3BAP_Kubrt napsal: PS: ad odhlašování na poslední chvíli, aneb to, co naťukl už Hoper) pánové: Rodinné důvody..rodinné důvody..rodinné důvody. Víte kurvadrát měsíc předem přesné datum a čas, kdy se poletí. Nechápu, jak takovému množství z vás se může něco zvrtnout.
No Fuči to bude asi tím, že nemáš 3 děti, které ti například měsíc dopředu nehlásí, že budou nemocné atd. Moje byly naštěstí u babičky, takže jsem mohl letět (a dokonce oželel páteční ČSOB párty), ale docela to u jiných chápu. Přiště bych plánoval letadla pro 50-70% nahlášených a bude to v klidu.
Aha, takže to mám chápat tak, že včera z ničeho nic postihla morová epidemie děti poloviny červených pilotů, ano? Tady je vidět, jak jsou děti modrých pilotů zocelené, nebo prostě modří piloti děti dosud nemají? Zajímalo by mě, zda všichni neomluvení červení, kteří nedorazili skutečně měli nemocné děti. Pokud očekáváte, že se něco může stát, tak se rovnou hlašte jako náhradníci, do celkových počtů s vámi nebude počítáno a hotovo. Když se někam přihlásím, tak přece tomu musím i něco obětovat - není možné se s manželkou/přítelkyní/milenkou domluvit, že to jeden den vydrží bez vás, nebo se o ty děti postará? Od toho to je SPECIÁLKA, která se letí sotva několikrát do roka. I když ti, co se alespoň omluvili předem, tam to ještě jde, nejhorší jsou ti, kteří si nenašli čas ani k tomu "bú" tady na fóru, tam už opravdu uvažuju o tom, že příště jejich přihlášení budu ignorovat .
Jak mám počítat s 50 - 70%? Z Luftwaffe pravidelně dochází na akce průměrně 80 - 100% pilotů.. to jako mám rovnou počítat s tím, aby modrých bylo málo a absentující červení to pak dorovnali? Trochu přitažené za vlasy.
Upravil/a 1stCL_Fucida dne 26-11-2006 14:33
Mig super stroj.Hlídkujeme nad Pe-2,mé číslo byl Hoper.Po překročení fronty v naší zadní polosféře jsme zahlédli cíle a letěli jim naproti posléze jsme zjistili,že tam Bf-ka startují asi z letiště a neměli o nás tuchy,měl jsem nutkání toho využít a vrátit se k peškám,ale pokračovali jsme dál k nepříteli,po přiblížení jsme zjistili přesný počet,jedna dvojce vlevo výše,druhá dvojce po nimi a samostatný éro v naší výšce vpravo,vybírám cíl vpravo.Přepad s překvapením se nekonal,dvojce níže vlevo a samostatné éro vpravo začala točit vnější zatáčky za nás,vidím to,Hoper taky a varuje.Hlásím mu:"jdu na průlet",a snažím se pokračovat od pešek a táhnout je pryč.Hoper se už neozval,pověsily se na mne dva mesouni,nepřijal jsem boj a snažil se je odtáhnout co nejdál od našich bombrů.Žel befka byla rozjetá a tak mě dojela,nepomohlo ani mírné stoupání na rychlosti.Uhýbám jejich střelám a pomalu mě dojíždí,přidal jsem pár barelů,ale to už jsem věděl,že mi zapadá slunce.Zásah do nádrží,pak něco upadlo a konec,snad to peškám pomohlo,a tak jsem se těšil,že si zakroutím,snad jsem se rozhodl správně,ale jistě, mohli jsme přijmout boj,
dal se udělat průlet,rychlost byla,nastoupat a houpáním je zazoomovat.Ale bylo nebezpečí přilákání dalších nepřátel a objevení pešek.Mám smíšené pocity z mého letu.
Jinak pochvala organizátorům,velitelům a všem zúčastněným.Dík
Upravil/a VGR_Sup dne 26-11-2006 17:59
Mili drazí doma,
píšu vám ze zajateckého tábora Uzghorod a pevně doufám, že tento list bude doručen červeným křížem k vám domu s minimálním zpožděním..nicméně stejně počítám s několika měsíci.
Jsem živ a zdráv..a v rámci možností jsem je o mě i ostatní soudruhy z mé jednotky dobře postaráno. Jediné co nám schází je pravá ruská vodečka...němci pijí šnaps...fuj!
Muj nový pobyt je výsledekm naší poslední operace, která měla za ukol zastavit postup němců u Lvova. Začátek dne byl klidný a krom toho že se muj mechanik Serjoža ožral jako prase a v záchvatu vlastenectví si spletl Pešku velitele oblasti s Heinkelem a vystřílel do ní celý zásobník z maxima, se nic nestalo. Rozkazy k letu byly tak pro nás spíše vysvobozením před velitelovým hněvem.
První let naší skupiny Čajek byl směrem na Lesko..s cílem zničit jediný přístupový most přes řeku Džinka od jihozápadu. Cesta byla zpoloviny nad nepřátelským uzemím a tak jsme se rozhodli k malé válečné lsti..a vyslali jednoho našeho pilota nad Hirovo, kde byla hlášena koncentrace německých tankových divizí, které útočí na Hirov od jihu. Jeho úkol byl prostý zničit jeden dva tanky a donutit tak velitele k povolání stíhačů nad Hirov k ochraně jejich tanků. My jsme zatím měli proklouznout severně letem v mracích na západ a na urovni Leska se stočit na jih. Tato lest nevyšla uplně dokonale, jelikož ožralý Serjoža namontoval na čajku soudruha Zvíředěva protipěchotní tříštivé rakety místo průbojných. Výsledkem byl jen zvířený prach a oloupaný nátěr na bošovských tancích. Naše uderná skupina přesto pokračovala neohroženě dále na západ a poté co jsme zahlédli skupiny bombradérů letících na naše uzemí jsme nízkým průletem východně od nepřátelské základny v E13 napadli zničili cílový most u Leska. Vzhledem k tomu, že nám na to stačila jen jediná bombová akce..byly další stroje plné raketové munice, které jsme s minimálním úspěchem využili při leto zpět přes oblast Hirovo, kde jsme zničili dva tanky a v pořádku se vrátili na základnu. Na základně jsme pak nalezli krátery od bomb, které za naší nepřítomnosti shodily nepřátelské Heinkely. kromě malé kolony štábních vozů a jednoho letadla na stojánce toho však moc netrefili.
Po nezbytném přezbrojení jsme pak vyrazili dorazit tanky u Hirova bombami..ale úspěšnost byla 50/50 takže jsme sklesí letěli přistát zpět do O12, Při startu jsme se setkali s vracejícími se posádkami Pe2 a vyměnili si dojmy z boje. Po návratu jsme obdrželi rozkaz k útoku na nádraží v Třebišov a s těžkým srdcem se vydali na náš nejdelší útok napříč celým nepřátelským územím. O naviganí břemeno jsme se podělili rovným dílem a výsledkem bylo naše neztracení a navedení přímo na cíl od severu po vysilujícím letu, při ktérém jsme nepřítele nezahlédli. Těsně před cílem pozorný soudruh Watson zahlásil skupinu zjevně nepřátelských strojů na východě zřejmě operujících nad letištěm v D3. Okamžitě jsme sklesali na uroveň vrcholků stromů a nepříteli tak unikli z očí. Chvíli jsme se zběsile hnali u zěme a česali trávu vrtulemi a se strachem pozorovali naši 8 hodinu. Nepřítel se ztratil a tak jsme stoupali zpět na útočnou výšku a točili na jih přímo na Třebišov. Při přiblížení se nám však naskytl pohled na nebe plné výbuchů protivzdušné obrany a naše odvážná srdce se sevřela nad její přesností a prudkostí. Nařízený průletový utok nám však všechny strázně vynahradil, jelikož přesný bombový útok zasáhl vlak naplněný palivem a jeho exploze srovnala se zemí celé přilehlé okolí v okruhu minimálně 200 metrů. Bohužel naše radosti byli zchlazeny hlášením o poškození flakem od soudruha Zvíředěva..klesaje bez motoru pokropil ze služební pistole blízké postavení německé logistické divize, která zrovna hledala kam uskladnili zaslané hasící přístroje, a zázračným zásahem do čerpadlové komory vodní stříkačky ji vyřadil z provozu. Výsledkem byl pak zuřivý požár, ketrý odvedl pozornost celé německé posádky Trebišova a tudíž se soudruh Watsonov hrdinně vrhl zachránit s. Zvíředěva. Bohužel zapomenuté kolo ostnatého drátu mu prorazilo obě pneumatiky při přistání a jeho stroj nebyl již schopen opětovného startu. Zavelel jsem tudíž k utoku na letiště v D3 a kde bychom mohli nerušeně přistát, zničit jeho techniku a naše soudruhy naložit. Bohužel byl již při prvním náletu muj stroj poškozen flakem a navíc se na obzoru se objevili další stroje a naše rozhodně nebyly. Výsledkem pak byl nerovný boj dvou čajek proti 4 BF, ze kterého jsem se musel za chvíli odpoutat pro poruchu motoru. Bezmocně jsem přistál 500 metru od dráhy a sldoval nerovný boj posledního statečného soudruha Santyjeva, ketrý napřed dva stroje zahnal bez munice domů..třetího rozkouřil, posledního znechutil a v pohodě přistál na našem předsunutém letišti v H10. Posledí si pak vybil vztek na mém nebohém stroji v poli a navedl na mě pátrací jednotky z letiště.
Drazí doma, nevím kdy se s vámi shledám, ale svuj ukol jsem splnil se ctí!! loučím se s vámi a jdu zjistit zda se nedá ze šnapsu vydestiloavat nějaká slušná samohonka.
Letu zdar..bylo to super.Upravil/a Lekk dne 26-11-2006 22:33
1stCL_Fucida napsal:
PS: ad odhlašování na poslední chvli, aneb to, co naťukl už Hoper) pánové: Rodinné důvody..rodinné důvody..rodinné důvody. Víte kurvadrát měsíc předem přesné datum a čas, kdy se poletí.
Rodinné důvody jsem uvedl já, proto reaguji. První den jsem se neúčastnil - odhlásil jsem se na poslední chvíli. Druhý den jsem absolvoval dva lety (při druhém letu mi byl zákeřným německým flakem poškozen motor a muel jsem nouzově přistát.)
1stCL_Fucida napsal:
Nechápu, jak takovému množství z vás se může něco zvrtnout. Pokud si nejste svou situací jistí, nebo nemáte řekněme alespoň 80% jistotu, že poletíte, tak se prosím vůbec nehlašte. Nemá to cenu. Raději uděláme menší akci pro piloty, kteří opravdu letí a ne se jenom přihlašují.
Až budu mít všechny členy rodiny, kteří se o sebe postarají, chodí, dokážou si sami vytřít prdel a nemocnici navštíví jen na dni otevřených dveří jednou za pět let, tak se budu hlásit klidně na 150%.
Tak to jste byli vy Lekku! Pěkně si tam Santy vedl, všechna čest!!!Jen to upřesním....odlétali jsme s Valherou nikoliv kvůli nábojum, těch byla hromada, ale kvůli nedostatku paliva...a neboj...třeba se za tebou do lágru přijdu podívat....
Shrnuti akci Stuk
(tak jak si to pamatuji a bez konzultace s ostatnimi piloty, takze za presnost se neruci :-))
Prvni den:
cile jsou tezke tanky v Olshanici (G10,primarni cil) a tanky u Turku (J7).
Prvni let letime na prvni cil, ale najit za soumraku tanky ve meste neni nic jednoducheho, takze vysledek nic moc. Druhy let proto letime zase na prvni cil, jdeme na to chytreji a mame par tipu z minuleho letu, ale tma je uz uplna, takze vysledek opet nic moc. Dneska proste slabota.
Druhy den:
cile jsou nepratelska technika ve meste Turku (J7, kvuli koordinaci s pozemnimi jednotkami je treba zautocit mazi 13:50 a 13:55 a neznicit pritom nadrazi). Druhy cil je oblibena Olshanica, kde se musi dodelat to, co se neudelalo vcera, potom je treba znicit dva mosty na jihovychode H8 a pripadne si udelat vylet na ruska letiste O12,M13.
Zaciname rekreaci na letisti, protoze nutnost stihnout vcas utok nam dava jen patnact minut pro pripadny prvni let. A za tu dobu se neda k nepratelum doletnout. Proto startujeme skoro pul hodiny po zacatku specialky a v urcenem case decimujeme jednotky v Turku.
Dalsi cinnost v sektoru nechavame podle planu wehrmachtu a po prezbrojeni utocime na Olshanici. Ve dne je to, jak se rika, jine kafe.
Pri tretim letu delime formaci - dve letadla utoci na mosty, zbyle tri leti docistit Olshanicu. Pristavame na severu s planem, ze tam nalozime bomby a poletime proti nepratelskemu letisti, ale specialka uz vicemene konci pro nedostatek lidi, takze to balime taky.
Souhrnna statistika: prvni den neuspech, beze ztrat
druhy den uspech, zniceny desitky nepratelskych jednotek, oba mosty, zatimco nase 'ztraty' jsou dva lehce poskozene stroje.
Cover byl vyborny, dekujeme, ale meli jsme jeste neco lepsiho - stesti. Skoro zadne nepratelske stihacky jsme nepotkali .
P.S. doktorkop udelal pri naletu na Turku asi 530 bodu, kis kis, Schnitzel .
VGR_Sup napsal:
...Přepad s překvapením se nekonal,dvojce níže vlevo a samostatné éro vpravo začala točit vnější zatáčky za nás,vidím to,Hoper taky a varuje.Hlásím mu:"jdu na průlet",a snažím se pokračovat od pešek a táhnout je pryč.Hoper se už neozval,pověsily se na mne dva mesouni,nepřijal jsem boj a snažil se je odtáhnout co nejdál od našich bombrů.Žel befka byla rozjetá a tak mě dojela,nepomohlo ani mírné stoupání na rychlosti.Uhýbám jejich střelám a pomalu mě dojíždí,přidal jsem pár barelů,ale to už jsem věděl,že mi zapadá slunce....
Já jsem ještě zahlásil, že z toho výletu, na který sem nechtěl, mám dva mezky za zadkem :)
Naštěstí jsem ale byl rozjetý (nebo ti dva nerozjetí) a skoro hned jim uletěl.
Pak se za mnou chtěl pustit ještě jeden, ale tomu jsem ustoupal a on to pak zvratem domů k letišti vzdal. Já už se za ním nehnal.
Radši :D
Nevím Supe jak to, ale celou dobu se mi zdálo, že tvůj MiG ti lítal rychleji jak ten můj.
A přitom v boji pak byl "výsledek" opačný ...
Škoda
Jinak bych ještě upřesnil Plavoa - když se vaše skupina míjela se skupinou německých bomerů, odletěly proti nim 4 MiGy, ale dva s vámi nadále zůstaly ;)
Maly koment k absencii (a duplicitny post z RED sekcie specialky) - ze neletim som oznamil vcas. Pardon, ale mali sme spolocne posedenie v praci, navyse sa to skombinovalo este so stretnutim L13 (to by som ale ozelel).
Povodne som zamyslal, ze v sobotu poletim, lebo uz budem doma, ale to som necakal, ze sa na poslednu chvilu dozviem, ze by som mal sedlat Pe-2 - a s nou viem iba strmhlavaky. Tak som to vzdal. Sorry, na tie TB-3 som sa tesil, ale proste v realnom svete si volne - nepracovne pokecat s kolegami a studakmi dostalo prioritu.
Nevím Supe jak to, ale celou dobu se mi zdálo, že tvůj MiG ti lítal rychleji jak ten můj.
A přitom v boji pak byl "výsledek" opačný ...
Škoda
Ale já vím,místo abych nekoukal nalevo ani napravo a upaloval,tak jsem se párkrát v půloblouku ohlédl za sebe,jestli jsi se s nima nepustil do křížku,samosebou oni letěli přímo,po kratší dráze,moc dobře provedli svou práci,za chybu jsem zaplatil,naštěstí jen ve hře.
Nemusíš mít obavy,že tvůj Mig letěl hůře,ani já jsem tě nemohl dohonit
při návratu z prvního letu.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
.
.
