aalf napsal:
Jj, takoví jsou nejhorší... Jak čovek nemá nadhled... buď ublíží sobě nebo někomu druhému, nebo, v nejhorším případě, všem...
hmm som nepochopil, bol vo vojne, myslis ze je mozne byt vo vojen nad vecou, mat prehlad? ja si to teda predstavit neviem, ides tam a vies ze pokial nezbaijes ty budes zabity. Musis strielat na niekoho kto je ako ty, v tvojom veku, doma ho caka baba, mozno zena s deckami. ten chalan na ktoreho strielas ti v podstate nic neurobil len dostal rozkaz tak ako ty.....vojna je horsia ako peklo(do peka idu ti co si to zasluzia, za svoje ciny. vo vojne si to odseru ti nevinni.) mozno preto mal z toho take stavy ake mal......
Pokud mi je známo měl tyto stavy již dlouho před vojnou.
Ve válce jsem měl tu čest se pos**t strachy i já, v Kongu (v tom co furt mění jména ) ale mamince jsem psal že je tam furt hic, mizerné jídlo a všude hmyz. O zabíjení, smrti a podobných věcech ne. To jsme myslel tím nadhledem.
Mezi kamarády jsme na takové věci samozřejmě mysleli i o nich mluvili, ale nikoho kdo by tím skutečně zatěžoval své doma jsme tam pokud vím neměli.
Člověk který ztratí pocit strachu je především nebezpečný svým kamarádům, teprve potom sám sobě. Zeptej se Japonců, jak se jim "božský vítr" vyplatil. Na konci války měli plná letiště letadel a neměl je kdo sedlat.
Čili shrnuto - pokud to vypadá jako že urážím Exuperyho tak to se omlouvám, takto to nebylo myšleno. Pokud to vypadá že bych ho nechtěl mít v jednotce, tak to je fakt.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
no, dle mého si stačí přečíst jeho poslední dopis, a pak se hnedle o kus lépe, z těchto možností vybírá
A tento je prosím k přečtení kde?
A.S.E. Válečné zápisy:
Dopis adresátu X 30. červenec 1944
….čtyřikrát jsem při letu málem zahynul. Ale je mi to strašně lhostejné.
Továrna na nenávist, na neúctu, které říkají obrození….., na to já kašlu. … Otravuji je, Jsem zcela vystaven nebezpečí boje, nasazuji svou kůži, jak je to možné. Mé úmysly jsou naprosto čestné. Onehdá mě překvapily stíhačky. Jen stěží jsem jim unikl. Připadalo mi to docela blahodárné. Ne z nějakého sportovního nebo válečného opojení. To nepociťuji. Ale protože nic nechápu, naprosto nic, chápu jen kvalitu podstaty. Jejich fráze se mi protivý. Ejich směšný patos mě otravuje. A jejich ctnosti vůbec nerozumím. ….
Ctností je uchránit duchovní dědictví Francie tím, že zůstaneme ředitelem knihovny v Carpentras. Ctností je létat v nechráněném letadle. Učit děti číst. Přijmout smrt jako prostý tesař. Oni představují svou zemi…. Já ne. Já k té zemi patřím.
Ubohá země! …..
Poštovní sektor 99027
Jak to přepisuji všiml jsem si že předchozí dopis matce je datován 30-31. července.
Nic méně na konci dopisu je toto:
„Budu-li sestřelen, nebudu litovat vůbec ničeho. Budoucí mraveniště mě děsí. A nenávidím ten jejich život robotů…….“
Nic méně je potřeba tu korespondenci přečíst celou, pokud si má člověk udělat názor.
Ahoj, jak bych si s vámi mohl zalétat? Kdy, kde a jak?
Létal jsem BOS solo a ted si na TAW trosku osvojil i engine mgmt a navigaci jen podle mapy. Sám ale nemám šanci. Létám za spojence.
Ahoj,
Po půlce života jsem si vzpoměl na svoje létání. Bohužel si pamatuji už jen starý Il-2 1946. Co se tedy teď létá poraďte mi kde bych objevil staré veterány.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
) ale mamince jsem psal že je tam furt hic, mizerné jídlo a všude hmyz. O zabíjení, smrti a podobných věcech ne. To jsme myslel tím nadhledem.
poraďte mi kde bych objevil staré veterány.