WK_madvlk napsal:
Moc pěkná akce po oba dva letové dny,bohužel jsem se díky pokročilé době (cca.23:15 po druhém přistání ) neůčastnil třetího letu.Jinak SUPER polet.
jj, u mě absence na třetím letu He111 z důvodu bolesti v zádech (), budiž mi omluvou dnešních nasbíraných 225 (!!!) bodů.
Toto hlášení bylo proneseno z německého zajateckého tábora:
První úkol zadaný tohoto dne byla samostatná akce, kdy jsem měl v rozkazu zaútočit sám na tankové jednotky u našeho obleženého města a tím způsobit zmatek v řadách nepřítele. Jednotky byly bez problému nalezeny, ale bohužel pancéřování nepřátelských tanků je přiliš silné na naše raketové zbraně. Po částečně zdařilém útoku jsem dostal rozkaz přistát na nedalekém letišti, odkud jsem byl převezen ke své jednotce.
Po dotankování a přezbrojení zbytku skupiny jsme se vydali opět na nepřátelské tanky. Podařilo se nám tři zničit a nadělat velký zmatek v řadách nepřítele. Nepřátelští stihači se ani nezmohli na odpor.
V dalším rozkazu měla celá jednotka za úkol přelet na nejjižnější část našeho sektoru a zničení nádraží v Třebišově. Po velmi klidném navigačním letu až na druhou stranu fronty se nám podařilo jedním velmi zdařilým zásahem zničit vlak s palivem a tím i celé nádraží a přilehlé části města. Pak dal velitel rozkaz k novému zformování skupiny a útoku na blízké nepřátelské letiště. V té době jsem bohužel dostal zásah od nepřátelských flaků a musel jsem nouzově přistát několik kilometrů od města. Jeden statečný soudruh se mě pokusil zachránit a přistál kousek ode mne, ale bohužel při startu došlo v důsledku špatného terénu ke kolizi a oba sme byli zajati nepřítelem.
Pěkná akce, díky moc všem zůčastněným, hlavně Fučimu za zorganizování a Lekkovi za perfektní velení.
Jinak dobrý report Lekku! Jinak při tom zavírání letiště jsem tam potom opravdu nebyl já, protože jsem to narval při postřelování jednoho autíčka do země (nebo mě zabil jeho výbuch).
Já se dobře bavil, všem velký obdiv, že se dokázali orientovat na této opravdu těžké mapě a dokonce i v noci! Mělo to dobrou atmosféru a zajímavé polety. Dík a S!
caba napsal:
Škoda,že nebylo víc lidí,ale i tak to bylo super.Díky všem za polet;)
začíná se stávát folklorem, že se spousta lidí přihlásí a pak se téměř ta samá spousta lidí "omlouvá" z neúčasti (případně ani neomlouvá...)
Mno ale díky nim jsem si aspoň zalítal v MiGu :)
Při dnešním prvním letu jsem jedněm befkům ukázal záda díky doprovodu pešek (přeci neopustím svěřené bombery), při druhém jsem už bohužel ;) těsnějšímu kontaktu neušel. Naštěstí jsem měl dost výkonu na to, abych dvěma befkům odletěl a jednomu ustoupal. Chudák se mne pak ze zoufalosti snažil picnout na dálku, ale naštěstí mířil o chlup blbě :) (holt směrovka dělá občas divy :P A navíc při té dálce se člověk těm střelám stačí uhýbat a ani nemusí být Neo ...)
Díky výletu do 7km se mi ztratily ostatní MiGy (a pešky), takže jsem je musel docela dlouho hledat. Ale nakonec jsem je našel.
Navíc jsem o něco později téměř současně s Petrasem objevil (každý na jiné pozici) osamělý Heinkel. A tak jsme na něj pěkně svolali zbylé MiGy :)
Chudák Jimik :))
Soustředěný útok (lechtání, lechtání to bylo :) ) nevydržel a smíchy nakonec prasknul. Teda bouchnul ;)
Tak jsme mu ještě zamávali a letěli dom.
Chtěl jsem se držet poškozeného Petrase a doprovodit ho na nejbližší letiště (zase si chtěl ušetřit benál domů a tak letěl na vypnutý motor), ale prasklá žárovka nepochopitelně vyhodila pojistky v celým bytě...
Při posledním startu jsem chtěl jen přelétnout MiGem na severnější letiště, ale když jsem najednou byl v 6ti km, začal jsem se ploužit pomalu vzduchem a hledat nějaké osamělé skopčáky :)
Někdy po půlnoci jsem se od Terpa dozvěděl, že našel poslední tři Heinkely a kupodivu jsem se na ně dokázal nasměrovat. Bombardování našeho letiště jsem jim nezabránil, ale chtěl jsem alespoň dostat jednoho.
Nevím jestli mne při jednom průletu nepicnul nějak víc, ale během půl minuty jsem měl prázdnou nádrž. Když už jsem ho chtěl se zastaveným motorem taranovat, viděl jsem, že taky klesá k zemi.
Pokusil jsem se letadlo stočit mimo les a nouzově přistát na louce, ale MiG byl neoblomný a šel si povídat s lesníma brablencema...
Ale Heinkel šel k zemi taky. Sice poněkud lépěji než já, ale aspoň naši zpravodajci využijí možnost prohlédnout si německého bombardéra :)
mno, dva lety na cover Ju 87. Byla to super spolupráce..možná nejlepší kooperace s bombardéry, jakou jsem zatím zažil. Na to, jaká byla tma.. při druhém letu se kolem nás prohnal svaz TB-3, na který jsme zaútočili a několik strojů poškodili, následně jsme se stáhli zpátky ke Stukám a zajistili jejich nerušený odlet za šera domů. Při návratu nás napadl MiG - ve tmě jsme ho úplně přehlédli a podařilo se mu tak poškodit WildPiga, v nastalém boji se mi ale podařilo MiGa poškodit a později jsem sledoval jeho nouzové přistání se zastaveným motorem. Následovalo už jen přistání a odpojení.
Den 2:
LesniHu naplánoval opožděný start až za půl hodiny, nechtěl jsem mrhat drahocenným časem a s polovinou skupiny Adler jsem odstartoval ku frontě - ke kratičkému pozorovacímu letu na Lesko, abychom mohli našim bitevníkům upřesnit stávající situaci. Objevili jsme dva lehké tanky ,na které jsem provedl útok palubními zbraněmi, přitom jsem ucítil lehký zásah od flaků, střílely na nás ze třech pozic, ale jen lehkými zbraněmi. Následoval návrat plnou parou domů, abychom stihli včas dotankovat a dozbrojit pro let se Stukami, našimi včerejšími partnery. Hlavní dráha byla obsazena, proto jsem nechal naší skupině uvolnit taxinu, což někdo ignoroval a na jejím konci začal pojíždět, nebo se mi to alespoň zdálo. Přesto jsem šel na přistání a po dosednutí jsem sešlápl naplno brzdy, pak už slyším jen Kurtissův řev a za tři vteřiny jeho stroj projížděje mi kabinou ukončuje můj letový den po sedmi minutách. Troskami obou strojů projel i WildPig..a z Adlera zbyla jen trojice Esquilax, Caba a Johann, nicméně údajně si vedli dobře.
Díky všem zúčastněným, obzvláště Lekkovi a Plavoovi, kteří se dobrovolně (alespoň dle mého názoru) ujali organizace červené strany a jejich protějšci Hanss a LesniHU na straně modré. Rád bych pochválil na tomto místě i Hiltoše, který má sice v jednom kuse nemístné řeči, ale celkově pojal akci velmi dobře a minimálně na tréninku se ukázal být hanssovi dobrým zástupcem. Dále bych chtěl ještě jednou vyzdvihnout výkon WildPiga a Piscota, kteří první bojový den - oproti mému skeptickému očekávání - naprosto fantasticky drželi bojovou formaci a velmi nám pomohli v celkovém zvládnutí velmi obtížné situace.
Příště (tedy pokud bude zájem o nějaké příště) se asi podíváme na jižní frontu. Tak si držte klobouky, protože pojedeme z kopce
PS: ad odhlašování na poslední chvíli, aneb to, co naťukl už Hoper) pánové: Rodinné důvody..rodinné důvody..rodinné důvody. Víte kurvadrát měsíc předem přesné datum a čas, kdy se poletí. Nechápu, jak takovému množství z vás se může něco zvrtnout. Pokud si nejste svou situací jistí, nebo nemáte řekněme alespoň 80% jistotu, že poletíte, tak se prosím vůbec nehlašte. Nemá to cenu. Raději uděláme menší akci pro piloty, kteří opravdu letí a ne se jenom přihlašují.
No tak ja jsem pro tentokrat zrovna jeden z tech co se prihlasili a nakonec nedorazili za to se omlouvam hlavne tvurcum ale i ostatnim. Prestoze to u me nebyva zvykem (nepamatuji kdy jsem neletel akci na kterou jsem se neprihlasim) tak tentokrat se tak bohuzel stalo. Nevyslo to ani vcera a ani dnes (prestoze dnesek dlouho vypadal slibne...:/)
caba napsal:
Škoda,že nebylo víc lidí,ale i tak to bylo super.Díky všem za polet
...
Nevím jestli mne při jednom průletu nepicnul nějak víc, ale během půl minuty jsem měl prázdnou nádrž. Když už jsem ho chtěl se zastaveným motorem taranovat, viděl jsem, že taky klesá k zemi.
Pokusil jsem se letadlo stočit mimo les a nouzově přistát na louce, ale MiG byl neoblomný a šel si povídat s lesníma brablencema...
Ale Heinkel šel k zemi taky. Sice poněkud lépěji než já, ale aspoň naši zpravodajci využijí možnost prohlédnout si německého bombardéra
Nevyuziji. Polozil jsem to totiz az na nase uzemi Sice jen zhruba o 3 metry, ale je nas! Takze pokud chcete prohlidku, musite zaplatit!
Zadni pozorovatel me informoval, ze se zezadu blizi ropne lozisko, tak sem smerem k tobe provedl zkusebni vrty 7.62mm a narazil na benzin. Jaka to nahoda )
Nakonec jsem nešel spát, ale raději jsem si šel celou akci zpětně promyslet nad sklenkou (řekněme půllitrem (řekněme několika)) pěnivého moku. A nejdůležitější závěr - moc se mi to líbilo! Navigace nad papírovou mapou s pravítkem, úhloměrem a kalkulačkou má něco do sebe
Díky všem, hlavně ale všem členům bombardovací eskadry, drželi jste se krásně a spolupráce byla úžasná! A myslím, že jsme se během těch cca 5ti hodin ve vzduchu nenudili, i když jsme moc nepřátelských stíhačů nepotkali...teda krom jednoho křečka v MiGu
I na červené straně zaznělo, že speciálky (nebo nějaké větší organizované akce) nemusí být jen o "masomlejnu"
Osobně mi nevadilo (viz např. Kurland) nevadí a ani vadit nebude,když za celou dobu akce neuvidím jediného nepřítele (nebo aspoň na velkou vzdálenost :) ).
Pokud si "v klidu" splním svůj cíl a přispěju tak ke konečné pořážce - ehm, nepřítele :D, budu mnohem radši.
A docela mne překvapilo, kolik bylo na modré straně bomberů. Jen ať vám to takhle hoši vydrží dlouho ;)
Hoper napsal:
I na červené straně zaznělo, že speciálky (nebo nějaké větší organizované akce) nemusí být jen o "masomlejnu"
Osobně mi nevadilo (viz např. Kurland) nevadí a ani vadit nebude,když za celou dobu akce neuvidím jediného nepřítele (nebo aspoň na velkou vzdálenost ).
Pokud si "v klidu" splním svůj cíl a přispěju tak ke konečné pořážce - ehm, nepřítele , budu mnohem radši.
A docela mne překvapilo, kolik bylo na modré straně bomberů. Jen ať vám to takhle hoši vydrží dlouho
Skupina Adler (Bf 109 F-2)
Den první:
Doprovod Jasty (Ju 87) je díky tmě celkem zápřah. Při prvním letu nás nepřítel nenašel, krom dvojice Migů, která prolétla vysoko nad námi. Druhý let je už zajímavější, moje dvojka Wild Pig nejdříve zpozoroval (nevím, jak se mu to v té tmě povedlo) Išaka a následně ho sestřelil. Hned poté jsme se zapojili do likvidace skupiny TB-3. Kolem se motali nepřátelští stíhači a podařilo se jim poškodit Wild Piga. Doprovázím ho zpět na letiště a ještě od něj odháním MiG, kterému přilétá na pomoc Čajka. Následuje boj ve tmě, což je možná dobrá kratochvíle pro sovy, ale já nevidím ani nic. Návrat na letiště.
Den druhý:
Díky zmatkům při pojíždění jsem se srazil s Cabou a tak jsme nestihli vzlet Fučidovy skupiny, což se nakonec ukázalo jako značné plus. Ze stojánky už jenom sledujeme jejich zkázu. Přebírám vedení skupiny Adler, nebo toho co z ní zbylo (já Caba, Johann) a domlouváme s Jastou (Ju 87) formu spolupráce.
První vzlet:
Setkání s Jastou, jejich doprovod nad cíl a potom zpět domů. Nepřítele jsme nezpozorovali.
Druhý vzlet:
Opět setkání s Jastou, jejich doprovod nad cíl. Na cestě zpět dostáváme povolení k volnému lovu. Vracíme se k frontě a pátráme po pozemních cílech, na které jsme dříve viděli útočit jinou skupinu 109tek. Za chvíli zjišťujeme velkou formaci přelétávající z naší strany fronty. Prudce stoupáme a dostáváme se pod dvojici MiGů. Ostatní letadla nepřítele nejeví o boj zájem a tak přinutíme k boji alespoň onu dvojici. Jednoho MiGa sestřeluje Caba a druhý stoupá někam do stratosféry pronásledován Johanem. Návrat na letiště.
Třetí vzlet:
Přistáli jsme mnohem později než Jasta, proto když už směřují k cíli, teprve přezbrojujeme. Po startu se ženeme k místu setkání, ale neodhadl jsem to místo přesně a Jastu míjíme. Nad cíl se dostali bez nás. Dostáváme povolení k volnému lovu, ale nad frontou se nic neděje. Přistání na záložním letišti.
Závěrem bych chtěl všem zúčastněným poděkovat, zejména pak Wild Pigovi, Cabovi a Johnannovi za skvělou spolupráci.
najprv sa chcem podakovat organizatorom aj zucastnenim za super akciu..
1. den (tb3m34)
prelet na nove letisko prebehol uplne v poriadku. posadali sme a cakame (45min). asi po pol hodine niekto vravi ze pocuje motory, ale nie to ich iba razo pretaca ... bum bum prve tbecko vyletelo do vzduchu. nuz pozeram hore (zase bum bum druhe je v cud) a vidim velmi vysoko 2 kontakty nad letiskom. po vyprsani 45min sa radime na drahu a dalsia 111 v dive utoci na nas. nastastie pustila iba glumovi palivo.
nasou dalsou ulohou bolo vyzdvihnut obklucenych sudruhov pri meste Lesko. asi 20 km pred cielom pozorujem za nami 2, 4, 6? kontaktov .. befka. volam stihacov teda to co z nich este zostalo .. doteraz mali taksi den ako my. utocia, striedavo niektorim zapaliju motory my zase hasime. pristava asi 5 tb (stratil som prehlad po tom co ma befko taranovalo a odtrho mi skoro cely chvost .. skacem, zijem). domov odstartovali iba 2 tb (jedno s dvoma motormi nevysplhalo kopec, druhe asi spadlo z drahy)
2. den (pe2 seria1)
dostali sme uplne nove pe2. s perfektnym krytim migov letime na Uzgorod. podla poslednych sprav sme znicili elektraren a cast strediska. pri ustupe pozorujeme v dialke asi nepriatelske bombre, vyhybame sa im a posielame stihacov.
druhy utok druheho dna bol na priemyselnu zonu v meste Krosno. tesne pred odhodom som zakufroval vdaka comu sa od nas trhlol jeden petliakov. nemam spravy o miere poskodenia ale kazdemu to nahlasilo niake budovy. opat pri ustupe vidime pred sebou nizsie kontakty posielame tam migi.
posledny utok sme spravili na postavenie tankov v oblasti i11 - min 3 znicene (neviem ako kubrt)
ps.povodne nas malo byt 12 bombrov pred akciou sa odhlasili traja = 9 ale prisli iba 7 a druhy den sme boli iba 3! Upravil/a 3BAP_Plavoo dne 26-11-2006 11:22
Čekal se akci typu: v tolik a v tolik se všichni sejdem v sektoru xy a dáme si přes držku,ale tohle byla bomba!
Mělo to jen jednu vadu a to chabá účast z red strany.Asi už neplatí,,nas mnogo,,
Dík všem co letěli,dík organizátorům a velitelům!
-S-
Díky za pěknou akci. Docela by mě zajímal snímek zbořené elektrárny (jestli jsem se teda trefil)...
PS: ad odhlašování na poslední chvíli, aneb to, co naťukl už Hoper) pánové: Rodinné důvody..rodinné důvody..rodinné důvody. Víte kurvadrát měsíc předem přesné datum a čas, kdy se poletí. Nechápu, jak takovému množství z vás se může něco zvrtnout.
No Fuči to bude asi tím, že nemáš 3 děti, které ti například měsíc dopředu nehlásí, že budou nemocné atd. Moje byly naštěstí u babičky, takže jsem mohl letět (a dokonce oželel páteční ČSOB párty), ale docela to u jiných chápu. Přiště bych plánoval letadla pro 50-70% nahlášených a bude to v klidu.
1. Den: Skupina Hammer měla za úkol hlídkové let nad frontou. Již při startu se smrákalo, letěli jsme ve dvou kilometrech a šetřili palivem. Já se v klidu držel svého vedoucího, 1stCL Valhery.Během letu jsme se dostali do kontaktu s Ratami, já osobně žádnou neviděl, pořešil to Wingman a kluci z JG1. Wingman byl po šarvátce notně pocuchán, tak se rozhodl pro návrat. Při cestě zpět jsme byli obtěžováni přátelskou palbou flaku nad Přemyšlí. Naše letiště bylo mezi tím napadeno čajkami, jedna údajně seděla na naší dráze. Z boje ale nebylo nic, protože jsem musel přistát kvůli nedostatku paliva.
Během druhého letu jsme narazili na skupinu TB-3 a to ve chvíli, kdy už si je podávala druhá skupina. Na ztemělé obloze se to zdálky projevovalo fascinujícím ohňostrojem trasovacích střel. Úplnej silvestr!!! Přiložil jsem také ruku k dílu a několik bombardérů zasáhl. Zaplatil jsem za to daň v podobě zranění, tak že v té tmě jsem viděl po chvíli téměř kulové. Když jsem se z boje rozhodl odpoutat, dokonal dílo skázy stíhač, který se náhle vynořil ze tmy a zle mne pochroumal. Objevil se olej na skle a na víc jsem měl proraženou nádrž tak že zbytek paliva byl během chvíle pryč. Ten čas jsem se pokusil využít stoupáním k našim liniím. Pak zbývalo už jen vyskočit a nechat se zajmout tou bolševickou cháskou, nebo se pokusit doplachtit za frontu a nouzově přistát. Natočil jsem tedy svou bednu na bok a snažil se v té tmě rozeznat plochu ve směru, který jsem potřeboval a na tu pak přistát. Něco jsem nakonec našel a začal jsem tím směrem spíš instinktivně a po slepu klouzat. Stroj jsem řídil už jen pouze podle přístrojů, ven už nebylo vidět vůbec. Při tom mne ještě obtěžoval jeden Rus, ovšem jeho střelba byla dosti neúčinná, tak že jsem si z ní po chvilce přestal dělat hlavu.Posledních pár metrů nad zemí jsem stroj srovnal do vodorovného letu a nechal doklouzat do neznáma, děj se co děj. Přistání do pole bylo překvapivě hladké, zaregistroval jsem jen jemný náraz, pak už jen můj mlýnek klouzal po louce,až se nakonec úplně zastavil. Byl jsem nějakým zázrakem v pořádku na zemi a doma.
Druhý den:
Ztrávili jsme ho doprovázením našich He 111. Byly to dva dlouhé, únavné lety, třetí byl nakonec zrušen, protože rudé letectvo bylo totálně zdecimované. Během prvního letu jsme narazili při návratu na skupinu Pe-2 doprovázenou MiGy. Druhá dvojice se s nimi pustila do boje, já se svým vedoucím jsme zůstali u bombardérů. Stíhače jsem viděl jen jednou a to když se pokusil jít proti mě na nepříliž povedený head-on. Jeho střely mne z dálky minuly. Zbytek letu jsem si krátil simulovanými souboji s našimi společníky z JG1 po té ,co Valhera musel nutně sednout z důvodu akutních fyziologických potřeb. Druhý let byl ještě klidnější, než ten první. Nudu jsme tentokrát zaháněli tím, že mi Valhera předváděl předpisové útoky na bombardéry. Jako cvičný cíl nám posloužil Heinkel, který se trochu opožďoval za formací. Pak Valhera nařídil opět letovou kázeň z důvodu šetření palivem a vrátili jsme se zpět k rutině. Kroužil jsem kolem Heikelů za Valherou a přemáhala mne únava z monotonnosti. Probudila mne až cigareta, která mi patrně během kratičkého mikrospánku vypadla z pusy kamsi do rozkroku. Ihned jsem byl pořádně probraný, uhasil jsem malý požár v kabině, zapálil si druhou a pokračoval v letu. S potěšením mohu konstatovat, že tato malá příhoda nebude mít na funkci vliv...
Po dosednutí He 111 jsem zaregistrovali nepřátelský útok o dvacet kilometrů dále na západ. Všichni lační alespoň nějakého boje jsme stočili okamžitě své stroje tímto směrem. Objevili jsme rozkouřenou Pešku a dvě čajky, z nichž jedna notně pošramocená zakrátko sedla do pole. My zbylí jsme se vrhli na poslední čajku doslova jako supi. Každý si chtěl zastřílet a vrátit se domů alespoň s nějakou kořistí. v nejlepším mne ale z boje vytrhlo červené světlo mého palivoměru a já se musel odpoutat a s posledními zbytky paliva doletět na naši základnu. Valhera tam už na mne čekal. Poslední let byl nakonec zrušen ve chvíli, kdy jsem čekal na pokyny v kabině svého Messerschmitu. Jestli to tak půjde dál, budem v Moskvě co by dup...
Dík organizátorum za pěknou akci, Valherovi za skvělé vedení, Wingmanovi a hochům z JG1 za příjemnou společnost! S!
Upravil/a 1stCL_Jamamoto dne 26-11-2006 12:29
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
) neůčastnil třetího letu.Jinak SUPER polet.
Jinak při tom zavírání letiště jsem tam potom opravdu nebyl já, protože jsem to narval při postřelování jednoho autíčka do země (nebo mě zabil jeho výbuch). 
