jen pro info lze nainstalovat 4.101 a pokud si chce člověk aktivovat 4.09bm stačí jen umazat v souboru ".rc" řádky se SFS souborama pro 4.101.
Takže pod instalací 4.10 běží i hladce 4.09.
Toto už ovšem nebude platit pro 4.11 ...
MK_Paja napsal:
Už sem našel guide 4.10, nicméně, pár věcí mi tam chybí.
- je rozdíl v účinnosti jedn. torpéd ?
- něco vo motobombě , jak ji házet.
- nastavení zaměřovače v tom italským bombru
- no a pak ovládání, těch lítacích bomb
Uloupeno z BP fora:
Torpéda, výšky a rychlosti odhozu:
______________________________
• LT F5W (italský Whitehead)
100 m, 300 km/h
• LT F5B
40 m, 250 km/h
• Mk13, Mk13a
30m, 205 km/h
• Mk13 pozdní
180 m, 400 km/h
(Delší dojezd, než starší typ)
• Type91
30m, 240 km/h
• Type91 pozdní
60 m, 330 km/h
(Delší dojezd, než starší typ)
• 45-17
30m, 205 km/h
Odhazovat minimálně 400 do 600 m před cílem, jinak se nastihnou aktivivat hlavice.
Kroužící Torpéda Motobomba FFF(LT 350) a 45-36AV:
---------------------------------------------------
Odhazují se z bezpečné výšky na shluky nepřátelských lodí.
Z výšky cca 2000 až 3000m.
Po dopadu krouží v rozevírající se spirále( nebo naopak?), dokud něco netrefí, nebo jim nedojde šťáva.
Samozřejmě je nutné, aby pilot bombardéru přežil dostatečně dlouho. Cca 30 minut, pak jde torpédo ke dnu.
Bat-radar bomba:
---------------------------
V mírně klesavém letu zamíříte na tu největší nepřátelskou loď a odhodíte řekl bych že výška odhozu je cca 400 - 1000 metr. Odhoz cca ve vzdálenosti, kdy se probere flak. Bomba se celkem spolehlivě navede sama, pokud cestou nepotká jiný zajímavější cíl.
Třeba spojeneckou loď. Tak bacha.
Údajně čím výše odhodíte, tím dál doletí.
Tuto bombu nosí F4U-1D a B-24.
Torpédistům doporučuji tabulku vytisknout.
sem se teď hrabal ve wiki a našel tam k Mk13 tohle:
Původní model torpéda vyžadoval odhoz z výšky 50 stop (15,2 m) při rychlosti letadla 110 uzlů (203,7 km/h). To znamenalo značné ohrožení útočícího letounu protiletadlovou palbou a stíhači nepřítele. Navíc pohonný a řídící systém torpéda byly značně poruchové: ze 105 zkušebních shozů v roce 1943 se zjistilo, že pouze 31% shozených torpéd pokračovalo k cíli správným kurzem a ve správné hloubce.[1]
Řešení se našlo v podobě překližkové „krabice“ kolem stabilizátorů a překližkovém válci chránícím hlavici torpéda. Díky těmto úpravám bylo torpédo při shozu stabilizováno, zpomaleno během pádu až o 40% a dopadalo do vody hlavicí napřed. Dřevěný kryt hlavice rovněž absorboval energii nárazu na vodní hladinu. Po dopadu se kryt i „krabice“ kolem stabilizátorů od torpéda oddělily.[1][4] Rovněž se experimentovalo se stabilizací pomocí padáku místo překlížkové „krabice“.[4] Díky těmto opatřením se modifikovaná torpéda dala shazovat z výšky 2400 stop (731,5 m) při rychlosti 410 uzlů (759,3 km/h).[1] Zlepšení parametrů pro odhoz torpéda ale s sebou přineslo další problém: u původního modelu se turbína spouštěla již při odhozu. Dlouhá doba letu (již při odhozech z 800 stop – tedy 243,8 metrů) ale způsobovala to, že se odporem vody nezatížená turbína rozletěla a torpédo bylo zničeno. Na spodní část střední sekce torpéda proto byla namontována malá ploutvička, která fungovala jako vačka a která spouštěla turbínu teprve po dopadu do vody.[5] Vývoj nového modelu torpéda Mark 13 probíhal na NAWS (Naval Air Weapons Station ~ Námořní letecká zbrojní stanice) China Lake.[6] Novým modelem Mark 13 byly bojové jednotky kompletně vybaveny na podzim 1944.
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
Nazdar piloti, oživuju po dlouhé době tohle vlákno o patchi 4.10, přesněji o realistické navigaci která s tímhle patchem do Šturma přišla.
Konkrétně mi jde o dvě věci:
1- Navigace k NDB u letadel co nemají ani směrový indikátor(natož radiokopas), ale mají rádio, tzn. mohou frekvenci NDB naladit a slyší jeho kód . Jak se v tomhle případě
naviguje k NDB ? Jde to vůbec ?
2- Byl byste někdo ochotný poslat mi dokumentaci k patchi 4.10 která byla kdysi ke stažení jako samostatné PDF ? Zdá se, že jediný žijící odkaz na její stažení je webu Mission4Today,
ale tam chtějí registraci (není problém), která ovšem nechce úspěšně proběhnout (což z ní problém dělá). Předem díky.
Letu zdar
edit: bod 2 je vyřešený, registrace na M4T nakonec úspěšně proběhla.
Upravil/a Pavel dne 14-01-2015 12:00
Gentlemen, mlha nad kanálem se zvedá.. Jo, a první sestřel se nepočítá. Tím se jen vyrovnává účet za sebe...
Dej vědět co jsi zjistil, osobně se nedokážu navigovat v letounu bez radiokompasu či indikátoru na maják, NDB by měl být radio beacon (viz. guide), funguje to pouze na letadlovku ale ne na maják protože jeho frekvence na rozdíl od letadlovky nelze naladit. Buď to nefunguje nebo je v tom něco jinýho.
Nejsem odborník, ale měl jsem dojem, že právě kvůli letounům bez radiokompasů začali spojenci (nebo alespoň američani v pacifiku) používat směrové YG majáky (vysílání písmen v morzeovce do 30 stupňových sektorů).
Tak po přečtení návodu se zdá jasné, že pokud letadlo nemá radiokompas (otočná kruhová anténa nebo "kapka" nebo směrový indikátor (pevná kruhová anténa), nemá se jak zorientovat vůči naladěnému NDB. Takže ačkoliv ve sluchátkách pípá jednou za minutu např. morseovkou "AM", není to pilotovi k ničemu, jelikož nedokáže určit kterým směrem od něj radiomaják "AM" leží.
Což potvrzuje co píše Powerty - západní spojenci a námořníci mají směrové YG majáky s různými kódy podle směru vysílání (stálý kód na zemi, každý den jiný pro letadlovku).
Rusové a piloti osy ve starších strojích mají smůlu ( a mapu).
Ale pokud ovšem autor mise pro US/GB nedá na mapu směrový maják YG, jsou na tom anglo/amíci ve stíhačkách rázem úplně stejně jako modří bez kruhových antén.
Otázka na znalce historie - nevíte, jestli se používal směrový radiomaják YG v SSSR , kam by ho spojenci dodali např. v rámci Lend-Lease ?
Jinak díky Saldy za odkaz, nakonec jsem se proklikal k tomutéž.
Gentlemen, mlha nad kanálem se zvedá.. Jo, a první sestřel se nepočítá. Tím se jen vyrovnává účet za sebe...
1- Pro spolupráci s YG majáky mul být nainstalován speciální blok (ZG?) v letadle, který spolupracoval s klasickým VHF rádiem, teprve pak si pilot mohl poslechnout vysílání majáku.
2- A nebyla u nich ta písmena stále stejná, jen se měnila frekvence podle lodi?
3- NDB nemůže pilotům pípat bez nainstalovaného ADF (a té jeho antény), NDB je na jiné frekvenci než rádia...
4- a ta "kapka" není nic jiného než aerodynamický kryt kruhové antény
ad 1: Přesně tak, YE na lodi (případně YG na zemi) a ZB v letadle.
Edit: ale mám tušení, že každé pilotovatelné letadlo ve hře (třeba Bf 109) zpracuje signál z YE/YG, i když by na základě historického původu nemělo - ten Bf určitě neměl ZB přijímač.
Sice ve 4.10 Guide se píše že "Only USN,USAF,RN and RAAF planes carry ZB receivers" ale musím vyzkoušet jak to ve hře je.
ad 2: Prý ne (podle 4.10 Guide). Stejná písmena byla u všech pozemních YG, letadlové lodě měly každá svou frekvenci, a krom toho pro každý den jinou skupinu písmen.
ad 3: Nevím jak ve skutečnosti, ale ve Šturmu právě můžeš naladit NDB kód do sluchátek (Next Beacon, Prev. Beacon) , např. v Jaku-1, nebo v Bf109E a to mě zmátlo (protože si tím z navigačního hlediska vůbec nepomůžu).
ad 4: Přesně tak, kapka je jen kryt.
Upravil/a Pavel dne 14-01-2015 13:58
Gentlemen, mlha nad kanálem se zvedá.. Jo, a první sestřel se nepočítá. Tím se jen vyrovnává účet za sebe...
Pavel napsal:
(protože si tím z navigačního hlediska vůbec nepomůžu).
No, trošku si pomůžeš. NDB totiž není slyšet kamkoli. Jeho dosah se dá spočítat dle vzorce: Dosah=1,25*[(h1)^0.5+(h2)^0,5)], kde h1 je výška, ve které letí letoun ve stopách (ft=feets), a h2 výška umístění pozemní stanice ve stopách. Dosah ti vynde v NM.
Je tedy jasné, že pokud kufruješ, a tedy pohybuješ se v letové výšce tak, abys aspoň něco na zemi rozeznal, tak dosah NDB bude pár desítek kilometrů. A to je celkem dost přesné, aspoň na to, aby věděl na kterém čtverci mapy jsi.
Problémem je, že toto platí v reálu. Nevím jestli to dunguje stejně v simu, a mám dokonce zato že ne, že tam je dosah NDB přes celou mapu... vyzkoušejtež a napištež resultát - mě nende šturm
"Ivane, Ivane. Ty palice medvědí. Nic jsi nepochopil!" Dědeček Hříbeček
YE v DT verzi uměly jen odpovídající letadla - kdysi jsem to nějak zkoušel
jestli si to pamatuju správně, tak ani nefungoval Spit s příslušností k USN (ale to prosím raději ověřit ;)
Upravil/a Hoper dne 15-01-2015 18:30
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
Saburo, ano, ale...
To, co jsem napsal, je maximální dosah daný zakřivením Země. To, cos napsal, je omezení maxima na nějakou ještě menší hodnotu.
Takže to, cos napsal, ve skut. ještě zpřesňuje navigaci, protože, jak správně dovozuješ, pokud NDB slyšíš, tak jsi k němu ještě blíže, než na max vzdálenost.
Schválně, jak dlouho se dokážeš dohadovat s navigátorem?
A mch, nezapomínejme na můj požadavek ať to někdo ozkouší ve hře, protože si myslím (a opravdu doufám že se mýlím) že tam má slyšitelnost "donekonečna", resp. přes celou mapu.
"Ivane, Ivane. Ty palice medvědí. Nic jsi nepochopil!" Dědeček Hříbeček
Tak jsem trochu zkoušel co a jak ve hře funguje, a zjistil, že:
I letadla bez směrového indikátoru naladí NDB. Např. B-534, Bf 109 E, Jak-1 atd.
spojenecký směrový radiomaják YE/YG naladí:
USN, USAF, RN, RAAF letadlo, které má aktuální národnost nastavenou na některou ze zmíněných.(USMC jsem nezkoušel)
příklady z praxe:
P-51 letící za USAF může YE/YG naladit. P-51 letící za VVS nenaladí YE/YG.
Beaufighter letící za RAAF naladí YE/YG. Pokud letí za RAF, tak nenaladí.
Spitfire si YE/YG nenaladí ať letí za kohokoliv.
Bf-109 taky ne.
Lavočka taky ne.
Saburo, ano, ale...
To, co jsem napsal, je maximální dosah daný zakřivením Země. To, cos napsal, je omezení maxima na nějakou ještě menší hodnotu.
Takže to, cos napsal, ve skut. ještě zpřesňuje navigaci, protože, jak správně dovozuješ, pokud NDB slyšíš, tak jsi k němu ještě blíže, než na max vzdálenost.
Schválně, jak dlouho se dokážeš dohadovat s navigátorem?
A mch, nezapomínejme na můj požadavek ať to někdo ozkouší ve hře, protože si myslím (a opravdu doufám že se mýlím) že tam má slyšitelnost "donekonečna", resp. přes celou mapu.
Není slyšet do nekonečna, postupně slábne, chrčí až zmizí úplně.
Saburo, ano, ale...
To, co jsem napsal, je maximální dosah daný zakřivením Země. To, cos napsal, je omezení maxima na nějakou ještě menší hodnotu.
Takže to, cos napsal, ve skut. ještě zpřesňuje navigaci, protože, jak správně dovozuješ, pokud NDB slyšíš, tak jsi k němu ještě blíže, než na max vzdálenost.
Schválně, jak dlouho se dokážeš dohadovat s navigátorem? :D
A mch, nezapomínejme na můj požadavek ať to někdo ozkouší ve hře, protože si myslím (a opravdu doufám že se mýlím) že tam má slyšitelnost "donekonečna", resp. přes celou mapu.
Není slyšet do nekonečna, postupně slábne, chrčí až zmizí úplně.
jj - kdyby se létalo na AH Akro (5.1) a především četlo briefing, tak by se tohle mohlo znát - ta mapa (Berlín) měla NDB a mmj i rádia a třebas rádio Honolulu je tam slyšet daleko blbějš než rádio Roma ;)
(v tomhle to byla od DT vychytávka)
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
Saburo, ano, ale...
To, co jsem napsal, je maximální dosah daný zakřivením Země. To, cos napsal, je omezení maxima na nějakou ještě menší hodnotu.
Takže to, cos napsal, ve skut. ještě zpřesňuje navigaci, protože, jak správně dovozuješ, pokud NDB slyšíš, tak jsi k němu ještě blíže, než na max vzdálenost.
Schválně, jak dlouho se dokážeš dohadovat s navigátorem?
A mch, nezapomínejme na můj požadavek ať to někdo ozkouší ve hře, protože si myslím (a opravdu doufám že se mýlím) že tam má slyšitelnost "donekonečna", resp. přes celou mapu.
Není slyšet do nekonečna, postupně slábne, chrčí až zmizí úplně.
Dík, a v jaké vzdálenosti (přibližně) mizí?
PS: Rádio Honolulu, na rozdíl od NDB, na zakřivení Země prdí, vysírá na úplně jiné délkové škále (což jak fyzikomilové znají není než obr. hodnota délky vlny), a tudíž je, stejně jako kdysi Rádiožurnál, slyšet fšude. To, že NDB je slyšet jen doněkam, není špatně, je to naopak schválně, protože jen díky tomu lze nadrbat dostatek NDB po celém světě. Takže případné NDB v Honolulu by mohl mít stejnou frekvenci jako NDB v Horní Lomné, a nekonkurovaly by si - naladil bys vždy jen jeden z nich. U systému VOR to jde ještě dál - protože vyžaduje frkvenčně-fázový posuv v horizontální rovině, je tento systém prakticky možné provozovat jedině v pásmu VKV. A má tedy logicky ještě menší dosah, než ten daný zakřivením Země Upravil/a alfik dne 17-01-2015 13:37
"Ivane, Ivane. Ty palice medvědí. Nic jsi nepochopil!" Dědeček Hříbeček
Saburo, a v čem to rozporuje to, co jsem napsal o rozdílných frekvencích a tím o rozdílném dosahu dlouhovlnného rádia Honolulu, středovlnného NDB a VKVlnného VORu?
Ta ťafka s hádáním byla vtip (pokud tě vtipy uráží, nezbude ti než přesídlit do Parýzu za kámoši moselmíny), ale připadne mi že se vlamuješ do otevřených dveří
"Ivane, Ivane. Ty palice medvědí. Nic jsi nepochopil!" Dědeček Hříbeček
Debata se zajímavě rozjíždí
Dovolím si ještě dotaz, spíš mířený na autory radionavigačních systémů ve hře (tedy na DT):
Jaké teda mají možnosti piloti hurricanů, spitfirů a tempestů RAF ? Pokud je moje zjištění správné, tak tito nešťastníci
- mohou si na rádiu naladit signál NDB, ale nemají žádný přístroj, který by jim ukázal kterým směrem ten maják je.
- směrový maják YG nejsou schopni naladit, jelikož jejich letadla nemají přijímací modul ZB
To opravdu neměli piloti stíhaček RAF celou válku žádné vybavení pro radionavigaci ?
Gentlemen, mlha nad kanálem se zvedá.. Jo, a první sestřel se nepočítá. Tím se jen vyrovnává účet za sebe...
Ale jo, měli, jenže jak kdo - stíhači neměli automatické systémy.
Bombarďáci používali systém "GEE", který byl inspirátorem, a neváhal bych říci přímým předchůdcem systému "LORAN A" a tím i dnešního "GPS" (byla to totiž stejně jako ty novější navigace hyperbolická). Byl přesný a spolehlivý do cca 500-600km, podle podmínek.
Ve stíhačce ovšem tento systém nemohl být umístěn, kvůli velikosti i hmotnosti.
Ve stíhačce a v bombru nad tuto vzdálenost šlo použít dotaz na pozemní stanici, která mohla zaměřit azimut k letadlu (lodi), a sdělit mu jej. Pilot tedy potom věděl, kterým směrem je od něj pozemní stanice (o 180 st. opačně).
Pro tyto účely používala RAF, stejně jako RN, třípísmenné R-kódy (obdoba výše zm. Q-code), které ovšem pozbyly s rozvojem techniky účinnosti a byly opuštěny, a to tak dokonale, že je nemohu na netu najít ani po cca půlhodině a navíc, tyto kódy se měnily, z důvodu utajení, byly denní. Logicky, pokud by protivník znal kód, mohl by z odpovědí vysledovat pohyby letadel a lodí.
"Ivane, Ivane. Ty palice medvědí. Nic jsi nepochopil!" Dědeček Hříbeček
Ahoj,
Po půlce života jsem si vzpoměl na svoje létání. Bohužel si pamatuji už jen starý Il-2 1946. Co se tedy teď létá poraďte mi kde bych objevil staré veterány.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
, jak ji házet.
nebo směrový indikátor (pevná kruhová anténa), nemá se jak zorientovat vůči naladěnému NDB. Takže ačkoliv ve sluchátkách pípá jednou za minutu např. morseovkou "AM", není to pilotovi k ničemu, jelikož nedokáže určit kterým směrem od něj radiomaják "AM" leží.
