Va kapitole k Anti G blekům dodávaným na podzim 1944 k 339 a 357 FG 8th USAAF.
"Američtí piloti měli navíc k dispozici plně přetlakové kabiny svých letounů, které zabraňovaly velice bolestivým stavům,...
Jediným způsobem, jak se tomu v roce 1944 dalo zabránit, bylo nadýchat se před bojovým letem stoprocentního kyslíku."
Jerry Scutts; Mustangy Stíhacích Es 8. USAAF, str. 55
To nemůžeš myslet vážně, brát jako důkaz o technickém vybavení letadla jakousi knihu o sestřelech??? Navíc podle názvu neoriginálního znění, ale kdovíjakého překladu...
Ani v pilotních manuálech co jsou na netu a ani v maintenance manuálu, co je taky dohledatelný na netu, není nikde zmínka o nějakém přetlakování kokpitu u P-51.
Anti-G oblek má s přetlakováním kabiny společné jedno velké NIC...
jablka-hrušky obzvláště toto : "Mustang dokázal vydržet daleko náročnější obraty než člověk, který ho pilotoval. Pilot většinou ztratil vědomí dávno před tím, než by se letounu ulomila křídla." str. 53., jak to souvisí s přetlakovanou kabinou, nebo čeho je to důkaz?
Za a)
nehádám se, jen citace z knihy.
za b )
píšu že je to dost zmatečně napsáno tak ať si z toho každý vybere.
za c)
Anti G obleky a ztrátu křídla jsem zmínil jen protože, se tu vždy, co si pamatuji, vedly horké diskuze na nepevnost P-51 v Il2 1946.
Jinak He-219 UHU měl přetlakovej kokpit a plánovanej byl Do-335 A9 ale ten se nezrealizoval .... to byly vůbec takový technologický perličky, vystřelovací sedačky, nejnovější FUGy atd ...
magot napsal:
Britové měli přestavěných několik kusů Spita MK-V. (MK IX se ukázal je méně výkonný ve výškách nad 12km) ty měli přetlakovku ale nebyla to sériová výroba.
Britové
No přestavby Spita V. Ono z něj moc nezůstalo, jen křídlo s novými koncovými oblouky a trup od kabiny dozadu.
Jmenovalo se to H.F. Mk.VI a přetlaková kabina byla provázená spoustou problémů. Protože byla vložena do hodně upraveného trupu. A motor Merli 46 a později 47. Kolik bylo kusů? Kolem 120? Vše sériová výroba. Dvě perutě komplet, a pak pár kusů u dalších letek. Vždy tak po dvou až čtyřech.
Pak přišel H.F.VII, ten už byl opravdu stavěnej jako od počátku výšková stíhačka s přetlakovou kabinou, tvořcí od počátku silovou část trupu, odsuvným překrytem (VI měla kabinu nasazovací), nový motor řady 60, nové křídlo, trup. Ze starých spitfirů zůstal jen vnější tvar. Vše bylo nové. Pak z něj demontáží přetlakové kabiny vznikl VIII. Ten se dělal taky HF, ale obnášelo to jen nový motor, stejně jako u HF IX.
On je v tom zmatek díky motorům a těm zkratkám.
Sedmička měla původně motor řady 60, ale od desátého kusu už výškové motory řady 70! Podle doby výroby se jednalo o verze 70, 71 a 75. Postupně rostl výkon a výška, nejlepší výkon byl vždy nad 9500 m.
HF VIII a IX měli vždy (s vyjímkami) motory řady 60, tedy 60, 61 a 65. S nejlepším výkonem kolem 7500 m? Výšky chrlím z hlavy, takže to nemusí být úplně přesné.
Poslední dva Spity s přetlakovkou byly Mk.X a XIX (typ 390), X byla vlastně sedmička bez výzbroje s dalším na menší tlak těsněným prostorem pro kamery v trupu za kabinou a integrální nádrží v náběžné hraně křídla. Devatenáctka byla průzkumná verze s motorem Griffon s přetlakovou kabinou stejného typu jako X a drakem (kromě křídla) ze Spitfiru XIV, křídlo bylo z X.
To tě poprosím o zdroje ze kterých si čerpal. Co jsem četl, tak:
Spit Mk VI (přetlak) Merlin 47 - Marschallův kompresor pro zabezpečení přetlaku v kabině. První motor vyroben 2. prosince 1941
Spit Mk VII (přetlak) Merlin 46, 64, 71. (Co se týče Merlinu 46 u sedmičky tak mám pocit, že je to chyba vzniklá přesmyčkou čísel)
Spit Mk IX Merlin 61, 63 (61 - 2. březen 1942)
Spit H. F. Mk IX Merlin 70 (Bendix Stromberg anti-g carburátor)
Spit L. F. Mk IX Merlin 66
Omlouvám se sypu to z hlavy a můžu se v konkrétních verzích motorů mýlit. Raděj nechám jen řady. Ale 46 a 47 u VI jsem si jist. Obě jsou v manuálech pro tuhle variantu. U VII bude 46 opravdu chyba, nešel by tam namontovat, jsou odlišné montážní body a náhon pro kompresor tlakování kabiny.
Joe Hallenbeck napsal:Ještě jsem našel zmínku, že Merlin 76 se montoval i do neupřesněných pozdějších verzí Spitfirů. U ostatních Merlinů řady 70, 60 jsem informace o zabudování do Spitfirů nenašel.
76 je spíš poválečná a současná věc, dost těch motorů zústalo v bednách, bez karburátorů, různých drobností. Se sníženým tlakem a karburátory z řady 60, jsou s tou řadou totožné. Za války jich bylo ještě málo a dodávány byli přednostně k jednotkám bombardovacích moskit. Dnes na ně lítá několik IX.
Upravil/a ringlett dne 08-11-2014 07:57
Ty německé jsou ony zmíněné liché Bf 109 G (1, 3, 5). Sudé řady byly stejné, ale právě bez přetlakování. Liché se později již nevyráběly. Fw 190 B + Fw 190 C (početně bezvýznamné prototypy) a jeho deriváty - Ta 152. Nicméně na německých stíhačkách to přetlakování myslím nikdy zase až tak moc dobře nefungovalo a nevím, jestli se vůbec výrazněji využívalo. Pro Ta 152 létající až někde ve 14 km to ale mohla být celkem vítaná pomůcka. Nicméně ten tak vysoko stejně létat nepotřeboval. Stejně jako u jediného skutečně funkčního přetlakovaného typu - Ju 86, ale tam byl dostup až k 15 km, kde už to bez přetlaku bylo poněkud blé .
Vím, že se s přetlakováním počítalo u He 219, ale jestli jím byly vybavené sériové letouny, to netuším. Pokud ano, pak to bylo pro jeho obvyklé letové hladiny (okolo 5 km) naprosto zbytečné. Ale ono celé to letadlo bylo celkem zbytečné . Manuál k němu bohužel nemám, abych přetlakování sériových mašin ověřil/vyvrátil.
Upravil/a 1stCL_Fucida dne 08-11-2014 08:52
Taky si nemyslím že by He-219 byl úplně zbytečný. Sami Britové pak po válce přiznali že se obávali He-219 že jim začne významně redukovat Lancastery a oni budou muset taktiku nočních akcí zrušit. Nicméně UHU přišlo tak příliš pozdě že už jeho schopnosti nemohli být dostatečně využity. Stejný nebo podobný osud jako He-177. Byl včas navrhnut avšak LW ho nechtělo.
To že byl podmotorovaný se moc neřešilo páč jeho design byl připraven pro proudové motory ale to by pak byla ještě jiná pohádka ...
magot napsal:
Taky si nemyslím že by He-219 byl úplně zbytečný.
Úplně zbytečný možná ne...jen by Luftwaffe byla silnější, kdyby ho neměla a prostředky na jeho výrobu a vývoj věnovala něčemu jinému.
magot napsal:
Sami Britové pak po válce přiznali že se obávali He-219 že jim začne významně redukovat Lancastery a oni budou muset taktiku nočních akcí zrušit.
Krásně vágní tvrzení, které je opřené absolutně o nic. Přesně kvůli podobným nesmyslům vznikají legendy o nadpozemské technice. Luftwaffe si u těchto strojů nárokuje 123 sestřelů za celou válku (cca to samé množství dal Heinz-Wolfgang Schnaufer na svém Bf 110). To není mnoho. Rozhodně ne tolik, aby se tím u RAF museli jakkoliv zabývat.
magot napsal:
Nicméně UHU přišlo tak příliš pozdě že už jeho schopnosti nemohli být dostatečně využity.
He 219 nepřišel pozdě. Přišel právě včas, aby se stihl zapojit do rostoucí noční ofenzivy RAF v létě 1943. Letoun byl ale tak přetechnizovaný a komplikovaný, že jeho velkosériová výroba vlastně nikdy nefungovala. Přitom Ernst Heinkel & spol. měli podporu naprosto ze všech míst, dokonce dostali i poměrně luxusní prostředky k výrobě He 219 v podobě další letecké továrny ve Vídni. To, že u Heinkela měli objednávky na obrovské množství letounů je zbytečné zmiňovat, neboť je nedokázali uspokojovat ani z 25%. Jenže konkurenční Ju 88 ano. Není tedy divu, že jeden výrobní závod He 219 byl poměrně brzy uzavřen právě ve prospěch Ju 88 - aby měli Nachtjägers vůbec s čím létat. Reálně He 219 nenabízel oproti soudobým Ju 88 navíc v podstatě téměř nic, krom o chlup vyšší stoupavosti a o podobný chlup vyšší maximální rychlosti. Nicméně to není nic, na čem by noční stíhání stálo.
magot napsal:
Stejný nebo podobný osud jako He-177. Byl včas navrhnut avšak LW ho nechtělo.
He 177 byl kombinací Heinkelovy válečné neprozřetelnosti a snílkovství v kombinaci s nereálnými představami RLM. Paradoxně se ten stroj nakonec podařilo dotáhnout do funkční podoby. Nicméně i He 177 ukazuje na onu přemíru technokracie a relativní nedostatek praktičnosti Ernsta Heinkela. Vím, trošku často si ho beru do úst a je diskutabilní, jak moc velký vliv měl. Nicméně ryba smrdí od hlavy a když mluvím o Ernstu Heinkelovi, mám na mysli celou továrnu.
magot napsal:
To že byl podmotorovaný se moc neřešilo páč jeho design byl připraven pro proudové motory ale to by pak byla ještě jiná pohádka ...
Design NIKDY nepočítal s proudovými motory. Jen naprosté minimum letadel prodělalo remotorizaci vrtule - turbína. He 219 se v dobách svých ideových projektů P.1055 a P1056 opíral o nikdy neexistující motory DB 613. Výsledný projekt P.1060 již počítal s motory DB 603 (mimochodem o polovičním výkonu, než plánované DB 613). Pokud bychom skutečně hledali největší taktická omezení He 219, pak to byla vysoká přistávací rychlost, relativně slabší vytrvalost a nepřítomnost třetího člena posádky. Pokud by byl vybaven proudovými motory, pak by nejspíše zcela ztratil schopnost operování v noci. Na to byl až příliš těžký. A ztráta schopnosti operování v noci je u noční stíhačky poměrně zásadní .
Britové měli přestavěných několik kusů Spita MK-V. (MK IX se ukázal je méně výkonný ve výškách nad 12km) ty měli přetlakovku ale nebyla to sériová výroba.
V tomto případě se domnívám, že mluvíš o (2 kusech?) Mk.V upravených myslím v africe, ze kterých bylo odmontováno prakticky všechno, včetně pancéřování a kanónů (zůstaly pouze čtyři kulomety). Takto upravené letouny opravdu byly jednoznačně lepší než sériové Mk.VI a dokázaly bez problémů dosáhnout vyššího dostupu než Mk.IX, ale paradoxně právě tyto letouny přetlakovou kabinu vůbec neměly.
1stCL_Fucida napsal:
Krásně vágní tvrzení, které je opřené absolutně o nic. Přesně kvůli podobným nesmyslům vznikají legendy o nadpozemské technice. Luftwaffe si u těchto strojů nárokuje 123 sestřelů za celou válku (cca to samé množství dal Heinz-Wolfgang Schnaufer na svém Bf 110). To není mnoho. Rozhodně ne tolik, aby se tím u RAF museli jakkoliv zabývat.
Ale to jsi špatně pochopil, oni se ho skutečně obávali protože nevěděli čím mají přesně co do činění. RAF mělo jen kusé informace o UHU a až do r.45 ...
Nelze úplně srovnávat UHU s Wolfganovým působením od r.42 a jeho přítomností ve velkém počtu operací.
Ale ano výsledky UHU byly celkem mizerné to není tajemství.
S těma proudovýma motorama jsem to četl v nějaké publikaci myslím aviation luftwaffe profile, to bych musel dohledat, ale jasné je že se to nikdy nerealizovalo.
Možná se jednalo jen o nějaké Heinkelovi úvahy pozdější modifikovatelnosti které potom zavrhl ... asi se mu stýskalo po He-280
Se zbytkem v podstatě souhlasím efektivita výroby a přetechnizovanost byla velká brzda. A kdyby nebyl a mohl uvolnit místo čemusi jinému ale to už jsme u ryb který kdyby byly ...
Upravil/a magot dne 08-11-2014 13:33
Va kapitole k Anti G blekům dodávaným na podzim 1944 k 339 a 357 FG 8th USAAF.
"Američtí piloti měli navíc k dispozici plně přetlakové kabiny svých letounů, které zabraňovaly velice bolestivým stavům,...
Jediným způsobem, jak se tomu v roce 1944 dalo zabránit, bylo nadýchat se před bojovým letem stoprocentního kyslíku."
Jerry Scutts; Mustangy Stíhacích Es 8. USAAF, str. 55
Tradičně špatný překlad nakladatelství Mustang, v originále je to jinak. Správně je to přeloženo v českém vydání z roku 2010 od Computer Press (Jerry Scutts : Mustangy a stíhací esa 8. letecké armády, str. 43) - "Na prahu nové éry letectví by američtí stíhací piloti určitě vzali zavděk plně přetlakovou kabinou, která by zabránila bolestivému stavu, ...".
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
.
