Zrovna teď jsem dočetl Nepotopitelný kapitán od Hary. Hara popisuje bojové nasazení svého torpedoborce v Pacifiku. Torpedoborec sice není letoun, přesto je ta kniha fascinující a čtivá. Popisuje svůj výcvik a život na kadetní škole, přepracoval doktrínu nasazení torpéd. Potom popisuje život na torpedoborci o tvrdém drilu, noční boje na Guadalcanalu, později přežil mnoho leteckých útoků-mimochodem popisuje žabkování , taky byl u potopení CVL Rjudžo. Zajímavý je i vhled do vztahů mezi japonskými veliteli a jeho kritika špatného hlavního velení. Nakonec popisuje zkázu Jamata, protože velel křižníku, který ho doprovázel. Kniha má horší překlad, je vidět, že není editována historikem ale to je jen drobná vada, určitě naváže na perfektní díla jako jsou Sakaiovo Zera na Pacifikem nebo Midway od Fučidy.
Memoáry:
Válečný Deník Helmuta Lipferta - H. Lipfert & W. Girbig
Stíhač Nad Finskem - E. Luukkanen
Sestřel - W. Schuck
Letci s Davidovou Hvězdou - M. Halperin & A. Lapidot
Osud Byl Mým Přítelem - M. Vild
Stíhač Žije Bojem - M. Skomorochov
Faktografie:
Krvavá Jatka I. a II. - Ch. Shores, B. Cull & J. Izava
Stíhači Nad Kanálem - J. rajlich & J. Sehnal
PS: Ty dvě modlitební knížky od Sakaie a Clostermanna jsou samozřejmostí.
Zrovna teď jsem dočetl Nepotopitelný kapitán od Hary. Hara popisuje bojové nasazení svého torpedoborce v Pacifiku. Torpedoborec sice není letoun, přesto je ta kniha fascinující a čtivá. Popisuje svůj výcvik a život na kadetní škole, přepracoval doktrínu nasazení torpéd. Potom popisuje život na torpedoborci o tvrdém drilu, noční boje na Guadalcanalu, později přežil mnoho leteckých útoků-mimochodem popisuje žabkování , taky byl u potopení CVL Rjudžo. Zajímavý je i vhled do vztahů mezi japonskými veliteli a jeho kritika špatného hlavního velení. Nakonec popisuje zkázu Jamata, protože velel křižníku, který ho doprovázel. Kniha má horší překlad, je vidět, že není editována historikem ale to je jen drobná vada, určitě naváže na perfektní díla jako jsou Sakaiovo Zera na Pacifikem nebo Midway od Fučidy.
[img]http://neoluxor.cz/files/1/9788020609663.jpg[/img] is not a valid Image.
Kniha není zaměřena na přesný popis každého nýtu této letadlovky ale na její pravdivý válečný příběh jednak očima historika a mnoha osobních výpovědí ze vzpomínek členů posádky, je doplněna solidní fotodokumentací, kterou nikde jinde nenajdete. Popisuje život na lodi z pohledu strojníků, obsluh děl či velicích důstojníků. Najdete zde poutavou formou psaný popis všech bojových operací, kterých se během služby účastnila a to se týká i leteckých posádek, zejména Swordfish, taktiku, bojovou proceduru a střety s italskými Fiaty. V závěru nechybí samozřejmě rozbor a popis smrti Eagle, jaké to je, když takový kolos jde ke dnu během 5-6 minut.
Krátký výtah co si ještě za čerstva pamatuju.
HMS Eagle, stará dáma, která už při vypuknutí 2. sv války měla čas na důchod. Námořnictvo ji však nemohlo postrádat, situace byla kritická. Počátek války ji zastihl v Pacifiku, následně zde prováděla hlídkovou činnost a doprovod konvojům.
V květnu 1940 v době kdy Itálie vstoupila do války připlula do Středozemního moře do přístavu Alexandrie. Vyhlídky neměla nijak optimistické. Duce se naparoval a toto moře nazýval "Naše moře". Italské námořnictvo bylo moderní, v této oblasti mnohonásobně převyšovalo to britské, navíc zastaralé.
Mnozí odborníci nedávali na tomto rybníku letadlovkám žádnou naději. Byla zde jednak jediná a kdykoli v dosahu italských dálkových bombardérů včetně Alexandie samotné. Eagle byla pro potřeby moderní války pomalá, sotva dosáhla 40kmh, služba ve strojovně byla peklo a zde sloužící posádka neustále plnila marodku. Měla špatnou obranou výzbroj a jen minimální panceřování, pozitivní byla jen protitorpedová obšívka, kterou zdědila z původní konstrukce bitevní lodě.
S letectvem to nebylo o nic lepší, na palubě sloužilo 18 dvouplošných Svordfišů, zastaralá konstrukce způsobila především velmi malou rychlost. Absence stíhačů se vyřešila tak, že sem z pozemní základny přelétly 3 Sea Gladiatory (později se stav zvýšil na 4), které neměly sklopná křídla a tak parkovaly na přistávací palubě. Eagle tak vyplula jako outsider, kterého si dá nepřítel ke svačině. Provedla ve východním středomoří mnoho plaveb s více či méně početným ochraným doprovodem, většinou byl jejím úkolem doprovod konvojů na Maltu. Letouny měly hlídkovat a napadat italské loďstvo. Eagle se stala cílem mnoha útoků letectva, většinou level bombardérů z velké výšky. 100kg bomby loď nikdy nezasáhly ale blízké výbuchy ji způsobovaly silné vibrace které její už tak chatrný technický stav ještě zhoršovaly. Hrstka stíhaček, podobně jako ta obdobná na Maltě měla neustále plné ruce práce a několik italských bombardérů sestřelila.
Naštěstí pro Brity se italská marina ukázala jako papírový tygr, či špatný vtip. Rychlé italské křižníky okamžitě utíkaly pryč jak se na blízku objevilo královské loďstvo, s vyjímkou HMS Warspite je pomalé bitevníky nemohly dostihnout. Svordfiše tak dostaly jen jednou příležitost k útoku na plující křižníky, stalo se tak v bitvě u Kalábrie, jejich úkolem bylo lodě zpomalit aby je loďstvo mohlo dostinout, to se však nepovedlo a všechna torpéda minula své cíle.
Velení se proto rozhodlo věčně zalezlé Italy napadat přímo v přístavech. Svordfiše provedly několik útoků na přístavy na Sicílii i Africe, někdy se jednalo i o vzlety z pozemní základny, když byla Eagle na servisu v Alexandrii, v tomto případě jim malá rychlost nebyla na překážku a mnohdy útočily v noci. Byly to italské základny v Augustě, Bombě nebo Tobruku. Torpedum padlo za oběť několik dopravních lodí i torpedoborců, při útoku na konvoj svordy potopily i jednu ponorku. Letouny z Eagle vůbec často podpořily pozemní letectvo při útocích na africkém bojišti. V srpnu letouny z Eagle provedly výpady na italská letiště a jiné základny na ostrově Rhodos.
Byly to právě letouny z Eagle, které absolvovaly první torpedové útoky na lodě a vyšlapaly cestu k největšímu triumfu FAA, nájezdu na Tarent, kde byla z boje vyřazena půlka italský flotily. Tohoto útoku se měla účastnit i Eagle avšak průsaky nádrží už byly tak vážné, že musela opět na servis. 8 swordfišů proto přeletělo na HMS Illustrous a přidalo se ke slavnému listopadovému nájezdu na Tarent. Poté se na palubu dostalo do služby konečně i několik Fulmarů.
Počátkem 1941 byla Eagle vystřídána a odvolána na jiné bojiště, proplula Suezem a v Rudém moři si to Swordfiše rozdaly se čtyřmi torpedoborci plujícími z přístavu Masawa, jeden potopily střemhlavými útoky s bombami, druhý poškodily stejnou taktikou a donutili se vzdát, ano torpedoborec se vzdal letounu! V samotné Masavě letouny přerušily palbou z kulometu práci skupiny, která zde potápěla vlastní dopravní lodě aby nepadly do zajetí.
V dalším období dostaly svordfiše polubní radar ASV na hledání lodí. Eagle operovala z Freetownu v jižním Atlantiku, hlídkovala a jinak pomáhala konvojům. Díky informacím z Ultra, vystopovala několik německých dopravních lodí. Nezdolný rváč už byl tou dobou opravdu v kritickém stavu a byl odvolán do vlasti na generálku. Dostala nový radar, zesílena byla protiletadlová výzbroj a nový nátěr, bohužel zde zůstaly původní problematické kotle i strojovna, mezitím byla potopena HMS Ark Royal a námořnictvo proto tlačilo na rychlý návrat do služby.
Začalo tak další období, Eagle se vrátila do Středomoří, tentokrát operovala v jeho západní části, její novou základnou se stal Gibraltar. Británii vypukny po vstupu Německa do bitvy o Středomoří a zejména v čase před invazí do Ruska, opět perné dny. Němci se s Brity vůbec nemazali. Černou můrou bylo nasazení Luftflotte, která úplně vyřadila Maltu, hrozbou pro lodě byly zejména přesné štuky a německé ponorky.
Nyní Eagle opět doprovázela mnoho konvojů na Maltu, která bojovala o život, především nesla spitfiry, které v dosahu sami startovaly k cíli, aby se po přistání okamžitě zapojily do boje. Prováděla opět hlídkovou činnost a CAP z její paluby nyní zajišťovaly Sea Hurricany, tyto konvoje se často změnily v urputnou leteckou bitvu. Její osud se naplnil během operace Pedestal, zásah čtyř torpéd z ponorky ji poslal na dno, Seahurricany byly tou dobou ve vzduchu, přistály na jiné letadlovce a nadále pokračovaly v boji.
Nejvíc na tom vydělal ten námořník jak ho doktoři nemohli dlouho zbavit vyrážky, přitom stačilo jen potopit jednu letadlovku, pár hodin si zaplavat v tom koktejlu z paliv a maziv a vyrážka mu hned zmizela , nebo ten důstojník v bílý uniformě jak slez na chvíli na kontrolu do strojovny a vrátil se úplně černej. Těhle špeků tam bylo víc, angláni to hodně brali s humorem.
Operace letadlových lodí ve II. Světové válce_vydala_Plejáda 2011
Ještě dnes se dá sehnat za 199 !! (Knihcentrum Ostrava) při vydání 600 kč
Od počátku války v roce 1939 do jejího konce v roce 1945 se letectvo Královského námořnictva přeměnilo ze zanedbatelné v mohutnou strategickou zbraň. Letadla startující z britských letadlových lodí bojovala po celém světě. David Brown ve své knize podrobně popisuje jeho boje u Domácího loďstva, ve Středomoří, v Atlantském, Indickém i Tichém oceánu. Stranou nezůstávají ani operace sil, vytvořených pro zvláštní jednorázové operace. Dále jsou analyzovány operace loďstva v Pacifiku mezi lety 1941 a 1945, kdy se odehrávala největší námořní bitva všech dob. Námořnictva jak USA, tak císařského Japonska sledovala operace Britů v raných stadiích války a vzala si z nich ponaučení. Ameriští letci a námořníci se v průběhu bojů rychle učili, až se koncem března 1945 5. flotila námořnictva Spojených států spolu s námořní pěchotou staly nejvýkonnějším a nejefektivnějším válečným nástrojem, použitým v době před svržením atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Předkládaná publikace představuje vrchol snažení jednoho z nejvýznamnějších historiků námořního letectva. Kniha je doplněna četnými ilustracemi a tabulkami, uvádějícími letadla a jednotky na jednotlivých letadlových lodích v průběhu té které válečné operace. Spolu s živým a poutavým vyprávěním tvoří jednu z nejpozoruhodnějších knih o 1. svazku, popisujících operace letadlových lodí Velké Británie, USA a Japonska v průběhu 2. světové války
Tolik recenze
Kdysi na služební cestě jsem koupil v Německu: Die grossen Luftschlachten des Zweiten Weltkriegs, která vyšla i v češtině: Velké letecké bitvy 2. světové války_Fraus 2000 (+/- 520 kč )
Je tam podle mne velmi pěkně zpracováno: Spitfire, Bf 109, Fw 190, Bf 110, Ju 88, ...
Také doporučuji.
Jojo ty operace letadlových lodí od Browna to je žrádlo. Nejsou v ní myslím žádný mapy protože už by se ta asi nevešly, ale ty tabulky s počty a typy letounů na palubách a to obrovský množství informací v jediný knize jsou mimořádný.
Vyšly 2 zajímavé knihy_recenze: Stanislav Vystavěl Letiště Odkud vzlétali a kde přistávali letci československého a českého letectva- 1) od Chebu po Užhorod 1914-1938, 2) od Chebu po Košice 1945-1992, 3) od Plzně po Mošnov 1993-2014 ( Svět křídel-březen 2015_500 výtisků)
„…autorovi se podařilo pod výstižným názvem LETIŠTĚ „Odkud vzlétali a kde přistávali“... zpracovat komplexní přehled stálých i polních letišť v rozsahu a podrobnostech, který bude určitě i pro mnohé bývalé vyšší funkcionáře složek letectva překvapivý (a o něčem podobném měli jen povšechné povědomí). Dokázal najít ty správné zdroje a spolupracovníky a z různých materiálů, archivních dokumentů a suchých vojenských podkladů vytvořil poutavé dílko, které umožní pamětníkům zavzpomínat na dobu a místa jejich služby v našem letectvu a mladší generací předestřít obraz, jak silné bylo naše letectvo, připravené bránit naši suverenitu.
Jako velký přínos knihy považuji zařazení kapitoly o letištích na našem území od počátků letectva po vzniku ČSR v r. 1918 až do začátku fašistické okupace. Není mně známo, že by tato problematika byla takto uceleně někde zpracována a publikována. Mezi množstvím údajů u jednotlivých letišť stojí za povšimnutí, že u polních letišť, která byla vybrána před vyhlášením branné pohotovosti státu jsou uvedeny GPS souřadnice jejich polohy.
Autor i v dalších kapitolách uvádí nejen rozmístění všech našich letišť se zákresy, fotografiemi letecké techniky, ale jen tak jakoby “mimochodem“ uvádí i rozmístění útvarů a jednotek letectva na těchto letištích. Je to další možnost, jak si udělat obrázek o síle našeho tehdejšího letectva.
Za prospěšnou věc považuji zařazení kapitoly o téměř stovce polních (“záložních“) letištˇ. Jejich rozmístění a vybavení bylo známé jen omezenému počtu osob, protože tyto údaje byly zveřejňovány pouze v přehledech letišť (Přehled 100 z roku 1961, Přehled Praděd z roku 1964 a Přehled 70 z roku 1971). Všechny tyto přehledy však byly TAJNÉ a sloužily jen pro potřeby MNO a GŠ.
Za účelné v knize považuji i zařazení závěrečných statí v kapitolách o stálých a polních letištích, které se zmiňují o základních systémech vybavení jak stálých, tak polních letišť. Čtenář si může udělat komplexní představu, k čemu letiště mohlo sloužit.
Rozsah dokumentace uvedené v knize (kolem 300 stran) je široký. Obsahuje na 400 fotek vybavení letišť, letecké techniky a záběrů z provozu, více než stovku fotografií (snímků letišť), které mělo letectvo k disposici, k tomu další stovku zákresů letišť a jejich VPD v mapách. Věřím, že rozsah a obsah knihy bude pro čtenáře přínosem k rozšíření povědomí o našem letectvu. ...“.
(Napsal dlouholetý náčelník oddělení radiotechnického zabezpečení na velitelství letectva, GŠ a dále jako specialista Logistiky AČR plukovník v. v. Ing. Jaroslav Blinka)
**** Jiří Fidler Na zrazeném nebi. Encyklopedie československého vojenského letectva za branné pohotovosti státu na podzim 1938 (LIBRI, spol. s r.o. - březen 2015 )
Pravděpodobně nenalezneme v novodobých českých vojenských dějinách frekventovanější téma než problematiku branné pohotovosti státu na podzim 1938 a kapitulaci československé politické reprezentace před velmocenským diktátem Francouzské republiky, Italského království, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Velkoněmecké říše. Každoroční spory mezi zájemci o dané události, které lze zjednodušit na prostou otázku „Měli jsme se bránit?“, kulminují v letech, kdy na posledním místě letopočtu stojí osmička.
O branné pohotovosti státu na podzim 1938 toho bylo historiky i žurnalisty napsáno mnoho, přičemž kvalita podávaných informací je sice proměnlivá, ale spíše nedostatečná. Odborných prací, jež by se dokázaly vypořádat s celým tématem, máme totiž jako šafránu, přičemž takové, jež byly napsány bez ideologické kurately, spočítáme na prstech jediné ruky.
Ač se to zdá být neuvěřitelné při tom množství potištěného papíru na dané téma, patří problematika branné pohotovosti státu na podzim 1938 zcela jistě mezi bílá místa našich vojenských dějin. Mezerovitost a neúplnost dosavadních informací ostatně poznáme při letmém nahlédnutí do této knihy.
Ta se sice zabývá pouze jedním tematickým výsekem dané problematiky, ale rozebírá jej v časovém úseku od září do prosince 1938. To je proti předchozím zpracováním výraznou změnou, jež násobí hodnotu publikace, neboť údaje v ní uvedené dosahují vysokého stupně komplexnosti. Lze tvrdit, že značná část zde uvedených informací byla zatím známa jen několika odborníkům, v takto ucelené podobě je však čtenář dostává do rukou poprvé.
Hien mi ji taky doporučoval, pro žluté je to prý povinnost ;)
( první bod já už splnil... )
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
jsem zase něco vyštrachal v antiku od Petera C. Smithe
[img]http://s16.postimg.org/6c33bor6d/13056_image_13636.jpg[/img] is not a valid Image.
Upravil/a magot dne 10-07-2015 23:27
Rakousho-uherské námořnictvo na jadranu z českých archivů a pozůstalostí, mraky fotek, map a blueprintů lodí, ponorek i letadel . Doporučuju.
[img]http://s25.postimg.org/lcdhlodhr/img_301137_orig.jpg[/img] is not a valid Image.
Mně se v poslední době velmi líbila knížka Zákon Cti od Adama Makose. Je to hlavně o stíhacím esu Franzi Stieglerovi, který se za druhé světové války dopustil činu milosrdenství - nechal uniknout těžce poškozenou B-17, pilotovanou letcem Charliem Brownem. Po čtyřiceti letech se oba muži setkali na úplně opačném konci světa - v Americe. Je to napsáno čtivým stylem, pěkná věc... Pak ještě mohu bez obav doporučit knihy od Maxe Hastingse - Apokalypsa 1914 a Armagedon (poslední měsíce války), hodně dobrá věc popisující válku na východě je Absolutní válka od Chrisse Bellamyho a pak se mi líbil Americký sniper od Chryse Kyla... úplně jiná liga než film. Ten chlap byl neskutečnej řízek.... BTW: a pokud obdivujete Hanse Ulricha Rudela, doporučuji sehnat si knížku Martina E. Lee... - a ztratíte o tomto muži, který se nakonec stal jedním ze zakladatelů neonacismu veškeré iluze.... brilantní letec, ale jako člověk...eh, škoda slov...
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
, nebo ten důstojník v bílý uniformě jak slez na chvíli na kontrolu do strojovny a vrátil se úplně černej. Těhle špeků tam bylo víc, angláni to hodně brali s humorem.
