nejakou dobu uz litam a ted jsem zacal jen tak cvicne letat s jednou letkou .. pri komunikaci pres radio (TS) jsem zjistil (nebylo to az zas tak prekvapive), ze ruzni lide litaji ruznyma zpusobama .. dobry priklad je to pristani, kdy kazdy z nas pristava metodicky uplne jinak .. rad bych se zeptal, jak se realne (opravdu jaka je teorie na pristani s takovymhle letadlem) pristava .. pro inspiraci napisu svuj postup jak pristavam ja (ps manual propeler pitch)..
0) naberu smer letiste, klesnu na zhruba 2000m, ztracim rychlost na zhruba 300km/h abych mel 10km od letiste
1) faze najit letiste a smer drahy: naletavam ve vysce 1500m k letisti az vidim smer drahy .. v teto fazi mam stredni propeler pitch a nizky throttle (tzn 60-70 pp, 40-50% throttle, ~ 2100rpm v G2-10) abych zustal v otackach a zaroven si udrzel rychlost kolem 300 .. resetuji komplet trim (na pristani jdu uplne bez trimu) .. v tuto chvili mam vysku 1500-2000 a vidim smer drahy a jsem zhruba 5km od letiste ..
2) faze sestupovy manevr a rovnani se s drahou: oteviram radiator (open), spoustim combat flaps a zahajuji sestupovy a naletavaci manevr, throttle davam na 0% a "brzdim motorem", tzn vrtule na nizke otacky pomoci PP (30-50) abych v sestupu nenabiral rychlost .. v idealnim pripade naletavam kolmo ku draze, ktera je 2-3 km vlevo a ve finalni otocce doleva o 90 stupnu presne ztratim rychlost na nejakejch 250-260 2km pred drahou
3) faze pre-finalni redukce vysky a rychlosti na 200km/h a vysku 200m: nastavuji vyskoky PP (85-90) a nizky throttle (cca 30%), otacky udrzuji snizene (bf109 klesa to pod 2000rpm bez plynu, v pripade, ze potrebuju udrzet level, tak s vysokym PP 90-95 davam max 30% plynu na 2200rpm - pri 40% uz jsou otacky 2500*, v teto fazi mi uz PP neklesne pod 85 a nedam plyn na vic nez 40%), 1.5 km pred drahou poustim landing flaps, gear 500m pred drahou, pokud jsem moc rychlej tak samozrejme driv
4) faze finalniho dosednuti na drahu: zhruba 500m pred drahou uz mam rychlost jen 200-220km/h a klesam na 100m, PP davam na 90-95 (podle zatizeni, zbytek benzinu, munice, cim tezsi letadlo tak vyssi PP, s uplne prazdnym letadlem PP85), nalitavam pres rudder, tzn slidem doleva (spicka jde zhruba na 010-020 ku draze), dosedavam v podstate ve *slajdu, tzn stojim rudder leva a knipl lehce doprava, klesani delam bez motoru, tesne pred dosednutim (vyska 10-20) trosku rovnam level pridanim plynu na 20-30%
5) faze post-finalniho zastaveni letadla a pripadny parking: pri kontaktu s drahou jde plyn 0%, knipl full ke me a brzda (samozrejme abych udrzel zadek na zemi a mohl brzdit a nesel na cumak, proto ten knipl ke me)
^^ dost by me zajimalo, jestli se takhle pristava i v RL (real life) a nebo jenom ve hre .. samozrejme pokud se pristava jinak tak to napiste a ja to zmenim .. tento zpusob pristavani mam celkem v ruce a rekl bych, ze pristavam velice hladce a pekne, v 90% pripadu se udrzim krasne ve stredu drahy a v podstate tu otocku mam tak v ruce, ze jsem schopen pristat skoro primo z te otocky (tzn jeste ani nejsem srovnanej a uz vyndavam landing flaps a gear)
ps. nevim, jak v realu fungoval ten automatickej PP, ale s PP v auto modu se v il2 pristava s bf109 uplne jinak a pripada mi, ze o dost hur ..
pilot nejsem a motory jsem nestudoval .. snad by me to nekdo vysvetlil, jakej je rozdil, kdyz letadlo leti pri konstantni vysce, rychlosti a pri konstantnim powerbandu (rpm)
a) nizkej PP a vysokej plyn
b) stredni PP a stredni plyn
c) vysokej PP a nizkej plyn
samozrejme je jasne, ze vyse uvedene chovani asi nebude pokazdy stejne pro dva scenare: alt3000m/spd350km/h *Vs* alt500m/spd260-300km/h
V normálnom prípade by som pristával na "PP" manuál, nastavený na 12 hodín (100%), vrtuľa pekne brzdí pri ubratí plynu. Na auto brzdiť nebude = "pristava o dost hur".
Pri sklze brzdi Bf velmi paradne a aj z vysokej rychlosti ho pri vykopnutej smerovke dostanes do pristavacej rychlosti velmi rychlo. Ked nalietas nejaky cas tak zistis ze si schopny ist na pristatie ozaj za niekolko sekund, bez nejakych zdlhavych manevrov.
Přesně tak. Vrtule nastavená na "vysoké otáčky" je jako nižší zařazený stupeň u auta - dovoluje mnohem rychleji brzdit motorem i naopak v příp. potřeby zrychlit.
Vrtule na "automat" je při klesání skoro jako v autě neutrál - nemůžeš ani brzdit, ani zrychlit (na zrychlení bys potřeboval několik drahocenných sekund než se vrtule přestaví, brzdit nelze vůbec, ten režim je určený naopak pro usnadnění činnosti při startu, stoupání, zrychlování apod.)...
Jinak, jak už tu zaznělo: Naučíš-li se tzv. skluz po křídle, vytratíš rychlost i výšku současně a rychle. Takže můžeš doletět až k letišti vysoko a friško a hned sednout. Používá se i v RL.
"Ivane, Ivane. Ty palice medvědí. Nic jsi nepochopil!" Dědeček Hříbeček
a) zajima me step-by-step postup jak se v RL pristava
b) vysoke otacky jsou jasne, sak jsem to psal, ale narozdil od auta, kde je diferencial a klinovej remen, tak vrtule je s osou motoru napevno, tzn ty vysoke otacky docilis kombinaci PP a plynu .. na pristani a polety nad letistem davam vysoky PP (blizko k 12hod alias 100%) a maly plyn (kolem 30%)
...Vysoké otáčky se docilují tím, že motoru kladeš menší odpor. Pokud nastavíš nízké otáčky, listy vrtule jsou téměř rovnoběžné s prouděním, proto je motoru kladen odpor a vrtule podává menší otáčky, + u některých strojů je regulátor otáček, ale to je zase o něčem jiném.
Pokud máš vysoké otáčky vrtule prostě zabírá lépe a lépe reaguje na změnu přípusti. Pokud na nízkých otáčkách přidáváš plyn, tak otáčky rostou pomalu, pokud máš přestavěnou vrtuli na vysoké otáčky, motor prostě reaguje rychleji... je to primitivní, i já to pochopil.
Tedy Koty, doteď jsem žil v blahém domění, že tomu rozumím. Ale po tvém výkladu se mi zbořil svět. Podobně jako Pedropan začínám být zmaten.
To bylo na tu jeho věc se spojkama a tak... snažím se jen vysvětlit, jak to zde funguje se zvětšovnáním výkonu zvýšením otáček při stejném nastavení listů a že při větším odporu to prostě zrychluje pomaleji. No, možná jsem to nevysvětlil nejlíp, ale... jde o to, že když máš nastavené vysoké otáčky, listy jsou tak, že krásně zabírají vzduch a letadlo letí. Pokud nízké, je to jako když vezmeš list papíru a budeš jím mávat plochou. Sice to vyvíjí nějaký výkon, ale je potřeba více energie a pomalu to reaguje. Proto se to používá při vyšších rychlostech - ve výsledku totiž nezáleží jen na úhlu náběhu, ale i na rychlosti proudění, blablabla.. doporučuji google. tam je toho víc a srozumitelněji
Asi myslí spíš spojku a převodovku, ale i to máme v letadlech, resp. na jejich kompresorech, takže ve výsledku tam je dost analogie.
V reálu se především přistává po okruhu. Vzhledem k tomu, že lítám jen s větroněm, tak to ber orientačně. S motorákem tady ale létá dost lidí, tak to upřesní.
(hodnoty pro Fw 190 A, ale ono to u Bf 109 není tolik vzdálené)
1) zařadíš se do okruhu ve výšce cca 300 m. Natažením se v poloze po větru (souběžně s drahou, proti směru přistání) si určiješ, jak dlouhé budeš mít finální přiblížení. V této fázi vysouváš podvozek. Rychlost cca 300 km/h.
2) po třetí zatáčce vysouváš vztlaky. Rychlost 220 - 300 km/h (ne více).
3) čtvrtou zatáčku dotáčíš do směru dráhy, koriguješ směrovkou a křidélky případný snos. Snižuješ rychlost na přistávací, pomocí plynu a výškovky koriguješ úhel klesání. Vyklesávání probíhá rychlostí cca 180 - 200 km/h, vrtule na AUTO (manuál se ani u Bf 109, ani u Fw 190 téměř nepoužíval, byly především pro zálohu).
4) podrovnáváš až do nulové výšky a pak v co možná nejmenší výšce výšce (ideálně pár centimetrů nad zemí) vytrácíš zbytek rychlosti a zároveň přitahuješ knipl. Tím dosáhneš tříbodového přistání. Samotné dosednutí by mělo probíhat na pádové rychlosti. Řekněme při 160 km/h.
Proč AUTO? Protože je to automatické a pilot se může věnovat jiným věcem. Při staženém plynu se stejně vrtule na tento režim přenastaví do polohy "12 hodin" a tedy na nejmenší úhel náběhu. V danou chvíli i nejvíce brzdí a zároveň je schopna pomoci v akceleraci.
PS: mám dojem, že později se snad pořadí "klapky/podvozek" u Fw 190 měnily, tohle je z manuálu ke starším variantám.
Upravil/a 1stCL_Fucida dne 02-10-2013 18:49
Bf-109G pádová rychlost 168 km/h. Těsně před dosednutím bylo možno ubrat na 160 km/h. RL.
Přistání se stodevítkou ve skutečnosti nebyla nějaká extra zábava, bylo to celkem nebezpečné když k tomu ještě připočítám úzkej podvozek. Fw-190 byl na tom mnohem lépe.
Upravil/a magot dne 02-10-2013 19:55
Přistání s Bf 109 bylo nebezpečný hlavně při dojezdu u verze 109 E, ten ještě neměl uzamykatelnou ostruhu. Počínaje Friedrichy to už bylo celkem v pohodě.
magot napsal:
Přistání se stodevítkou ve skutečnosti nebyla nějaká extra zábava, bylo to celkem nebezpečné když k tomu ještě připočítám
Finové to neviděli tak zle.
Me 109 G-2/G-6:
- Pokela has told me that he took special care to teach the proper take-off and landing on the Me. How about the Germans, I've heard they didn't believe you could fit the planes in our small fields?
"They spoke of how the final approach speed should be 220 km/h. That would overshoot the field, we said. We landed at 180. "
- Mauno Fräntilä, Finnish fighter ace. 5 1/2 victories. Source: Interview by Finnish Virtual Pilots Association: Chief Warrant Officer Mauno Fräntilä.
Me 109 G-6:
In landing the Me was stable. The leading edge slats were quick and reliable, and they prevented the plane from lurching in slow speeds and made it possible to make "stall landings" to short fields. The problem in landings was the long nose, so the plane was partly controlled by touch in the final seconds of landing.
- Torsti Tallgren, Finnish post war fighter pilot. Source: Hannu Valtonen, "Me 109 ja Saksan sotatalous" (Messerschmitt Bf 109 and the German war economy), ISBN 951-95688-7-5.
Me 109 G:
"-Was the Messerschmitt difficult to land?
She was not difficult to land but after touchdown you must not let her curve. In Malmi there was a 10 by 10 m spot where German night fighter pilots broke at least six of their Messerschmitts. After touchdown they had veered to the right and the plane tilted to the left until the wingtip and prop contacted the ground. Yet they had logged thousands of hours with the Messerschmitt. In the night they flew like angels and landed without any veering, but in daytime they couldn't do anything."
- Kyösti Karhila, Finnish fighter ace. 32 victories. Source: Interview by Finnish Virtual Pilots Association.
Me 109 G-6:
"The Me was stable on landings. The quickly reacing automatic wing slats negated any swaying on slow speeds and made it possible to make "stall landings" to small fields. The problem in stall landings was the long nose, which hindered visibility forward. Because this controlling at the last stages of landing was done partly by sense of touch on the controls."
- Torsti Tallgren, Finnish post war fighter pilot. Source: Interview of Torsti Tallgren by Finnish Virtual Pilots Association.
Me 109 G-6:
Landing was slightly problematic if the approach was straight, with slight overspeed at about 180 km/h. Landing was extremely easy and pleasing when done with shallow descending turn, as then you could see easily the landing point. You had a little throttle, speed 150-160 km/h, 145 km/h at final. You controlled the descent speed with the engine and there was no problems, the feeling was the same as with Stieglitz. If I recall correctly the Me "sits down" at 140-142 km/h.
The takeoff and landing accidents were largely result from lack of experience in training. People didn't know what to do and how to do it. As a result the plane was respected too much, and pilots were too careful. The plane carried the man, and the man didn't control his plane.
- Erkki O. Pakarinen, Finnish fighter pilot, Finnish Air Force trainer. Source: Hannu Valtonen, "Me 109 ja Saksan sotatalous" (Messerschmitt Bf 109 and the German war economy), ISBN 951-95688-7-5.
Me 109 G:
"I didn't notice any special hardships in landings."
-Jorma Karhunen, Finnish fighter ace. 36 1/2 victories, fighter squadron commander. Source: Hannu Valtonen, "Me 109 ja Saksan sotatalous" (Messerschmitt Bf 109 and the German war economy), ISBN 951-95688-7-5.
Me 109 G-2:
"Landing was normal."
-Lasse Kilpinen, Finnish fighter pilot. Source: Hannu Valtonen, "Me 109 ja Saksan sotatalous" (Messerschmitt Bf 109 and the German war economy), ISBN 951-95688-7-5.Source: Hannu Valtonen, "Messerschmitt Bf 109 and the German war economy"
Me 109 G:
"It was beneficial to keep the throttle a little open when landing. This made the landings softer and almost all three-point landings were successful with this technique. During landings the leading edge slats were fully open. But there was no troubles in landing even with throttle at idle."
-Mikko Lallukka, Finnish fighter pilot. Source: Hannu Valtonen, "Me 109 ja Saksan sotatalous" (Messerschmitt Bf 109 and the German war economy), ISBN 951-95688-7-5.Source: Hannu Valtonen, "Messerschmitt Bf 109 and the German war economy"
Me 109 G:
"Good in the Me? Good flying characterics, powerful engine and good take-off and landing characterics."
- Onni Kuuluvainen, Finnish fighter pilot. Source: Hannu Valtonen, "Me 109 ja Saksan sotatalous" (Messerschmitt Bf 109 and the German war economy), ISBN 951-95688-7-5.
Me 109 G:
"Landing: landing glide using engine power and the following light wheel touchdown was easy and non-problematic. I didn't have any trouble in landings even when a tire exploded in my first Messerschmitt flight."
-Otso Leskinen, Finnish fighter pilot. Source: Hannu Valtonen, "Me 109 ja Saksan sotatalous" (Messerschmitt Bf 109 and the German war economy), ISBN 951-95688-7-5.
Me 109 G:
"MT could "sit down" on field easily, without any problems. Of all different planes I have flown the easiest to fly were the Pyry (advanced trainer) and the Messerschmitt."
- Esko Nuuttila, Finnish fighter pilot. Source: Hannu Valtonen, "Me 109 ja Saksan sotatalous" (Messerschmitt Bf 109 and the German war economy), ISBN 951-95688-7-5.
Me 109 G:
"Takeoff and landing are known as troublesome, but in my opinion there is much more rumours around than what actually happened. There sure was some tendency to swing and it surely swerved if you didn't take into account. But I got the correct training for Messerchmitt and it helped me during my whole career. It was: "lock tailwheel, open up the throttle smoothly. When the speed increases correct any tendency to swing with your feet. Use the stick normally. Lift the tailwheel and pull plane into the sky.
Training to Me? It depended on the teacher. I got good training. First you had to know all the knobs and meters in the cockpit. Then you got the advice for takeoff and landing. Landing was easy in my opinion. In cold weather it was useful to have some RPMs during the finals and kill throttle just before flaring."
- Atte Nyman, , Finnish fighter ace. 5 victories. Source: Hannu Valtonen, "Me 109 ja Saksan sotatalous" (Messerschmitt Bf 109 and the German war economy), ISBN 951-95688-7-5.Source: Hannu Valtonen, "Messerschmitt Bf 109 and the German war economy"
Me 109 G:
There wasn't any special problems with landing.
- Reino Suhonen, Finnish fighter pilot. Source: Hannu Valtonen, "Me 109 ja Saksan sotatalous" (Messerschmitt Bf 109 and the German war economy), ISBN 951-95688-7-5.
Me 109 G:
Landing: approach field with about 250 km/h speed. When turning to landing direction slow down to 200-210 and always try to land as close to the beginning of runway as possible, so you won't have problems in small fields. Gear is out, flaps out, radiator open - those operations were done at 220-240 km/h speed. Bring plane to landing direction's center and sit down on three points at 180 km/h.
- Pekka Tanner, Finnish fighter pilot. Source: Hannu Valtonen, "Me 109 ja Saksan sotatalous" (Messerschmitt Bf 109 and the German war economy), ISBN 951-95688-7-5.
Prej třetí a čtvrtá zatáčka, já osobně lítám okruhy jen se dvěma zatáčkami (na jednom a druhém konci dráhy), ale pravda, jsou široké - tak, abych udělal to co vy čtyřmi a nespadl při tom. Osobně přistávám na mnohem vyšších rychlostech a dost často i bez klapek, abych se vůbec vešel na dráhu
V reálu se přistává většinou podle situace - osobně jsem měl tu čest letět v malém letadle (Cessna 172 Skyhawk) a během během přiblížení na finále pilot tak jako záhadně kvedlal s klapkama nahoru a dolu a když dosedal, ani tam neměl plný klapky (zhruba tak poloviční). Každopádně měl optimální směs a hlavně plné otáčky. Snižování otáček v přistání se mi už kolikrát vymstilo.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.