Máš špatný úhel náběhu. Zřejmě stále nechápeš k čemu je správné AOA potřeba
VV uprostřed Ečka, co mám udělat jinak?
Nesnažit se naposlední chvíli přetlačovat IFLOLS, když vidíš že ulítl. Pak by si to měl celkem plynulé a v pohodě.
Prostě lítej jenom na ball s aut. plynem a fertig, žádnej štrés. Později přidej manuál plyn. A časem z toho ta přesná dráha pro IFLOLS sama vyplyne ..
Ale přesně tímhle způsobem jsem taky s tomcatem přistával, když tam toho televizáka dali. Já myslel, že si pro něj po přistání dojdu
Potíž byla, že jsem se tady nechal moc nakopnout a proto jsem to tahal rychleji zpět ale tak, abych stále zůstal trochu výš.
Ale mě šlo o jinou věc. Když poletím celou dobu podle IFLOLS, před palubou budu najednou brutálně krátký a nic už se nedá zachránit. Je vidět, jak jsem v závěru stále mírně nad, ale nakonec ball stejně spadne dolu.
Nebo to snad vidím jen já?
A ještě jedna drobnost. IFLOLS tě má navádět až do přistání. Na kompu by to nebylo asi vidět, proto se to ukazuje extra, ale zmizí někde nad 1. lanem.
Upravil/a Richi dne 22-07-2025 19:42
Máš špatnej úhel náběhu, čumák držet trochu víc nahoru. Kuličku a IFLOLS ber tak nějak sekundárně, pomáhá to, ale není to dokonalé, chce to mít tak nějak v oku.
Jak to chceš mít v oku v noci??
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
Máš špatnej úhel náběhu, čumák držet trochu víc nahoru. Kuličku a IFLOLS ber tak nějak sekundárně, pomáhá to, ale není to dokonalé, chce to mít tak nějak v oku.
Jak to chceš mít v oku v noci??
O noci jsem samozřejmě nepsal. Ale nejdříve se naučíš přistávat ve dne. A až pak v noci. Hezky jedno po druhém.
Krom toho i noc můžeš mít do určité míry v oku. Loď je nasvícena, může svítit měsíc, infra hud/ brejle. A to co ses naučil za dne, využiješ i v noci, do určité míry.
Dále je tu ACLS (u tomcatu) a postupy nad rámec case I, tzn. učíš se nové věci pro case II a III.
Upravil/a magot dne 22-07-2025 21:16
Ne, ne, ne, hlavne zadny autothrottle. Nauci vas jen zlozvyky.
re co bylo videt na videu: zaprve nepodrovnavat. Pointa je po presne namirene *primce* padnout na palubu, ne menit vzdalenost, o kolik vycniva hak pod kola, coz se pri pritazeni nevyhnutelne stane. Ani nechcete na posledni chvili menit bod dosednuti. Jedina nutna korekce na posledni chvili je srovnani kridel do roviny, pokud je to treba, protoze dopad na jedno kolo znamena prusvih.
To hlavni je uvedomit si, ze vyskovkou ridite rychlost a plynem ovladate stoupani ci klesani. Jo, ted nebudu mluvit o tom, jak to v simu vyexploitovat, ale jak to delat doopravdy - predpokladam, ze proto litate realisticky sim. Takze, je treba mit letadlo vytrimovany na spravny uhel nabehu (viz ty svetylka vlevo od hudu). To se dela v dobe, kdy letite v protismeru vuci lodi.
Zacnete zatacku, coz znamena kratkodobe pridat plyn a pak trochu stahnout zpet, protoze letadlo v zatacce potrebuje vic vztlaku, takze je treba ho zrychlit, a generuje vic odporu, takze vic plynu i po te akceleraci. Prvni pulka zatacky dle pristroju, pak teprve koukat ven na pozici vuci lodi. Na konci zatacky pak na chvilku ubrat, protoze letadlo uz poleti rovne a tudiz potrebuje mene rychlosti a energie.
S prevedenim do klesani to same, ubrat vic a pak trochu vratit. Drzet se na vertikalni pozici tim, ze menite vykon motoru.
Teoreticky za celou dobu nemusite na vyskovku sahnout. V praxi samozrejme motor reaguje pomaleji, nez vyskovka, a dokud to neudela, tak drahu letadla nezmeni, takze mirne kvedlani vyskovkou pomaha. Prebytecne kvedlani vam bude menit rychlost, tj. vztlak a odpor, a s nim se bude menit zase potrebny vykon motoru a dokola a vsechno se bude kazit.
Ze se "ball" najednou v posledni fazi zacne zvedat nebo klesat muze mit spoustu duvodu, asi nejbeznejsi z nich je zvireny vzduch za nastavbou lode - nikdy nevite, jestli chytite zrovna poryv nahoru, nebo dolu. V realu pry citite, kam letadlo zacne utikat, takze to neni takovy problem. Druhy je to, ze nejste presne na ose, takze parcentimetrova odchylka, ktera ve vetsi vzdalenosti neznamena prakticky zadny uhel, se blizko zmeni na velkou uhlovou chybu, i kdyz treba zustava parcentimetrova.
Tady je vidět, že znáš mechanku letu, ale jsi i ten plachtár májster
Tohle celé je právě, jak píšeš, hodně moc ovlivněné dynamickými schopnostmi motorů. Phantom reaguje v tomhle směru skvěle, ale takové Fw 190 mají tu dynamiku mizernou a korekce motorem jsou tak hodně zpožděné (určitě by se daly vylepšit u Antonů nastavením vrtule na manuál). Naštěstí ty nesedají na letadlovku a sedají klasicky po podrovnání a výdrži. Pro mě teď po těch strašně letech od posledních přistání na CV byl největší nezvyk právě to posílání po přímce do lan (= bez výdrže). Navíc jak Phantom nemá extra přístrojové vybavení a ani z něj není úplně super výhled, tak je to celé dost o citu, který je ale právě odlišný od postupů, které jsem používal na klasických letištích a vrtulových strojích. Nějaký ukazatel rychlosti na HUD? I kdeže. Optimální AoA? Nevedeme. Odolnost celé konstrukce odpouštějící pilotovi celkem cokoliv? To naštěstí ANO!
Ale hodila by se nám nějaká ta námořní varianta, no. Nevím o tom, že by kdy F4E na letadlovce skutečně sedla. Na Ramat David s tím hezky sedne i cvičená opice .
Éčko nemohlo nikdy přistát na letadlovce protože ten hák co tam byl, byl systém USAF který neseděl na systém NAVY, čili hák by se nezachytil. Odskočil by. (To mají v DCS špatně)
Měli tam jinou konfiguraci přítlaku a taky tlumiče podvozku byly nastaveny na dlouhou dráhu aby se stroj nekolébal. (Viz. věčný problém kolébajících se kanadských námořních hornetů při bočáku na letištích)
Teoreticky ale přistát mohl, zkoušeli to na testovací dráze USAF s délkou letadlovky a lanama USAF.
Nicméně Éčko reálně mohlo na letadlovce samozřejmě přistát do sítě. Jestli se to tahle emergency situace někde v časech Vietnamu stala netuším.
Btw jediný non-US NAVY stroj, který uměl přistát na americké letadlovce tak byl asi Viggen a hák nepotřeboval. V dnešní době samozřejmě ještě Rafale ... a stroje typu Cessna Upravil/a magot dne 23-07-2025 11:44
Komandopristroj stranou, pistove motory reagují rychleji, jenze rozdíl je v úhlu náběhu. Stihacka s malou stihlosti kridla a značnou sipovitosti se vzduchem hrne, tj. vektor tahu smeruje znatelne dolů, a tak kazde zvýšení tahu přímo zvysuje "vztlak".
Éčko nemohlo nikdy přistát na letadlovce protože ten hák co tam byl, byl systém USAF který neseděl na systém NAVY, čili hák by se nezachytil. Odskočil by. (To mají v DCS špatně)
Aha, myslel jsem, že píšeš o F16.
Nicméně Éčko reálně mohlo na letadlovce samozřejmě přistát do sítě. Jestli se to tahle emergency situace někde v časech Vietnamu stala netuším.
ChatGPT o tom žádné informace nenašel
V dnešní době samozřejmě ještě Rafale ... a stroje typu Cessna
Ale Rafale je plně navalizovaný, ne? Nebo myslíš ty jeho pozemní varianty?
Komandopristroj stranou, pistove motory reagují rychleji, jenze rozdíl je v úhlu náběhu. Stihacka s malou stihlosti kridla a značnou sipovitosti se vzduchem hrne, tj. vektor tahu smeruje znatelne dolů, a tak kazde zvýšení tahu přímo zvysuje "vztlak".
To je právě ono, Kommandogerät se musí vypnout a vrtuli nastavit na nějaké malé stoupání, jinak je to zoufale pomalé - ale to se dle manuálu vlastně nepoužívalo. A třeba u strojů s Jumo 213 už byla možnost ručního řízení elektrikou úplně vyřazena.
To s vysokým úhlem náběhu vs vektorem tahu mě vlastně ani nenapadlo, ale pravda, něco na tom bude
Éčko nemohlo nikdy přistát na letadlovce protože ten hák co tam byl, byl systém USAF který neseděl na systém NAVY, čili hák by se nezachytil. Odskočil by. (To mají v DCS špatně)
Aha, myslel jsem, že píšeš o F16.
Nicméně Éčko reálně mohlo na letadlovce samozřejmě přistát do sítě. Jestli se to tahle emergency situace někde v časech Vietnamu stala netuším.
ChatGPT o tom žádné informace nenašel
V dnešní době samozřejmě ještě Rafale ... a stroje typu Cessna
Ale Rafale je plně navalizovaný, ne? Nebo myslíš ty jeho pozemní varianty?
Jj, máš recht ot bylo k F-16, to jsem spletl.
Chat GPT nevidí do starých knížek. Tedy těch nenaskenovaných, případně kde není vytěžené písmo
Nicméně do sítě může přistát jakýkoliv stroj když se vejde do dimenzování tohohle emergency systému, tzn. do rozměru, váhy a nerozláme si podvozek.
Je zajímavé, že síť zatím do DCS letadlovek neintegrovaly, ale už si ani nevzpomínám zda byla vůbec v plánu.
Rafale je plně navalizován, ale pro francouské systémy. Na americké sedí až od verze M. Tzn. Céčko asi nepřistane, nebo se minimálně budou amíci mračit ..
Ale frantíci už měli nějaké zkušenosti z přizpůsobovaním Crusadera F-8, kterého kdysi provozovali.
Upravil/a magot dne 23-07-2025 14:04
Mch zásadní rozdíl mezi NAVY a USAF háky je právě v tom, že ten námořní je konstruován jako hlavní zádrž letadla a dotýká se paluby jako první, v době kdy je letadlo ještě ve vzduchu, zatímco USAF je pouze nouzovka a "bere" lano až v době, kdy jsou kola podvozku na dráze.
Tudíž jiné postavení, nižší dimenzace jak háku tak konstrukce latadla, apod.
Proto mnoho navalizovaných letadel zklamalo - narostla hmotnost atd.
"Ivane, Ivane. Ty palice medvědí. Nic jsi nepochopil!" Dědeček Hříbeček
Pokud vím, tak navíc letadlo s nouzovým hákem není dělané na takto prudké brzdění. Kdy při zachycení onoho brzdného lana taky celý proces je pomalejší.
Je to tak. Plus existuje několik druhů pozemních záchytných systémů. Většina z nich je nouzový koncept barikád/ sítí.
Ale us army/ mariňáci používají i koncept velmi krátkých letišť, kde hák je něco jako lepší padák. V případě mariňáků, tak to mají i mobilní, navijáky a lana v případě potřeby složí převezou jinam.
Nicméně u F-4E, vzhledem k tomu, že vychází z námořní konstrukce, zřejmě bude mít podobné schopnosti minimálně jako F-4C/J.
Ahoj,
Po půlce života jsem si vzpoměl na svoje létání. Bohužel si pamatuji už jen starý Il-2 1946. Co se tedy teď létá poraďte mi kde bych objevil staré veterány.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
