ten Čutora je ale ukecanej, co ? :)
A to tu ještě není Plyšák :)))
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
Jestli by nestačilo ubrat pilotům G- éčka,než řešit výdrž přetíženíletadel???obyčejná CENTRYFUGA má přetížení 4G,tušm 313.Šifty tady řešil něco okolo přtížení!!!!zjděte si na centrfugu a pak něco řešte jesli to jde řešit TRIMEM,v REÁLU NEMOŽNÉ pokud to není SUPERMAN nebo FUČIDA))),že????)))))
No, 6G je oficiální hodnota, při které i cvičený člověk začne ztrácet vědomí. Já mám ve Šturmu samozřejmě toto omezení natvrdo vypnuté, takže já vědomí neztrácím
Letoun musi vydrzet max. pocetni zatizeni. Toto zatizeni musi vydrzet alespon 1x a po alespon omezenou dobu. Pri tomto zatizeni muze dojit k poskozeni konstrukce, ale po danou omezenou dobu nesmi dojit ke kolapsu ktery by vedl ke katastrofe (havarii letounu typu upadle kridlo, ...)
Jen pro zajímavost, pokud by to někoho zajímalo tak třeba na VUT zkušebně je ta omezená doba pouze 3 vteřiny pak to může prasknout sakumprásk. Obdobné jinde...
Někdy je to jen tak tak
AH_Cutora napsal:
Konstrukce je brana jako uspesna pokud vydrzi alespon 98% pocetniho. Pokud vydrzi vic jak 105% pocetniho, pak se berou premie konstrukterum a vypoctarum za nehospodarnou konstrukci a nad 110% se zacina mluvit o pokutach...
AH_Cutora napsal:
Konstrukce je brana jako uspesna pokud vydrzi alespon 98% pocetniho. Pokud vydrzi vic jak 105% pocetniho, pak se berou premie konstrukterum a vypoctarum za nehospodarnou konstrukci a nad 110% se zacina mluvit o pokutach...
Fakt to tak je? Zajímavé.
Tohle pry platilo v AeroVodochody do 90tych let. U Ae270 to uz ale evidentne neplatilo, protoze tam prvni VOP na zkusebne vydrzela hodne pres 110% a pouceni pro vedeni fabriky a vyvoje - nizadne. No on vyvoj a management 270 bezel cely znacne ... jinak ..., holt 90ta leta mela sve a dneska uz AeroVodochody nema ani to letadlo soucasti firemniho znaku a obchodni ochranne znamky jak mivalo... ale to je uz fakt jina kapitola...
AH_Cutora napsal:
Dost se odchylujeme od puvodniho tematu....
Dnesni predpisy na stavbu letadel maji zaklady prave v predpisech GB a US z 30-40 let. Zakladni pristup k dimenzovani pevnosti letounu dle predpisu JAR, FAR, CS, je pozadovan:
Letoun musi vydrzet opakovane a bez poskozeni zatizeni max. provozni obalky.
Letoun musi vydrzet max. pocetni zatizeni. Toto zatizeni musi vydrzet alespon 1x a po alespon omezenou dobu. Pri tomto zatizeni muze dojit k poskozeni konstrukce, ale po danou omezenou dobu nesmi dojit ke kolapsu ktery by vedl ke katastrofe (havarii letounu typu upadle kridlo, ...)
Stav pro fabriky od cca 80-90tych let po dnes:
Letadlo je pocitano staticky, jen vytipovane velmi kriticke a male casti jsou spocitany dynamicky (a to je i dnes dost samanismus a nejista zalezitost, dost casto se to resi statickym vypoctem a bezpecnostnim nasobkem a upravou koncentratoru napeti) a to jen v ramci provozni obalky na zvolenou mez DOVOLENEHO namahani. Staticky je spocitane na pocetni nasobky na mez pevnosti. Snaha je co nejlepe se dostat na ty nasobky, byt dostatecne pevny (proste vydrzet to to musi), ale nebyt ani pevnejsi (zbytecne vetsi pevnost = vozime material na vic ktery ubira z mozneho uzitecneho zatizeni). Flutter se take da pocetne zkontrolovat, ale presnost vypoctu je zatim nic moc extra, spis jsou to orientacni vypocty i pres veskerou snahu a peclivost...
Oba asi mluvíme o trochu něčem jiném. Zkusím lépe popsat co jsem měl na mysli. Budu chtít spočítat pevnost ocelové (čistě názorně) konstrukce letadla. Jako materiál vezmu ocel pevností 1000MPa. To je hodnota maximálního statického zatížení (zjednodušeně). Pro příklad, zatluču do zdi hřebík, pověsím na něj polici s 20kg knih a nechám viset.. Jelikož ale jak si sám napsal "letoun musí vydržet opakovaně a bez poškození maximální zatížení" nemůžu tuhle hodnotu použít. Musím vycházet z toho, že na konstrukci co počítám bude působit střídavé zatížení (od -nějaké hodnoty do +nějaké hodnoty). A jelikož to může být na tah, tlak, ohyb, krut, střih atd. musím vzít nejmenší hodnotu (opět zjednodušeně). Při střídavém zatížení je například mez únavy v tahu (tzn. jak velké zatížení od -max do +max mi ten materiál vydrží po neomezenou dobu) zhruba 35% pevnosti. Tedy pro můj příklad 350MPa. Pro výpočet pevnosti konstrukce tedy nepoužiji původní hodnotu 1000MPa pro statické zatížení, ale jen 350MPa. Přitom už prakticky nemusím řešit, jestli ta konstrukce unese sama sebe staticky (staticky se v tomhle případě unese skoro třikrát).
Pokud tedy je letadlo dimenzováno na provozní násobky +9G/-4G, znamená to podle mne, že nejslabší část konstrukce vydrží opakovaně nekonečné množství cyklů zatížení v tomhle rozmezí. To jest dynamické zatížení. Statické by znamenalo, že konstrukci jednou zatížím např. +9ti G a víc na to nešáhnu.
EDIT: Abych to definoval jednoduše. Statické zatížení je v průběhu času konstantní neboli neměnné, zatímco dynamické se v čase mění. Proto si myslím, že letadla jsou počítána pro dynamické nikoli statické zatížení. Což mi v podstatě potvrdilo to co si napsal.
Upravil/a Pragr dne 03-01-2011 11:56
Pragr napsal:
Pokud tedy je letadlo dimenzováno na provozní násobky +9G/-4G, znamená to podle mne, že nejslabší část konstrukce vydrží opakovaně nekonečné množství cyklů zatížení v tomhle rozmezí. To jest dynamické zatížení. Statické by znamenalo, že konstrukci jednou zatížím např. +9ti G a víc na to nešáhnu.
Tady je zakladni chyba. Nema to vydrzet nekonecne cyklu, ale pouze pocet cyklu ktery odpovida nejakym rokum/hodinam provozu.
Kdybys to pocital na nekonecne cyklu, muselo by byt max. dovolene napeti v konstrukci strasne male a to by vedlo k priserne tezkym konstrukcim ktere by meli problem unest sami sebe, jestli vubec bys to dostal do vzduchu.
Dnesni civilni masiny jsou konstruovane na dlouhe roky provozu, moralni a technicke zastarani jde pomalu a zivotnost letounu (draku) i 30-40let je bezna. Za tu dobu rocne masina naleta ??? hodin provozu a kazdy let znamena X cyklu s ruznym spektrem nasobku od pojizdeni, vzletu, letu, manevru, turbulence, pristani, pojizdeni...
Fakticky to nemas sanci presne spocitat, jen nastrelit a pak na zkusebne se modlis ze ti to ty pocty kmytu vydrzi aby jsi dostal do certifikatu potvrzeni na ty letove roky/hodiny co jako konstrukter/vyrobce chces...
Za WWII se pozadovat zivotnost tak na 3-5 let porovozu (to ale ciste hadam), po te dobe uz byla masina moralne zastarala a vojaci si to urcite uvedomovali. Teda kdyz se tech 3-5 let dozila.
Dnesni bojove masiny se hadam mohou pozadovat zivotnost tak 15-20 let provozu. Treba F16 jako typ je tu uz cca 40 let a furt lita, byt je jiz 15 let za zenitem, presto ma stale svou nezanedbatelnou hodnotu. Mig21 tu byl jeste dyl. Mig29 taky neni zadny mladicek, F15 taky ... Bobardery a vojenske dopravaky/viceucelove letouny se asi budou blizit spis tem civilnim masinam hadam...
Odolnost konstrukce neni nesymetricka obvykle kvuli materialu a jeho pevnosti, ale kvuli stabilite tvaru. Letadlo je tenkostenna duta konstrukce se spoustou podelniku a vyztuzi a na limitnich stavech pri velkem namahani neni obvykle omezenim pevnost, ale stabilita. Kdyz ti vyboci nosnik uz pri zatizeni v tlaku pri 30%, tak se ti zhrouti i kdyz ciste staticky pevnostne by vydrzel jeste o 70% vic. A stabilita je hlavne vec tvaru...
AH_Cutora napsal:
Odolnost konstrukce neni nesymetricka obvykle kvuli materialu a jeho pevnosti, ale kvuli stabilite tvaru. Letadlo je tenkostenna duta konstrukce se spoustou podelniku a vyztuzi a na limitnich stavech pri velkem namahani neni obvykle omezenim pevnost, ale stabilita. Kdyz ti vyboci nosnik uz pri zatizeni v tlaku pri 30%, tak se ti zhrouti i kdyz ciste staticky pevnostne by vydrzel jeste o 70% vic. A stabilita je hlavne vec tvaru...
...aneb proč i držák Blaník má po čtyřiceti letech provozu mírně jiné vlastnosti, než měl v letech 70tých
V podstatě souhlas. Jenom jedna věc mě napadá. Nevím na kolik cyklů je počítaná konstrukce má-li mít letadlo životnost řekněme 20let mírového provozu, ale pokud to bude v řádech milionů nebo víc, pak už ten rozdíl oproti mezi únavy (což je právě zatížení, jehož cyklů je možno provést nekonečný počet) bude minimální. S narůstajícím počtem cyklů se zatížení limitně blíží k mezi únavy.
Ale jinak opravdu souhlasím, a nebudu už do toho vrtat
Pragr napsal:
...
ale pokud to bude v řádech milionů nebo víc, pak už ten rozdíl oproti mezi únavy (což je právě zatížení, jehož cyklů je možno provést nekonečný počet) bude minimální. S narůstajícím počtem cyklů se zatížení limitně blíží k mezi únavy.
Ale jinak opravdu souhlasím, a nebudu už do toho vrtat :)
1) Nebude. S velikosti zatizeni klesa cetnost. Ne v kazdem letu udelas max. provozni nasobky. Cim vyssi nasobek, tim mensi cetnost. Takze na velkych nasobcich se i za celou dobu mnohaleteho provozu potkas s max. provoznim v nekolika desitkach, max. mozna stovce pripadu - coz je spis nizkocyklova unava. Vysokocyklovou litas na mnohem nizsich nasobcich - tech opravdu beznych v provozu, typicky nekde kolem 0.5 az 2.5G...
2) Bezne je max. pocetni zatizeni = 1.5 x max. provozni (takze pro +8G provozniho je to cca +12G max. pocetni... coz sedi ze?).
Takze max. provozni je pri 0.666 pevnosti konstrukce, coz uz samo o sobe zajistuje rozumnou hodnotu namahani/napeti konstrukce a tim padem se to promitne i rozumnou zivotnosti. I proto je ten koefficient nastaven tak jak je...
Hele konec, nebo tohle vlakno prejmenujte na Pevnost a zivotnost letecke konstrukce.
Hele Clone, ceho jsi vlastne chtel tema testama dosahnout, kdyz nejsi schopnej letet rovne?
Ti ty Sturmovy befka v dajvu utikaj doprava, IRL se to rozpadne naprosto nekontrolovatelne, kdyz se s tim lita sejdrem.
Upravil/a WT_Schmouddle dne 18-01-2011 10:04
[img]http://forum.il2sturmovik.com/public/style_extra/team_icons/founder_gold_en.png[/img] is not a valid Image.
Jak si viděl, mě nic neutíkalo. Chtěl jsem dosáhnout toho, aby se někdo zamyslel na oscilací befka ve WWIIOL, při tý rychlostí těžko jen domyslet, jaký síly by tam musely působit, aby se to takhle vrtělo ... a nerozpadlo.
clone9cz napsal:
Jak si viděl, mě nic neutíkalo. Chtěl jsem dosáhnout toho, aby se někdo zamyslel na oscilací befka ve WWIIOL, při tý rychlostí těžko jen domyslet, jaký síly by tam musely působit, aby se to takhle vrtělo ... a nerozpadlo.
no právě že je na tom videu vidět, jak ten dive v befku je šejdrem....
No nic, lítej si klidně zadkem dopředu, ale když testuješ strukturální limity v dajvu a lítáš šejdrem, tak otestuješ co? Strukturální limity v letu šejdrem, tedy hausnumera. To, že Šturm to (asi) moc neřeší, je jiná věc, ale mám takovou obavu, že takovej dajv šejdrem by z toho befka udělal trhací kalendář v mnohem nižších rychlostech.
Oleg to má špatně, by se pak psalo po fórech, ale to, že testovací pilot ani neni schopný šlápnout do směrovky a zásadně tak zlepšit vyhlídky svého pažouta na přežití testu, o tom ani slovo....
[img]http://forum.il2sturmovik.com/public/style_extra/team_icons/founder_gold_en.png[/img] is not a valid Image.
.... až to budu chtít měřit, tak to pošlu všech 200 letadel autopilotem přes konzoli dolu. Pokud jde ale o jedno letadlo a porovnání s ostatníma simulátorama, tak je to věc nevýznamná.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
Dám krk na to, že Befko vydrží víc v 4.10, i když co jsem četl, tak E a F verze by asi neměly... 