tak doplním Plooskieho povídání o část z mého pohledu
Chvilku po startu jsem Plooskieho co by vedoucího úspěšně ztratil
Ještě při zmateném hledání vedoucího jsem zaslechl Ikarovo hlášení, že je ponorka lokalizována a ať tam co nejrychleji mažem.
Což mne nemile překvapilo, neb jsem myslel, že u ponorky budou naše Rufe jako úplně první (předpokládal jsem ji poněkud západněji, ale ten remorkér měl patrně turbo . Ale jak jsem se dozvěděl později, teoreticky první u ní mohl být LesníHU). Takže jsme já i Plooskie okamžitě nabrali přibližný kurz "tam někam" k ponorce.
Nejprve Plooskie našel mne (i když já byl jaký kus za ním ) a pak jsme podle bojujících letadel objevili i ponorku.
Byla od nás ještě poměrně daleko a Ikar nás dost důrazně pobízel k sednutí. Jako by nevěděl, jak se sedá s plovákem na vodu. A ještě k tomu "bodově"
Odhodili jsem již nepotřebné granáty a mazali na plný kule k ponorce. Po 100% identifikaci ponorky jsem se, po předchozí domluvě, odklonil a šel do bezpečí vyčkávat, jak se povede Plooskiemu. Uklidil jsem se severně od ponorky, na ekorežim kroužil a vystrčen na "observatoři" koukal kolem sebe, jestli mne nechce něco zobnout. V tom jsem uslyšel, že se nějaká velryba připletla Ploskiemu pod plovák a ten to otočil vzhůru nohama. Teda plovákem. A hned na to Ikarovo - dělej dělej, sedej k ponorce ty (nejdřív mne pošle kamsi a pak dělej dělej jako bych měl raketu... ) Dal jsem tedy plný plyn a zamířil k ponorce. Pro jistotu jsem se optal, jak to vypadá nad ponorkou, kdo tam má převahu, ale Plooskie mne ze svého překlopeného Rufe ujistil, že můžu klidně přistávat.
Věděl jsem, že musím sedat dost daleko od ponorky, protože brzdy na Rufe moc nefungují, ale díky rychlosti a snaze být tam rychle, jsem přiletěl přeci jen moc blízko. Proto jsem naklopil letadlo vpravo od ponorky a "brzdil" směrovkou. Kolem mne prolítávali hlídkující Hurricany a zjišťovaly, jestli jsem cizí nebo svůj. Pro jistotu jsem hlasitě na Ikara vykřikoval, že sedám a že jsem jejich Na poslední chvíli jsem si všiml Plooskieho, jak na mne mává ze svého stroje, na který jsem krásně přistával. Moje Rufe naštěstí poslechlo, stočilo se vlevo a hopslo do vody. Jeden menší skok a pak už jen houpání a já pomalu dojíždím k ponorce. Už za zpomalování vysazuji commandos a po jejich výsadku se stáčím k vraku druhého Rufe. Plooskie nasedá na plovák a já se zase dekuju do bezpečí severně od ponorky.
Nastavuji si 15minut a kroužím na dohled od ponorky.
Ve sluchátkách slyším, jak se mne Ikar ptá, kde jsem. Ohlašuji přibližnou polohu a on mne posílá ještě o kus dál na sever. Plooskie začíná mrznout, ale poslechnout musíme. Brumlám něco o tom, že pak nemusím trefit zpátky, když neuvidím ponorku, ale bezpečí je bezpečí. Snažím se lítat tak, aby slunce co nejdéle svítilo na špičku plováku. A Plooskieho .
Při jedné otočce vidím na východ od sebe v výšce a bod a trochu mi zatrne. Naštěstí o mne nejeví zájem a já ho po chvilce ztrácím. Asi letěl dál na východ.
Po chvíli se mi Ikar důrazně říká, ať zakývám letadlem. Jsem právě v zatáčce, takže nekývám, ale hlásím, co dělám. Ikar ještě jednou volá, ať zakývám. A pak je ticho.
O chvilku později se dozvídám, že sestřelil nepřátelský hydroplán. A také to, že kdybych tam byl já a nekýval, šel bych do vody já
Asi 2,5 minuty před vypršením čekacího limitu jsem zamířil zpátky k ponorce. Nad ponorkou se něco děje, ale Ikar, pro změnu, mne popohání k tomu, abych sednul a mohl vypadnout. Když už jsem v oblasti, kdy bych mohl jít na přistání, dozvídám se, že je volno. Opět stahuju plyn a pokládám pomalu letadlo na hladinu. Když už se plovák téměř dotýká hladiny, řve Ikar do rádia, že nad ponorkou jsou modří a ať zdrhám. Dávám plný plny a dekuju se. Chvíli na to slyším výbuch a Plooskie mi z plováku gestikuluje, že ponorka jde pod vodu.
Průser.
Chudáci commandos... Už čekali na ponorce...
Velkou levotočivou zatáčkou se dekuju pryč a hlásím návratový kurz. Chvíli na to slyším, že u ponorky byl sestřelen Petras.
Ptám se Plooskieho, jestli se tam k němu ještě vejde jeden. Aby mu nebylo tolik zima.
Záchranu povoluje i Ikar a tak opět točím zpět k ponorce a okamžitě dávám na přistání. Proti sobě vidím letět dvě dvojičky (pěkná formace) ale naštěstí to jsou hlídkující Hurricany. Pro jistotu jim ale blikám.
Vše jde hladce.
Tedy až do doby, kdy i přes motor slyším Plooskieho řvát, že jsou před náma trosky jeho letadla. Uklidňuju ho, že nyní je vidím a počítám s nima. Sedám do míst, kde ještě před chvílí byla ponorka a nyní jsou tam jen mastné skrny a několik trosek. A opět Plooskie zběsile mává rukama a volá, že sedám na ponorku. Teď mi už trochu zatrnulo, a dívám se, kde jsou jaké trosky, které by mohli ohrozit naše sednutí.
Nikde nic.
Poslední Plooskieho zděšení bylo, když jsem sedal na vodu a přišlo (u mne obvyklé ) první hopsnutí. Chudák měl ještě v živé paměti, jak on po podobném skoku zůstal hlavou dolů. Navíc byl nyní v trochu jiné pozici - na plováku a neupnut do poutacích pásů.
Sednutí se opět podařilo. Dokonce poměrně blízko od Petrase. Říkal cosi o skoropřejetí ...
Pobízen jak Ikarem, tak i mnou samotným, okamžitě po Petrasovo nasednutí dávám plyn až nadoraz a snažím se odstartovat. Letadlo je ale přetížené a rozjíždí se děsně pomalu. Když už vidím, že se ručička na rychloměru konečně dotkla osmičky, přitahuju a prosím Zero (pardon, Rufe ) ať se zvedne. Po chviličce poslouchá a ladně se zvedá od hladiny.
Hlásím vzlet, zatahuju klapky a točím mírnou levou abych nabral kurz domů.
V tu chvíli vidím kolem sebe prolítnout trasírky.
Řvu do rádia, že jsem napaden.
Letadlo se překlápí na křídlo a padá k hladině.
Poslední co vidím je, jak Plooskie a Petras padají z plováku do moře.
Pak už jen tma.
Nevím, jestli jsem to koupil hned do křídla a to upadlo, ale při pádu jsem měl minilag (asi se právě někdo rodil, když já umíral ) a když jsem se "probral", už se s letadlem nedalo nic dělat. Škoda.
I tak se mi tahle akce (ač pro mne poměrně krátká) líbila, já měl stále co dělat
Včera, dne 14. června 1940 ve večerních hodinách přijal vrchní velení Luftwaffe čestnou kapitulaci expedičního sboru RAF ve Francii a to z rukou vrchního velitele těchto sil 310_Ikara.S! Všechny hlavní úkoly mise byly splněny! Nepříteli se podařilo pouze evakuovat některé materiály z oblastních velitelství, která byla později našimi nálety zničena. Vzdušnými výsadky se nám podařilo obsadit dvě nepřátelská letiště. Britský špion, pokoušející se dostat do Anglie s evakuačním konvojem byl při přesném náletu na jeho loď zabit a loď byla potopena. Podařilo se zabránit nepříteli v ukořistění nového typu kodovacího zařízení z našeho poškozeného podmořského člunu.
To vše za poměrně nízkých ztrát na naší ztraně. Naopak ztráty nepřítele se dají označit jako vysoké.
1stCL/Jamamoto OKL
Děkuji všem organizátorům a zúčastněným. Z organizátorů mám na mysli hlavně Lekka a Fučiho, díky kterým jsme si mohli včerejší večer opravdu vychutnat.
Dále pak Valherovi, který sice vypadá tak trochu jako muž v pozadí, ve skutečnosti má ale obrovský podíl na plánování našich operací. Jeho preciznost a systematičnost, s jakou k plánování naší operace přistupoval je jedním s faktorů, které nám tuto bitvu vyhrály.
Obdiv si zaslouží i velitelé jednotlivých skupin a řadoví piloti, kteří se dokázali v mnohých zmatcích orientovat, jednali iniciativně a odvedli vynikající práci pro naše vítězství.
Omluvu velení si naopak zaslouží Lesní Hu, který se stal velmi nešťastnou obětí zmatků při zahájení operace, korunovaných tím, že jsem ho vlastně poslal na smrt.
S!
1stCL_Jamamoto napsal:
...Omluvu velení si naopak zaslouží Lesní Hu, který se stal velmi nešťastnou obětí zmatků při zahájení operace, korunovaných tím, že jsem ho vlastně poslal na smrt...
1stCL_Jamamoto napsal:
...Omluvu velení si naopak zaslouží Lesní Hu, který se stal velmi nešťastnou obětí zmatků při zahájení operace, korunovaných tím, že jsem ho vlastně poslal na smrt...
:tup::lol::clap:
To víš, ne všechny plány se podaří. První Schwarm určený ke krytí hydroplánu se kvůli technickým problémům téměř rozpadl, druhý díky tomu odstartoval opožděně a navíc daný sektor přelétl. Tak že ve finále tam proti té hromadě Hurriků stáli dlouhou dobu pouze dva naši piloti.
Pak tam dolétla i moje skupina. Dva stroje byly vyřazeny hned na začátku, mé dvojce se zhroutil TS, tak že jsem o ní neměl žádné tušení. Prostě zmatek nad zmatky...z mého pohledu se boj přesunul trochu více na západ od ponorky. Poslal jsem tedy Hydroplán, ať to u ponorky prohlídne a pokud bude čisto, ať to riskne a přistane...bohužel čisto nebylo.
Celá operace stála život Lesního Hu a Valheru, který při ústupu omylem vlétl do flaku lodního konvoje. Paulie byl sestřelen, ale přežil a později jsem ho vyzvedl hydroplánem. Celou situaci zachránily až ty stodesítky, nebýt jich, byla enigma vaše. v tuhle chvíli jsme asi byli nejblíže k porážce.
Jak už to v bitvách bývá, trocha štěstí se přiklonila na naší stranu a tři stateční piloti těžkých síhačů dokázali v nerovném boji obrátit výsledek bitvy v náš prospěch.
Tý jo, lodě a ponorky, hydroplány a tak. Letěli jsme stejnou akci??
Rozkaz zněl jasně! Zastavit muže s brašnou! Čtyři nadupaní, myslím výkonově, hurry se odlepily od země. Je fakt že to nebylo hned, neb mi nějaký strašně vtipný mechanik, strčil pod kola prázdné flašky, co měl z odpoledního cvičení uklidit z kokpitu. Holt proradní francouzi. Až si to vyřídíme s tím tapetářem, zbude nám spoustu času, srovnat pojídače žab.
Hned po vzletu, přišla od Ondi očekávaná otázka. Jak najdeme muže s brašnou? Nebráním se a odpovídám za velitele, mam nad ním jasnou převahu ve vzdělání. Počkáme si na něho za zatáčkou!!! Je vidět že jsem měl pravdu a velitel si vzal mé slova k srdci a tak točíme, a točíme, koukáme po polích, a točíme. Hrabu se v CD a hledám nějakou povzbudivou muziku, kterou bych vlažil do CD přehrávače v mé palubovce. Volba padá na Mozartovo rekviem a tak s láhví piva, cigaretkou a broukáním do rytmu lehce pokyvuji v zatáčce svým strojem. A točíme, a točíme, koukáme do polí, a točíme. Když kde se vzal tu se vzal muž s brašnou v nadupaném stroji se vyhoupl ze zatáčky. Řítíme se strašlivou rychlostí k němu, zapaluji si novou cigaretu a tak tak ji stihnu dokouřit, když se přiřítíme rychlostí blesku k němu. Jde dolů a obloha je plná tajné korespondence. Bohužel později zjišťuji že se nejednalo o onu korespondenci, ale soukromou pornografickou sbírku pilota, kterou měl u sebe v padáku.
Když v tom se v zatáčce vynořuje druhý muž z brašnou, útok na dvě cigarety je úspěšný, nedá se pochybovat že spršku dvanácti malorážek by mohl kdokoliv přežít, natož německé poštovní stroje stavěné doslova na kolenou porobených národů.
Bohužel příbuzní pošťáků se mi snaží pomstít, vypouštím palivo s tím že určitě nemají ti za mnou stěrače, a tím jim to pěkně nandám. Finta se zdařila, ale mě se bohužel zastavil ten velkej ventilátor vpředu a já se začal potit jak kráva. Sedám do žita, a pro sichr obracím svůj stroj na kabinu, aby byl s hora lépe vidět. Sedím u něho, kouřím, piju pivko, ujídám francouzké okupované ředkve a sním o medajly. Po půl hodině čekáni je mi jasné že mí věrní druzi na mě pečou, a tak se znechucen zvedám a jdu těch 25 hnusných francouzkých kilometrů dom.
PS: je to hnus velebnosti, když má člověk v podvědomí tahat nuzáky domů na východ, a najednou bojuje na druhé straně Evropy.
Děkuji skupině HIMMEL za přesně a hrdinné plnění úkolů. Při prvním úkolu jsme měli malé zpoždění a tak už jsme pouze zajišťovali krytí při obsazování letiště. Po asi 10 minutách létání nad obsazeným letištěm jsme odlétli přezbrojit.
Při druhém úkolu došlo ke krytí roje Ju88 které prováděli několik úkolů prakticky po celé mapě. Neobešlo se to beze ztrát, SALUTE, ale nakonec jsme dvě 88 v pořádku dopravili na domovský vektor a 30 km od HB jsme se s 20 l paliva posadily na naše letiště.
první na Lekka - jakou rychlostí plula poškozená ponorka a co měla u sebe za remorkér ?
druhá - ta už byla vlastně položena - proč Jami poslal osamoceného HUa nad ponorku bez krytí, když musel vědět, že nad ní bude "živo". Když jsem si v chatu četl, že byl Lesník sestřelen a to v době, kdy nad ponorkou byla jen naše letadla, říkal jsem si, co mu to Lekk připravil za kamikaze akci.
A on to nebyl Lekk ...
1stCL_Jamamoto napsal:
...Celou situaci zachránily až ty stodesítky, nebýt jich, byla enigma vaše. v tuhle chvíli jsme asi byli nejblíže k porážce.
Jak už to v bitvách bývá, trocha štěstí se přiklonila na naší stranu a tři stateční piloti těžkých síhačů dokázali v nerovném boji obrátit výsledek bitvy v náš prospěch.
jo, to bylo v hodině dvanácté. už jsem sedal
jen nevím, jaký nerovný boj myslíš. pokud ten, kdy tři rozjetý 110tky bojovaly proti čtyřem rozlítaným hurikům a jednomu sedajícímu a startujícímu plováku, tak to moc nerovný boj nebyl
a podivil jsem se stejně jako Káně, když jsem si říkal, proč je tolik "pravidel" pro suchozemskou část mapy, když mi připadlo, že vše se odehrává nad mořem
Celý to probíhalo následovně. Wutz našel konvoj a vracel se, ja a hiltoš jsme ale cestou ke konvoji dostali rozkaz zničit ponorku (po tom co byl lesniHu sestrelen). Prakticky jsme nevěděli nic o tom jak to vypadá u cíle ani to že lesniHu to dostal právě tam. V nějaký cover jsme doufali. Před cílem nás napadly hurricany. Zklesali jsme a začal souboj - to už přilít i Wutz a zasáhl ikara, já pak vosolil jeden hurr co šel po wutzovi a rychle zamířil k ponorce a odhodil bomby. Tim boj skončil a všichni jsme se vzdálili na východ. Wutz jěště sestřelil hurricane, ale byl dmg takže se vracel.
Asi 20km od cíle se hiltoš otočil s tim že zaůtočí na ponorku, protože jsme si nebyli jistí jestli to dostala. Já letěl za nim asi kilák. U cíle jsme měli rychlost a v mírnym klesání jsme útočili - hiltoš na loď/ponorku a já na zero který jsme zahlídli podle brázdy při startu.
první na Lekka - jakou rychlostí plula poškozená ponorka a co měla u sebe za remorkér ?
druhá - ta už byla vlastně položena - proč Jami poslal osamoceného HUa nad ponorku bez krytí, když musel vědět, že nad ní bude "živo". Když jsem si v chatu četl, že byl Lesník sestřelen a to v době, kdy nad ponorkou byla jen naše letadla, říkal jsem si, co mu to Lekk připravil za kamikaze akci.
A on to nebyl Lekk ...
1stCL_Jamamoto napsal:
...Celou situaci zachránily až ty stodesítky, nebýt jich, byla enigma vaše. v tuhle chvíli jsme asi byli nejblíže k porážce.
Jak už to v bitvách bývá, trocha štěstí se přiklonila na naší stranu a tři stateční piloti těžkých síhačů dokázali v nerovném boji obrátit výsledek bitvy v náš prospěch.
jo, to bylo v hodině dvanácté. už jsem sedal
jen nevím, jaký nerovný boj myslíš. pokud ten, kdy tři rozjetý 110tky bojovaly proti čtyřem rozlítaným hurikům a jednomu sedajícímu a startujícímu plováku, tak to moc nerovný boj nebyl
a podivil jsem se stejně jako Káně, když jsem si říkal, proč je tolik "pravidel" pro suchozemskou část mapy, když mi připadlo, že vše se odehrává nad mořem
Odpověď máš výše.podle toho, co jsem viděl z letadla se boj přesunul více na západ, domníval jsem se, že by nad ponorkou mohlo být čisto. Proto jsem Lesnímu Hu řekl,ať se pokusí k ponorce přiblížit a zjistit situaci. pokud bude čisto, ať sedne....no a čisto nebylo. Původní plán byl jiný, Hu měl mít krytí jako král. bohužel to celé padlo díky problémům uvedeným výše. to co se dělo byla již jen improvizace a snaha zachránit u ponorky co se dá.
Add. nerovný boj: Podle toho co pak říkal Ikar, mělo být nad mořem asi 12 Hurriků. Proti nim nejdříve přilétly dvě stodevítky(další dvě odpadly po cestě pro technické problémy. Po nějaké chvíli pak další čtveřice stodevítek. Ta ale ve zmatku ponorku minula. z této čtveřice byl jeden pilot poškozen a musel skákat nad nepřátelským územím, druhého zabil flak do kterého vlétl, když byl pronásledován hurricanem, se třetím jsem ztratil spojení. zůstal jsem tam sám, na víc vzhledem k tomu ,co se dělo na vysílačce, v boji téměř nepoužitelný. Na to konto jsem tam poslal ty stodesítky, aby trápení s ponorkou ukončily. Letěly tam oproti předpokladu naprosto bez coweru.
Mimochodem, já ty stodesítky v boji dokonce i zahlédl, v jednu chvíli jsem byl nad nimi. Ale ve stejnou dobu na mě mluvilo asi pět lidí na TS a do toho mi ještě telefonoval Fučida, kterému kvůli bouřce vypnuli proud... než jsem to všechno spacifikoval, bylo po všem.
Jsem přesvědčen, že stodesítky tam odvedly perfektní práci a v podstatě zachránily celou situaci okolo ponorky, která už vypadala beznadějně. Mimo jiné právě i tím, že tě tam louskly. Svůj skvělý výkon pak korunovaly potopením lodi se špionem, to už ale měly naštěstí cower od Fučidy. Pro zajímavost, ze začátku operace n mne neměly stodesítky ani spojení, sice mne slyšely, ale odpovídaly přes chat. I přes to své úkoly zvládly na výbornou.
Tak to vypada,Kane,ze jsme se potkali.Ovsem muj pohled pres optiku byl asi prijemnejsi.Vypatlal jsem ovsem moc granatu a dalsi lumpik se jenom usmival,jak do nej neskodne busili kulomety az me dosli i posledni bouchavci.Boj ovsem musel(predpokladam)opustit.Jeste nemam track,takze 100pro to neni.
Akce z meho pohledu
Plan byl jasny, letet primo k ponorce (driv nez ji nepratele najdou), pristat, nalozit, odletet. K primemu kryti jsem mel ctyri stodevitky (skupina Jamamoto), dalsi ctyri stodevitky (skupina Fuci) mely prehradit cestu od pobrezi. Ja osobne jsem ocekaval, ze priletim, pristanu a pak me na vode nekdo rozstrili (nebo to udela uz pri pristani).
Akce zpocatku bezela podle planu, ale tak deset, patnact kilometru od cile jsem videl vepredu kupu dotu. Polozil jsem kontrolni dotazy stihacimu doprovodu a z nich bylo hned jasne, ze oni to nejsou. Ze tam budou nepratelsti stihaci driv, to jsem koneckoncu cekal. Takze krouzit, vyckavat. A po nejake dobe vyckavani prichazi rozkaz, at tam zkusim letet a pristat. Letim tam, koukam dopredu, stale mnoho bodu. Pak se doty meni na letadla a ja mzouram do dalky, abych zjistil, jestli ty tri vlevo jsou nasi, nebo ne. A behem te doby byl jeden vpravo, ktery nas nebyl...
Pak jsem koukal na track a zjistil jsem, ze se to seslo zrovna tak, ze v te dobe tam nebyla snad ani jedna stodevitka, vsechno nepratele. Navic tam bylo zbytecne tou dobou letet, protoze nepratelsky hydroplan tam uz vysadil komandos (mozna uz i odvezl). Prakvapilo me, ze Hurrici si nad ponorkou vlastne delali, co chteli - klidanko krouzeni ve vysce mraku, ocekaval jsem, ze je stodevitky rozezenou, nebo alespon nejaky rovnocenny souboj. Na druhou stranu me vubec neprakvapilo, ze jsem tam chcipnul. Do te akce jsem sel trochu samurajskym zpusobem - povazoval jsem se za mrtveho uz pred startem, takze o muj zivot vlastne vubec neslo .
ECL_Piscot napsal:
Tak to vypada,Kane,ze jsme se potkali.Ovsem muj pohled pres optiku byl asi prijemnejsi.Vypatlal jsem ovsem moc granatu a dalsi lumpik se jenom usmival,jak do nej neskodne busili kulomety az me dosli i posledni bouchavci.Boj ovsem musel(predpokladam)opustit.Jeste nemam track,takze 100pro to neni.
jj podle ty pošťácký uniformy by si to mohl být ty
Plácnul jsem na FTP do složky "SPECKA_VIVE..." záznam toho našeho malého problému (quick209). Musim říct, že to bylo super překvapení. Narodim se a ještě než se rozkoukam, tak mi někdo (něco) vypne proud. Pak jsme zjistili že je to záškodník s kulometem na konci letiště.
Věděli jsme, že němci budou postupovat rychle, ale takhle rychle... :lol:
Upravil/a VGR_Ghost dne 24-07-2006 14:05
LesniHU napsal:
Prakvapilo me, ze Hurrici si nad ponorkou vlastne delali, co chteli - klidanko krouzeni ve vysce mraku, ocekaval jsem, ze je stodevitky rozezenou, nebo alespon nejaky rovnocenny souboj.
Tak za sebe můžu říct: Přiletěl jsem spolu s Petrasem a Gladem někam poblíž ponorky hned v první vlně hurriků, ve výšce mraku jsme byli napadeni zezadu. Petras brejknul doleva dolů, já jsem odhodil a sledoval befko doprava nahoru. Že to byla chyba jsem zjistil vzápětí - pochopitelně ten první nebyl sám a vzápětí mně Mungo sfouknul jak svíčku. Víc jsem akci nesledoval a odpojil se, stejně to lagovalo dost i beze mne.
ad Jami a HU - nepodivuji se nad původním plánem.
Ten můj byl podobný - budem první nad ponorkou, přistanem, naberem Enigmu a pofrčíme pryč. Ještě dřív, než ostatní vůbec doletí
Podivuji se nad tím, že tě Jami poslal přistát a vzlítnout samotného k ponorce, když neměl zajištěný prostor a ani nevěděl, jaká je tam situace. V tomhle měl obrovské štěstí, že tam pak přilítly ty 110tky a ponorku mi před nosem potopily Holt dítko štěstěny
Jinak práci 110tek jsem nijak nehanobil, jen jsem komentoval to, čeho jsem byl osobně přítomen
Naopak, 110tky zafungovaly výtečně - zničily jak ponorku, tak i letadlo se třema pilotama (plus možná další)
Jen to pro ně nebylo až tak nevýhodné.
Hoper napsal:
ad Jami a HU - nepodivuji se nad původním plánem.
Ten můj byl podobný - budem první nad ponorkou, přistanem, naberem Enigmu a pofrčíme pryč. Ještě dřív, než ostatní vůbec doletí
Podivuji se nad tím, že tě Jami poslal přistát a vzlítnout samotného k ponorce, když neměl zajištěný prostor a ani nevěděl, jaká je tam situace. V tomhle měl obrovské štěstí, že tam pak přilítly ty 110tky a ponorku mi před nosem potopily Holt dítko štěstěny
Jinak práci 110tek jsem nijak nehanobil, jen jsem komentoval to, čeho jsem byl osobně přítomen
Naopak, 110tky zafungovaly výtečně - zničily jak ponorku, tak i letadlo se třema pilotama (plus možná další)
Jen to pro ně nebylo až tak nevýhodné.
Už Napoleon se ptal před tím, než nějakého vojáka povýšil a svěřil mu jednotku jeho nadřízených: "A má ten chlap štěstí?"
V dané chvíli nebylo co poslat, aby to dokázalo zajistit nad ponorkou prostor. Oba naše Schwarmy byly rozprášeny, další jednotky byly příliž daleko a než by dorazily na místo, byl bys v tahu i s Enigmou. Jediné, co zbývalo byl hydroplán a stodesítky. Vycházel jsem z předpokladu, že se boj přesunul na západ od ponorky a že by tudíž nad ní mohlo(ale nemuselo ) být čisto. Hydroplán jsem tam poslal proto, aby to zjistil a případně přistál. Byl to risk, kterej nevyšel. Mimochodem, zrovna tak Angličané neměli ten prostor stoprocentně zajištěn, když si nechali ve finále potopit ponorku před nosem a nádavkem jsi dopadl stejně jako Lesní Hu chvíli před tebou...
Pokud dobře počítám, splnění úkolů operace Enigma nás stálo dva piloty. Je to přiměřená cena. Počítal jsem, že ztráty přitéto operaci budou mnohem vyšší.
Druhá věc je, že obě ztráty byly do určité míry zbytečné a na jedné nesu svůj díl viny. To mne samozřejmě mrzí, jak už jsem psal výše. Bohužel, k práci velitele patří i to, že posílá své vojáky na smrt...
Mno, tak ted jsem naghledl do TRK (diky valhero ) coz jsem asi radsi nemel!!
Muj pohled na akci>
planovani bylo vcelku jednoduche:
ukol c 1.: evakuace velitelstvi Vire, Caen, Falaise a Cristot
>letouny 4x Welington skupina FIREFOX
> solo nizky let
>kryti dle potreby a situace!!
ukol jako jediny splnen!!!
..........................................................................................................
ukol c 2.: nalezeni a sestreleni inspekcniho Ju88 pohybujiciho se v oblasti fronty a startujiciho dle poslednich zprav v Sain Romain
>leotuny 4x Hurri skupina LEVANT
>jeden predsunuty pruzkum v bezepecne vysce (vyhybat se boji, pouze lokalizovat hledany Ju88) ostatni jako uderna trojice
>po splneni ukolu se vratit nad nase uzemi a poskytnout kryti vracejicimse welousum
ukol nesplnen.
.........................................................................................................
ukol c3.: nalezt poskozenou nemeckou ponorku provest obsazeni a ziskat enigmu, posledni hlasena pozice ponorky F10 pohyb smerem k dokumv Le Havre
>letouny 8x Hurri skupiny YENKYE a BIZON
> 2x hydroplan RN skupina NIX
> predpokald co nejdrive nalezt ponorku a vysadit komando, ziskat enigmu, "nalodit" se do hydroplanua zmizet, jabo utokem potopit ponorku.
ukol nesplnen.
k teto akci pripisu komentar nebot jsem velel skupine YENKYE a byl jsem primym ucastnikem.
Na pruzkum jsme si rozdelili sektory> F10 hydroplani, G10 skupina BIZON, H10 skupina YENKYE, po nalezeni ponorky planovano rozlozeni 2xhurri ze skupiny YENKYE pod mraky pripraveni k jabo utoku na ponorku po vyzvednuti komanda, 2x hurri YENKYE hlidka nad mraky poskytovat tesne kryti hydroplanu a hurri pod nima, skupina BIZON vyskove zajisteni prostoru/podpora operace dole.
Ponorka byla nalezena velice rychle v sektoru H10 a okamzite na ni byli navedeni hydroplani, jeden pro vysadek a jeden jako zaloha. Vzhledem k faktu ze uspech akce zavysel VYHRADNE na rychlosti a preciznosti provedeni vysadkuse bohuzel zacala hned v pocatku akce nebezpecne vyvijet. Prvni hydroplan bohuze otalel s vysadkem a nakonec havaroval pri pristani (havarii zjrejme zavinila nezkusenost pilota ktery zapomnel vysunout pristavaci klapky, pristaval na vysoke rychlosti a urazil hlavni plovak!). Okamzite byl povolan zalozni hydroplan ktery cekal opodal aby provedl druhy vysadel. Ten byl proveden v ramci moznosti jak nejrychleji to slo. Bohuzel vznikly casovy posun se nam stal osudnym (jak se pozdeji ukazalo). Mezitim jsem jako hurri cekajici pod mraky na jabo utok spatril nemecke arado jak si to sine k ponorce, nestastny pilot nepratelskeho letounu o me nejspis ani nevedel a jeho smrt prisla okamzite. Mezitim hosi "nahore" hlasili nepratelskou aktivitu v prostoru. Zacalo byt velmi horko nebot nam schazelo jeste par minut commandos jeste nedali signal k vyzvednuti. V tuto chvili zrejme doslo i k castecnemu roztrhani skupin YENKYE a BIZON nebot nekteri v uvedenou dobu byli dokonce az nad konvojem nebo sledovali unikajici nepratele na jich, tim doslo k oslabeni nasi iniciativy v prostoru. Priblizne 2,5min pred predpokladanym vyzvednutim se v prostoru objevily nepratelske 110tky nejprve pouze proletly ale pote se vratily a jedna na mne zautocila, schytal jsem to do rizeni takze jsem se odpoutal a letel na zakladnu, ajbo utok zbyl na Bleskovyho Podrse (ktery se po celou dobu ukaznene pohyboval v prostoru, schovaval se pod zakladnami a cekal na svuj az nastane jeho "cas". Minutu a pul jsem dal povel hydroplanu aby provedl vyzvednuti kommandos z ponorky i s enigmou. bohuzel pote co se priblizil k mistu, nasel jenom trosky na haldine a mastne skvrny. Mezitim doslo v miste i k souboji se zminenymi 110tkami a zrejme i se 109tkami. hoper se rozhodl v miste boju pristat pro zbytek komanda ktere se zachranilo z potopene ponorky a pro PETRASE ktery byl sestrelen ale yvskocil. Bohuzel tento jeho hrdinsky cin byl po zasluze potrestan kdyz ho sestrelila 110tka!
Tak skoncila nase v pocatku slibne se vyvijejici akce na ziskani enigmy!!!
Z meho pohledu jeji neupech zapricinily tyto faktory:
1) nedusledne vyplneni prostoru akce a naraznikoveho pasma tj. ny vychod od prostoru ponorky hurricany
2) prodluzovani vysadku a nakonec jeho nezvladnuti coz zpusobilo fatalni spozdeni cele akce o cca 10min
Mit 5min k dobru, priletely by 110tky na misto kde by nebyl zadny enemy jem mastna oka a trosky na hladine a enigma by frcela v hydroplanu do bezpeci. Mozna by satily minuty !!! JoJo kdyby, kdyby
.........................................................................................................
ukol c 4.: ochranit lodni konvoj vezouci dulezite dokumenty a duleziteho spiona
>letouny 8xhurri skupina RABBIT 4xhurri a COBALT 4xhurri
>rozdelit letove hladiny jedna skupina 10000ft a druha 5000ft vykryt oblast a zabranit bombardovani lodi
ukol nesplnen chranena lod potopena .
k tomu jenom malou pozanmku, lode potopila naletem 110tka ktrera priletela ve skupine ve trech, skupinu jsme napadli ja a Mamutak dva nepratelske letouny odhodily a otocili z kursu na lod treti pokracoval ja jsem letoun ktery jsem poskdil dal nepronasledoval ale snazil jsem se dohnat treti utocici, pred sebou jsem uz nevidel jineho hurrika ktery by se snazil utocnika napadnou. Bohuzel jsem vsak pri pohledu na poskozenou 110tky ktera tocila pravou zatackou domu videl jak se na ni "hrnou" 3 nebo 4 hurricani aby ji sestrelili!!! Posledni utiocnik bohuzel bombardoval a lod potopil, v momente kdy se zacal s poskozenym monorem domu vrhli se i na nej...
Nechci nikomu krivdit, ale ukol bylo kryti lode s dokumenty a spionem, k jejimu potopeni bohuzel doslo dle meho z duvodu nedusledneho plneni tohoto ukole. Zjednodusene rreceno > kryju li lodni konvoj, napadam pouze letouny ktery ho primo ohrozuji a nebo se chystaji ho primo ohrozit, ostatniho si nevsimam!!! Samozrejme soucasne chranim i sebe a sve spolubojovniky.
Cela nase akce bohuze temer dokonale kopirovala naprosotu neschopnost frantiku v bojich proti nemcum, takze to tak asi melo byt. Mozna ze vse asi nejlepe vystihuje hurri ktery tam letal s hvezdama!! chtel sjem hodit obrazek na zaver ale nechci bejt az tak moc jedovatej Uz te kritiky bylo dost!!!
Doufam ze jsem nic nezapomel, pripadne cestin chyby prehlizejte
.........................................................................................................
Nicmene, vsem zucastnenym reds DEKUJI za jejich ucast a snahu!!! Vazim si toho i prese vsechnu kritiku vyse!!!
SALUTE!!!
Ikar
PS:na placku navrhuji vsechny piloty welousu za jejich neohrozenost a splneni ukolu.
PPS: pro pristi akci PROSIM vsechny aby se hlasi uvazlive a poze tehdy pokud jsou skutecne schopni se ucastnit anebo v dostatecnem predstihu o sve neucasti informovat pro sehnani nahradnika!!!! je docela problem kdyz misto 8mi hurri leti jenom 5 :/
PPPS: a samozrejme hlavne dik LEKKOVI!!!! za skvelou akci!!!
310_Ikar napsal:
k tomu jenom malou pozanmku, lode potopila naletem 110tka ktrera priletela ve skupine ve trech, skupinu jsme napadli ja a Mamutak dva nepratelske letouny odhodily a otocili z kursu na lod treti pokracoval ja jsem letoun ktery jsem poskdil dal nepronasledoval ale snazil jsem se dohnat treti utocici, pred sebou jsem uz nevidel jineho hurrika ktery by se snazil utocnika napadnou. Bohuzel jsem vsak pri pohledu na poskozenou 110tky ktera tocila pravou zatackou domu videl jak se na ni "hrnou" 3 nebo 4 hurricani aby ji sestrelili!!! Posledni utiocnik bohuzel bombardoval a lod potopil, v momente kdy se zacal s poskozenym monorem domu vrhli se i na nej...
Upřesním:
Tymur spolu s jedním Hurricanem tu stodesítku opravdu naháněli (viz track), zachytili jí cca 5-10km před konvojem. Ale řádně naložená stodesítka jen potlačila a byla v čudu. Celý problém byl v tom, že nás bylo místo 8 jen 5 (což už bylo řečeno) a museli jsme se postupně po dvojicích stahovat kvůli palivu. No a přesně když ten útok přišel, měli jsme na místě 2 hurricany a 1 přilétající. Kdyby nás byl opravdu plný počet, mohlo to vypadat jinak. Ale stejně si myslim že bysme tu stodesítku nechytli... Z našich omezených zdrojů to bylo maximum.
Ten hurri s hvezdama sem byl urcite ja, to klidne muzes Ikare rict, ja uz bych ani jinak nemoh,l pac by me Stalin jinak popravil, kazdopadne se omlouvam
A my osamelou 88cku sestrelili a basta, ze tam bylo tech stabnich letounu vic to nam nikdo nerekl
Jinak jeste dotaz, meli se k nam (skupina Levand) dostat nekdy priblizne informace o pohybu te stabni 88? Koukal jsem na zaznam a musim priznat ze i kdyby jsme nenatrefili na tu falesnou tak by sme ji u zeme asi stejne nenasli ...sem nak, uznavam ze blbe, cekal ze bude vis, chybka no
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
