Teď jsem rozkopíroval skiny i přímo na server. To by taky asi mělo pomoci.
Jinak pro většinu z vás asi důležitá informace:
rodit se a rolovat na dráhu můžete klidně dříve. To jen samotný start je omezen na 8:30.Upravil/a 1stCL_Fucida dne 17-05-2008 14:54
nemuzu se nezeptat, nekdy cca 1h a 20m po startu mapy si bystri piloti bombarderu vsimli ze vyskakali hlasky o hromadnem umrti velke casti Luftwaffe vcetne Fucidy.
Tento jiste zabavny event nejak v reportu nevidim
Upadla nekomu bombicka na startu nebo tak neco ?
V jeden okamžik se pod každým z letadel, která byla na daném letišti (bylo jich asi 6), objevil jejich duch a původní piloty to "zabilo". Server to vyhodnotil tak, že odečetl piloty a neodečetl letadla. Doteď jsem se s touhle chybou nesetkal, takže to byla taková její premiéra. Ta letadla ani neměla bomby, postávali jsme na letišti po předchozí misi. Kdyžtak můžeš mrknout na nějaký track.
311_Tank napsal:
nemuzu se nezeptat, nekdy cca 1h a 20m po startu mapy si bystri piloti bombarderu vsimli ze vyskakali hlasky o hromadnem umrti velke casti Luftwaffe vcetne Fucidy.
Tento jiste zabavny event nejak v reportu nevidim
Upadla nekomu bombicka na startu nebo tak neco ?
Asi nějaká chyba ve hře či co bo jsem dosedl naroloval vedle ostatních a vypl motor a v ten moment výbuch .Rozhodně nééééééééé bombička.
No tak názor na včerejšek z mé strany rozpačitý... Start v La 5, naštěstí jsem trefil "okno" mezi lagy. Zformování relativně ok, ale lagy nás pohazovali pěkně po obloze. Po příletu nad Tukum to vykoplo Mhu a Butyse, zbytek je na tom obdobně. Já jsem mezitím odlagoval někam úplně mimo. Vracím se a začínaj se objevovat fokáče. My jsme pěkně dezorientovaní. Nicméně párkrát jsem identifikoval kontakt, který ale najednou zmizel (probably viz. Pisonovo hlášení o modrých smrtích). Čistě omylem nacházím Mhu a kreju ho během útoku na Fw. Vracíme se opět nad Tukum a marně hledáme Butyse u země. Zrovna v momentě, kdy se lagování začíná lepšit, dělám klasickou chybu. Ve snaze najít kolegu koukám dolů a ne na šestou. Při jednom pohledu doleva matně slyším další motor. Kouknu za sebe a akorát začaly zpoza rámu lítat stopovky. Už jsem ani nestihl reagovat a dostal PK od Wedge, moje blbost. Z toho jeho fokáče jsem neviděl kromě stopovek lautr nic
Dle pravidel jsem nabyl dojmu, že startovat už bych dneska neměl (jak ale koukám, někdo létal i po smrti ) a rozmrzele opouštím server.
Krátce: prolagoval jsem se k PK...
edit: Skinpack jsem měl stažený, zaplý stahování skinů jak v configu tak ve hře před jejím nahozením a připojení nastavený na ISDN... ???
VGR_Rad napsal:
Dle pravidel jsem nabyl dojmu, že startovat už bych dneska neměl (jak ale koukám, někdo létal i po smrti ) a rozmrzele opouštím server.
To jsi udělal správně. Každý zabitý v akci pro daný den končil. Dneska máte reparát.
Btw: myslel jsem, že jste tam dole jako volavky na nás výše letící
První let - nad provizorním letištěm mi to začalo škubat jak kráv (během přeletu to lagovalo a škubalo taky, ale relativně to šlo) a byl jsem nakonec rád, že jsem se z cukatůry probral dostatečně brzo, abych let téměř hlavou dolů vybral, nahlásil objevenou poškozenou kýlovku a odebral se domů. Il letěl bezvadně, nesmělo se s ním jen moc vrtět. Maje snahu se co nejrychleji vrátit, sednul jsem na jakovském letišti. Přezbrojení a návrat byl zamítnut jako zbytečný - Ily dvojky už letěly domů.
Přílet nad Libau byl hodně zajímavý - tohle bylo plánované ? :))
Bohužel jsem zazmatkoval - první He-111 jsem ošil neexistující bombou, na druhé jsem odpálil M-13, kterou jsem neměl a ten eReS dopadnul asi o větší kus vedle než měl :(
Alespoň poslední výstřel sejmul jedno AAA...
Zahlédl jsem jedno Bf, už čoudící, a povinnost mi velela krýt dvojky. Ač už poškozen od flaku, měl jsem snahu, ale dvojky se o sebe postaraly samy.
S Bugsem, Rohlosem a Plavoo jsme to pak dotáhli až domů. Střelec, ač už téměř neviděl, přežil.
Kukuruzniky byly boží :))
Ač mi před startem říkali, že se to zvedne na 50 metrech, já jsem o tom v půlce dráhy začal pochybovat. Pravděpodobně se instrukce týkala nenaloženého Kuku. Nakonec jsem se odlepil a začal hledat zbytek. Po chvíli hledání a dlouhé chvíli dohánění jsem se zapojil do formace.
Ve 300m jsme zkonstatovali, že 4x50kg bomby jsou moc na let do 4km a jeden pár odhodili. Když jsme se zpocení jak dveře od chlíva vyškrábali do 1200m, rozhodli se, že i toto je hezká výška na plachtění a zůstali v ní. Celou dobu sme si to prděli krásných 100km/h na plný výkon - aspoň že se Kukuruznik nepřehřívá... Já se jen vezl za Pánkem, takže ač byla noc, stíhal jsem sledovat jak vedoucího, tak i občas další wg a hlavně odlesky Měsíce na vodě. Rohlos tam furt cosi vykřikoval o tom, jaká je božská žlutá na jednom obzoru a božská modrá na druhém, až to server přestalo bavit a vykopl ho.
Pak Pánek zahlásil, že se mu moc nechce vypínat motor. Horlivě jsem mu začal přikyvovat. Jenže ten jouda v zápětí zahlásil - Vypínám, cíle v dohledu. Holt i z mého čumáku pak byla slyšet jen vrtule rozrážející vzduch. Letěl jsem jako poslední - přesné vyhledání cíle jsem svěřil mladším. Kluci zahlásili, že něco vidí. Padlo tam i cosi o flaku, ale říkal jsem si, že tam nemůže být - za prvé jsem neviděl stopovky, za druhé jsme přeci letěli jako myšky a obsluha AAA nás nemohla vidět ani slyšet. Jenže pak tmu ze země prořízl laser a já věděl, že skopčáci mají noktovizory... Byl jsem kousek od postavení bránícího se flaku, takže jsem sklopil čumák, stáhnul plyn a nahodil motor. Kupodivu se po chvilce rozběhnul a já mohl zaútočit. Při šílené rychlosti 137,3km/h jsem odhodil obě závaží a modlil se, aby se stal omyl a já se trefil. Nestal se a já netrefil. Flak si mne začal všímat a já chtěl využít nabyté rychlosti a uhnout mu ve stoupavé zatáčce. Uvědomil jsem si ale, že sedím v Kukuruzniku a začal tedy kličkovat nízko nad lesem. Nestydět se, volal jsem maminku.
Z ničehož nic slyším Plavoo, jak hlásí, že sedí. Podivil jsem se, jak se mohl tak rychle vrátit domů. Pak jsem ho ale uviděl, jak sedí na silnici, kousek od AAA a klidně si tam kecá s jeho obsluhou. Začal jsem na něj z kabiny řvát, že to jsou skopčáci a ať je sejme zadním střelcem. A on, že to prej nejde, že jsou na něj hodní a dávají mu čokoládu. Za tu jeho zradu se Pánek naprdnul a řekl, že pro něj sedne flak neflak, abysme ho pak mohli předat polnímu soudu. Teda rovnou Cassiovi, před jeho nabitý nagan. Jeho spravedlivé rozhořčení mne dojalo a uvolil jsem se, že budu poletovat kolem flaku a neslušnými nadávkami rozptylovat protiletadlovce, aby si Pánka nevšímali. Nalítával jsem do jejich blízkosti, ale chtěl jsem jen k hranici, kdy mne uvidí, budou mne sledovat, ale ještě nebudou moci pálit. Šturm to asi neumí, nebo jsem přepřáhl nápřah a dostal se moc blízko - začali zase pálit. Naplno jsem se opřel do plynu - abych zjistil, že už tak je celou dobu za zarážkou. Začal jsem roztodivně poskakovat na noční obloze, padesát metrů nad okolním lesem a při tom provolávat stranická hesla a vykřikovat urážky na nenáviděného říšského vůdce. Pánek kupodivu sednul na silnici, kousek od Plavoo. Co jsem si tak všimnul, bylo to slabých 200 metrů. Plavoo se ale z místa nehýbal - že se mu tam prej líbí, že prej přišel na řadu šnaps... Pánkův střelec se ale dožral, namířil na něj svůj 7mm kanon a prohlásil, že rozštípe jeho káru na cimrpcampr, jestliže se dobrovolně nevzdá nám a nedoběhne k Pánkovi. Aby dodal svým slovům pádnější výraz, vyndal z kapsy na náboje láhev vodky a mocně si lokl. Nevím jak pohled na něj na Plavoo zapůsobil, jestli dostal strach nebo chuť na pořádné pití a ne ty splašky od Němců, ale konečně se rozhodl vrátit. Už mi těch x minut lítání kolem flaku bylo docela dlouhých. V jednu chvíli mne napadlo, že bych mohl otravný flak zkusit odstřelit svým střelcem. V přijatelné vzdálenosti od flaku jsem nabral rovný kurz a zavelel střelci, aby toho šmejda odprásk. Ten mi ale řekl, že budu muset přiletět asi tak na 3x kratší vzdálenost nebo že si mám trhnout nohou, na tu vzdálenost že prý nic nevidí. Prohlásil jsem, že je to srab, že umí prd střílet a že to bude muset po návratu během svého osobního volna nacvičit. Něco si tam brblal a já se otočil, abych mu lépe rozuměl - co jsem uviděl, nebyl střelec, ale zase chybějící kýlovka se směrovkou! Je pravdou, že se Kuku tak nějak divně otáčel, ale dokud jsem nebyl z dosahu AAA, moc jsem si toho nevšímal. A podivný let přisuzoval svému mistrnému uhýbání se laserům.
Pánek v poho odstartoval a nabral kurz domů. Plavoo seděl se střelcem v zadním kokpitu a chlastali tam spolu vodku. Já se podíval na mapu, zkouknul, kde je naše letiště a nabral kurz 45°. Snažil jsem se letět tak, aby se letadlo neustále nestáčelo - musel jsem letět mírně vyklopený a pravidelně dělat drobnější zatáčky pro úpravu kurzu - Kuku byl na ztrátu ocasu daleko citlivější jak Il, nechtěl mrcha letět moc rovně.
Po chvilce mi Pánek sdělil, že jsem magor, že letím na letiště Ilů a ne na naše letiště. Otočil jsem tedy na 180° a po nějaké době na správných 135°.
Letěl jsem si sám noční oblohou, mírně naklopený na pravou stranu, pozoroval plouvoucí Měsíc na hladině řek a říkal si, jaká je to pohoda. Pak jsem si uvědomil, že místo 135° letím nějakých 110° (a pak 160°, pak 147°, pak 128°, pak ... :)) a začal se věnovat navigaci. V první řadě jsem začal zkoušet, jestli množství plynu bude mít vliv na stáčení se letadla. Nemělo, takže jsem po chvilce dal opět plnej knedlík. Také mne napadlo, že bych mohl zjistit, kde se vlastně nacházím. Koukal jsem do mapy, kde bych už mohl za těch dlouhých deset minut být a stále se nemohl najít. Až pak jsem kousek před sebou uviděl jakési jezírko. Nejbližší podobné jezírko na mapě bylo slabých 15km od cíle... "Tak to bude ještě na dlouho", napadlo mne.
Moje chmury rozptýlil světle modrý laser napravo ode mne. "Pánkůů, flak !?" "Jo, wirbelind, střílí tu po mně. A jsou tu tanky!" a letěl dál, jako by se nic nedělo. Měl asi co dělat s udržením rovnováhy letadla, když měl dva ožraly za sebou...
Věděl jsem, že je to statečný muž a dobrý pilot a že si s problémy poradí a modlil se, aby se mně v mé trase žádný wirb neukázal.
Po nějaké době snadné orientační body zmizely, doba letu se nesmírně vlekla, já se furt snažil rovnat kurz, Měsíc neustále blbě svítil do hladin řek, pusa se mi málem roztrhla, jak jsem začal zívat. "Už tam budem ?", hučel do mne můj střelec. Kouknul jsem do mapy a ujistil ho, že ještě dlouho ne, protože máme za sebou necelou půlku zpáteční trasy. Strašlivě zaklel, že se až potah na letadle orosil.
V rádie se mi ozval Aalfík, že už přeletěl jeden Il a co má dělat. "Taky jeden, co nemá co dělat..." Do rádia jsem mu ale oznámil, že spěcháme domů co to dá a ať tam na nás počká.
"Už tam budem ?" hučel zezadu střelec.
"Ty mi taky..." zavrčel jsem.
Začal jsem pozorovat krajinu, abych upřesnil polohu. Znamenalo to kouknout do mapy, srovnat směr, kouknout ven, srovnat směr, kouknout ven na druhou stranu, srovnat směr...
Kolem mne zas bylo o něco více řek a já začal študovat, které by to mohly být. Mapu jsem měl zaseklou, nedalo se s ní otáčet. Natáčel jsem tedy hlavu co to dalo, ale i to mi nebylo nic platné. "Asi sme v ..." odpověděl jsem na střelcův "zaseklý" dotaz když už tam budem. Začal odmontovávat svůj kulomet. Nevím, zda-li proto, aby zastřelil sebe nebo mne. Naštěstí jsem totiž v tu chvíli v dálce před sebou uviděl město. Velké město. Velké město u něhož je naše letiště.
Znovu se ozval nedočkavý Aalf. "Budem tam za chvíli", chtělo se mi říct, "už skoro vidíme letiště". Při pohledu na rychloměr jsem ale dobu letu odhadl na dalších 10-15minut.
Konečně jsem uviděl i letiště. Začal jsem horečně přemýšlet, jestli budu přistávat i nadále s nakloněným letadlem a riskovat rozbití podvozku, vyskočím ze 100 metrové výšky nebo se pokusím sednout "normálně". Ač už jsem chtěl sednout, blížil jsem se větším obloukem k letišti, abych měl čas srovnat letadlo do osy dráhy. Dosednutí bylo kupodivu poměrně snadné a hladké. Šťastně jsem se otočil na střelce a chtěl mu říct, že jsme konečně doma.
Spal.
Přelet s Ilama byl poklidný a ničím nerušený. Pánek s ?Plavoo? odstartovali rychleji a tak jsem řekl, ať letí, že s Aalfem poletíme jako druhá samotná dvojka. Aalf měl cestu už nacvičenou, takže jsem navigaci nechal na něm a jen se spokojeně "vezl". Celou dobu hlásil, kde je on, nevím tedy, jestli věděl, že jsem vždy (relativně) kousek od něj :)
Na dráhu jsem dosedal jako poslední a po dorolování postavil svého Ila vedle ostatních třech. Jako správný křeček čumákem na druhou stranu než zbytek ;)
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
VGR_Rad napsal:
Dle pravidel jsem nabyl dojmu, že startovat už bych dneska neměl (jak ale koukám, někdo létal i po smrti ) a rozmrzele opouštím server.
To jsi udělal správně. Každý zabitý v akci pro daný den končil. Dneska máte reparát.
Btw: myslel jsem, že jste tam dole jako volavky na nás výše letící
výjimkou byly noční akce, které se mohl zabitý Il opět účastnit...
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
Il-2T celkem 9 šturmoviků, v 1/3 letu jeden šturm v lagu se srazil a startoval znovu, v polovině letu odpadl Kloub pro "modrou smrt", zbylá skupina 7 šturmoviků byla cca 15km před cílem napadena Luftwaffe (cca 10 letadel), dva šturmovici odhodili torpéda ze kterých jedno zasáhlo obchodní loď, oba šturmovici přes vážná poškození se vracejí zpátky, opozdilí šturmovik (který se na začátku srazil), odhodil torpédo a vrací se společně se zbylou dvojicí šturmoviků.
Upravil/a 3BAP_Cassius Chaerea dne 17-05-2008 21:38
V 8:30 čekáme na stojánce s celou skupinou, než odletí naši velcí bratři v He-111. Několik pilotů dostává Transferring mission. Mezi tím již kroužíme nad letištěm Windau. Po krátké době se všichni formujeme a dáváme kurz k lodím. V polovině cesty potkáváme He-111 z opačného kurzu, kteří nás zdraví. Moje rádio má výpadek, a tak otvírám okénko a mávám. Dostáváme se ke konvoji. Podle pozice lodí rozdávám pokyny k rozložení sil. 1.schwarm bere horní cover( 3000m-4000m) , 2. schwarm dolní(0-1000m). 1.kontakt s nepřítelem hlásí dolní cover, udává kurz a výšku Il-2 a jejich coveru, všichni letíme jak o život. Blackknight začíná kosit první Il-2, následují ho v tom další piloti. Na popud, že Il-2 je pro nás jediný možný cíl padá k zemi 5 bitevníků + další pravděpodobně poškozené odlétají z celk. počtu 7. Mezitím se na nás hrne několik stíhačů, nastává menší bitka, vážu 2 rusy, Wulfi mě čistí, ale v zápětí mu je ustřeleno křídlo a končí na padáku. Jelikož se před válkou věnoval plavání, stylem „prsa“ plave na východ, aby se dostal ke mě,plavajícího stejným směrem, kterého sestřelil pan Macher po delším pronásledování. Holt 109 není P-39, která po rozkouření doletí dalších 100km.První akce se tedy zúčastnilo 8 pilotů Bf 109, 4 piloti KIA, 2 piloti na padáku a 2 přistáli. Podle dostupných informací byla potopena 1 loď z cca 16ti.
Druhá akce, bombový útok na Tukkum. Startujeme, 1 pilot dostává transferring, zvolňujeme tempo, dostáváme se k cíli ze severu, 1 pilot jde prozkoumat stav flaků, začínáme vláčkoidním stylem útočit po sobě. Zničeno 5-6 lehkých cílů. 1 pilot sestřelen zásahem od flaku. Hloubkovým letem se vydáváme směrem domů na Libau.
Třetí akce, doprovod He-111 do kotle. Nic zásadního se ale nedělo. Jednou jsem skoro ošil Jaka.
Celkově byla spolupráce s „neliony“ velice dobrá, oceňuji práci všech členů 2. schwarmu a jejich nasazení. Wulfi podal taky velice dobré výsledky,především v 1. letu.
Díky organizátorům Upravil/a 1stCL_Fajlow dne 18-05-2008 01:19
Taky bych rád poděkoval tvůrcům a všem kdo se na tomhle podílel. Nádherná trochulagová specka...
Teď už vím co dělat až budu na něco nasranej... Vlezu do Kukuružnika a vydám se o půl noci za jasného počasí nad zamrzlou zemi jménem Kurland. Lépe si zarelaxovat nelze...
Neé dělám si pr*el... V hospodě je to lepší...ale jen o trochu...
az na muj hrdinsky cin na konci to bylo rekl bych dobry a na to, ze sem si poradne nevystrelil me to moc bavilo. doufam, ze to pumkey aspon nedotahl na letiste..
Upravil/a 3IAP_Dryjo dne 18-05-2008 09:33
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
.Rozhodně nééééééééé bombička.
) a rozmrzele opouštím server.
