WT_Peci napsal:
Koukám, že startuješ na první našlápnutí. Pokud si myslíš, že na fokouších a o fokouších není co objevovat, mohl bys to prokonzultovat třeba s triem Janda, Poruba, Farkaš. Mě se zdá, že vydávají pořád něco nového, pořád doplňují, upřesňují atd.
Ne, na první našlápnutí ne. Na nekonstruktivní kritiku ano. No, někdy i na první našlápnutí, ale s rostoucím věkem počet případů klesá .
Janda a Poruba jsou docela dobrým zdrojem - byť mi u nich pár věcí trochu hapruje při porovnání s jinými zdroji. Nicméně taky jsem z nich notně čerpal (při popisu motorů). Farkaše neznám.
Hele a to myslíš vážně s tím dotazem na výzkumy? Co takhle korespondence s pamětníky, hrabání se v archivech, atp.?
No..dohledávám to, co potřebuji, resp. to, co mě zajímá. Takže když mě zajímalo rozvětvení předního nosníku, tak jsem hledal co možná nejvíce nákresů a fotografií..a necítil jsem potřebu jít za tím do archivu, když mám dosattek informací na netu, nebo na disku, nebo jsem je na požádání dostal od jiných 190kařů. Když jsem potřeboval vědět něco o torzní skříni u Fw 190, tak jsem zavolal/napsal na příslušná místa a dozvěděl se, co bylo potřeba.
Já bych se na toho Kubrta až tak nečertil. Sice to napsal dost tvrdě na rovinu, ale má ve spoustě věcí pravdu. Není tam žádná novinka, žádný vlastní nápad, jde o výcuc. Vzhledem k jeho vztahu k ediční práci chápu i jeho výhrady k autorským právům.
Ok, už se na něj čertit nebudu, lepí hezké Focke-Wulfy . S autorskými právy je to taky pravda - tedy co se týká Kagera a výkresů, ale nic lepšího nemám. Jinak ale žádné texty atd. kopírovány nejsou (vlastně ještě ty malé bokorysy budou z Rodeika a barevné pak odevšad).
Nevím, jestli tam není žádný nápad..mě toho moc celkově nenapadá, jsem jednoduchý člověk jen s nevelkou fantazií. Nicméně novinkou bude trochu detailnější popis motorů (byť to je zrovna v Doře Jandy a Poruby popsáno výborně) a především rozpitvání systémů na zvyšování výkonů a také rozebrání samotných výkonů u většiny verzí. To v žádné knize, krom náznaku u Petera Rodeika, nevyšlo - nebo alespoň takovou knihu nemám. Vůbec ona snad žádná publikace nevychází ze skutečných letových testů, zatímco v tomhle článku je na nich založena většina věcí + interpolací zbytek.
Trošičku jsem rozpitval i samotnou konstrukci letadla (v části o Fw 190 A), to také jinde pořádně není..ale na druhou stranu jde opravdu jen o velmi povrchní pitvu. Sice mám podklady, abych mohl říci, kolik odlehčovacích otvorů bylo v 15 žebru, jaký měly průměr a kde přesně byly umístěny, ale to už je takové trochu moc nad rámec toho, co jsem chtěl vytvořit - byť neříkám, že do budoucna by se tohle nemohlo rapidně rozšířit.
Ti, kteří mají doma spoustu originálních materiálů tvůj počin nemůžou dostatečně ocenit, ale ti, kteří se dostanou maximálně k edici Bojové legendy nebo polským monografiím, nebo vyžadují podklady v češtině, po tom musí hrábnout všemi deseti. Prostě dobrá věc pro začátečníky a mírně pokročilé, nic pro zažrance.[/quote]
Souhlasím..
V podstatě to je namířeno proti "Bojovým legendám" - tedy rozsahově něco podobného, ale obsahově upravené, opravené a v některých směrech i značně rozšířené. Přesto je to zamýšleno typově zařadit právě k podobnému výtvoru. Pořád to sám považuji více za encyklopedii Fw 190, než za nějakou podrobnou vědeckou práci. Přesto myslím, že 95% čtenářů zde najde vše, co hledá. A my, kteří patříme mezi těch zbylých 5% holt musíme čekat buď na 1000 stránkový komplexní rozbor, nebo na disku uchovávat vše, co kde najdeme + různými diskusemi a konzultacemi si doplňovat zbylé neznalosti .
peknej clanek fuci. Dokazal jsi, ze dora neni ufo a ze bezne letali 2100+ PS ATA2 dory temer vzdycky, nezalezic na kvalite benzinu. Mam jen jeden dotaz. Doufam, ze nebude moc OT.
Proc pokracoval vyvoj Ta 152, kdyz byla ta bezna dora s 2100+PS lepsi, nez Ta152. Nechapu, proc se do Ta 152C (verze pro male stredni vysky) cpal min vykonej motor (navic znacne komplikovanejsi a narocnejsi na materialy), nez do tech beznych dor, ktere i bez tech aerodynamickych uprav a odlehceni dosahovali stejne, ne li lepsi rychlosti. U vyskove verze Ta 152H-1 je to dokonce jeste zajimavejsi s porovnanim s "beznymi" dorami. Ty meli taktez pod kapotou Jumo 213 s MW50, ale jejich motor dosahoval naplno jen 2050ps. navic i se vsemi temi uprvami draku a mesice stravene vyvojem je Ta152H az do vysky cca 7500-8000 pomalejsi a rychlejsi zacna byt az sepnutim tretiho stupne kompresoru. Nebylo by pro nemce jednodussi a efektivnejsi vzit tedy tu uplne beznou doru, nacpat do ni taky tristupnovej kompresor a protahnout ji kridla, nez cpat penize do vyvoje TA 152 a narusovat tak zabehlou vyrobu?
Nic proti, ale zda se mi, ze se tu snazis uplest z pisku provaz a tech 2100+ je spis vysnenych. Osobne jsem videl grafy upravenych dor, co u hladiny more letali tak jako tady v Ilovi a tvem clanku, ale to byli verze upravene vyskovosti motoru a ATA2 rozhodne bezny plnici tlak nebyl. Delsi dobu se v tom rejpu taky abych vedel, ze kdyz se 10x bude merit vykon letadla a zapisovat se to, tak bude 10 ruznych vysledku. Vybrat si jen ty nejlepsi a pak z toho odhdovat ze 2100+koni je uplne beznych pro vetsinu dor se mi nezamlouva.
Takhle bych ti mohl sepsat clanek, kde bych zminil testy Spita IX z roku 43, do kteryho rvali 25liber tlaku a tudiz vsechny spity mohli takhle letat (ano, v ilovi je a je to asi nejvetsi ufo), nebo ti tvrdit, ze ve stejnem roce rvali do napier sabera IIa 13 liber plniciho tlaku a vsechny udaje co jsou na netu ohledne Hawker Typhoon jsou spatne, protoze muj graf dokazuje, ze napier sabre IIa mel vykon temer 2400BHP a ne 2160, jak se nam snazi uplni moulove co pisou o letadlech nalhat.
Chapu ze jsi fanda fokace, urcite je tezky to brat 100% nezaujate, ale ma to i druhou stranu mince.
Aha, tak mi vysvetli co presne je spatne. Vsude mas uvedeno ze jde o nouzove vykony takze fakt nechapu o co jde...
A na kvalite benzinu opravdu nezalezelo. V originalnich nemeckych priruckach je zcela bezne spojeni MW50 a 87 oktanoveho benzinu.
Upravil/a WT_Horrido dne 13-11-2007 18:04
tak fuci prohlasil, ze Dory v ilovi jsou vykonostne namodelovane celkem v poradku. me zarazi fakt, ze v ilovi leti u zeme 620 a v nejakych 7-8km pres 720. Je to jen takovej muj vykrik do tmy, ze zadnym spojeneckym letadlem v zadne vysce tomu clovek neuleti. To podle me neni uplne koser
606_Tempik napsal:
tak fuci prohlasil, ze Dory v ilovi jsou vykonostne namodelovane celkem v poradku. me zarazi fakt, ze v ilovi leti u zeme 620 a v nejakych 7-8km pres 720. Je to jen takovej muj vykrik do tmy, ze zadnym spojeneckym letadlem v zadne vysce tomu clovek neuleti. To podle me neni uplne koser
nechápu, proč bys měl doře ulítávat... prostě se otoč laufama k ní a sestřel ji, ne?
606_Tempik napsal:
...protoze muj graf dokazuje, ze napier sabre IIa mel vykon temer 2400BHP a ne 2160, jak se nam snazi uplni moulove co pisou o letadlech nalhat.
Takovy graf by par lidi zajimal. Do jineho vlakna, prosim, at tu nerozjizdime offtopic.
... ze zadnym spojeneckym letadlem v zadne vysce tomu clovek neuleti. To podle me neni uplne koser
To je naprosto v porádku
samozrejme je to fajn, kdyz si do dory clovek skoci, ale Treba P47 a P51 by meli byt v 7 KM rychlejsi, Tempest by mel byt rychlejsi u zeme a cca do 2-3 Km
WT_Peci napsal:
606_Tempik napsal:
tak fuci prohlasil, ze Dory v ilovi jsou vykonostne namodelovane celkem v poradku. me zarazi fakt, ze v ilovi leti u zeme 620 a v nejakych 7-8km pres 720. Je to jen takovej muj vykrik do tmy, ze zadnym spojeneckym letadlem v zadne vysce tomu clovek neuleti. To podle me neni uplne koser
nechápu, proč bys měl doře ulítávat... prostě se otoč laufama k ní a sestřel ji, ne?
kdybych s oblibou sedlal 25lb spita, tak by to jiste takovej problem nebyl, ale to letadlo nemam rad :-)
LesniHU napsal:
606_Tempik napsal:
...protoze muj graf dokazuje, ze napier sabre IIa mel vykon temer 2400BHP a ne 2160, jak se nam snazi uplni moulove co pisou o letadlech nalhat.
Takovy graf by par lidi zajimal. Do jineho vlakna, prosim, at tu nerozjizdime offtopic.
606_Tempik napsal:
peknej clanek fuci. Dokazal jsi, ze dora neni ufo a ze bezne letali 2100+ PS ATA2 dory temer vzdycky, nezalezic na kvalite benzinu. Mam jen jeden dotaz. Doufam, ze nebude moc OT.
Kdo ví, jak létaly, to v článku popisováno není, nebo spíše jen velmi zevrubně. Ale ano, největší % z nich bylo zřejmě postaveno právě s motorem schopným vyvinout výkon 2100 PS.
Proc pokracoval vyvoj Ta 152, kdyz byla ta bezna dora s 2100+PS lepsi, nez Ta152. Nechapu, proc se do Ta 152C (verze pro male stredni vysky) cpal min vykonej motor (navic znacne komplikovanejsi a narocnejsi na materialy), nez do tech beznych dor, ktere i bez tech aerodynamickych uprav a odlehceni dosahovali stejne, ne li lepsi rychlosti. U vyskove verze Ta 152H-1 je to dokonce jeste zajimavejsi s porovnanim s "beznymi" dorami. Ty meli taktez pod kapotou Jumo 213 s MW50, ale jejich motor dosahoval naplno jen 2050ps. navic i se vsemi temi uprvami draku a mesice stravene vyvojem je Ta152H az do vysky cca 7500-8000 pomalejsi a rychlejsi zacna byt az sepnutim tretiho stupne kompresoru. Nebylo by pro nemce jednodussi a efektivnejsi vzit tedy tu uplne beznou doru, nacpat do ni taky tristupnovej kompresor a protahnout ji kridla, nez cpat penize do vyvoje TA 152 a narusovat tak zabehlou vyrobu?
Článek o Ta 152 H tam není..až za X měsíců bude, tak bys tam měl najít i odpovědi (~spekulace) proč NE Fw 190 D a proč ANO Ta 152. První, co je třeba si uvědomit je fakt, že Ta 152 a Fw 190 jsou dvě rozdílné vývojové větve původního Fw 190 A, tedy neplatí, že by Ta 152 vycházel z Fw 190 D, jak je ve všeobecném povědomí. Na příkladu z biologie: člověk nevznikl ze šimpanze, ale jejich prapředek byl společný.
V Ta 152 vykrystalizovaly návrhy na výškový Fw 190. Vycházel z Fw 190 B a C, později se vývoj zcela osamostatnil. Z konstrukčního hlediska se jedná o dosti upravené letadlo, které si neslo své mouchy, ale na druhou stranu mělo jiný potenciál, než Fw 190 D-9. Zatímco RLM preferovalo řadu D a s ní spojený motor Jumo 213, tým Kurta Tanka se neustále upínal k motoru DB 603 a s ním spojeným Fw 190 C.
S Ta 152 bylo počítáno jako konečnou variantou základní konstrukce Fw 190, ale vývoj těchto letounů již nebyl ukončen, je ale otázkou, jestli vůbec mohl rozměrnější a těžší Ta 152 Dorám v nižších výškách výkonově skutečně konkurovat. Ta letadla byla prostě jiná, jejich podobnost je dosti zavádějící (hlavně mezi Fw 190 D a Ta 152 C).
Základní odpověď, proč se pouštěli do Ta 152, je jednoduchá - dle Tankova týmu mohly "čistokrevné" Ta 152 B, C a H potencionálně skutečně výrazněji překonat "nastavované" řady Fw 190. U Ta 152 C se to rozhodně nepotvrdilo (byť jeho vývoj rozhodně nešlo označit za ukončený a stav za uspokojivý), u Ta 152 H do značné míry ano.
Nic proti, ale zda se mi, ze se tu snazis uplest z pisku provaz a tech 2100+ je spis vysnenych. Osobne jsem videl grafy upravenych dor, co u hladiny more letali tak jako tady v Ilovi a tvem clanku, ale to byli verze upravene vyskovosti motoru a ATA2 rozhodne bezny plnici tlak nebyl. Delsi dobu se v tom rejpu taky abych vedel, ze kdyz se 10x bude merit vykon letadla a zapisovat se to, tak bude 10 ruznych vysledku. Vybrat si jen ty nejlepsi a pak z toho odhdovat ze 2100+koni je uplne beznych pro vetsinu dor se mi nezamlouva.
No, měření probíhají tak, že se jich provede opravdu několik a pak se zprůměrují (jak se ta metoda vědecky nazývá nevím). Já byru zprůměrované výsledky, resp. dostupné, o kterých doufám, že vznikly podobnou obvyklou metodou.
Jedna Dora se skutečně upraveným nesériovým motorem při testech u země dosáhla 640 km/h..tam si hráli s kompresorem, okrajově by to snad mělo být popsáno i v tom článku. Většina zmiňovaných výsledků ale byla dosažena se sériovými motory, byť se samozřejmě v této fázi války nejednalo o žádné vysoké počty. Nicméně třeba Jumo 213 EB, se kterým Dora dosáhla nejvyšších výkonů, prototyp není. ATA 2.02 opravdu běžný plnicí tlak nebyl (s ním byl dosahován zřejmě ještě o něco vyšší výkon, než 2100 PS, možná 2250?), taky to nikde nepíšu. Píšu, že rozšíření se dočkala Dora s MW50, tedy s plnicím tlakem 1.8 ATA.
Koncem léta 1944 bylo vyrobeno pár Fw 190 D s motorem Jumo 213 A o výkonu 1750 PS se základním plnicím tlakem. Prostě úplně nejklasičtější Jumo 213 A (maximální rychlost tak okolo 660 km/h). Brzy byly motory upravovány za pomoci zařízení na zvýšení plnicího tlaku na 1,7 ATA, zpětně i letouny s původními motory. Výkon vzrostl na 1900 PS. To jsme pořád max. na počátku podzimu 1944. Už v té době se experimentuje s MW50 (další zvýšení plnicího tlaku na 1,8 ATA + metanol a voda do sání) a první letoun je u bojových jednotek. Standardem se toto stane na počátku roku 1945 a uvádí se, že téměř všechny Fw 190 D vyrobené v roce 1945 mají právě tento motor -> tedy výkon 2100 PS. Do toho se ale motají už i výkonnější letouny řad D-11, D-12 a D-13 s Jumo 213 EB a F, přičemž nejde jen o maximální výkon, ale hlavně o jeho udržitelnost s rostoucí výškou..což byla doména právě Jumo 213 EB i F. S těmito motory dosahovaly Fw 190 D značně vysoké rychlosti (přes 750 km/h)..kolik jich bylo? Kdo ví..pár. nicméně je na tom krásně vidět, že motor s vyšším maximálním výkonem nemusí nutně letadlo hnát vpřed vyšší absolutní maximální rychlostí.
Takhle bych ti mohl sepsat clanek, kde bych zminil testy Spita IX z roku 43, do kteryho rvali 25liber tlaku a tudiz vsechny spity mohli takhle letat (ano, v ilovi je a je to asi nejvetsi ufo), nebo ti tvrdit, ze ve stejnem roce rvali do napier sabera IIa 13 liber plniciho tlaku a vsechny udaje co jsou na netu ohledne Hawker Typhoon jsou spatne, protoze muj graf dokazuje, ze napier sabre IIa mel vykon temer 2400BHP a ne 2160, jak se nam snazi uplni moulove co pisou o letadlech nalhat.
Chapu ze jsi fanda fokace, urcite je tezky to brat 100% nezaujate, ale ma to i druhou stranu mince.
Jsem fanda Fokáče, ale nepotřebuju z něj dělat nejvýkonnější stíhačku WWII. To bych byl asi spíše fanda Me 262, nebo něčeho podobného.
ano popsal jsi mi, proc je teda Ta 152 min vykonej (pochopil jsem teda spravn, ze je to jako se spitem IX a VIII. Spit VIII je modernejsi a spit IX starsi konstrukce. Britove teda byli chytrejsi a uprednostnili starsi typ IX podavajici lepsi vykony. Diky bohu za britskeho genia. No aspon pak vyuzili ten drak pro zastavbu grifonu), nez bezna dora. Jenze mi tak nejak porad unika, proc ji teda staveli? Kdo by stavel slozitejsi letadlo, ktere podava horsi vykony, nez bezna Dora?
Podle tebe teda stacilo vymenit soucastku v motoru z podzimu 44 za jinou, tim se zvedl vykon az na 2100 (dokonce az 2250) a motory to s rehledem davali? Me se proste nezda, ze se po padesati letech zjistuje, ze Dora byla vlastne uberletadlo, protoze se vyhrabou ty nejlepsi testy s nejlepsimi motory co nemecky prumysl byl schopny vyvinout a pak se to zevseobecni na vsechny letadla te serie. Spojenci jich zabavili a testovali po valce ost na to, aby si vsimli, ze litaji 750 a maji motor 2100 a nekdy az 2250 koni. myslim, ze zmatky kolem znaceni motoru, jejich plnici tlaky a podavane vykony prave zenou vodu na mlyn fanouskum, kteri si tam chteji nalezt to, co potrebuji
Nepsal jsem, ze jsi fanda nejvykonejsi stihacky, ale ze jsi fanda stihacky, pro kterou jsi se rozhodl nalezt ten nejlepsi vykon
Upravil/a 606_Temp dne 14-11-2007 05:09
606_Tempik napsal:
ano popsal jsi mi, proc je teda Ta 152 min vykonej (pochopil jsem teda spravn, ze je to jako se spitem IX a VIII. Spit VIII je modernejsi a spit IX starsi konstrukce. Britove teda byli chytrejsi a uprednostnili starsi typ IX podavajici lepsi vykony. Diky bohu za britskeho genia. No aspon pak vyuzili ten drak pro zastavbu grifonu), nez bezna dora. Jenze mi tak nejak porad unika, proc ji teda staveli? Kdo by stavel slozitejsi letadlo, ktere podava horsi vykony, nez bezna Dora?
Domnívám se, že Spit VIII a Spit IX jsou oproti Ta 152 a Fw 190 D takřka identické letouny
Ta 152 je větší, těžší, s přepracovanou palivovou soustavou, posunutou kabinou, úplně jinou konstrukcí trupu, novým křídlem. Ta letadla mají společné pouze fragmenty, byť si zdánlivou podobnost udržují.
Pokud chceš nějaké důvody, proč vyrábět Ta 152 H, tak těmi je třeba dolet, poloměr zatáčky a ovladatelnost ve výškách.
Podle tebe teda stacilo vymenit soucastku v motoru z podzimu 44 za jinou, tim se zvedl vykon az na 2100 (dokonce az 2250) a motory to s rehledem davali?
Spíš než o součástku se jednalo o úpravu systému řídícího plnicí tlak - to umožňovalo větší otevření škrtící klapky, než bylo původně možné. Do určité míry to není velký problém, pak se ale zvýší tlaky a je potřeba použít vysokooktanové palivo, nebo třeba vstřikovat právě MW50, což oktanové číslo paliva "uměle" zvýší - nízkooktanové palivo se samovzněcuje a v konečném důsledku se to neblaze projevuje na výkonu. Při plnicím tlaku 1,7 ATA to šlo ještě s původním palivem, při vyšších už bylo potřeba lít vysokooktanový benzin, resp. MW50.
Touhle malou změnou se dosáhlo zvýšení výkonu na 1900 PS. Ne 2100, ne 2250. Nicméně principielně nebyl problém ani ve zvýšení právě na 2100 PS, což se instalací mnohem složitější úpravy označené jako MW50, začalo dělat také již v roce 1944, standardně v roce 1945.
Me se proste nezda, ze se po padesati letech zjistuje, ze Dora byla vlastne uberletadlo, protoze se vyhrabou ty nejlepsi testy s nejlepsimi motory co nemecky prumysl byl schopny vyvinout a pak se to zevseobecni na vsechny letadla te serie.
Tobě přijde maximální rychlost u země okolo 600 a ve výšce okolo 700 km/h (@6000 m) na počátku roku 1945 jako nereálné hodnoty? Zhruba takových výkonů dosahovaly Fw 190 D-9 s MW50 (Jumo 213 A, 1,8 ATA, 3250 ot/min, 2100 PS). Mně ty hodnoty přijdou slušné, ale nikterak zarážející.
Spojenci jich zabavili a testovali po valce ost na to, aby si vsimli, ze litaji 750 a maji motor 2100 a nekdy az 2250 koni. myslim, ze zmatky kolem znaceni motoru, jejich plnici tlaky a podavane vykony prave zenou vodu na mlyn fanouskum, kteri si tam chteji nalezt to, co potrebuji
Motáš páté přes deváté. Spojenci otestovali značné množství Fw 190 D-9. Jejich výkonostní testy k dispozici nemám (grafy), ale lze očekávat, že také naměřili hodnoty maximální rychlosti okolo 680 - 700+ km/h v závislosti na výkonu Jumo 213 A-1 (1900 - 2100 PS). Nevím, jestli testovali nějaký Fw 190 D-9 s Jumo 213 A-1, palivem C3 a plnicím tlakem 2,02 ATA, možná ani ne, koneckonců kdo ví, kolik takových letounů létalo v samotné Luftwaffe.
Rychlosti přes 750 km/h se týkají pozdních Fw 190 D s VÝŠKOVÝMI motory Jumo 213 F a EB - tedy podobnými, jaké byly v Ta 152 H (Jumo 213 E). Ty motory podávaly vzletový výkon 2050 PS, tedy nižší, než Jumo 213 A-1 s MW50, maximální rychlost těchto letounů u země byla spíše nižší, než u standardních Fw 190 D-9..jejich výkony se ukázaly až ve výškách nad 7000 m, kdy jakékoliv starší Fw 190 D spolehlivě překonaly. Spojenci zajistili minimálně jeden takovýhle Focke-Wulf - Fw 190 D-13 Franze Götze. Letoun je dodnes zachován jako muzejní a teoreticky údajně letuschopný. Spojenecké testy (grafy) tohoto konkrétního letounu mi známé nejsou. Pokud proběhly zkoušky ve výšce, tak lze očekávat rychlost přes 750 km/h - vyšší hodnoty, než u Ta 152 H, aerodynamický odpor Fw 190 D byl nižší, motor obdobný. Ta 152 H v té výšce samozřejmě vykazoval mnohem vyšší ovladatelnost, ale není nijak zarážející, aby Fw 190 D dosáhl stejné, nebo právě i vyšší maximální rychlostí.
Nepsal jsem, ze jsi fanda nejvykonejsi stihacky, ale ze jsi fanda stihacky, pro kterou jsi se rozhodl nalezt ten nejlepsi vykon
Nemyslím. Víc mě zajímá Wahrheit. Když si přečteš to, co je v článku, resp. v mnohem častěji aktualizovaném PDF, tak uvidíš i zmínky o Fw 190 D-9 s Jumo 213 A-1 a 1750 PS..což tedy rozhodně nebylo v polovině roku 1944 letadlo, z jehož výkonů by si někdo sedl na prdel
Horrido, jo, maximální rychlosti vždy na Notleistung (Sondernotleistung), stoupavost na Kampfleistung.
tempiku ja nevim co porad resis, tady ani tak nejde o to jestli ma motor vykon 2100 nebo 2250 (v zasade dost minimalni narust) ale oto v jake vysce je to ten motor schopen podat ci lepe do jake vysky si je schopen ten vykon udrzet.......
Horido, ja to chapu. Vykony motoru se uvadeji v nouzovych stavech, nepletu tu pate pres devate. Ale je rozdil, kdyz v jednom obdobi je maximum 1750, v dalsim 1900, pak 2100+ a dokonce 2250 a pak mas tu maximalni hodnotu vsude. Vschny ty hodnoty jsou maxima uprav ruznych jumo motoru, jak pise i fuci.
fuci
k rozdilu Ta152 a dory jsem zvedavej s cim prijdes. O tom muzem podebatovat potom. Spit IX a VIII jsem uvedl jako priklad. VIII mel prepracovanej drak a to celkem vyznamne, ma zatahovaci ostruhu a par aerodyamickych uprav. Kdybych to mel prirovnat, tak Spit IX a VIII meli stejny motor (stejne jako dora a Ta152h). Spit VIII byl vsak tezsi (stejne jako TA152 oproti dore) VIII hur stoupal kvuli vaze, ale mel lepsi maximalni rychlost i pres narust vahy a identickej merlin. Ovsem Dora neni vlastne v nicem horsi vyjma velkych vysek.
"pokud chceš nějaké důvody, proč vyrábět Ta 152 H, tak těmi je třeba dolet, poloměr zatáčky a ovladatelnost ve výškách." - vsak jestli jsi cetl co jsem psal, tak sis jiste vsiml, ze tohle jsem obdobne zminil. kdyby mela dora protahli kridla do vysek a tristupnovej kompresor, tak prekonava TA152 i tam
"Tobě přijde maximální rychlost u země okolo 600 a ve výšce okolo 700 km/h (@6000 m) na počátku roku 1945 jako nereálné hodnoty? Zhruba takových výkonů dosahovaly Fw 190 D-9 s MW50 (Jumo 213 A, 1,8 ATA, 3250 ot/min, 2100 PS). Mně ty hodnoty přijdou slušné, ale nikterak zarážející." Tyhle hodnoty mi prijdou uplne OK, jenze ja se bavim o tom, ze ty jsi schvalil dory v ilovi a ty pritom dosahuji rychlosti az o 30km/h vic, nez je tech zminovanych 600 u zeme a 700 v idealni vysce dle vyskovosti motoru. O tom to tu cele je. Tyhle dve hodnoty jsou v podstate stropem. Dle vykonu motoru a paliva jsem u zeme nasel hodnoty od cca 570km/h po 603km/h, ale zduvodnovat 620km/h tim, ze principielně nebyl problém ani ve zvýšení právě na 2100 PS mi neprijde uplne v poradku. Hranici 700 km/h se dory taky priblizili jen velmi tesne palivo nepalivo i s nouzovym vykonem. Nejbeznejsi hodnota co se udava je 685, ruzne verze o kterych jsem cetl a videl v grafech se motali od hranice 670 - 703. V ilovi bylo namereno 720-725
Ty Ta152 jsem uvedl proto ze meli byt nastupci, notne vylepseni (pripadne uplne jine konsttrukce, to se necham prekvapit od tebe az to sepises) a presto podavaji horsi vykony nez starsi Tankuv letoun a dokonce do nich byl dan horsi motor (motory)
Nesvadim to samozrejme na tebe, ale vazne saje kdyz ti zari roku 44 na serverech lita 80% lidi v dore, ktera jeste v tu dobu ani nebyla (vlastne s temi vykony nebyla vubec nikdy) Clovek co nechce litat spita proste nema jinou sanci, protoze sedat do cehokoliv jinyho nema cenu. Dora je ve vsem lepsi. Takhle ve spitovi clovek muze aspon kroutit na miste a pak posloucha, ze lita v ufu.
Jinak jeste k tem vykonum motoru. 2250 mi prijde uz hooodne moc pritazene za vlasy. 2050 beru jako strop a to mi pomaha obhajit i to, ze do Ta152 se montovali prave juma s 2050. Urcite nemontovali do vrcholne stihacky horsi motor, nez do dory. Vim samozrejme o motorech jumo, ktere meli upravenou vyskovost na minimum, orezanej kompresor jen na jeden stupen aby nezral vykon motoru a to pak muzu souhlasit s tim, ze prekonali hranici 2100, mozna i 2200, ale to nebylo otazkou seriovych dor, stejne tak, jako 25lb spit
"Nemyslím. Víc mě zajímá Wahrheit. Když si přečteš to, co je v článku, resp. v mnohem častěji aktualizovaném PDF, tak uvidíš i zmínky o Fw 190 D-9 s Jumo 213 A-1 a 1750 PS..což tedy rozhodně nebylo v polovině roku 1944 letadlo, z jehož výkonů by si někdo sedl na prdel"
jestli beres polovinu roku stejne jako ja (tj cerven/cervenec) tak ti peknych par mesicu utika, jinak souhlas Upravil/a 606_Temp dne 14-11-2007 16:32
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
.
