K odolnosti Šturmoviku ještě jedna věc. V předpisu nebo spíše doporučení pro zbrojíře Luftwaffe z roku 1944 (v „Merkbuch über die Munition, Berlin 1944“) je uvedeno doporučené páskování MG 151/20 pro útoky na vzdušné cíle - 1xAP/API, 2xMinengeschoss, 2xHE-t nebo HE/I-t.
Je tam však poznámka, že pro útoky na čtyřmotorové bombardéry se doporučuje nabíjet více Minengeschoss a pro útoky na dobře pancéřovaná letadla, jako je například IL2, se doporučuje zařadit do nábojového pásu více protipancéřových granátů na úkor výbušných.
Tahle poznámka naznačuje, že Sovětská lživá propaganda o odolnosti Šturmoviku (podle T.Durdena) evidentně silně zapůsobila i v Berlíně.
A co má doporučené střelivo společného s vylhanou pověstí? Ano Šturm byl pancéřovaný, ale pořád ho šlo sundat "běžným střelivem." Ona se ta Mine v křídle Šturma nelekla ocelových plechů kolem motoru a prostě to křídlo ušvácla. Pravda, když protipancéřový granát provrtal pancíř a vybuchl v páteři pilota tak měl stíhač jistě větší radost než když Mine na tom pancíři vyšuměla do okolí. To byla pak smutná i ruská uklízečka vymývající střelce hadicí z kanceláře a taky by jistě páskovala protipancéřové.
Problém ze Šturmem byl spíše v tom, že Bf-109 měla jen jeden kanón a když chtěl dotyčný střílet efektivně, musel u střelby zapřemýšlet. Ale s Il-2 neměli problém ani začátečníci, Hartmannův první sestřel byl Il-2. Nemusel hledat místo v pancéřování, trefovat se do chladičů a podobné pohádky, tyhle blbosti dělal až když to uměl a chtěl být efektivní. Takhle prostě jako ucho sestřelil svou první ruskou kraksnu...
K odolnosti Šturmoviku ještě jedna věc. V předpisu nebo spíše doporučení pro zbrojíře Luftwaffe z roku 1944 (v „Merkbuch über die Munition, Berlin 1944“) je uvedeno doporučené páskování MG 151/20 pro útoky na vzdušné cíle - 1xAP/API, 2xMinengeschoss, 2xHE-t nebo HE/I-t.
Je tam však poznámka, že pro útoky na čtyřmotorové bombardéry se doporučuje nabíjet více Minengeschoss a pro útoky na dobře pancéřovaná letadla, jako je například IL2, se doporučuje zařadit do nábojového pásu více protipancéřových granátů na úkor výbušných.
Tahle poznámka naznačuje, že Sovětská lživá propaganda o odolnosti Šturmoviku (podle T.Durdena) evidentně silně zapůsobila i v Berlíně.
A co má doporučené střelivo společného s vylhanou pověstí? Ano Šturm byl pancéřovaný, ale pořád ho šlo sundat "běžným střelivem." Ona se ta Mine v křídle Šturma nelekla ocelových plechů kolem motoru a prostě to křídlo ušvácla. Pravda, když protipancéřový granát provrtal pancíř a vybuchl v páteři pilota tak měl stíhač jistě větší radost než když Mine na tom pancíři vyšuměla do okolí. To byla pak smutná i ruská uklízečka vymývající střelce hadicí z kanceláře a taky by jistě páskovala protipancéřové.
Problém ze Šturmem byl spíše v tom, že Bf-109 měla jen jeden kanón a když chtěl dotyčný střílet efektivně, musel u střelby zapřemýšlet. Ale s Il-2 neměli problém ani začátečníci, Hartmannův první sestřel byl Il-2. Nemusel hledat místo v pancéřování, trefovat se do chladičů a podobné pohádky, tyhle blbosti dělal až když to uměl a chtěl být efektivní. Takhle prostě jako ucho sestřelil svou první ruskou kraksnu...
Urcite nevedel jestli ten Il uz nebyl zasazen předtím nebo něco jiného.Ve hre se ti zobrazi třeba v Clodu kolik mas procent a kdo všechno ho zasahl ale ve skutecnosti nee!A proc to teda pak delal když bylo tak jednoduche ho sestřelit.Asi to mělo nejaky důvod ne?
Na druhou stranu je hezký ten údaj o mašině, co přistála s 600 průstřely. Sem tam se prostě stane zázrak. Je asi jasné, že to nemohlo být 600 zásahů z větších ráží, ale i tak je to zázrak.
Jo, tyhle extrémní údaje se dají snadno najít na obě strany. Např. Lipfertův Abschussmeldung u jeho 100. sestřelu uvádí na sestřelení Il-2 se střelcem vystřelených (ne zásahů !) 25 ran z MG 151/20 a 70 ran z MG 131 a je uvedeno odpadnutí velkých částí a oheň.
BTW němci také poměrně často uvádějí jako možnost, jak snadno sesřelit Il-2 střelbu na kabinu, kde se dala zapálit nádž.
[img]http://s26.postimg.org/tdaz8xbc9/sturn.jpg[/img] is not a valid Image.
Pragr napsal:
S odolností Il-2 je to BoS trochu problém. Je pravda, že vydrží míň než od něj většina jeho pilotů očekává (nehodnotím, jestli právem nebo ne), na druhou stranu vydrží rozhodně víc než třeba He-111 nebo Pe-2 což je divné, jelikož se v obou případech jedná o letadla vyšší hmotnostní kategorie. V souvislosti s tím, mne napadá neúspěch nasazení Il-10 v Korejské válce, kdy se piloti USAF shodovali v tom, že 6 půlpalcových kulometů udělá s Iljušinem velmi krátký proces. A to ještě v době, kdy nad Koreou operovali primárně F-51. Ne nadarmo byly Iljyšiny velmi záhy ztaženy.
Nemám pocit že by toho He-111 mnoho nevydržel. Protože má nádrže všude a motory na křídlech tak po každém útoku nepřítele z něj něco chčije, ale dokud má kontroly, nebo nehoří tak drží....
Co se týká Il-2, tak zásadní problém je v těch kulometech ze šesté, které nějakým zázrakem nezraní pilota, ale přes něj se dostanou na motor...Granáty z dvacítky by měli mít problém se dostat k motoru, ale myslím, že by fatální poškození už udělali na ocase, nebo v pilotní kabině.
Včera jsem potkal tři Il-2 v těsné formaci u země, ač jsem ostrostřelec jako prase, tak mi stačilo 120 granátů a bylo vyřešeno...Ve výsledku jsem zasáhl jen pár granáty. Jeden šturm se po prvním útoku lekl a napálil do nějaké fabriky ve Stalingradu, teprve druhý šturm dostal výraznější poškození na konstrukci a na motor, při nouzáku se rozbil. Třetí šturmovik se o dvě sekundy později rozmlátil hned vedle o strom. Hlavně že každý měl střelce...
Spolehání na pancéřování Il-2 a samospasitelného střelce, je (nejenom) v BoSu hloupé. Létat u země bez eskorty s letním skinem na zimní mapě je taktéž hloupé. A při napadení zůstat v defenzívě a předvádět jen nějakou primitivní snahu o kruhovou obranu to je prostě odsouzení sebe sama.
Za cca tři roky aktivního létání šturmoviku (letadla) jsem došel k trošku odlišným závěrům, jak maximálně zefektivnit šturmovik.
1. Nikdy nelétat sám! Minimálně ve dvojici, lépe ve čtveřici.
2. U země létat jen v případě, že je vysoká pravděpodobnost, že se tak dostanu do cílové oblasti nepozorován.
3. V případě, že hrozí napadení během letu, ať už proto že není možné se schovat v terénu (lesy, údolí), nebo proto že je v oblasti příliš mnoho nepřátel, pak využijte nejlepší letovou hladinu šturmoviku 2,5km. Většinou stačí pohybovat se v úrovni mraků, ale není důvod proč klidně nepřiletět do plánované oblasti v 5 km.
4. Nespoléhat na "porcelánka" (střelce). Při napadení provádět radikální úhybné manévry, převážně s vykopnutou směrovkou a čumákem dolů. Proto je nutné mít při napadení výšku, aby jste měli kam uhýbat. Vyprasit se jen do boku, nebo dokonce do stoupavé zatáčky s tím obrovským šturmovským křídlem, to je většinou špatná volba.
5. Když nemůžete věřit porcelánku, ani eskortě, létejte s velkým odstupem, ať si navzájem vidíte na šestku jako u klasických stíhačů.
6. Šturmovik umí kousat! Zvláště první verze proti strojům protivníka z let 41-42. Spousta šmoulů se pozdě odpoutává po útoku a příliš pohodlně stoupá. Šturmovik nesnáší boj na vertikále, ale umí zvednou čumák a může si dovolit trochu zaplýtvat granáty z Volkov-Jartsevovi zbraně. Když je protivník jen jeden a není to zrovna dobrý pilot, tak ho smečka šturmoviků lehce uštve, nebo mu minimálně znemožní provedení dalšího útoku v krátkém horizontu. Drtivou většinu befek (určitě přes 95%), které můj šturmovik sestřelil, tak sestřelil přední dvojicí kanónů. Ale tahle statistika je zavádějící, protože jsem opovrhoval dvoumístnou verzí šturmovika, která je příliš těžkopádná a v kombinaci s pomalejší rychlostí neumožňuje provádět tak ostré manévry.
Dosud slyším i od nejlepších lionů, že mají větší strach ze šturmoviku se střelcem, než bez střelce...Ale možná právě proto že jsou fakt dobrý a vědí jak na šturmoviky útočit, pak je samozřejmě ohrožuje už jen zbloudila kule od porcelánka. Ale vždy jsem dával přednost sehrané skupince obratnějších šturmoviků, která nikdy neměla problém dostávat většinu průměrných nesehraných německých pilotů alespoň v poměru 1:1, což pro napadené bitevníky byla obstojná statistika. Bohužel pozdější verze šturmoviků a příchod Fw 190, MK 108 a podvěsů značně snižuje akceschopnost Il-2, odlesk zašlé slávy ještě v závěru války však zvedne Il-10.
Upravil/a CSW_Cassius Chaerea dne 09-01-2015 16:11
Problém s těmihle doporučeními je ten, že jich existuje několik a ani dvě se neshodnou na stejném. Gallandův Schiessfiebel či jak se to jmenuje uvádí jiné páskování s poznámkou, že Minen jsou právě proti čtyřmotorovým letounům méně efektivní a tedy by se mělo nabíjet více HEI/API. Navíc popis páskování munice u těch několika letounů, které se dostaly do britských rukou na západní frontě, se také liší a to nejen ve smyslu tříkanonových verzí (kde odpovídá menšímu počtu Minen a tedy by podporovalo teorii o jejich menší účinnosti na velké stroje) ale liší se dokonce i v průběhu pásu. Z toho jako obvykle pramení, že teorie a praxe nejsou vždy jedno.
2 Cassius a taktika létání s Ilem:
Naprostý souhlas. Já bych dodal, že jakákoli i horizontální zatáčka (a nejen s Ilem, platí to i pro stíhačky) ve chvíli, kdy na vás útočí letadlo s vyšší energií, je pozvánka na smrt.
2 Werner:
Přesně tak. Ještě extrémnější je popis letu Hanse Winda 5.4.1943 "I was flying as Captain Korhonen's wingman when we met four I-153 protecting five IL-2s south of Peninsaari. I darted behind one I-153 and shot it down at very low altitude. The IL-2s continued towards Kroivinlahti. I was able to go after them as the other Brewsters were tying up the Chaikas. I fired at the first IL-2 to the base of the wing. The plane caught fire immediately and plunged into the sea. I continued and shot at the other IL-2 with similar results. At the Sepeleva lighthouse I shot at the third IL-2, which started smoking and plunged into the sea at Tolli."
Podotýkám letěl tehdy s Brewster Buffalo a tedy s výzbrojí nikoli kanónů, ale čtyř velkorážních kulometů. To samozřejmě neznamená, že v jiných případech nemohlo dojít k tomu, že do Ila (nebo obecně do jakéhokoli letounu) nenacpal někdo tunu munice, relativně bez efektu.
"Máte právo říkat cokoli. ... Právo být na veřejnosti za hlupáka je u nás garantováno ústavou. Ale právo něco vyslovit nedělá z toho výroku pravdu. Pravda se prokazuje nebo vyvrací porovnáním s fakty. Kdo tenhle princip nerespektuje, s tím je těžká řeč. Všichni smíme takovou diskusi odmítnout. To není zbabělost ani povýšenost, to je jen rozumné hospodaření se silami a časem."
@Pragr: Souhlas... O různých "předpisech" s odlišnými doporučeními vím. I to, že definitivní páskování stejně záviselo na konkrétní jednotce (třeba i na konkrétních zásobách) a dokážu si i představit, že někteří zkušení/cenění piloti mohli mít složení nábojového pásu "na přání". Pročítal jsem diskuse na virtualfighters.cz, kde se svého času poměrně intenzivně probírala účinnost zásahů do letadel různou municí (ty ses tam myslím tehdy taky hodně zapojoval)...
Šturm šel určitě sestřelit i malo/velkorážnými kulomety, když se správně trefí. O tom není sporu (poslat k zemi ho koneckonců mohl i ožralej mechanik, natož pak, když do něj někdo střílí..), ale to už mu spíš zapálíš palivo. Na zabití pilota nebo na přímé zničení motoru ze šesté to ale bude zřejmě málo a tam mi přijde logické, že obecně větší pravděpodobnosti sestřelu, bez nutnosti míření na konkrétní „slabá“ místa, které začátečník nebo průměrný střelec trefoval těžko, se dosáhne nabíjením většího množství AP do kanónů.
Nikdo tady myslím netvrdí, že Šturm byl nesestřelitelnej. Na to jich bylo sestřeleno příliš Ta debata vznikla na základě toho, že se někomu nezdá to, že po "pár zásazích do směrovky" v BoSku, začne Šturm smrdět z motoru, kterej se po chvilce zadře... A tak se tu teď plácá páté přes deváté ...
Tak jsem si byl v BoSku vyzkoušet, jak je to s těmi kulomety a jejich účinností.
[img]http://i1283.photobucket.com/albums/a543/Pragr/Virtual%20flying/Il-2MGonly_zpsa381edb6.jpg[/img] is not a valid Image.
Takhle vypadal Il-2 po té, co jsem vystřílel nějakých 800 ran pro oba kulomety. Střílel jsem na něj přímo zezadu ale i v mírné zatáčce, aby se dalo snáze zasáhnout motor/kabina. Vzdálenost byla od nějakých 20 m do 100 m. Důsledně jsem se snažil vyhýbat se zasažení chladiče, ačkoli těžko říct jak se mi to povedlo. Il sice nečoudí, ale vzhledem k rozptylu zásahů (jak je vidět) pochybuji, že někde nějaký zásah do něj nešel (což by svědčilo pro jeho výrazně vyšší odolnost než ve starém Šturmovi, kde stačila opravdu jediná kulička). Když jsem zkoušel co vydrží Il při střelbě přímo zezadu došlo k tomu, že po dostatečném množství zásahů upadly výškovky, což znamená konec. Většinou v důsledku namáhání, kdy se AI snažil provést nějakou utaženější zatáčku. Mimochodem část trupu za kabinou byla u Iljušinů vyhlášenou slabinou, dokonce se kvůli tomu začala později zpevňovat pomocí čtyř T-profilů, které vedly od konce kabiny až za kořen ocasních ploch.
2 Werner:
On prakticky neexistuje spolehlivý způsob. Jakýkoli ustálený manévr nahoru nebo do strany je každopádně nejhorší možnost. Lepší než nic, ale rozhodně ne dobrá volba. Lepší varianty záleží obvykle na okolnostech, někdy je to barrel roll nebo cokoli, kde se těžko předpovídá trajektorie letu v následující vteřině. Split-S je obvykle dobrá volba, pokud má člověk výšku a šanci na to zmizet.
YouTube Video
Moje střelecká úspěšnost v podobných situacích je překvapivě vysoká. Někdy mám dojem, že mnohem vyšší než když střílím na letadlo z čisté šestky Jediný problém je uvědomit si, že jakmile soupeř provádí zatáčku je třeba včas a dostatečně předsadit a srovnat křídla s rovinou trupu cíle. Pak už ho jenom nechám proletět proudem munice (nejde o klasický tracking shot ale o snap shot). Navíc mám v tu chvíli výhodu, že dráhu letu sleduji z boku kabiny a nemám tedy výhled blokován motorem. Navíc korekce provádím většinou pouze výškovkou (podle toho jak cíl ztrácí/nabírá výšku). Chlapík na tom videu sice pochopil, že zatáčka mu v tomhle případě nepomůže (jelikož si všiml, že já letím před něj a on mi vlastně letí do rány), ale začal s tím něco dělat příliš pozdě. Kdyby ten Split-S začal o vteřinu dříve, tak bych neměl moc šancí ho trefit. Pokud by víc utáhl tu zatáčku, pořád by proletěl dávkou.
Ahoj,
Po půlce života jsem si vzpoměl na svoje létání. Bohužel si pamatuji už jen starý Il-2 1946. Co se tedy teď létá poraďte mi kde bych objevil staré veterány.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
i ty strepiny pokud nezasahly najakou hadičku.Motoru nic neudelaji.
Ta debata vznikla na základě toho, že se někomu nezdá to, že po "pár zásazích do směrovky" v BoSku, začne Šturm smrdět z motoru, kterej se po chvilce zadře... A tak se tu teď plácá páté přes deváté ... 
