Líbilo se mi to moc. Bylo to sice takový pararealistický až surrealistický, ale alespoň pro mě to bylo takový živý, osobní.
Erste Einsatz:
Nejdříve strašná nervozita jestli se vůbec připojím. Nemohl jsem se dostat na lioní team speak, pořád to házelo nějakou chybovou hlášku, ale podařilo se. Vlastní Il taky trochu stávkoval s neustálým please wait, přitom Poti i Panek už zahřívali motory a mechanici jim dolešťovali skla u kabin. Když se připojení zdařilo, již oba kroužili nad letištěm. Safra, nechci jim to přece zkazit, a co když na nás nepočkaj AI štuky? Rozjezd po dráze s SC 1000 a rychle do formace, dobře tak rychle ne. Ale nakonec jsem je dotáhnul. Ostatní štuky nad námi přeletěli a postupně odzoomovali kamsi do prostor kanálu. Copak to je? Asi nějakej lepší oddíl. Pod přesným vedením Potiho letíme ve výšce 3000m nach Dover, cestou nás potkávají dvě Bf 109, avšak zase kamsi mizí. Přílet nad Dover a identifikace radaru, ze kterého toho zbylo je málo. Rozhodujeme se, kam to tedy nasypat. Nabízí se přístav v Doveru. Po zásahu našich SC1000 se mění na ruiny a už z něj asi nic nikam neodjede. Opět srovnání formace a návrat. Přerušeno restartem mapy, škoda.
Zweite Einsatz:
Po diskuzi na historické téma - vztah Bitvy o Británii, Ju 87 a SC 1000 nakládáme SC250 a 4x50kg bomby. Bezproblémový spořádaný start a čekaní na rendez vous se AI štukami, jako posledně se nad námi přehnali a vzdalovali se do pryč (i s SC 1000) Je nádherné počasí a daří se držet pěknou, relativně těsnou formaci. Všichni sice trochu lagujeme - jemně kmitáme, ale je to snesitelné a na funkci to nemá vliv. Cestou zažíná být rušno, svítící trasírky před námi nevěští nic dobrého. Najednou se však ozve Achtung Spitfire!!! Střelci po něm vyšlou několik pozdravů. Pánek má o situaci lepší přehled, a popisuje situaci, já si jen matně vzpomínám, že se do něho pustila naše eskorta a musel nás nechat. Blížíme se znovu k Doveru a radar opět vypadá úspěšně zbořen. Tak jak? Nedaleko je letiště Hawkinge s kvílením na něj padáme a odhazujeme náklad. Bořím nějaké hangáry a připisuje se mi zničení flaku. Snažíme se opět setkat nízko nad vodami kanálu, ale co to? Pánek hlásí stíhačku za ocasem a inkasuje. Zpomalujeme, ať nás dožene. Kouří a za zadkem střílející spitfire. Poti a já jdem za něj, přes něj, jak to jde. Střílíme. A spitfire se zapichuje do vod kanálu. Uff. Kolem prolétává Bf 109. Řadíme se do formace za poškozený stroj a diskutujeme co dál. Pánek hlásí únik paliva a poškozené řízení. Snažíme se doletět s ním co nejdále. Odhadem 5km před francouzským pobřežím mu definitivně ztichne motor a pilot i střelec úspěšně opuštějí stroj na padáku. Rozbíhá se záchranná operace. Poti se mnou letí domů. Přistáváme, první jde Poti. Proboha! do cesty se mu připletl jeden z hangárů a přicházíme o velitele. Sedám a dávám pozor na hangáry. Jak ale funguje to RRR? Trochu zvláštně, přezbrojení trvá dlouho, taky se musí něco poopravit. Mezitím je na letiště dopraven i Pánek a opět usedá té pýchy Luftwaffe. Měl bych být přezbrojen, ale pod letadlem nejsou vidět bomby, nevidím je ani já, ani Pánek. Na letišti jsem snad půl hodiny a pod érem nic, ale co už, startujeme.
Dritte Einsatz:
Ve formavi s Pánkem přelétáváme pobřeží a civíme, jestli někoho nepotkáme. Uvažujeme o He 111, přece by měly letět někde kolem.
Nakonec až do Anglie nikoho nepotkáváme, jen v dálce jsou vidět trasírky střel. A kam to shodíme? Dáme Hawkinge, už jsme tam byli, tam to známe. Z asi čtyř kilometrů se střemhlav řítíme na zbylé hangáry Hawkinge. Pánek první, já za ním, odhoz. Na dopad už nekoukám, jen neztratit vedoucího. Ale co to, na letišti jsou letadla a startují. Na přemýšlení není čas. Angriff. Pánek ničí jednoho hurricana palbou palubních zbraní. Já postřeluji Hurricane NN - Y, tuším. Vidím pilota v otevřené kabině, snažím se mířit na motor. Prolétám nad ním, asi jsem mu nic moc neudělal. Otočit a znovu. Prásk! Chybí půl letadla, rychle ven. Věčnost. Jsem venku a otevírá se padák, ale co ta výška. Vyjde to? Nevyšlo, padák pád hodně zpomalil, ale paňáca leží na zemi bez hnutí...
Moc děkuji VGR_Lekkovi za hezký zážitek, pro mě to ztracený čas určitě nebyl. Příště zas moc rád poletím. Největší mé díky patří Potimu a Pánkovi, díky kluci za trpělivost, polet a spolupráce s Vámi byla velká radost, díky.
Náš roj (volací znak Lemon, složení Gringo, Rennee, Mrtvola) neměl za celou dobu nejmenší komplikaci.Když teda odmyslím Mrtvolovu smrt při startu po prvním rearmingu, díky níž jsme zůstali s Rennem jen dva.
První kontakt na který nás navedl Ringdown byla formace čtyř štuk, která byla zmasakrována během jedný minuty.
Pak jsme byli s Rennem převeleni nad dover, kde jsme se dostali do souboje se čtyřmi BF-109.Já jedno poslal dolů hned při prvním průletu, Renné hnal k zemi druhé, když nám vpadla do zad druhá dvojka.Tak jsme to zabalili a zmizeli v mracích.
Po nastoupání do operační výšky jsme se vrátili na místo boje, kde jsme potkali osamělé BF, kterému Renné pustil olej a němec začal zdrhat nízko k Francii aby se mohl vybrečet, že zase nic nesestřelil
Když nám začal radar u Doveru (volací znak Castle) hlásit přílet velké formace němců směřující nad Dover tak jsme akorát sedali kvůli doplnění paliva.
Ale jinak se dá říct, že jsme měli co dělat po celou dobu mise.
Anglická komunikace tomu dávala neskutečnou atmosféru.Jen je mi líto, že modrá strana si to podle výpovědí tolik neužila.Ono vvůbec to asi měli Reds lepší, když se nad jejich střežený prostor valily německé letouny ze všech stran.(Ať už Ai, či s živými piloty).
Nemyslím si ale, že z toho může někdo vinit Lekka, protože specka byla postavená dobře a když už se Blues dostali nad Anglii a zrovna nikoho nepotkali, nebyla to podle mě zas až tak chyba tvůrce, ale prostě to vyplynulo ze situace, kdy se buď přezbrojovalo, nebo byli stíhači v kritickou dobu zaneprázdněni jinde.
To je můj názor, ale možná, že kdybych letěl za modráky viděl bych to jinak, nevím...
A k tomu restartu, nevim co vede tvůrce k restartu, po 40minutách když jsou naše bombardéry prakticky nad anglií, pět minut od cíle. A druhá skupina už po bombardování. Myslel jsem že na přezkoušení je určen čas před misí,. Těch 10-15min co to beží. Pokud něco selhává, tak restart 10-15minut po začátku mise je únosný, ale ozvat se po půl hodině...
mno Lekk nekolik minut po startu navrhoval restart kvuli problemum s mapou a ze strany modrych se ozyvalo jen a pouze NE ... to byl mimo jine taky duvod proc jsem ja neletel bo jsem se rodil na letisti bez letadla a asi napul potopenej do textury
310_Gringo napsal:
Nemyslím si ale, že z toho může někdo vinit Lekka, protože specka byla postavená dobře a když už se Blues dostali nad Anglii a zrovna nikoho nepotkali, nebyla to podle mě zas až tak chyba tvůrce, ale prostě to vyplynulo ze situace, kdy se buď přezbrojovalo, nebo byli stíhači v kritickou dobu zaneprázdněni jinde.
To je můj názor, ale možná, že kdybych letěl za modráky viděl bych to jinak, nevím...
Lekk prakticky úplně ignoroval poznámky z minula (z letu ve sračkách nad severní Francií). Časování bylo provedeno tak, že ve chvíli, kdy jsme nahazovali motory a začínali jsme sotva pojíždět k nějaké dráze, tak nám už nad hlavou proletěla letadla, která jsme měli krýt. AI letadla letěla celkem rychle - vzhledem k tomu, že Lekk asi neočekával, že snad budeme chtít dokonce stoupat, nebo nedejbože letět ve formaci a ne roztroušeni, tak tam nedal žádný prostor. Řka, že SÁM to vyzkoušel asi 10x. To je v podstatě úplnej výsměch a ukázka naprostého nezvládnutí plánování pro modrou stranu.
Druhá extrémní bota bylo nepřeměření časů v druhé fázi mise (měli jsme krýt dva nálety). Vzhledem k tomu, že i druhý nálet byl složen z AI, tak se blbě domýšlí, jestli je tam nějaký posun. V důsledku jsme na místo setkání přiletěli asi o 12 minut dříve, než jsme měli. Škoda, že Heinkely byly už 5 minut vorbei. V tomhle směru jsme měli víc štěstí, než rozumu - naše formace Heinkelů se shodou okolností zamíchala do druhé formace Heinkelů, u které byl Wolke a navedl nás. Nálet samotný proběhl stejně jako dva předchozí, bez účasti RAF.
Jsme rádi, že se RAF bavila anglicky a že si užívala odrážení AI náletů, které často ani nemohly být kryté kvůli mizerné přípravě specky. My už se bavili o něco méně.
Restart po 45 minutách byl poněkud trapný. Věděli jsme, že za 3 minuty po startu mapy nám nad hlavou přeletí Stuky a že části pilotů se teprve bude loadovat mapa. Věděli jsme, že je nedoženeme a věděli jsme také, že ani RAF nebude nejspíše zkoušet je sestřelit. Všichni modří, se kterými jsem byl v tu chvíli v kontaktu to brali jako malý výsměch a zlikvidování do té doby řekněme sice rozpačitých, ale stále dojmů.
Konec, šmitec, Schluss. V nejbližší specce se posuneme do roku 1942. A předpokládám, že by se mohla líbit obecně o dost více. Jsem o tom celkem přesvědčený.
A k tomu restartu, nevim co vede tvůrce k restartu, po 40minutách když jsou naše bombardéry prakticky nad anglií, pět minut od cíle. A druhá skupina už po bombardování. Myslel jsem že na přezkoušení je určen čas před misí,. Těch 10-15min co to beží. Pokud něco selhává, tak restart 10-15minut po začátku mise je únosný, ale ozvat se po půl hodině...
mno Lekk nekolik minut po startu navrhoval restart kvuli problemum s mapou a ze strany modrych se ozyvalo jen a pouze NE ... to byl mimo jine taky duvod proc jsem ja neletel bo jsem se rodil na letisti bez letadla a asi napul potopenej do textury
Tak to restartoval bez souhlasu modrých o půl hoďky později. Super
V tu chvíli byla akce asi tak za vteřinu 12 před bojkotem z modré strany. Když už potřebuje z technických důvodů restartovat, ať přijde na modrý TS a vysvětlí situaci. A ne ať se trapně zeptá bez udání rozumného důvodu a po zamítavé odpovědi to restartuje stejně.
Táááák, první let byl vypnut asi po 45minutách, takže nic akorát jsme nastoupali do operační vejšky a doletěli do půlky kanálu.
Po restartu nás startovalo jenom pět, a začal vyhlídkovej let v nízký vejšce na trase LeMans-Le Havre-Lympne, na který nás vyrušila jedna flaková loď, a jeden nebo dva hariky. Ve 23:00 musím letu ukončit v půlce kanálu mezi Dovrem a Calais s netknutým letadlem (akorát se mi boblil spodní střelec z tý nízký vejšky)
Chtěl bych poděkovat Kurtisovi za parádní navigaci
PS: Lekku nešlo by příště odstartovat akci tak o 30-60min dříve??
Prošel jsem si znova nastavení stuk a vyšlo mi jediné - ZUTI přemapovává rychlosti - všude bylo 300km/h. což se asi projevilo na následném načasování.
Takže to znamená, že se musí každý waypoint namapovat ručně co se týče rychlosti. Takže stuky dostanou 250km/h (případně méně pokud doporučíte) a posuneme jim starty na zem z letišt kde budou i skuteční piloti - odložený start o 15 minut. Víc asi neuděláme, protože čekat 30-60 minut aby se narodili bombři jenom proto aby se LW domluvili na skinech - ačkoliv se letělo na default je nesmysl. Ze stuka letí s jednou tickou rychlejc než se dvěma 50tkama je jasná olegovina/modovina, kterou vidim poprvé.
Starty časově odstupnuju - aby ste se mohli chytit když vám nevýjde zychycení prvního startu. nicméně tímto přicházíme o hlavní sílu MDS a to je možnost načasovat útok na ruzných místech najednou - což byl hlavní cíl této specky.
Stuky totiž měly obranu zahltit -což se i díky rozložení po celém pobřeží podařilo - a byly spotřební zboží. Hlavní úkoly byly pro Heinkly, které jsem ale vlastně vubec nezaregistroval v letu...kdy vlastně našich 6 živých HE111 odstartovalo? zároven nešlo posunout start druhé vlny, jelikož se nestihnete vrátit a dozbrojit. Ze to i u LW fungovalo u těch co se správně synchronizovali je vidět i z vašich komentářů.
Zkrátime Refly time na 10 minut. RRR by mělo zustat stejné - protože výměna motoru prostě trvá dlouho. paradoxně někdo měl RRR za 120 sec...takže tam se nedá moc dělat...a vypínat to nechci - je to dost podstatný prvek poletu.
Takže aby si to i LW mohli správně užít mužeme si dát opakování - stejná mapa a cíle podle času hostitele. AMPe kdy bys měl čas příští týden? Upravil/a Lekk dne 06-02-2010 12:12
Mikes napsal:
... nad angl. pobřežím a čučeli ze 6000 dolů.Konečně se objevil podezřelý bodík....
imho Pagy, tak jak to mělo být. Naše rozkazy zněly max. výška 5000m pro všechny(Red&Blue). Zdálo se to divné, ale ptal jsem se několikrát. Se pak nedivím, že na nás padaj hurri s rychlostí dosahující destrukci křídla:-D.
Naše Befka měla na setkání s našimi bombry času dost... Horší to bylo s podvozkem při dosedání na naše polní letiště se svahem napříč uprostřed .
Akce zajímavá, sice jsem nic netrefil, ale pár šancí bylo...rád si to dám znovu.
FK_TozziFan napsal:
Naše rozkazy zněly max. výška 5000m pro všechny(Red&Blue).
Je-li pravda, že strop byl pro obě strany 5000, chci se zeptat jak je možné, že i Harika, který padal za mě, poslal Jurij Gagarin? Neříkám, že já osobně jsem výšku neporušil, ano, ale nejvíc o nějakých 500 m , protože to befko je v pěti ve svých nejlepších letech, tj. nebylo to cílené, ale pakliže se někdo dostane do šesti a více, je to na pováženou.
Upravil/a 1stCL_Wolke dne 06-02-2010 12:38
Časování bylo provedeno tak, že ve chvíli, kdy jsme nahazovali motory a začínali jsme sotva pojíždět k nějaké dráze, tak nám už nad hlavou proletěla letadla, která jsme měli krýt. AI letadla letěla celkem rychle
Jo tak to jsem nevěděl..je pravda že AIčka tam letěla jak na porážku.V tom případě vás chápu.
Prošel jsem si znova nastavení stuk a vyšlo mi jediné - ZUTI přemapovává rychlosti - všude bylo 300km/h. což se asi projevilo na následném načasování.
Takže to znamená, že se musí každý waypoint namapovat ručně co se týče rychlosti
Jo jo Lekku, s tím už jsem se taky setkal při tvorbě misí.
Rychlost zadaná letounu platí jen po první otočný bod.Pak tam skočí zase default.
Tudíž to chce po každé změně krurzu oprvit rychlost.U lodí to samý
Upravil/a 310_Gringo dne 06-02-2010 12:53
Pánové, za prvé bych se omluvil, že jsem odběhl bez rozloučení. Čekaly mne nějaké chlastací povinnosti, na které jsem nakonec přišel o dvě hodiny později, ale stálo to za to! I když jsem ve Walrusu vylovil akorát Mika 3 m od pláže. I když jsem potom jako náhradník za odevšíhovše pilota skončil po padnutí mapy pár sekund před střelbou. Velký dík Lekkovi za všechnu práci, mělo to atmosféru a samozřejmě i dík Tankovi, který mu sekundoval. Doufám, že brzo na viděnou na nějaké další kratochvíli.
To s tím opakováním nezní špatně..aspoň si LW pořádně domluví s piloty štuk aby neuletěly svému coveru..
Jo aha, ona LW po včerejšku už žádné štuky vlastně nemá..
Jinak za mě podobné dojmy jako většina pilotů RAF..bavil jsem se a tu atmosféru jen tak nezapomenu..dojem mi kazil ten začátek kde trochu nebyla zvládnuta příprava TS a v kombinaci s tím že LW nasadily po přeletu prvního Waypointu vražedné tempo(díky MODum, Lekka z toho fakt vynechte), tak to nakonec dopadlo tak jak dopadlo..nejdřív restart, bez kterého by šlo celé RDR vektorování do hajzlu úplně a pak už zmíněné časové posuny a rozhození plánů LW..
A taky ten RRR mód,který si pravděpodobně vybíral nahodile komu dá kompletní doplnění paliva/střeliva za několik minut a nebo v mém případě 20 minut..
Info o letu:
Byl jsem součástí Flightu A(volaci kod King 4) šesti Hurricanu jako velitel druhé trojice(já-Mik-Majkl) pod velením flight leadera Crowleyho, kterému dělali wingmany Stanlee a Liboch..
Na konci mise jsme měli jednoho pilota KIA(Liboch dostal PK na zemi při útoku stuk), přišli jsme asi o 5 strojů ale piloti se vždy dokázali zachránit a po požadovaném čase se vrátit opět do boje..
Za celou akci si Flight A může do deníčku zapsat:
8x Ju87 sestřeleno(všechno AI)
1x He111 sestřelen(LWolf)
1x He111 poškozen a pravděpodobně doletěl domů(ZVP_Jirka)
1x He111 sestřelen ve spolupráci se Spitfiry(AI)
několik dalších He111 poškozeno při posledním náletu než mise skončila (všechny pravděpodobně AI)
Díky Lekkovi, klukům od nás za spolupráci, všem zúčastněným a jsem pro opakování..
Příště to bude zase o chlup lepší..
Jenom bych se chtěl zeptat, jestli likvidací radaru Dover byla nějak omezena nebo vyřazena funkce návodčího. Radar byl v troskách, když jsme nad ním letěli a už jsme ho proto ani nebombardovali a tak fungoval, nefungoval? Resp. jestli fungoval i po bombardování dal se vůbec nějak návodčí z Doveru vyřadit z provozu?
jirik napsal:
Jenom bych se chtěl zeptat, jestli likvidací radaru Dover byla nějak omezena nebo vyřazena funkce návodčího. Radar byl v troskách, když jsme nad ním letěli a už jsme ho proto ani nebombardovali a tak fungoval, nefungoval? Resp. jestli fungoval i po bombardování dal se vůbec nějak návodčí z Doveru vyřadit z provozu?
pokud se podivate na rozložení radarů podél pobřeží tak uvidíte že radar DOVER a VENTOR pokrývali dvojnásobnou vzdálenost nežli zbytek záložních, kteří je však zastupovali..to jsou ty malé kroužky v rozkazech. Ve skutečnosti to vypadalo tak, že po uspěšném dvojitém utoku na DOVER se Tankovi rázem setmělo o 40 km poloměru a rázem viděl era teprve přelítavající pobřeží u Calais - předtim viděl až na vaše nejsevernější letiska.
Takže ano..pokud byste zautočili i na ty ostatní radary v oblasti uděláte si kompletní okno. Ale to jsem na začátku říkal. Nicméně co přesně na radaru bombardovat zatím vaše rozvědka nezjistila.
Připomínám, že se jedná o objekt 82, který je potřeba zasáhnout a je vždy umístěn přímo na základně radaru...no a pokud si dáte manší bomby tak ta úspěšnost zásahu muže klesnout.
Pokud chcete mužete si při opakování dát pruzkumný let na nalezení všech náhradních radarů v oblasti - alespon budete mít čas si porovnat bombry.
Prosím komentář at to mužu nastavit.Upravil/a Lekk dne 06-02-2010 14:52
Po přečtení reportů od několika našich pilotů u nás na foru jsem dospěl k závěru, že jsem udělal velice dobře s těmi 50tinami Sice mi je ještě teď zle, ale akce narozdíl od této BoBky perfektní
Nicméně Lekku nevěš hlavu, holt né vše se vydaří vždy tak jak se očekává, těším se na příští specky!
FK_TozziFan napsal:
Naše rozkazy zněly max. výška 5000m pro všechny(Red&Blue).
Je-li pravda, že strop byl pro obě strany 5000, chci se zeptat jak je možné, že i Harika, který padal za mě, poslal Jurij Gagarin? Neříkám, že já osobně jsem výšku neporušil, ano, ale nejvíc o nějakých 500 m , protože to befko je v pěti ve svých nejlepších letech, tj. nebylo to cílené, ale pakliže se někdo dostane do šesti a více, je to na pováženou.
Nikoliv ... žádný limit výšky nebyl nařízen. Jediné s čím se operovalo byl dosah radaru 5000m, což byl strop pro navádění radarem a Pagyho jsem poprosil o plus minus dodržení, ale rozhodně to nebyl přímý rozkaz. Takže ano mohli jste letět až do vesmíru a zrovna tak RAF, ale pokud chtěli navéct na cíle museli být v měřitelné výšce - šlo hlavně o to, že nám tady chybí výškové zaměření, proto se zvolila střední náletová výška - tj. 3000-5000 pro AI. Kdo je chtěl kontaktovat musel do této hladiny. Připomínám, že ani Tank nevěděl výšky náletů AI... a já jsem se snažil je také nevědět.
mezi náma..nejradši bych tuhle misi někomu předal at si ji dodělá sám, páč jsem si to chtěl vždycky zaletět a nesedět na zemi jako radar
No nic..17. srpen 1940 skončil - ted je na řadě 18. srpen 1940...a situace je stále stejná Anglie stále odolává!Upravil/a Lekk dne 06-02-2010 15:06
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
Ale nakonec jsem je dotáhnul. Ostatní štuky nad námi přeletěli a postupně odzoomovali kamsi do prostor kanálu. Copak to je? Asi nějakej lepší oddíl. Pod přesným vedením Potiho letíme ve výšce 3000m nach Dover, cestou nás potkávají dvě Bf 109, avšak zase kamsi mizí. Přílet nad Dover a identifikace radaru, ze kterého toho zbylo je málo. Rozhodujeme se, kam to tedy nasypat. Nabízí se přístav v Doveru. Po zásahu našich SC1000 se mění na ruiny a už z něj asi nic nikam neodjede. Opět srovnání formace a návrat. Přerušeno restartem mapy, škoda.
) Je nádherné počasí a daří se držet pěknou, relativně těsnou formaci. Všichni sice trochu lagujeme - jemně kmitáme, ale je to snesitelné a na funkci to nemá vliv. Cestou zažíná být rušno, svítící trasírky před námi nevěští nic dobrého. Najednou se však ozve Achtung Spitfire!!! Střelci po něm vyšlou několik pozdravů. Pánek má o situaci lepší přehled, a popisuje situaci, já si jen matně vzpomínám, že se do něho pustila naše eskorta a musel nás nechat. Blížíme se znovu k Doveru a radar opět vypadá úspěšně zbořen. Tak jak? Nedaleko je letiště Hawkinge s kvílením na něj padáme a odhazujeme náklad. Bořím nějaké hangáry a připisuje se mi zničení flaku. Snažíme se opět setkat nízko nad vodami kanálu, ale co to? Pánek hlásí stíhačku za ocasem a inkasuje. Zpomalujeme, ať nás dožene. Kouří a za zadkem střílející spitfire. Poti a já jdem za něj, přes něj, jak to jde. Střílíme. A spitfire se zapichuje do vod kanálu. Uff. Kolem prolétává Bf 109. Řadíme se do formace za poškozený stroj a diskutujeme co dál. Pánek hlásí únik paliva a poškozené řízení. Snažíme se doletět s ním co nejdále. Odhadem 5km před francouzským pobřežím mu definitivně ztichne motor a pilot i střelec úspěšně opuštějí stroj na padáku. Rozbíhá se záchranná operace. Poti se mnou letí domů. Přistáváme, první jde Poti. Proboha! do cesty se mu připletl jeden z hangárů a přicházíme o velitele.
Sedám a dávám pozor na hangáry. Jak ale funguje to RRR? Trochu zvláštně, přezbrojení trvá dlouho, taky se musí něco poopravit. Mezitím je na letiště dopraven i Pánek a opět usedá té pýchy Luftwaffe. Měl bych být přezbrojen, ale pod letadlem nejsou vidět bomby, nevidím je ani já, ani Pánek. Na letišti jsem snad půl hodiny a pod érem nic, ale co už, startujeme.
