Svět Virtuálních Křídel (IL-2 Sturmovik 1946, Cliffs of Dover, Rise of Flight) - Diskuzní fórum: Jaký joystick si pořídit?

Saitek Aviator je joystick plný překvapení. První z nich vás zasáhne hned při rozbalování. Pokud jste si totiž klacek nevyzkoušeli (nebo alespoň neprohlédli) hned v obchodě, tak zřejmě vyvalíte oči, spadne vám čelist a pokud pamatujete léta 80., tak se slzou v oku zavzpomínáte na stařičký osmisměrný (nebo jen čtyř?) pákový ovladač k ZX Spectru. Uzříte neforemně tvarovanou (nebo snad i lépe řečeno zcela netvarovanou) řídící páku. Považuji se za estéta z doby kamenné, ale tohle je trochu moc. Samozřejmě první, co vás napadne, je uchopit joystick do ruky. Koneckonců ať vypadá jakkoliv, sledovat budete hlavně cíle a ne knipl. Jenže ouha..páce chybí jakákoliv podpěrka ruky. Hrabete se dále v krabici a nacházíte jakousi neskutečně primitivní „podložku“ – tu můžete v dolní poloze „ukotvit“ pomocí dvou šroubků. Uvozovky jsou bohužel zcela na místě. Výlisek je tak nevhodně navržený, že jeho připevnění není možné. Dříve strhnete závity, než připravíte pevnou oporu pro svou ruku. Možná self-made úprava za pomoci vteřinového lepidla by mohla slavit úspěch, ale to u zapůjčeného kusu samozřejmě nebylo možné vyzkoušet 
Když vidíte, do jakého místa je tato opora pro ruku situována, tak s největší pravděpodobností zjistíte, že dlaň máte o několik centimetrů výše a podložka je tedy stejně k ničemu. Joystick byl zřejmě navržen pro skutečného obra. Mému kamarádovi, průměrnému hráči amerického fotbalu (s mírami 2m x 2m x 130 kg), padl joystick do ruky jako ulitý..ale koupit ho pro normálního člověka, nedejbože pro anorektickou dceru, je mírně řečeno nevhodné.
Toliko teorie, vrhněme se na praxi. K dispozici máme 4 základní tlačítka na vrcholu páky. Jedno je opatřeno plastovou pojistkou, aby asi vznikl tzv. efekt „tohle tlačítko slouží minimálně k spuštění atomovky“. Popravdě řečeno to na mě působí nejen trochu dětinským dojmem, ale jako téměř vše na této páce vypadá až moc levně. No, nechme ho být. Všechna čtyři tlačítka jsou poměrně dobře dostupná, poziční klobouček bohužel naopak. Zajímavá je základna. Čtyři dvoupolohové páčky fungují jako 8 dalších tlačítek, zajímavě řešený přepínač pak jako další dvě tlačítka. Pokud to hra podporuje, můžete s jeho pomocí všem ostatním přiřadit další funkce. Celkový počet namapovatelných funkcí se pak násobí. To také patří mezi největší klady. Vůbec nejvýraznější je ale dvojice plynových pák na přední části základny. Díky jednoduchému spínači je lze i vzájemně spojit. Zajímavé, neotřelé, byť trošičku neergonomické. Přesto jednoznačné plus.
A jak se s tím létá? Ač je základna poměrně lehká a páka naopak vysoká, joystick naštěstí moc neposkakuje. Jeho tuhost je přiměřená, stejně tak i tuhost plynových pák. Co mě až neskutečně šokovalo byl twist. Tedy prvek, kterým lze ovládat směrové kormidlo letadel. Na každou stranu se vychylovalo v jiném rozpětí..a rozdíl byl bohužel dosti patrný. A to ať se na mě nikdo nezlobí, ale jak může někdo takového „zmetka“ poslat do oběhu. Možná se jedná o ojedinělý kus, nebo špatnou výrobní sérii, ale úspěšně to zničilo i poslední zbytky kladnějších dojmů, které jsem si vytvořil.
Létat se s tím trochu dá, přesné to také je. Můžeme očekávat, že Saitek vybavil i tuto páku poměrně kvalitní elektronikou a že by tedy mohla nějaký ten měsíc vydržet. Ale celkově jsem prožíval rozčarování od začátku až do konce. Ať jde o zpracování, nebo neergonomii. Pocit únavy a křeče do ruky jsem začal dostávat asi po patnáctiminutovém letu. Ani jsem se nedostal k nepříteli. V téhle cenové kategorii můžete koupit po všech směrech kvalitnější model Saitek Cyborg EVO..a pustit tuto nepovedenou hříčku přírody k vodě.

Hodnocení: 3/10

Klady&Zápory:
+ velké množství tlačítek
+ dokonale pravo/levý
+ celkově originální pojetí
- TOTÁLNĚ NEERGONOMICKÝ
- esteticky odpudivý
- příšerné dílenské zpracování