SS s židovským vězněm končil popravou pro oba, protože: "Pohlavní orgán člena SS je součástí jeho anatomie a ta mu umožňuje rozmnožovat árijskou rasu; proto nesmí být pošpiněn souloží s Židovkami nebo ženami jiné, nižší rasy. (Himmler)"
Zdali to platilo i pro východní frontu, to netuším...
Na placeny styk se ovsem podobna restrikce nevztahovala a moznost prace v taborovych bordelech nebyla nijak rasove omezovana. Pouze pokud dotycny prislusnik SS udelal tu chybu ze projevil naklonost, ci se snad dokonce zamiloval, cimz dal najevo ze ona osoba je clovek, mel pruser. Vetsinou ovsem pomohla rychla likvidace nezadouci osoby a projevena kajicnost prislusnika.
Dve vety, ktere spolu uzce souvisi, obe vyrkli velice slavni valkou "odkojeni" muzi: "vitez ma tu vyhodu ze muze diktovat zakony", "zabij cloveka a jsi vrah, zabij mnoho ve VALCE a jsi hrdina!" Tim jsem jen chtel rict, spojenci vyhrali valku -> diktuji podminky a tez urcuji co je a co neni valecnej zlocin! V opacnem pripade by ti stastnejsi z nas, nekde v Chile, resili zda nahodou nebyl zlocin ty koncentracni tabory a spojenci by ve Washingtonskem tribunalu byli souzeni za nalety na Drazdany. Jop ty jsi byl ve valce respektive musel jsi zmacknout knoflik "Drop Bombs"??? Kazdopadne svyma nazorama mozna nechtene pomahas takovejm jako je prave jiz minovany D. Irving :no:
jinak doporuči filmy Akury Kurosawy, jeden z nich jsem viděl, prozaicke na tom filmu bylo že vnučka od babičky co přežila hirošimu si vzala Američana a bydlela s nim na Havaji - a (byl to Japonsky film) ten američan se ji pak přijel omluvit za Hirošimu. Už si to přesně nepamatuji, ale byl to zajímavý film.....
jedna věc - pokud by to neudělali američani za 2.sv. války, určitě to napadlo nějakého hňupa to vyzkoušet v reálu na lidech, a to už by byly silnější bomby a neměli by je jenom američané...(viz studená válka atp.).....spíše je na pytel že i takové země kde lidi nemají co jíst mají atomové zbraně (pákistán, indie) nebo je vyvíjejí(severní korea, ale tam už vývoj zastavili, dále třeba Irán...a co třeba sýrie?)....
WT_Schmouddle napsal:
Opičáku, srovnáváš pomeranče s hruškama.
Situace s Japonskem - Američané po zkušenostech z Iwo-Jimy a Okinawy veděli že při pokusu o přímé dobytí japonských ostrovů zemře několik desítek set tisíc amerických vojáků a několik miliónů Japonců. Politická situace a domácí nálady prostě nedovolily takové ztráty, samozřejmě hlavně tu americkou část.
Americká vláda před útokem atomovými zbraněmi Japonce varovala a žádala okamžité ukončení války japonskou kapitulací. Japonci tomu nevěřili a přes bezvýchodnou situaci kapitulaci odmítli.
Mimochodem, atomová puma byla hlavně psychologická zbraň, slabá ve srovnání s kobercovým bombardování Tokia zápalnými pumami, kdy za jednu noc zemřelo mnohem více civilistů než za oba dva atomové útoky dohromady.
Přesto to nebylo kobercové bombardování, co přivedlo Japonce k mírovému stolu. Byla to zlověstná účinnost jedné pumy shozené z jedné B29ky. Až když Japonci stáli tváří v tvár totální anihilaci (aniž věděli, že ty dvě pumy byly na dlouho dobu poslední použitelné, v zásadě prototypy), vzdali se. Maršál Douhen měl ve svých teoriích nakonec pravdu.
Ehm. Ja to slysel uplne jinak.
Predne je treba uvedomit si historicke souvislosti v tehdejsim Japonsku. Jednak to byla pretrvavajici filozofie zivata z doby samuraju, kde se dala zachovat cest smrti v boji, ale v zadnem pripade ne v zajeti. To vysvetluje chovani Japoncu k valecnym zajatcum (cizim i svym). Zni to pro nas mozna nepochopitelne, ale japonsky vojak, ktery treba po dobyti dlouho oblehaneho bodu pobije vzdavajici se vojaky jim tak prokazuje sluzbu. Stejny princip se uznaval v zalezitostech celeho statu, pro mnohe by bylo proste lepsi, aby narod zanikl, nez aby byl pokoren kapitulaci.
Druha vec je postaveni cisare. On byl v zasade neco mezi absolutistickym vladcem a bohem. Jenze to nebyl absolutisticky vladce ve smyslu Ruska nebo Nemecka, spis takova svata figurka, ktera sice mela pravo davat vsem rozkazy (a jejiz samotne prani jiz bylo rozkazem), ale bezneho rozhodovani se zase tolik neucastnila. Ale pro kazdeho Japonce byl nedosazitelnym vtelenim boha a asi kazdy Japonec by pro nej klidne obetoval zivot.
Tolik k uvodu, ted k roku 45.
Je jasne, ze bezpodminecna kapitulace pro Japonsko proste neprichazela v uvahu. Dalo by se mozna obetovat vse, ale cisar byl a musel zustat nedotknutelny. Jiz v cervenci vyvinuli Japonci(!) usili uzavrit mir jen s jedinou podminkou - zachovani pozice cisare. Nakonec valka skoncila az v srpnu a cisar zustal na svem miste. Nevim, jake duvody vedly na spojenecke strane k odmitnuti podminky, ktera byla potom fakticky akceptovana, ale je videt, ze ta zbyvajici doba trvani valky byla vlastne zbytecna, vcetne naletu na Japonsko. Vcetne pouziti atomove bomby. A kazdopadne se neda rict, ze bomba byla nejaky zlomovy moment, ze ukoncila valku. A ze 'usetrila zivoty'? Vubec ne. Ale historii pisou vitezove...
A pokud jde o Drazdany: bylo to svinstvo nejvetsiho kalibru. A to i podle meritek tehdejsi doby, neni se co divit, ze od Bomber Force dali politici ruce pryc. Dopravni nebo prumyslovy uzel se nenici tim, ze se plosne vypali i s mestem plne uprchliku. Hlavne, kdyz uz je v te dobe valka vyhrana a jde jen o to, ktara z mocnosti utrhne vic uzami do sve sfery vlivu. Ne v dobe, kdy uz se vedelo, ze se tim moralka nepritele nezlomi, ale spis naopak. Kdo to rozkazal mel byt take souzen v Norimberku. Ale historii pisou vitezove...
"In spite of all that happened at Hamburg, bombing proved a comparatively humane method. For one thing, it saved the youth of this country and of our allies from being mown down by the military as it was in the war of 1914-1918."
"V těchto dnech se naplnil osud Německa. 25. dubna si na řece Labi u Torgau podali ruce američtí a ruští vojáci. Poslední obranný kruh kolem Berlína byl brzy proražen. Nad Vídní vlály rudé prapory. Německá fronta v Itálii se zhroutila. A na Plzeň padaly poslední z 2 755 000 tun bomb západních spojenců, svržených za pět válečných let na Evropu.
V této chvíli jsem svolal své piloty a řekl jim: „Válka je vojensky prohrána. Ani náš boj nemůže na tom nic změnit... Já bojuji dál, protože tento boj s Me 262 mě vnitřně upoutal, protože jsem hrdý na to, že patřím mezi poslední stíhače německé luftwaffe. Dál se mnou může létat jen ten, kdo se plně ztotožňuje s těmito mými myšlenkami...“ A. Galland - První poslední
Žije, žije ve stepi jeden v suché otepi.
Druhý v láptích pod pařezem, třetí v díře mezi bezem.
Ať si jsou, tam kde jsou. Ať sem na nás nelezou.
ad kapitulace Japonska - Japíci kontaktovali 24.června ruského velvyslance Malika a předložili mu návrhy na kapitulaci.
Na postupimské konferenci Stalin Trumana o tomto informoval a ubezpečil ho, že nic jiného, než bezpodmínečnou kapitulaci neberou (asi chtěli ty Kurily )
Truman už o jednání samozřejmě věděl z odposlechů ...
A též nic jiného, než bezpodmínečnou nechtěl.
Jen mne teď zarazilo, co tu čtu: Když Američané zachytili Hasegawovu zprávu (o kapitulaci s jedinou podmínkou - zachování císařství) bylo ve Wash teprve 7.33 ráno 10. srpna 1945
....
Sekretáři Stimson a Forrestal se podruhé pokusili přesvědčit Trumana, aby učinil humánní gesto a zastavil všechny letecké a námořní akce proti Japonsku. O něčem podobném prezident nechtěl ani slyšet, pouze slíbil upustit od dalších jaderných útoků, byť v tomto směru již byla učiněna potřebná opatření. Na Tinian byly přepraveny další dvě atomové pumy, jež měly být použity 13. a 16. srpna. Záměrem velitele strategického letectva gen. Spatze bylo svrhnout jednu z nich na Tokio.
Hezký je Trumanův přístup k záchraně co nejvíce spojeneckých životů (válečné operace neznamenají jen smrt Japonců ...), ale hlavně ta zmínka o dalších dvou pumách!
Teď si nejsem jistý, jestli se nemluvilo o tom, že ještě jednu by byli schopni postavit, ale s tím, že by to čas trvalo. A tady pan Aleš Skřivan tvrdí, že měli dvě v bojové pohotovosti :bigeek:
Safrik napsal:
Dve vety, ktere spolu uzce souvisi, obe vyrkli velice slavni valkou "odkojeni" muzi: "vitez ma tu vyhodu ze muze diktovat zakony", "zabij cloveka a jsi vrah, zabij mnoho ve VALCE a jsi hrdina!" Tim jsem jen chtel rict, spojenci vyhrali valku -> diktuji podminky a tez urcuji co je a co neni valecnej zlocin! V opacnem pripade by ti stastnejsi z nas, nekde v Chile, resili zda nahodou nebyl zlocin ty koncentracni tabory a spojenci by ve Washingtonskem tribunalu byli souzeni za nalety na Drazdany. Jop ty jsi byl ve valce respektive musel jsi zmacknout knoflik "Drop Bombs"??? Kazdopadne svyma nazorama mozna nechtene pomahas takovejm jako je prave jiz minovany D. Irving :no:
Uplatňování retro aktivních zákonů bylo kritizováno už v době Norimberku a proto se k nim nepřistupovalo. Staly by se nepříjemným precedensem pro budoucí mezinárodní konflikty.
btw:Ano, Irving je popírač holocaustu, časo řekne jen co se mu hodí, ale odkazy na podklady má zpracované dobře.
[img]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/8/88/Dresden1945-3.jpg[/img] is not a valid Image.
Reakce Churchilla na vysledek bombardovani...
[img]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/8/8e/Dresden%2CChurchillletter.jpg[/img] is not a valid Image.
[img]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/a/a1/Dresden1945-2.jpg[/img] is not a valid Image.
Kdyz si vzpomeneme na puvodni smysl a strategicky cil ofenzivnich bombarderu, tak nam neunikne, ze puvodne to bylo proto, aby se snizila valecna produkce a snizila moralka nepritele. Druha priorita byla v tom, aby toto bombardovani nedovolilo vznik "zakopove" valky ve stylu WWI, ktera se mohla vest i proto, protoze byla neustale zasobovana z tyla nepritele. Situace v unoru 1945, ale nebyla nejaka nova, drive nepoznana situace. Nemecka obrana se hroutila, vychodni fronta byla pouhych 60km od Drazdan. Na druhe strane se amici vzpamatovavali z posledni protiofenzivy nemcu v Ardenach. Rozhodne ale nebyly naplneny predpoklady pro dalsi bombardovani a uz vubec ne pro bombardovani mesta preplneneho uprichliky z pochybneho duvodu, coby komunikacni uzel.
Osobne si myslim, ze to byl valecny vojensko-politicky akt - smerem ke Stalinovi. Nikoliv smerem k nemeckym lidem ci nacistum nebo Hitlerovi. Byla to demonstrace sily a moznosti zapadnich spojencu. Demonstrace, ktera mela pomoci posilit pozici pri/po jednani v Jalte.
Ale samotna sila tohoto naletu a zmar, ktery prisel vydesil i samotneho Churchilla, ktery zaradil okamzite zpatecku a to i proto, protoze vedel, ze konec valky v Evrope je opravdu blizko, Nemecko je na pokraji totalni porazky a bud do Berlina dorazi rusove nebo spojenci - coz se za pouhe tri mesice skutecne povedlo.
edit: Nehlede na to, ze neni zrovna dvakrat takticke vybombardovat do doby kamenne mesta, ktera nasledne mohou pomoci zabezpecit zdroje pro armadu "osvoboditelu"... Ale i to byl mozna duvod - zpomalit postup Rude armady a to i tim, ze kam prijdou, tam nic nebude, budou mit problem se zasobovani, to jim zpomali postup... kdo vi, co vsechno litalo v hlavach tehdejsich spojeneckych strategu.
Upravil/a Opitze dne 16-02-2006 09:00
Válka a korupce se nedá oddělit.
Dosažení kritické meze korupce téměř vždy vyvolá občanskou válku. A válka vyvolá ještě větší korupci. A tato korupce vyvolá další nestabilitu, která oslabí již tak oslabené demokratické instituce. Oslabí demokratickou kontrolu elit, kontrolu vlády, kontrolu státní autority. Války vedou armády a jejich generálové. A armády z podstaty nejsou demokratické instituce. Pro generály armád je válka požehnání. Kdo podporuje válku vedenou zkorumpovaným státem, podporuje jak samotnou korupci, tak v důsledku i úplné zničení demokracie a svobody v tomto státě.
Článek z moderovaného newsgroupu - soc.history.war.world-war-ii
Autor: Thomas Hamilton, jeho zdroje v prvním odstavci:
How and Why Japan Surrendered (long)
This is a brief account of how and why Japan surrendered. The best account of these events is found in Nihon no Ichiban Nagai Hi by the Pacific War Research Society. The Society was a group of 14 Japanese historians who spent years interviewing every Japanese survivor involved in any way with the decision, except Hirohito. Their book was published in 1965. It was translated into English and published by Kondansha with the title Japan's Longest Day [JLD]. This is still the authoritative book on the subject. This post is condensed from JLD. If you have read JLD, don't bother with this post. Otherwise, here are the Cliff notes.
Japan in the summer of 1945 was governed, in the name of the emperor, by the Supreme War Council or Big Six. The SWC consisted of representives of the Army, the Navy and the civilian government. This body ruled by consensus. That is the six would debate amoung themselves until they all agreed on a course of action which could be presented to Hirohito. The most powerful person on the SWC was the Army Minister. It had become a rule of Japanese politics that the Army Minister was chosen by the Army and no cabinet could exist without an Army Minister. This meant that the Army could veto any decision by having its Minister resign.
The issue on the table in late summer of 1945 was the surrender of Japan. The SWC could not, did not achieve consensus.
It is a remarkable fact about the crisis which overtook the SWC in August 1945 that no one changed their opinion. The SWC members who advocated immediate acceptance of the Potsdam declaration stayed pro-peace throughout. More amazingly, the SWC members who opposed surrender before Hiroshima, continued to oppose it right up till August 14.
SWC DOVES:
Foreign Minister Togo (the leader of the doves)
Prime Minister Admiral Suzuki (77 and very flaky)
Navy Minister Admiral Yonai
SWC HAWKS
Army Minister General Anami (the leader of the hawks)
Army Chief of Staff General Umezu
Navy Chief of Staff Admiral Toyoda
It is a curious fact that the Navy was so important, even though it only had a few destroyers left.
Since these six people were unable to agree to end the war, there were two other sources of authority which could possibly break the deadlock, although, since Japan was already at war, the hawks had no desire to break the deadlock.
THE ARMY
The Army was in physical control of the country and Tokyo. The Army had a tradition of murdering political opponents. Many middle level officers in the Army believed that the Army should murder all the doves and take control of the country. This would mean, in effect, kidnapping Hirohito. Many officers viewed this as preferable to surrender. Everyone believed that a surrender order would be followed by an immediate coup attempt and assasination spree.
THE EMPEROR
Hirohito strongly wanted peace. In principle, he could have ordered the Army to surrender at any time. Under the Meiji Constitution he was explicitly Commander and Chief. However, it was not clear that the Army would obey him. If he ordered the Army to surrender, a successful coup would leave him a prisoner. He knew he only had one shot. He would have to stake his position and the lives of his fellow doves on one attempt to bulldoze the Army. The question was, when to try it. Hirohito was not isolated, he had the help of many senior politicians. He had friends in the Army. It just wasn't clear that he had enough to ride out a coup.
DOVE arguments:
Everyone agreed on the importance of protecting the 'national polity'. Doves emphasized the importance of the Monarchy. They argued that immediate surrender to the US was the best way to preserve the Monarchy. Peace feelers to the US from doves had been broken off at hawks insistence, but not before the US had communicated to the doves that Japan could surrender and keep an emperor. The doves also didn't like the Russians and would have preferred ending the war before they occupied any of Japan. (Even though Japan was still at peace with Russia, indeed trying desperately to negotiate with Stalin, Japan could see the Russians deploying massive forces on the border. The Russian attack was not a big surprise.)
HAWK arguments:
The hawks accepted that the war, and empire, were gone. They believed that the US would allow Japan to retain its government structure and independence if it were clear that the price of insisting on occupation was too high. They advocated a guerilla war. They believed that even if the emperor were hiding in the mountains with a few soldiers, that was preferable to having the public humiliation of the emperor subordinated to foreigners.
However, the hawks didn't think it would come to that. After all, all they wanted was a little area around Tokyo where the emperor and his soldiers could wave the flag unmolested. Was this too much to ask in exchange for thousands of US lives? The hawks thought US diplomatic concessions would be coming.
The hawks also thought the Soviets would help. They could pressure the US directly, although that was unlikely. More usefully, the Soviets could overrun Manchuria and Korea, scaring the US into coming to terms.
However, the hawks main hope was for a US invasion. Until the US invaded, Japan had no good way to kill Americans. However, if the US fought Japan's 2 million man home army in Japan's rugged terrain, Japan would kill plenty of Americans.
POTSDAM PROCLAMATION:
The July 26 PP explicitly called for the "unconditional surrender of the Japanese Armed Forces". The cabinet correctly interpreted this as saying that the monarchy would not be eliminated. The foreign office pressed for immediate acceptance. The Army was unmoved. The SWC reached a consensus to do and say nothing. (This was there most common approach to all problems). Unfortunately, PM Suzuki said to reporters that the cabinet would 'mokusatsu' the PP. This harsh language, which was a slip from a well-meaning but senile dove, infuriated Togo because he knew it would get a bad reaction from the US. How bad, he couldn't imagine.
HIROSHIMA
Hiroshima was bombed on Aug 6. Nothing happened in Tokyo on the 6th or 7th. On Aug 8, Hirohito informed PM Suzuki that the war must be ended immediately. Suzuki was instructed to call an immediate SWC meeting for that purpose, "but the meeting had to be postponed because one of the members was unavoidably detained by 'more pressing business' elsewhere." [I, also, find this incredible, so I just quoted what JLD says]
RUSSIA
Russia declared war the afternoon of the 8th.
AUGUST 9
The doves woke up early this Thursday. Furious about the meeting that had been blown off, leading to Russian entry, Togo et al. managed to get an SWC meeting going by 10:30 AM. Immediately, the SWC split into its two familiar factions and started going over the familiar arguments. Halfway through the meeting a message arrived saying that Nagasaki had been bombed at 11:00 that morning. This changed no opinions. The SWC meeting broke up at 1:00 PM with no decision having been made.
That afternoon the arguments were repeated in a full cabinet meeting lasting from 2:30 to 10:00 PM. The Home Minister explicitly predicted that a coup would likely happen if the government ordered surrender. The meeting had no result.
Suzuki then, after consultation with Hirohito, called a SWC meeting for 11:50 PM, to be held in the presence of the emperor, an unprecedented, although perfectly legal, procedure.
AUGUST 10
For two hours the SWC went over the same arguments it had been arguing non-stop since mid-morning the day before. At 2:00 AM Suzuki turned to Hirohito, saying "your decision is requested". Hirohito said he supported Togo. He then left the room.
Suzuki then convened a cabinet meeting to prepare the formal note of surrender. By 4:00 AM the note had been approved by the cabinet and sent to the Foreign Office for translation and transmission. The FO had one last trick. The cabinet had demanded that the US respect "the powers of His Majesty". The FO translated that to English reading "the prerogatives of His Majesty." Since few hawks spoke English, they got away with it.
Anami returned to the Army Ministry where he addressed senior personnel and explained the developments. A young officer demanded, "Is the Army Minister actually considering surrender?" Anami silenced the officer by smashing the table with his swagger stick. However, the young officers could still hope that the Allies would reject the note and a coup would be unnecessary.
The US delivered a massive bombing raid on Tokyo.
AUGUST 11
In Tokyo the leaders waited for the US reply. Anami made a belligerent public proclamation. Young officers began drawing up lists of doves to be killed.
AUGUST 12
The Byrnes reply came at 00:45. The FO diplomatically mistranslated it as well, substituting "controlled by" for Byrnes' "subject to" in the crucial phrase describing the Hirohito's relation with MacArthur.
This was the signal to start the same arguments all over again. There was now the added edge that the coup planning was in full process. Anami hoped to use the threat of the coup to prevent acceptance of the Byrnes note, but he also wanted to make sure there was no actual coup.
AUGUST 14
The Allies dropped leaflets describing the exchange of notes. This terrified the government. They were sure this would lead to a coup. So by 10:00 AM the SWC and cabinet were assembled for an Imperial Conference down in Hirohito's bunker. Hirohito announced his decision to accept the Byrnes note. He asked the cabinet to prepare an appropriate rescript for him to read to the nation.
That afternoon Hirohito recorded the rescript
Anami forced the top Army officers to sign a statement of loyalty. Anami was still consorting with the coup planners but Umezu definitely decided he was against a coup.
That night Anami went to his house and committed sepukku.
The coup began with junior officers seizing the Imperial Guards Division and the Imperial Palace. General Mori, commander of the Guards, was murdered. Meanwhile, a series of assasinations was attempted. PM Suzuki barely got out of his house alive before soldiers came, searched it, and burned it in frustration. He went into hiding at a friend's house.
AUGUST 15
Although the rebels had held the palace all night, the coup ran out of steam in the morning. General Tanaka of the Eastern District Army showed up at the palace. Hirohito and his hosehold were safe. Most of the plotters killed themselves.
At 12 noon, Hirohitos voice read the rescript ending the war on NHK.
(doplněno mnou) To Our good and loyal subjects: After pondering deeply the general trends of the world and the actual conditions obtaining to Our Empire today, We have decided to effect a settlement of the present situation by resorting to an extraordinary measure.
We have ordered Our Government to communicate to the Governments of the United States, Great Britain, China and the Soviet Union that Our Empire accepts the provisions of their Joint Declaration.
To strive for the common prosperity and happiness of all nations as well as the security and well-being of Our Subjects is the solemn obligation which has been handed down by Our Imperial Ancestors, and which we lay close to heart. Indeed, We declared war on America and Britain out of Our sincere desire to ensure Japan's self-preservation and the stabilization of East Asia, it being far from Our thought either to infringe upon the sovereignty of other nations or to embark upon territorial aggrandisement. But now the war has lasted for nearly four years. Despite the best that has been done by everyone -- the gallant fighting of the military and naval forces, the diligence and assiduity of Our servants of the State and the devoted service of Our one hundred million people, the war situation has developed not necessarily to Japan's advantage, while the general trends of the world have all turned against her interest. Moreover, the enemy has begun to employ a new and most cruel bomb, the power of which to damage is indeed incalculable, taking the toll of many innocent lives. Should We continue to fight, it would not only result in an ultimate collapse and obliteration of the Japanese nation, but also it would lead to the total extinction of human civilization. Such being the case, how are We to save the millions of Our subjects; or to atone Ourselves before the hallowed spirits of Our Imperial Ancestors? This is the reason why We have ordered the Acceptance of the provisions of the Joint Declaration of the Powers.
We cannot but express the deepest sense of regret to our Allied nations of East Asia, who have consistently co-operated with the Empire towards the emancipation of East Asia. The thought of those officers and men as well as others who have fallen in the fields of battle, those who died at their posts of duty, or those who met with untimely death and all their bereaved families, pains Our heart day and night. The welfare of the wounded and the war sufferers, and of those who have lost their homes and livelihood, are the objects of Our profound solicitude. The hardships and sufferings to which Our nation is to be subjected hereafter will certainly be great. We are keenly aware of the inmost feelings of all ye, Our subjects. However, it is according to the dictate of time and fate that We have resolved to pave the way for a grand peace for all the generations to come by enduring the unendurable and suffering what is insufferable.
Having been able to safeguard and maintain the structure of the Imperial State, We are always with ye, Our good and loyal subjects, relying upon your sincerity and integrity. Beware most strictly of any outbursts of emotion which may engender needless complications, or any fraternal contention and strife which may create confusion, lead ye astray and cause ye to lose the confidence of the world. Let the entire nation continue as one family from generation to generation, ever firm in its faith of the imperishableness of its divine land, and mindful of its heavy responsibilities, and the long road before it. Unite your total strength to be devoted to the construction for the future. Cultivate the ways of rectitude; foster nobility of spirit; and work with resolution so as ye may enhance the innate glory of the Imperial State and keep pace with the progress of the world.
14th day of the 8th month of the 20th year of Showa."
Although sporadic mutinies contined for a few days, the situation was stable when the US arrived. General Umezu signed on the Missouri.
Sami Japonští historici tedy uvádějí, že podmínky byly známy a že údajné odstranění Císaře byla pouze výmluva jestřábu v kabinetu pro pokračování války.
Finální rozhodnutí o přijetí podmínek tedy provedl sám císař, dle japonských historiků dobře informovaný o útocích atomovými zbraněmi.
Upravil/a WT_Schmouddle dne 16-02-2006 09:32
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
)
