Robo napsal:
Stiahni si scenerie od OrbX
Stiahni si L-39 od Lotus Simulations
Stiahni si cokolvek od A2A s Accusimom. (WOP3)
MiG-21 neviem ktory je dobry, ani ci existuje pekna sceneria CR.
Tak pod toto se podepíšu. Plus bych ještě přidal REX (Real Enviroment Extreme) - pro reálná oblaka, mlhu, apod.
Takze komu sa nechce cakat na F-18ku do DCS tak ma moznost si zalietat a zastrielat uz teraz:
[img]http://www.simhq.com/_air15/images/air_546a_001.jpg[/img] is not a valid Image.
[img]http://www.simhq.com/_air15/images/air_546a_006.jpg[/img] is not a valid Image.
A v priprave su dalsie paradne stroje..
...On a routine test flight, a MiG-28 was spotted somewhere over the Pacific. Watch the confrontation here with TacPack (guns) and a pilot voice over:
Ne že bych chtěl nějak to video kritizovat, ale to se vážně dopraváky startují během tlačení na taxinu? A to nepovedené nalétnutí do 4 zatáčky, resp. její přetočení taky nebylo zrovna moc OK...a na závěr ten šílený odskok, nebo minimálně vyplavání, nebo obojí.
No, s takovýmhle "pilotem" bych fakt nikam letět nechtěl .
Ne že bych chtěl nějak to video kritizovat, ale to se vážně dopraváky startují během tlačení na taxinu? A to nepovedené nalétnutí do 4 zatáčky, resp. její přetočení taky nebylo zrovna moc OK...a na závěr ten šílený odskok, nebo minimálně vyplavání, nebo obojí.
No, s takovýmhle "pilotem" bych fakt nikam letět nechtěl .
Poslední dobou jsem koukal, že přibejvá to zahnutí konců špiček křídel směrem nahoru, k čemu to je dobrý?
Jde o tzv. winglety. Mělo by to zlepšovat aerodynamické vlastnosti konce křídla, ve smyslu zmenšení odporu, nebo tak nějak.
Jop, konkrétně snížení indukovaného odporu. Ten vzniká přeléváním vzduchu z tlakové (spodní) strany kříídla na sací (vrchní...) stranu křídla. Ideální stav by byl takový, že by se tomuto přelévání podařilo zcela zabránit . Winglety jej alespoň z velké části omezují. Ale má to samozřejmě svá pro a proti - křídlo s wingletem bude vždy náročnější (dražší..) na sestrojení. Určitě musí být jinak dimenzované, do určité (malé) míry snižuje ovladatelnost. Ale výsledný nižší odpor (~ nižší spotřeba paliva) to více než vynahrazuje.
Stejnou věc řeší i různá vřetena, nebo prostě jen drobet zahnuté konce křídla..
L13 (vřeteno)
[img]http://www.akdk.cz/obrazky/letadla/l13.jpg[/img] is not a valid Image.
L23 (konec křídla zahnutý dolů, mimochodem, u L23 lze místo těchto koncovek namontovat delší konce křídla, zvýší se tím rozpětí, plocha křídla, sníží se indukovaný odpor a co je pro gliegera důležité, naroste klouzavost)
[img]http://www.falconaircraft.cz/sites/default/files/imagecache/big/img_2159.jpg[/img] is not a valid Image.
vrtulové/proudové letadlo s winglety má taky schopnost se o něco dříve odlepit od země při startu páč má větší vztlak ...
ale zřejmě se jedná jen o podzvukovou záležitost, nezaregistroval jsem že by to mělo nějaké nadzvukové letadlo
Při nadzvuku to nedunguje... možná proto
Je to (jak napsal již Fuči) fíčura, která nahrazuje delší, a tím i aerodyn. čistější, křídlo.
Indukovaný odpor by totiž teoreticky klesl na nulu při nekonečné štíhlosti, tzn. při nekonečném rozpětí.
A právě indukovaný odpor nemusí nadzvukáče vůbec zajímat - ne že by zmizel, ale stává se naprosto nedůležitým v porovnání s jinými problémy
Proto mívají nadzvukáče křídla naopak krátká, velmi neštíhlá. A často lomená do dvou delt, takže naopak to, co vinglety redukují, využívají
Při nadzvuku to nedunguje... možná proto
Je to (jak napsal již Fuči) fíčura, která nahrazuje delší, a tím i aerodyn. čistější, křídlo.
Indukovaný odpor by totiž teoreticky klesl na nulu při nekonečné štíhlosti, tzn. při nekonečném rozpětí.
A právě indukovaný odpor nemusí nadzvukáče vůbec zajímat - ne že by zmizel, ale stává se naprosto nedůležitým v porovnání s jinými problémy
Proto mívají nadzvukáče křídla naopak krátká, velmi neštíhlá. A často lomená do dvou delt, takže naopak to, co vinglety redukují, využívají
Nadzvukáče hlavně potřebují co nejnižší vztlak na profilu křídla - při nadzvukovém letu by byl vztlak tak vysoký, že by se křídla za letu složila ikdyž vůbec skládací nejsou Proto jsou křídla nadrvukáčů tenká a přibližně soiměrný profil (například MiG.21) - tam je vztlak tvořen víceméně jen úhlem náběhu a vztlakovými klapkami. Nako moc tomu nerozumím, nejsem odborník, ale todle mi přijde logické.
Úhel náběhu je hlavní složkou i u podzvuku, nejen u nadzvuku. Až dále jsou různé geometrie křídla, profily...
Ten úhel náběhu jsem tak taky myslel - že při nadzvuku je letadlo drženo přibližně vodorovně, avšak pokud je profil souměrný, tak se na podzvuku drží jen velmi obtížně. Proto je u většiny nadzvukáčů minimálka okolo 0.2-0.3 machu.
Ne Koty . Jak jsem naznačoval - profil má vliv, ale důležitější vliv mají jiné prvky. Především plocha a tvar křídla v poměu k hmotnosti. Dej nadzvukovému éru s nadzvukovým profilem velké křídlo a jeho pádovka bude nízká + nějaká ta vztlaková mechanizace a jsme zase jinde .
Úhel náběhu zcela zásadně ovlivňuje rozdíl v tlaku na vrchní a spodní straně křídla. Tedy vztlak. Oproti tomu profil je jen takový přicmrndávač. To, že mají nadzvuková letadla vysoké pádovky je prostě důsledek malého křídla vůči relativně velké hmotnosti. Věcí profilu je to až sekundárně.
Ahoj,
Po půlce života jsem si vzpoměl na svoje létání. Bohužel si pamatuji už jen starý Il-2 1946. Co se tedy teď létá poraďte mi kde bych objevil staré veterány.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.