LesniHU, Ju88:
Prvni let: 2*250kg+10*50kg, na sever pres Le Havre, nalet na ostrov od severoseverovychodu skoro v peti kilometrech, dopad bomb kousek severne od letiste (v takove vysce uz nefunguje level stabilizer a me se nepodarilo udrzet letadlo dost v rovine). Zadna nepratelska letecka aktivita.
Druhy let: stejna vyzbroj, stejna trasa, ale v mensi vysce. Dopad bomb na jizni stojanku. Jeden Hurricane obtezoval, tak jsem ho placnul srolovanymi novinami .
Treti let: 4*AB500, stejna trasa jako druhy let. Vzhledem k typu zbrane a vysce odhozu nejspis zasah uplne celeho ostrova :-). Zadni nepratelsti stihaci v dohledu. Domu jsem nedoletel, mise skoncila kratce po mem utoku.
Celkove hezka akce, takovy prima odpocinkovy polet.
Hurri IIb - hlídkoval jsem při severním okraji mapa od ostrova k Le Havru a zpět ve výšce kolem 5.000 m. Dvakrát jsem u Le Havru zahlédl nepřátelský bobardér letící na sever, jakmile jsem zaútočil, brejknul do mraků dřív než začali pálit jeho střelci ( jestli se dobře pamatuju ). Jednou jsem se s nevalným úspěchem zapojil do kropení He-111 odlétajícího od ostrova na jih. Pak jsem se vydal nad pevninu spolu s Ikarem /oprava s Peagasem/ - potkali jsme dvojici He-111 které i v noci krásně udržovali formaci, napadli je. Jeden z nich pak spadl vinou srážky se stíhačem a mně ho to připsalo. Přistával jsem tuším dvakrát a konec mapy mně zastihl v divoké přestřelce nad pevninou.
Edit: popletl jsem si Peagasa s Ikarem, sorry.
Upravil/a AH_Watson dne 28-08-2006 09:51
He-111. Letím dle plánované trasy. První průzor v mracích, točím k ostrovu. Druhý průzor v mracích házím bomby a trefuji se (je 90 bodů za pozemní cíle za jeden nálet hodně nebo málo?). Třetí průzor v mracích, už jsem nad naším územím. Gut.
Ale tím to skončilo. 3/4 hodiny jsem hledal svoje letiště. Příště si udělám nějakej navigační plán. :geek:
Další akce: Startuji levý motor, startuji pravý motor, pojíždím na dráhu. Rána. A další. Sakra. Zapíchl jsem se levým křídlem do ložnice našeho plukovníka, letadlo se otočilo a já mu pravým křídlem zlivkidoval i obývák. Navíc jsem se podvozkem zavrtal do jeho záhonu, který tam od března budoval. :tdown:
Poučení - He-111 má větší rozpětí než Befko.
Dál už nic, co by stálo za zmínku.
Moc pěkné navigační lety. Zase jsem o trochu zkušenější.
PS: zajímalo by mne, kde byla obávaná RAF. Já za ty dva lety nepotkal ani stíhačku.
Upravil/a Kurtis dne 28-08-2006 09:03
Bf-109. Vzhledem k omezenim stanovenym pro stihace blue,vcelku nuda a vzdy jsem letel nekde jinde,nez hlasili utok.Az ke konci prvni nadrze jsem konecne spadl na Huri,ktery zle dorazel na bombra.Padl shora,krasne zameril,nevedel o me,tesne pred zmacknutim spouste me najednou trochu cukne a jenom tri kulky bouchnou do jeho trupu.Pro velkou rychlost jsem proletel a to bylo vse.
Druha nadrz podobna.Blizi se konec mise a opet letim na pomoc.Ted uz strelba lepsi,ale Huri dal a dal busi do bombru.Osobne si myslim,ze byli dva a jeden uz musel byt dost poskozen,ovsem konec mise prekazi mou radost.
bigjirka napsal:
He-111. Letím dle plánované trasy. První průzor v mracích, točím k ostrovu. Druhý průzor v mracích házím bomby a trefuji se (je 90 bodů za pozemní cíle za jeden nálet hodně nebo málo?). Třetí průzor v mracích, už jsem nad naším územím. Gut.
Ale tím to skončilo. 3/4 hodiny jsem hledal svoje letiště. Příště si udělám nějakej navigační plán. :geek:
Další akce: Startuji levý motor, startuji pravý motor, pojíždím na dráhu. Rána. A další. Sakra. Zapíchl jsem se levým křídlem do ložnice našeho plukovníka, letadlo se otočilo a já mu pravým křídlem zlivkidoval i obývák. Navíc jsem se podvozkem zavrtal do jeho záhonu, který tam od března budoval. :tdown:
Poučení - He-111 má větší rozpětí než Befko.
Dál už nic, co by stálo za zmínku.
Moc pěkné navigační lety. Zase jsem o trochu zkušenější.
PS: zajímalo by mne, kde byla obávaná RAF. Já za ty dva lety nepotkal ani stíhačku.
Tak se příště přihlaš za RAF a zkus si to. Ono kempovat nad ostrovem nejde. Je třaba poletovat před ním a když je ještě takhle hustá oblačnost, tak se musí těch pár letadel taky rozdělit do několika výšek.
A pokud si nevytuníš proti pravidlům monitor, tak vidíš skoro prd.
Já teda sundal dva bombery, jednoho před PK pěkně rozdělat (dokončil Cibule) a po 3 bombrech plivnul než se mi stačili schovat do mraků.
Ale myslím, že ty Ju-88 to s tím střemhlavým bombardováním lehce přeháněli.
První let - startujeme s Terpem ve dvojici s úmyslem hlídkovat podél pobřeží zhruba od Pointe de Hoc a Cabourgem zhruba v 5000 m. Po cca 15 - 20 minutách jsme spozorovali na pozadí mraků, trochu níže nepřátelský bombardér He-111 (310_Mamutak) kdesi v prostoru severozápadně od Pointe de Hoc a další hurricane (myslím že to byl 3IAP_Noram) který zrovna začal útok. My nezaváhali a v mírném potlačení jsme se přiblížili a přidali se k útoku. Germán se statečně bránil, ale proti přesile neměl šanci a po několika opakovaných útocích byl sražen do moře. Moc pěkná spolupráce kucí, střídali jsme se na něm jak na střelnici... :tup: Pak následoval návrat na základnu, kterou jsme po určitých peripetiích nakonec našli, jen to přiblížení na přistání nedopadlo dobře a šel jsem se koupat... :lol:
Druhý let nic moc, motal jsem se, tentokráte už sám, v prostoru ostrova a pokoušel se bez úspěchu zachytit jakýkoliv bombardér, ale dohnat, byť i poškozenou 88 bylo nad síly mého stroje...
Během třetího letu se mi povedlo srazit z oblohy, kdesi východně od Caen (StG) Safika, bohužel velmi efektním taranem, když jsem špatně odhadl vzdálenost a vrazil do něj... :tdown: Tímto se mu omlouvám... Byli jste tam myslím tři? Pikoval jsem na prvního....
Mno a poslední let jsem absolvoval ve vypůjčené Mk.IIc a opět se mi osvědčil prostor východně až jihovýchodně od Caen, kde jsem nejdříve zahlédl dvě bfka, na které jsem se spustil z převýšení ale ke střelbě jsem se nedostal, byla fakt tma :lol: a tak jsem se po chvíli odpoutal a vydal se hledat bombery, které jsem za chvíli zahlédl, opět v prostoru východně od Caen (myslím že byli dva a vzájemně se kryli) vracejí od ostrova domů s jedním hurrikem v závěsu trochu výše. Za chvíli jsem je dostoupal a opatrně z větší vzdálenosti jsem vystřílel všechnu munici na jednu 88, bohužel ta si pokračovala dále, jako by nic.... Pak jsem se tu ještě chvíli motal s prázdnými zásobníky s jedním bfkem ale naštěstí po chvilce skončila mise.... Uf, toť vše....
Tělo mrtvého nepřítele páchne vždy dobře.
Aulus Vitellius
AH_Enty napsal:
Tak se příště přihlaš za RAF a zkus si to. Ono kempovat nad ostrovem nejde. Je třaba poletovat před ním a když je ještě takhle hustá oblačnost, tak se musí těch pár letadel taky rozdělit do několika výšek.
A pokud si nevytuníš proti pravidlům monitor, tak vidíš skoro prd.
Klídek. Já vím, že jste tam někde byli. Četl jsem hlášky na chatu a viděl jsem spousty trasírek. Ale stíhačku jsem prostě neviděl. I když mám pocit, že i kdybyste kolem mě proletěli, tak bych si toho nevšiml.
Chtěl jsem letět Wilde Sau, abych si to vyzkoušel i ve stíhačce, ale zradil hardware. Nebo co. Nebylo to pro mne hratelný.
bigjirka napsal:
PS: zajímalo by mne, kde byla obávaná RAF. Já za ty dva lety nepotkal ani stíhačku.
Lidi, co likvidují vlastní důstojnický sbor, necháváme na pokoji. Jsou vcelku užiteční
"Máte právo říkat cokoli. ... Právo být na veřejnosti za hlupáka je u nás garantováno ústavou. Ale právo něco vyslovit nedělá z toho výroku pravdu. Pravda se prokazuje nebo vyvrací porovnáním s fakty. Kdo tenhle princip nerespektuje, s tím je těžká řeč. Všichni smíme takovou diskusi odmítnout. To není zbabělost ani povýšenost, to je jen rozumné hospodaření se silami a časem."
bigjirka napsal:
PS: zajímalo by mne, kde byla obávaná RAF. Já za ty dva lety nepotkal ani stíhačku.
obávané RAF chyběla naváděcí služba u RADARu a těch pár bomberů ,které už jsme viděli to pustilo střemhlav a ahoj,nezáleželo na tom, jestli to byl He111 nebo Ju88
edit:
první let He111 ve spolupráci s VGR ,pak návrat k ostrovu a sem tam něco postřelené,pak přistání bez paliva.
Druhý let 2 poškozené bombry a přistání s PropPitch na 1% aby mi neutekl motor
Třetí let ve volném II.c a vídím He111 asi v 6km(bobr) ošiju ho ,pustím mu palivo,ustřelím nějaké řízení a pak mi střelec nasadí růžové brýle a poškodí motor,no ještě se kolem plácám aby to mohla velká zelenina Cibule vyžrat no ještě tam nechá potrápit 2x II.B a pak bobre sestřelí.
Čtvrtý let ve II.b nachazím Ju88 pod útokem dalšího Hurrica,ale hlási že je bez munice ,tak tam padnu a Munga zapálím,konečně sestřel :clap:
Upravil/a Noram dne 28-08-2006 15:05
Prvý let He111. Ako vždy , menšia formácia/ prúd bombardérov ktorú vedie Cutora. Pri poslednej zátačke , sme sa nejako rozpadli a útočili samostatne. útok na severnú stojánku, jedno auto, minimum flaku, RAF asi má večierku. Návrat bez nejakej známky aktivity. Menšie zakufrovanie, pristátie na letisko Ju88.:lol:
Druhý let He111. Asi jeden z najlepších akých som zažil. :clap:
Rolujeme na vzletovú dráhu. Rozsvietil sa reflektor. Krv stuhla v žilách. Na pojazdovej dráhe je dopravná zápcha s piatimi He111.
Jedna šupa, a je po nás. Naštastie všetko dobre dopadlo, mizíme v nízskom lete. Dalšie prekvapenie, nepochopím, ale pomaly sa zase vytvára dalšia volná formácia He111. cca 7 he111. A zase menší obrat a zase sme sa rozpadli, kua. Nálet každý samostatne, minimum flaku, RAF je out. Pri návrate domov sa ku mne pripojí nejaký He111 do dvojky. Nakoniec sa objavia Hurriky. Zostávam v horizonte a čakám na Huriiky, nech je prča. A bola. Jedna asi z najlepších strielačiek aké som zažik.:tup: Nakoniec dostanem PK, ale stroj aj ked roztrielaný ako rešeto, bojoval a letel dalej. Nakoniec he111 dostal sa do nekončnej špirály a bol by v nej letel až do spotrebovania paliva , ak by Cutora neukončil misiu.
LesniHU napsal:
LesniHU, Ju88:
Prvni let: 2*250kg+10*50kg, na sever pres Le Havre, nalet na ostrov od severoseverovychodu skoro v peti kilometrech, dopad bomb kousek severne od letiste (v takove vysce uz nefunguje level stabilizer a me se nepodarilo udrzet letadlo dost v rovine). Zadna nepratelska letecka aktivita.
Druhy let: stejna vyzbroj, stejna trasa, ale v mensi vysce. Dopad bomb na jizni stojanku. Jeden Hurricane obtezoval, tak jsem ho placnul srolovanymi novinami .
Treti let: 4*AB500, stejna trasa jako druhy let. Vzhledem k typu zbrane a vysce odhozu nejspis zasah uplne celeho ostrova :-). Zadni nepratelsti stihaci v dohledu. Domu jsem nedoletel, mise skoncila kratce po mem utoku.
Celkove hezka akce, takovy prima odpocinkovy polet.
Ten Hurrican co to schytal tim Rudym Pravem jsem byl ja.
Pvní let s He111 této noci. Vzlet, několik oktuhú kolem letiště s rozsvícenými světli, za mnou se houfuje skupinka dalšícha asi 5ti letounů. Navigačně je vedu k cíli po předem připravené trase. 40km před náma je Mamuťák a hlásí, že je napaden přímo na trase a postupně řve jak mu zhasínají jednoho člena posádky za druhým. Zhasínám světla a měním plán letu. Víc na západ a dál na sever. Improvizuju. Rozhlížím se po krajině a moc nedávám pozor na řízení. Díky velké oblačnosti se jen velmi špatně orientuju a když se po několika minutách kouknu na palubku vidím, že se mi éro otočilo o 90 stupnů víc k západu - nevím kdy a jak dlouho tak letíme. Jsem zakufrovanej, ale to těm vzadu co na mě spoléhají přece nemůžu říct. Tak to od oka na cit srovnám, sebevědomě hlásím za 4 minuty otáčíme na kurz 110 a cíl za 12 minut... Otáčku hlásim dopředu, ale hoši se mě nějak neudrželi. Ale ze střelců je vidím, letí všichni snad správným směrem, ale asi se nevidí. Před náma se v dáli objevuje flak a střelba, dorovnáváme na ni, kupodivu jsem se asi navigačně trefil. Klika. Level 4700m, žádný stihač nepotkán, těžký flak skoro nic. Nějak jsem nezaznamenal odhoz bomb a nevím, jestli skutečně spadli. Provádím opakovaný nálet z druhé strany, nic nepadá, asi spadli na poprvé a nic netrefily. Flak si mě tentokrát podává. Valím domů a sklesávám. Za mnou se objevuje James Gastovsky a domů letíme spolu. V mracích se zase zakufrovávám, ale dole se nacházím. Při příletu k letišti vidíme světlomety a flak. Zařazujeme se na okruh se zhasnutými světli k někomu z našich co svítí. Doufáme, že jestli přiletí hurry, tak ho překvapí že budeme 3 a střelci že mu dají co proto. Svítící nakonec přerušuje, s Jamesem sedáme.
Druhý let obdoba. Cvíli čekáme dole než nahoře zmizí flak a Hurryci. Po vzletu stejná trasa, ale letíme tentokrát níž a přímo kvůli času abychom to stihli, startovali jsme asi 45 minut před koncem mise. Přiletěli jsme k cíli přes mraky, flak si nás podal. Cíl zahlídnut dírou v mracích na poslední chvíli, zase jsem nic netrefil.
Cesta domů v pohodě, letiště na dohled, konec mise. Slyším Tajpana jak se modlí ať už mise skončí, jinak se mu to rozpadne pod rukama....
Let první:
Po drobném dohadování se s posádkou, co že si to vlastně naložíme, kterým směrem máme startovat a kam jsme zase dali kompas, jsem předvedl se svým He 111 na pojížděčce krásnou baletní průpravu. Myslím, že chlapci od filmu si mě všimli. Možná udělám kariéru. Po krátké modlidbě, křiku hrůzy posádky a horečného hledání pytlíků se mi podařilo bez větších problémů odstratovat. Jenom to s námi po startu trochu houpalo, takže bylo dobře, že kluci ty pytlíky našli. Po chvilce kroužení nad letištěm, křiku do rádia, kdo mě proboha povede a odvrácení bombometčíkova pokusu o ublížení na zdraví pilota se mi podařilo zařadit se na sedmou vedoucího bomberu. Let proběh docela klidně, jenom v jednom okamžiku, kdy jsem musel razantněji upravovat kurz, abych se nesešel s vedoucím, upadl bombometčík, nesoucí pilotovi kávu a zmáčkl Automatický odhoz. Takže jsme od půlky cesty letěli zbytečně. (To si s ním ještě vyřídím. To kafe se fakt blbě shání. ) Při poslední změně kursu se nám podařilo ztratit svaz a posádka ho ani po velkém proudu nadávek a slibů fyzických trestů nenašla. Tak jsem se pohádal s navigátorem a skusil nasadit poslední zaslechnutý vektor. A ejhle, cíl jsme našli. Sice už nebylo co odhazovat, ale aspoň jsem si to skusil. Po náletu jsem se stočil úplně na druhou stranu a jal se vektorovat domů. Po cestě jsem zjistil, že neodpadlo všechno železo. Tohle si bombometčík ještě odskáče. To už je pomalu na polní soud. Tak jsem se ho zbavil a klesnul pod mraky. Po chvíli se objevilo pobřeží a já se snažil zorientovat. Navigátor se na mě koukal jak na blba, když jsem se snažil postavit na hlavu, abych si otočil mapu do správného směru. Nakonec jsem se zorientoval a na první pokus našel letiště. Přistání se nádherně vydařilo, kupodivu nám nic neupadlo.
Let druhý:
Po monologu do duše posádky v šatnách jsme se vydali na druhé kolo. Starotval jsem jako poslední, takže jsem se už chystal, že se budu k cíli ztrácet sám, ale nakonec jsem se vynořil z mraků a svaz jsem měl přímo před sebou. Druhá cesta proběhla v klidu, až na to, že jsem při poslední zatáčce opět ztratili svaz, ale už jsem se nedal navigátorem zmást a vydal se na jistotu k cíli. Nalétli jsme krásně na stojánku a odhos se zdařil. Dva hangáry to neustály. Při návratu jsem jednohlasně odhlasoval, po poradě s posádkou, že si potřebuju něco vyřídit ve městě a posadil jsem to na pobřeži na břicho. Ani jsem to moc neodřel.
Ju-88, 2xSC500 + hafo 50-ok
Let prvy:
Start, stupanie a let zhruba po predpokladanej trase. Celu dobu zapasim s tou mrchou, ktora napriek vytrimovaniu leti normalne, kym sa nepozriem niekde do ineho stanoviska kvoli navigacii - ked sa vratim, tak klesam a mam tak 10-stupnovu odchylku od kurzu a za zivy svet ta potvora nechce ist nazad - mimo tvrdej zakruty.
Zorientujem sa podla balonov a stopoviek, zachytim juznu stojanku cez dieru v mrakoch, stihnem opravit kurz a bombardujem. Level stabilizer moc nezabera, nabuduce aby som snad vysunul este aj combat klapky. Vyska 4000+. Zasahujem nejake lietadla a auto a v mrakoch zdrham domov. Nadrz samozrejme derava od flaku.
2. let: Ta ista trasa, tie iste pozitky. Ale nerozsvieti sa mi vcas zameriavac, takze preletim, robim obrat. Situacia sa opakuje a ja v tmavom zameriavaci sledujem, ako ciel mizne podo mnou - pritom os naletu je vyborna. Mierne nasrdeny, pocujuc hlasenie o konci misie tam davam brzdy a idem strmhlav. Pobabrem co sa da a s hangarmi v zameriavacom krizi miesto tlacidla bomby na plynovke zurivo mackam "Level stabilizer" na knipli. Ked mi to docvakne, rychle to vysypem a zrovnavam - zial uz mimo ciel. Prudko stupam do mrakov s Hurrikom za prdelou. Obe nadrze derave od flaku pustam stopu ako ranena ryba pre zraloky. Jedneho Hrbaca zasiahnem a poskodim mu nadrz (a mozno este nieco) a zda sa, e dosahujem mraky a mam sancu.
Boh vojny mi vsak tentoraz nepreje a ja nachadzam trhlinu v mrakoch, ktoru som nehladal ani omylom. Prazi do mna dalsi Hurik a tentoraz sa vznieti leva nadrz a stracam kontrolu nad strojom, takze skacem. Dopriavam tak aj Noramovi, aby z poletu nieco mal.
P.S. Toho typka z rozviedky, co vykladal cosi o "relativne bezpecnej vyske: pred flakom by som dal postavit k muru. Taku prazenicu clovek nezazije ani pri vulchi letiska. To ako derave nadrze maju cervenym sluzit miesto radaroveho navadzania? :tdown:
Pak jsem se vydal nad pevninu spolu s Ikarem /oprava s Peagasem/ - potkali jsme dvojici He-111 které i v noci krásně udržovali formaci, napadli je. Jeden z nich pak spadl vinou srážky se stíhačem a mně ho to připsalo.
Ten nešťastník jsem byl Watsone já. Mě to připalo sestřel Paegasa. Docela jsem se divil proč mi najednou upadlo křídlo.:tdown:
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
.
Pak jsem se tu ještě chvíli motal s prázdnými zásobníky s jedním bfkem ale naštěstí po chvilce skončila mise.... Uf, toť vše.... 
