Falkone, nemohl bys založit vlákno Nazory nespokojnosti (vsetkeho druhu) s RoF-om?
Takhle to už dál nejde. Kdykoliv kamkoliv o něm cokoliv kdokoliv napíše, hned tam někdo vrazí, že je to úplně blbá hra, kterou lítaj jen troubové. A je po debatě.
Takhle se kriket prostě nehraje! Tedy angažovaný kriket
Kriket je základem pro ostatní moderní pálkové sportovní hry. Už v roce 1727 měl stanovená pevná pravidla a v roce 1728 se zakládali kriketové kluby a konaly se první zápasy. Je to týmový sport, kde hrají dva týmy s jedenácti hráči. Bežný kriketový zápas může trvat jedno odpoledne, nebo i pár dní. Základy kriketu jsou podobné baseballu, přestože hra a pravidla jsou velmi odlišná. Týmy pálkují (bat) v za sebou následujících směnách (innings) a pokoušejí se skórovat přeběhy (runs) dokud je soupeř v poli a snaží se co nejdříve ukončit innings pálkujícího týmu. Když oba týmy ukončí stejný počet innings (jeden nebo dva, závisí to na podmínkách dohodnutých před zápasem), vyhrává tým s vetším počtem přeběhů.
Výstroj
Kriketový míček
Je to sešitý tvrdý korkový míček pokrytý kůží, podobný baseballovému (v tvrdosti i velikosti), ale kůže je tenčí a skládá se ze dvou půlek, ne jako tenisový. Šev připomíná rovník a švy mírně vystupují. Obvod míčku je od 224 do 229 milimetrů a váží 156 až 163 gramů. Míčky se tradičně barví na červeno, šev zůstává bílý. V současnosti se používají i bílé míčky kvůli lepší viditelnosti při hře za umělého osvětlení.
Kriketová pálka
Čepel je vyrobená z vrby, na jedné straně rovná, na druhé zesílená a napojená na pevnou rukověť. Čepel má maximální šířku 108 milimetrů a celá pálka maximální délku 965 mm.
Wickets
Na hřišti jsou dva. Je to dřevená konstrukce složená ze tří kůlů (stumps), na vršku kterých je dvojice příčných kolíků (bails). Stumps a bails jsou popsané níže.
Stumps
Jsou to tři dřevěné kůly s průměrem 25 mm a výškou 813 mm. Na jednom konci jsou zašpičatělé a tímto koncem zatlučené do země v řadě tak, aby mezera mezi vnějšími konci byla 228 mm. To znamená, že jsou dostatečně blízko sebe, aby zabránily průchodu míčku přes ně.
Bails
Jsou to dva dřevěné kolíky položené na stumps. Kompletní wicket vypadá takto:
Ochranný výstroj
Chrániče, rukavice, přilba a pod. se používají na ochranu pálkaře, když ho zasáhne míček.
Obuv
Kožená, obyčejně s klínovou podrážkou pro zvýšení stability na trávě.
Oděv
Dlouhé kalhoty, košile s dlouhými nebo krátkými rukávy dle počasí, v chladném počasí vlněná vesta nebo svetr. Pro zápasy, které se hrají s červeným míčkem, musí oblečení být bílé. Při hře s bílým míčkem se hráči oblékají do dresu v týmových barvách. Je tu možnost si nasadit klobouk či čepici jako ochranu proti slunci. Neexistují žádné předpisy týkající se identifikačních značek nebo čísel na oblečení.
Hřiště
Kriketové hřiště je rovné, travnaté, zhruba elipsovitého tvaru s velikostí od 90 do 150 m a je ohraničené pomezní čárou (boundary), obyčejně lanem. Není přesně stanovený tvar ani velikost kriketového hřiště, ale velké výchylky či malé excentricity elipsy jsou nevhodné. Uprostřed hřiště, obyčejně soubežné s delší osou elipsy, je tzv. střed hřiště (pitch). Je to starostlivě připravený obdélník na krátko posekané a uválcované trávy, pod kterou je dobře zhutnelá zem. Označený je bílými čárami, které se nazývají creases a vypadají takto:
Hra
Pořadí, v jakém pujdou týmy pálkovat, se určí hozením mince (toss). Kapitán týmu, který vyhrál los se může rozhodnout pro pálkování nebo hru v poli.
Všech jedenáct hráčů týmu, kteří jsou v poli, jdou na hřiště. Z týmu, který jde pálkovat jdou na hřiště dva. Ostatní z pálkujícího týmu jsou mimo hřiště a čekají, až na ně přijde řada. Každý pálkař (batsman) má oblečenou ochrannou výstroj a v ruce pálku (bat)
Hra postupuje házením míčků (bowling of balls). Tým, který je v poli, se rozmístí po hřišti tak, aby co nejefektivněji bránil soupeři skórovat přeběhy, nebo vyautoval soupeře. Jeden z týmu v poli je nadhazovač (bowler). Má míček a stojí za jedním wicketem (mimo území nazývající se pitch). Další z jeho spoluhráčů je tzv. strážce wicketu (wicket-keeper), který má rukavice přizpůsobené chytání míčku a chrániče na ochranu nohou. Je v podřepu na protejší straně za druhým wicketem. Ostatní spoluhráči nemají žádnou speciální výstroj – rukavice na chytání míčku nejsou povolené nikomu jinému krome wicket-keepera. Jeden pálkař stojí za popping crease, blízko wicketu. Pálkař, který je dál od nadhazovače se nazývá stiker, a druhý je non-striker. Striker stojí před svým wicketem na nebo blízko popping crease v postoji připraveném na pálkování (batting). Pro pravorukého pálkaře, stopy vypadají takto:
Pálkař stojí s pálkou, kterou má položenou na zemi před wicketem, připravený zasáhnout míček, který je nadhozený (bowled) z opačné strany. Pálkař má obyčejně jeden konec pálky položený na zemi a párkrát s ní udeří na rozcvičení o zem. Non-striker stojí na opačné straně za popping crease a čeká na možnost přeběhnutí (run). Pálkař se rozbíhá zpoza wicketu non-stikera. Obíhá okolo jedné strany wicketu, a když dosáhne poping crease non-strikera hází míček na strikera obyčejne tak, aby jednou skočil dřív než se ho striker pokusí zasáhnout. (Nadhozy budou popsané)
Striker se tedy může pokusit zasáhnout míček pálkou. Když ho mine a wicket-keeper ho chytí a nadhoz je ukončený. Jestliže ho zasáhne, mohou pálkaři skórovat runs (popsané v dalším textu). Když jsou přeběhy ukončené, potom i nadhoz je považovaný za ukončený. míček je ve hre od momentu, kdy se nadhazovač rozebíhá a zůstává ve hre, dokud se nevyskytne jedna z okolností (dve byly práve popsány), po kterých je míček považován za ukončený, resp. mrtvý (dead). míček je mrtvý také tehdy, uvázne-li v strikerove oblečení nebo výstroji. Jakmile je míček mrtvý, vrací se nadhazovači, který je připravený na další nadhoz (delivery – jiný výraz pro bowling). Mezi nadhozy mohou pálkaři opustit svoje čáry (creases) a povídat si jeden s druhým. Když nadhazovač odházel 6 míčků, které tvoří jeden over, jde další z jeho spoluhráču házet další over, avšak z opačné strany. pálkaři se nemění a zůstávají na svých pozicích, ale jejich pozice strikera a non-strikera se mění při každém overu. Kdokoli z týmu v poli může nadhazovat, ale nikdy ne ve dvou po sobě jdoucích overech. Jakmile nadhazovač zacne svuj over, musí ho dokončit, pokud není zraněný nebo suspendovaný během overu. Další možnost, kterou hra přináší je, že pálkař může být vyřazený. Je deset ruzných způsobu jak ho vyradit – všechny budou popsané pozdeji. Jakmile je pálkař vyřazený (out), míček je mrtvý, tzn., že není možné vyradit najednou i druhého pálkaře.. vyřazený pálkař opouští hřiště a je nahrazený dalším. Ten pálkař, který nebyl vyřazený (not out) zůstává na hrišti. pořadí, v jakém pálkaři přicházejí na hřiště není stanovené. pořadí může měnit kapitán během hry a nemusí být stejné v každém innings. Když je deset pálkařu vyřazeno, tedy když již není k dispozici další, potom je innings ukončený s tím, že jeden pálkař zůstává nevyautovaný (not out). Potom si týmy vymění úlohy a ten tým, který byl v poli, jde pálkovat svuj innings. Když oba týmy ukončí stanovený počet innings, vyhrává ten, který skóroval víc přeběhu (runs).
Skórování - přeběhy (runs)
Nekdy, když pálkař zasáhne míček během nadhozu, může skórovat runs. Jeden run (přeběh) je skórovaný, když pálkaři přeběhnou mezi popping creases tak, ze překročí myšlený střed mezi nimi. Když oba dosáhnou opačné crease, skórovali jeden run. Samozřejme, že ihned se mohou otočit a skórovat další run. Tým v poli se snaží zabránit skórování tím, že se snaží vyradit jednoho z pálkařu způsobem run out. Je to možné tehdy, když se pálkaři pokoušejí skórovat přeběhy a jakýkoli hráč v poli trefí míckem wicket tak, že odstraní jeden nebo oba bails, dokud žádný z pálkařu není za popping crease wicketu. Potom je ten bližší pálkař run out. Všeobecne by měl pálkař mít část tela nebo pálku (musí jí však držet) na zemi za crease (nestačí pouze na ní).
Pálkař při běhu drží pálku a přitom jak se otáčí na další přeběh, musí se svou pálkou dotknout země za crease. pálkař nemusí utíkat myslí-li si, že to není bezpecné a je celkem bežné, že po zasáhnutí míčku se rozhodne nebežet.
Když pálkaři skórují jeden nebo tri runs (nebo pet, což je zřídkavé, ale možné), potom si logicky vymění konce a jejich úlohy strikera/non-strikera jsou při dalším míčku opačné (za předpokladu, že práve ukončený míček nebyl poslední v overu). kromě tohoto skórování existují i jiné, a to, když pálkař zasáhne míček tak, že míček dosáhne boudnary, potom pálkař skóruje 4 runs a nemusí běhat. Když pálkař zasáhne míček tak, že přeletí přes boundary aniž by se dotkl hřiště, pálkař skóruje 6 runs.
Když je skórováno 4 nebo 6 runs tímto způsobem, potom je míček ukončený a pálkaři nemohou být run out. Kdyby divák vstoupil na hřiště a dotkl se míčku, považuje se to jako kdyby míček dosáhl boundary. Když hráč v poli drží míček a dostane se s ním na nebo za boundary, tak jsou skórovány 4 runs.. Když hráč v poli chytá míček ve vzduchu a když při chycení nebo bezprostředne potom dotkne nebo překročí boundary, je skórováno 6 runs. pálkaři obyčejně přestávají běhat tehdy, když se míček vrací zpět na pitch. Když žádný z hráču v poli ho tam nechytí a míček letí opět ven ze hřiště, mohou pálkaři pokračovat v skórování runs. Tyto runs se nazývají tzv. přehozy (overthrows). Když se míček při přehozu dostane za boundary, jsou skórované další 4 runs a připočítají se k už skórovaným přeběhům před přehozem.
Runs skórované pálkařem, spolu s veškerými přehozy se připisují pálkaři jako skóre. počet runs skórovaných pálkařem je duležité statistické číslo.
Když se při pokusu o vícenásobný počet přeběhů pálkař nedotkne země za popping crease, když se otáčí skórovat další runs, rozhodčí na tomto konci signalizuje one short, což znamená, že počet přeběhů bude redukovaný o 1.
Způsoby vyřazení
Tady je všech deset možných způsobu vyřazení pálkaře. Ale nejdříve pár nevyhnutelných definicí:
Wicket je porušený, resp. zlomený (broken), když jsou jeden nebo oba bails odstraněné nebo spadlé na zem. Když byly bails během hry odstraněny z jiného duvodu a míček je stále ve hre, potom wicket musí být porušený vytáhnutím jednoho stumpu ze země. Jakmile je nutné porušit wicket takto, musí se vytáhnutí stumpu udelat tak, že se míček dotýká stumpu. hřiště je imaginárne rozdelené na dve poloviny myšlenou čárou, která přechází podélne středem pitche. Ta polovina, která je před strikerem se nazývá off side, polovina za strikerem leg side, anebo nekdy i on side. Podíváme-li se na to z pohledu nadhazovače dívajícího se na wicket pravorukého strikera, potom je off side na levé strane a leg side na pravé (samozřejme opačne je to je-li striker levák). Podle tohoto má také pojmenované své stumps, poznáme tedy off stump, middle stump a leg stump. Když je pálkař vyřazený, nezáleží jakým způsobem, říkáme, že mu padl wicket (fall) a tým v poli vzal wicket (take a wicket).
A ted tedy způsoby vyřazení:
Caught (chycený)
Když hráč v poli zachytí pálkařuv úder pálkou přímo ve vzduchu. Jakmile se ale hráč chytající v poli nebo držící míček dotkne nebo překročí boundary, pak pálkař není vyřazený, ale skóruje 6 přeběhů (runs).
Bowled
Když pálkař mine míček a ten poruší wicket přímo z nadhozu. Je jedno, zda pálkař je nebo není za svou popping crease. pálkař je též vyautovaný, když míček poruší wicket odrazí-li se od pálky či části tela. nadhazovač není vyřazení, zůstane-li wicket neporušený.
Leg Before Wicket – LBW (noha před wicketem)
Když pálkař mine míček pálkou, ale zabrání svým telem, aby zasáhla wicket a splní se i další podmínky popsané níže, hovoříme o LBW. Rozhodčí musí při takovéto události rozhodnout, ale udelá to pouze tehdy, vyzve-li ho tým v poli (appeal), aby rozhodl. obyčejně ho vyzve otázkou „How is that?“ (nebo „Howzat?“), a to s nadšením a dost hlasite. Když míček skočí mimo imaginární dráhu vytvorenou na pitchi od vnejšího konce leg stump, pak pálkař nemůže být vyřazený způsobem LBW, a je jedno, zda by míček mohl zasáhnout stumps. Když se pálkař pokouší odpálit míček a mine ho, může být vyautovaný LBW, pouze tehdy, zasáhl-li míček pálkaře v imaginární dráze mezi vnejšími konci leg a off stump. Nepokouší-li se pálkař odehrát míček pálkou, může být vyřazen za LBW bez splnění této podmínky v případě, že rozhodčí je přesvedčený, že míček by zasáhl wicket. Dotkne-li se míček pálky předtím, než zasáhl telo pálkaře, nemůže být pálkař vyřazen za LBW.
Stumped
Mine-li pálkař míček ve snaze odpálit jej, a přitom se dostane mimo svou crease, může být vyřazený způsobem stumped, zachytí-li wicket-keeper míček a poruši wicket před tím, než se pálkař stačí vrátit částí tela nebo pálkou na svou crease.
Run out
Pokusí-li se pálkař skórovat nebo když si to rozmyslí a vrací se zpět na svou crease, a hráč v poli poruší jeho wicket dokud je pálkař mimo svuj crease, je tzv. run out. hráč v poli může porušit wicket jednak rukou, ve které drží míček, nebo přímo míckem. Také je možné vyradit non-strikera tak, že striker odrazí míček přímo k wicketu non-strikera a od nadhazovače se míček odrazí přímo na wicket non-striker, a ten je mimo svou crease. Poruší-li míček přímo po úderu strikera wicket non-strikera bez dotyku soupeře, non-striker není vyřazený. Opustí-li non-striker svou crease (při příprave na běh) ješte během rozběhu nadhazovače, může ho nadhazovač vyradit způsobem run out aniž by míček hodil. Tento případ se nemůže stát je-li míček mrtvý, tzn., ze jestli chtejí, mohou se mezi jednotlivými nadhozy povídat ve středu pitche.
Hit wicket (shodit si wicket)
pálkař si může shodit wicket při pokusu zasáhnout míček nebo při rozběhu na první run, dotkne-li se ho a tím ho poruší. To platí i pro dotyk pálkou nebo jinou částí výstroje, včetne přilby a brýlí.
Handled the Ball (kontakt míčku s rukou)
pálkař se dotkne mícky rukou, ve které nedrží pálku, bez dovolení týmu v poli. Výjimkou je dotyk rukou při nadhozu nebo při jiné neúmyslné akci.
Obstructing the Field (nedovolené bránění)
Brání-li batsman úmyslne snaze hráču v poli chytit míček nebo udelat run out. Samozřejme, kromě přeběhů mezi wickety, když hráčům v poli zavázejí při házení míčku na wicket, ne když se úmyslne snaží dostat míček co nejdále.
Hit the Ball Twice (zasáhnutí míčku dvakrát)
Když pálkař zasáhne míček a hned potom ho zasáhne ješte jednou kvůli jinému duvodu, než je bránit svuj wicket před porušením. Kutálí-li se míček nebo poskakuje-li blízko stumps, může ho pálkař odkopnout, aby nebyl bowled, ale nemůže skórovat žádný run.
Timed Out (opoždení, resp. nedostavení se na hru)
Nedostaví-li se nový pálkař na hřiště do dvou minut, jakoby padl předcházející wicket. Tyto způsoby vyřazení jsou uvedené v pořadí, v jakém se nejčasteji vyskytují. Prvních pet způsobu je bežných, posledních pet jsou zřídkavé. Poslední tri se témer nevyskytují.
Je-li pálkař vyřazený způsobem caught, bowled, LBW, stumped nebo hit wicket, připisuje si nadhazovač, že vzal wicket (take a wicket). Žádný hráč si nepřipisuje, že vzal wicket při jiných způsobech vyřazení než je těchto pet.
Rozhodčí
Hru rozhodují dva rozhodčí (umpires), kteří rozhodují na hrišti a jejich slovo je absolutne konecné. Jeden rozhodčí stojí za non-strikerovým wicketem a je připravený rozhodovat o LBW a jiných požadovaných okolnostech. Druhý rozhodčí stojí na čáře, která je vlastne prodloužená čára strikerové popping crease asi 20m stranou (obyčejně na leg side, ale ne pokaždéú a je připravený rozhodovat o vyřazení pálkařu způsoby stumping a run out na této strane. Rozhodčí zůstávají na svých stranách pitche, ale samozřejme mění úlohy každý over. Dovoluje-li to technika pro ten který zápas, používají se nekdy rozhodči tri. Sedí mimo hřiště při monitoru s možností televizního záznamu. Není-li si rozhodčí na hrišti jistí rozhodnutím o vyřazení run out nebo stumping, může dát signál třetímu rozhodčímu na využití televizního záznamu. třetí rozhodčí se potom podívá na záznam, v případě potřeby zpomalený, a bud rozhodne, nebo neví ani on. Potom jedno z těchto rozhodnutí oznámí rozhodčímu na hrišti, který musí toto rozhodnutí akceptovat. Nefunguje-li záznamové zařízení, třetí rozhodčí dá signál, že nemá žádné rozhodnutí (no decision). Televizní záznam nemůže být využitý pro žádné jiné rozhodnutí kromě run out nebo stumping. Jsou-li pochybnosti o rozhodnutí, rozhodčí musí rozhodnout ve prospěch pálkaře.
míček je stále ve hre, i když se dotkne rozhodčího. Považován za mrtvý je pouze tehdy, uvízne-li v oblečení rozhodčího. Hra je řízená zápasovým rozhodčím (match referee), který sleduje hru mimo hřiště. Nerozhoduje přímo o průběhu hry, ale urcuje pokuty za porušování ruzných pravidel a za nesportovní chování. U profesionálních hráču jsou tyto pokuty penežní. Dohadování, resp. hádání se s rozhodčím o verdiktech se jednoduše netoleruje. kromě slušné otázky na rozhodčího jsou všechny jiné námitky neakceptovatelné a mohou vyústit do pokuty od rozhodčího. Za nesportovní chování v kriketovém zápase jsou považována i drzá gesta na soupeře či házení míčku na zem ve vzteku. Takovéto neslušné chování může způsobit vysoké pokuty a možné vyloučení ze zápasu, či zápasu. Pokuty za fyzické přestupky mohou být vyrešeny na hrišti, ale mohou mít za následek i doživotní zastavení činnosti.
Extras
Extras jsou runs skórované jiným způsobem než je zásah pálkou pálkaře. Extras nejsou připisované na konto runs pálkaře, ale značí se zvlášt. Celkový počet runs pro tým v jeho innings je součet individuálních runs všech pálkařu a všech extras. Existují ctyri typy extras: no ball, wide, bye a leg bye. nadhazovač může mít při nadhozu míčku část přední nohy za popping crease. překročí-li tuto znacku, považuje se to za no ball. Rozhodčí na tomto konci oznámí „no ball“ bezprostředne a nahlas. pálkař může z tohoto míčku skórovat runs jako obyčejně, ale nemůže výt vyřazen jinak než run out, handle the ball, hit the ball twice nebo obstructing the field. I když batsman neskóruje žádný run, připočítá se jeden run pálkujícímu týmu. Také nadhazovač musí házet extra míček v tomto overu, aby kompenzoval „no ball“. No ball je také zvolaný, není-li žádná část nohy nadhazovače v oblasti crease. Když nadhazovač hodí míček daleko na stranu od wicketu nebo nad hlavu pálkaře tak, že není možné skórovat, signalizuje rozhočí tzv. široký míček (wide). opět se připočítává jeden run pálkujícímu týmu a pálkař musí nadhoz opakovat.
Mine-li striker míček a wicket keeper ho nechytí, mohou pálkaři skórovat runs. Tyto runs se nazývají byes a také se počítají jako extra.
V případě, že se míček odrazí od tela strikera pokoušejícího se jej zasáhnout, může také skórovat runs. Tyto runs se nazývají leg byes. Jestliže se striker nepokusil hrát onen míček, potom nemůžeme uvažovat o leg byes. Rozhodčí (domnívá-li se, že se pálkař nepokusil o úder) rozhodne, že míček je mrtvý, kdyby videl pálkaře skórovat.
pálkaři mohou být vyřazeni run out při pokusech při byes a leg byes. Jakmile míček dosáhne boundary z leg bye nebo bye, pak 4 byes (obyčejné nebo leg) jsou skórované.
Způsoby bowlingu (nadhazování)
způsob nadhazování je sám o sobě podřízen nekolika pravidlům. Ruka nadhazovače musí být rovná, když je míček hozený (tedy ne klasické házení). míček musí být hozený (bowled) vrchem a ne spodem. Rozdíl mezi bowlingem a házením: když klasicky hodíte míček, využíváte energii loktu. Máte-li však ruku nataženou a veškerá energie potřebná na hod je vlastne daná rotací celé paže okolo ramena s možností malého pohybu zápestí, potom jde o nadhazování (bowling).
Pro pravorukého nadhazovače je postup nadhazování následující: po rozběhu jde pravá noha na zem na přískokem směrem k pálkaři. Pravá ruka vystrčená dozadu, potom přichází levá noha na zem na popping crease a točivý moment nese nadhazovače vpřed – ted má pálkaře po levé ruce. Jak se váha přenáší na levou nohu, pravá ruka jde přes rameno vertikálním obloukem nahoru. míček opouští ruku tesne před dosáhnutím vrcholu a následne ruka klesá dolu a rameno jde dopředu.
Není nevyhnutelné, aby míček skočil před pálkařem. obyčejně se to tak delá, nebot je obtížnejší míček po odhozu zasáhnout. Hozený míček, který neskočí, tzv. full toss, se mnohem jednodušeji zasáhne, a je hozený více méne náhodne. Full toss hozený nad pas pálkaře je považovaný za no ball. Rozhodčí ho může považovat za úmyslné a dát nadhazovači oficiální varování. Varování může dát taktéž je-li přesvedčený, že nadhazovač hází na pálkařovo telo ve snaze zranit ho. Po dvou varováních je bowler odvolaný z nadhazování do konce innings. Jakmile je porušené jakékoli pravidlo týkajíčí se procesu nadhazování, výsledkem je no ball.
nadhazovači mají povoleno leštit míček třením o oblečení (vetšinou kalhoty) a používat na to sliny nebo pot. Jakákoli jiná látka je nelegální, jako tak i tření míčku o zem. obyčejně je jedna strana míčku jemne vyleštená a druhá odrená. Tímto může nadhazovač docílit rotace, neboli otáčení míčku ve vzduchu = swing. Je nepřípustné jakýmkoli možným způsobem zdrsnovat povrch míčku, nebo porušovat švy. Bowler, který tak učiní je okamžite odvolaný z nadhazování až do konce innings.
nadhazovač může házet z obou stran wicketu, ale musí informovat rozhodčího o tom, že chce změnit stranu. Nadhazování rukou, která je blíž k wicketu se nazývá over the wicket (nad wicketem) a je nejpoužívanejší. Házení z druhé strany se pak nazývá around the wicket (okolo wicketu). nadhazovač může přerušit svuj rozběh nebo nehodit míček, když z nejakého duvodu ztratí koordinaci pohybu. Rozhodčí signalizuje mrtvý míček a nadhoz se musí opakovat. Ztratí-li bowler míček během nadhozu, je považovaný za dobrý pouze v případě, že směruje dopředu od nadhazovače. Když se tento míček dostane před strikera, a to kamkoli na stranu, může striker jít směrem k míčku a zahrát ho. Tým v poli se ho do nesmí dotknout do té doby, dokud se striker nerozhodne, co s ním udelá. Nadhoz může být také přerušený, jestliže striker vystoupí ze své crease kvůli napr. prachu nebo hmyzu v očích.
Hra v poli
Rozmístení hráču není přesne stanovené. V kriketu je nekolik pojmenovaných pozic a kapitán týmu v poli používá kvůli taktice ruzné kombinace. Taktéž existují další slova na popsání přesné polohy té které pozice, tzn., že každá poloha hráče v poli může být přesne pojmenovaná.
Tento obrázek (klikni) znázornuje jednotlivé pozice rozestavení na hrišti.
Jediné omezení týkající se rozestavení je, když se míček nadhazuje, ve ctverci vzadu square leg nemohou být víc jak dva hráči. Nekdy hráči v poli, kteří jsou poblíž strikera, mohou kvůli bezpecnosti používat přilby. Když se výstroj nepoužívá (at už je to přilba nebo cokoli jiného), obyčejně se položí na zem za wicket keepera, kde je nejmenší pravdepodobnost, že se dostane do kontaktu s míckem. Kdyby se míček přece jen dotkl této odložené výstroje, potom se pálkujícímu týmu přičítá pet runs a je jedno, byl-li míček zahrán normálně nebo formou byes. Po dotyku je míček považovaný za mrtvý a nemohou se dále skórovat runs a ani batsman nemůže být run out. Má-li hráč v poli přilbu a striker odrazí míček přímo do ní, nemůže pak být po odpálení vyloučený ze hry tak, jako by byl míček chycen ve vzduchu. Kdyby se však míček dotkl jiné části tela hráče v poli, může být vyřazený, jestli ho ten samý nebo jiný hráč v poli chytí ve vzduchu dříve než se dotkne země.
Zranění a střídání
V případě zranění může náhradník střídat jakéhokoli z hráču v poli. Náhradník může hrát pouze v poli – nemůže nadhazovat ani pálkovat. Náhradník nemůže být ani wicket-keeperem. hráč, který byl vystřídaný, se musí vrátit na hřiště okamžite, jakmile je schopný hry bez podstoupení rizika. Když se hráč zraní na pálce, může odstoupit a dokončit svoji úlohu na konci innings, ale pouze v tom případě, že innings není ješte ukončený. Je-li hráč zraněný tak, že se nestihne vrátit do innings, jeho innings propadne, a tým je innings celého týmu ukončený. Když je pálkař schopný odpálit míček, ale nemůže běhat, tzn. Nemůže skórovat runs, může za nej běhat další hráč. Tento hráč však musí mít na sobě taktéž výstroj jako pálkař. Zraněný pálkař zůstává na svém crease po dobu celé hry, jinak riskuje run out a tehdy nezáleží, je-li beže v nebo mimo crease. Zraní-li se pálkař během overu a nemůže ho dokončit, potom další nadhazovač musí odházet zůstávající mícky tohoto overu, ale nemůže nadhazovat následující over. hráč nemůže opustit hřiště není-li jeho zranění trvalé. hráč, který se už jednou rozhodl hrát, nemůže odstoupit pro svoje zranění, o kterém vedel už před zápasem. Toto je možné pouze v případě, že se zranění rapidne zhorší.
Nepříznivé povětrnostní podmínky
Hra může být přerušená na základe volného rozhodnutí rozhodčího kvůli dešti. Slabý déšt se obyčejně toleruje, ale ne silnejší, kvůli kterému by se poškodil pitch. Jakmile jsou hráči mimo hřiště, musí tam zůstat, dokud déšt úplne nepřestane. během dešte je pitch zakrytý nepromokavým materiálem, taktéž oblast okolo tohoto území je přikrytá spolu s místy na rozběhy nadhazovaču. Za silného vetru padají bails se stumps dolu. Nastane-li tento problém, rozhodne rozhodčí hrát bez nich. V tomto případě nemusí být wicket porušený vytáhnutím stumps ze země, ale rozhodčí musí vzít na sebe zodpovednost a rozhodnout, zda byl ci nebyl wicket porušený.
Dvě formy kriketu
Kriket se hraje ve dvou formách. První forma má ohraničené trvání, kde je stanovený počet hodin hracíhočasu a tentočas zahrnuje dva innings pro každý tým. Druhá forma má limitovaný počet overs a každý tým má stanovený dohodnutý počet overů.
First Class kriket
Tyto zápasy jsou velmi přestižní a hrají se na profesionální úrovni. Nejuznávanejší zápasy jsou tzv. Test matches (Test zápasy), které se hrají mezi jednotlivými zeměmi. Existují též domácí (domestic) First Class zápasy a souteže.
First Class zápasy mají ohraničenýčas trvání. Nejprve popíšeme Test zápasy
Test zápasy se hrají pet dní, každý den 6 hodin. Každý den je rozdelení do třech částí (sessions) po dvou hodinách se 40. minutovou přestávkou mezi první a druhou částí (lunch) a 20. minutovou přestávkou mezi druhou a třetí částí (tea). Malé přestávky na pití (drinks) jsou každou hodinu, v případě velmi teplého počasí ičasteji. Hra obvykle začíná v 11 hodin místníhočasu a končí v 18 hodin, ale může to být i jinak, zapadá-li slunce dříve. Konec hry v těchto dnech se nazývá stumps. Test zápasy se nikdy nehrají za umělého osvětlení. Každý tým má k dispozici dva innings, přičemž se týmy střídají. Každý innings se končí, jakmile jsou všichni pálkaři vyřazení, nebo když kapitán pálkujícího týmu se sám rozhodne ukončit innings deklarováním (declare). Jsou-li všechny innings kompletní, vyhrává tým, který skóroval víc runs. Výsledek může být i remíza (tie), ale to se stává velmi zřídka, vyskytlo se to pouze 2x v historii.
Nejsou-li na konci posledního dne innings kompletní, je výsledek nerozhodný (draw) bez ohledu na to, kdo má momentálně blíže k vítezství. Pro toto je duležitá i strategie a taktika deklarování, aby bylo dost času na vyřazení soupeře a dosáhnutí výhry.
pořadí innings se střídá kromě případu, kdy je nevyhnutelené tzv. následování (follow-on). Toto nastane tehdy, když tým, který pálkuje druhý v pořadí skóruje o minimálně 200 runs méne než první tým. Potom může kapitám prvního týmu požádat druhý tým, aby pokračoval v pálkování (follow-on), tzn., že druhý tým zacne pálkovat svuj druhý innings bezprostředne po svém prvním a první tým následuje až potom.
Vždy, když nastane výměna innings, následuje 10. minutová přestávka. Nastal-li by konec innings v průběhu posledních 10. minut první nebo druhé části, tak se pokračuje bez této přestávky podle rozvrhu. Nastane-li konec innings v průběhu posledních 10. minut před stumps, hra se v ten den ukončí předčasně.
Test zápasy se hrají s červeným míckem. Na zacátku každého innings se používá nový. Tento stejný míček se pak musí používat v průběhu celého innings. vyměněný může být pouze v těchto případech:
1. Kapitán týmu, který nadhazuje, se může rozhodnout pro nový míček po 80 overs
2. V případě ztráty
3. V případě poškození nebo když přestává být kulatý
V druhém a třetím případě se musí použít předcházející míček, který musí být podobne opotřebovaný. Je-li míček odpálen do hledište, divák, který ho najde, ho musí vrátit, aby se mohlo pokračovat ve hre.
Za den v Test zápase musí být odházených minimálně 90 overs. Nestihne-li se to v určenémčase, hra se prodlužuje až do splnění požadovaného množství overs. Kdykoli se innings ukončí, množství overs se přepočítá bez ohledu na množství overs odehraných v průběhu dne. Požadované minimum se přepočítá tak, že množství zůstávajících minut hry se delí ctyrmi a zaokrouhlí se. Poslední den, hodinu před koncem (stumps) přestává tento vzorec platit. Od tohoto okamžiku se odehraje ješte 15 overs. I v případě, že se před tímtočasem odházeli nejaké extra overs, musí se minimálně těch 15 overs odházet po tomto okamžiku. Všechny tyto propocty jsou delané kvůličasu ztracenému díky špatnému počasí a vždy se počítá s tím, že na jeden over jsou potřeba 4 minuty. Je-li den ukončen předčasně kvůli špatnému počasí, všechny kalkulace se znovu upraví na další den.
V případě, že je velmi zamračeno, rozhodčí se může rozhodnout, zda je dost světla a vidí-li pálkař míček bez problému a zda je tedy možné ve hre pokračovat nebo ne. V tomto případě se rozhodčí zeptá pálkaře, je-li světlo dostačující (offer the light) a ten se může rozhodnout, zůstane-li na hrišti či ho opustí. Rozhodne-li se pálkař opustit hřiště a podmínky se zlepší, může rozhodčí rozhodnout o dalším pokračování ve hre.
Jestliže opustí hráč z pole hrací plochu z nejakého duvodu a znovu se vrátí v tom samém innings, nesmí nadhazovat takovou dobu, jakou byl mimo hřiště.
Test zápasy se hrají v sérii mezi dvěma oficiálním Test týmy. Test série se skládá ze skupiny zápasu od jedné do šesti a vždy se odehrají všechny, i kdyby jeden z týmu dosáhl potřebný počet vítezství na celkovou výhru v sérii. Nejčasteji se hrají Test série mající tri nebo pet zápasu. Nekteré dvojice Test týmu souteží o tradicní trofeje. Jakmile je takováto série rozhodná, obhájce si ponechá trofej i nadále.
First class se obyčejně hrají dokola mezi domácími týmy v národních soutežích, ale nekdy i mezi zahranicními týmy, které jsou v té které zemi na turné.
One-Day kriket
Jednodenní kriket je podstatne odlišný od First class kriketu. Hraje se jeden den, smí se používat červený i bílý míček a může se hrát za umělého osvětlení. Každý tým má jen jeden innings omezený maximálním poctem overs, vetšinou 50, 55 nebo 60. Každý innings je ukončený plným poctem overů, bez ohledu na to, kolik pálkařu bylo vyřazených. Je-li však všech 10 pálkařu vyřazeno dříve než proběhl dohodnutý počet overů, innings je ukončený. I když první tým skončil tímto způsobem, má i přesto druhý tým k dispozici plný počet overs.čas na innings a přestávku není stanovený.
V zápase vyhrává ten, který skóruje víc runs. Taktéž zápas může skončit remízou (tie). Nerozhodný výsledek být nemůže. při například dešti, když se zápas deklaruje jako bez výsledku (no result).
Styly Bowlingu (nadhozu)
Nadhazování rozdelujeme do dvou skupin: fast & spin (rychlý a nadhoz s falší). Fast bowler háže míček co nejrychleji může za účelem vyřazení soupeře rychlostí. Otočí-li se míček ve vzduchu, nebo se odrazí od země do strany (seams), protože doskočila na šev, je obtížné ho zahrát. Spin bowler má o mnoho vlácnejší rozběh a používá zápestí nebo prsty na přidání dodatecné energie při nadhozu. míček pak dostane po odrazu faleš a taktéž je obtížné ho zasáhnout. Rychlí nadhazovači obyčejně nastupují na nadhazování s novým míckem, zatím co spin bowleri až když je míček trochu opotřebovaný. Existuje také medium pace bowling (středne rychlý nadhoz), při kterém se dává přednost švihu a dopadu na šev, než na rychlost.
Swing bowler drží míček tak, aby šev byl pod určitým úhlem, takže ve vzduchu rotuje. Rotaci způsobuje rozdelený tlak, když je jedna strana míčku vyleštená a druhá drsná. Drží-li swing bowler míček tak, že šev je vertikálně, míček se odráží po odrazu na levou nebo na pravou stranu.
Fast bowler může také dát prst dolu na stranu míčku, čímž dá míčku nepatrnou rotaci. To taktéž způsobí odraz míčku na stranu. Tento nadhoz se nazývá leg-cutter, odrazí-li se míček z leg side na off side pro pravorukého pálkaře a off-cutter odskakuje-li ze off na leg side.
Spin bowler může dát míčku o hodne vetší rotaci než jsou cutters rychlého nadhazovače.
Existují dva typy spin nadhozu: off-spin a leg-spin.
představte si, že držíte míček v pravé ruce a jste připraveni na nadhazování. Skroutíte-li zápestí ruky po směru hodinových ručiček, bude mít i takovouto rotaci míček po odrazu a odrazí se vpravo. To je obyčejně off-spin bowling (pro pravorukého pálkaře rotuje z off side na leg side). Off-spin nadhoz se též nazývá bud off-spinner nebo off-break. Off-spinner nekdy nedá míčku tak silnou rotaci, ale přidá rychlost a tehdy říkáme, že jde o tzv. arm-ball nadhoz.
Ted si představte, že míček točíte proti směru hodinových ručiček tak, že se otáčí okolo malícku. To dá míčku opačnou rotaci a tedy po odrazu odskočí vlevo. Toto je leg-spin bowling (pro pravorukého pálkaře rotuje z leg na off side). Leg-spin nadhoz se též nazývá leg-spinner nebo leg-break.
Typické rychlosti při nadhozech:
Fast bowler: 130 – 150 km/h
Medium pace bowler:100 – 130 km/h
Spin bowler: 70 – 90 km/h
Bouncer
Hozený míček je krátký, tudíž vyskakuje vysoko, obyčejně míjí batsmana ve výšce jeho hrudi.
Yorker
Hozený míček odskakuje velmi blízko pálkařovi crease. Je težké skórovat z tohoto míčku ačasto se stává, že tímto míckem bowler vyradí pálkaře. Tento míček se hází dost težko ačasto vyústí do full toss.
Zvláštní výrazy a názvy
Dokončí-li nadhazovač over bez toho aby soupeř skóroval runs jedná se o „maiden“.
Když je pálkař vyřazený bez skórování třeba i jen jednoho run, říkáme, že je „out for a duck“ (kachna). Puvod toho není známý, ale údajne proto, že „0“ na pálkařove konte připomíná kachní vejce. pálkař, který je vyřazený prvním nadhozem, je tzv. „out for a golden duck“ (zlatá kachna).
Runs skórované spolu dvěma pálkaři se nazývají partnership (partnerství). Existuje 10 partnerství v jednom innings označované od first-wicket partnership (prvowicketové) až po tenth-wicket partnership (partnerství desátého wicketu).
Statistika a dobré výkony
V kriketu se zaznamenávají do statistiky tyto údaje:
Batsman:
počet skórovaných runs,čas ztrávený na pálce, počet míčků, kterým čelil, a jak byl vyřazený
Bowler:
počet overs, počet maidens, počet sebraných wicketu, počet dosáhnutých runs při jeho nadhozu
Tým:
Extras, celkový počet runs, počet spadnutých wickets, počet overs, celkový stav při jednotlivých padnutých wickets.
Vysvětlivky
Jelikož je kriket v naší zemi nový sport, nekteré výrazy nemají svuj ekvivalent v našem jazyce, resp. mají, ale nevystihují dukladne danou akci. Bude tedy lepší přebrat tyto výrazy z angličtiny a používat jich v takové forme. Tady je pár vybraných výrazů, kterých se to týká:
Bail – přícný kolík jako část wicketu
Bat – kriketová pálka
Batsman – pálkař
Boundary – hranice, postranní čára, úder za postranní čáru
Bowl – nadhazovat
Bowler – nadhazovač
Crease – čára urcující území pálkaře nebo nadhazovače
Delivery – nadhod, hod
Innings – směna, doba během které je mužstvo na pálce
Over – směna, série šesti nadhozů
Pitch – část hřiště mezi wickety
Run – přeběh
Stump – kul, tycka jako část wicketu, přerušení hry
Toss – los (hození mince)
Wicket – drevená konstrukce složená z stumps a bails
Out – vyřazený
Not out - nevyřazený
"Máte právo říkat cokoli. ... Právo být na veřejnosti za hlupáka je u nás garantováno ústavou. Ale právo něco vyslovit nedělá z toho výroku pravdu. Pravda se prokazuje nebo vyvrací porovnáním s fakty. Kdo tenhle princip nerespektuje, s tím je těžká řeč. Všichni smíme takovou diskusi odmítnout. To není zbabělost ani povýšenost, to je jen rozumné hospodaření se silami a časem."
falkon napsal:
A ten kriket.... to mozem hrat aj na nete?
Možeš, ale najprv musíš porozumet pravidlám:
Kriket je základem pro ostatní moderní pálkové sportovní hry. Už v roce 1727 měl stanovená pevná pravidla a v roce 1728 se zakládali kriketové kluby a konaly se první zápasy. Je to týmový sport, kde hrají dva týmy s jedenácti hráči. Bežný kriketový zápas může trvat jedno odpoledne, nebo i pár dní. Základy kriketu jsou podobné baseballu, přestože hra a pravidla jsou velmi odlišná. Týmy pálkují (bat) v za sebou následujících směnách (innings) a pokoušejí se skórovat přeběhy (runs) dokud je soupeř v poli a snaží se co nejdříve ukončit innings pálkujícího týmu. Když oba týmy ukončí stejný počet innings (jeden nebo dva, závisí to na podmínkách dohodnutých před zápasem), vyhrává tým s vetším počtem přeběhů.
Výstroj
Kriketový míček
Je to sešitý tvrdý korkový míček pokrytý kůží, podobný baseballovému (v tvrdosti i velikosti), ale kůže je tenčí a skládá se ze dvou půlek, ne jako tenisový. Šev připomíná rovník a švy mírně vystupují. Obvod míčku je od 224 do 229 milimetrů a váží 156 až 163 gramů. Míčky se tradičně barví na červeno, šev zůstává bílý. V současnosti se používají i bílé míčky kvůli lepší viditelnosti při hře za umělého osvětlení.
Kriketová pálka
Čepel je vyrobená z vrby, na jedné straně rovná, na druhé zesílená a napojená na pevnou rukověť. Čepel má maximální šířku 108 milimetrů a celá pálka maximální délku 965 mm.
Wickets
Na hřišti jsou dva. Je to dřevená konstrukce složená ze tří kůlů (stumps), na vršku kterých je dvojice příčných kolíků (bails). Stumps a bails jsou popsané níže.
Stumps
Jsou to tři dřevěné kůly s průměrem 25 mm a výškou 813 mm. Na jednom konci jsou zašpičatělé a tímto koncem zatlučené do země v řadě tak, aby mezera mezi vnějšími konci byla 228 mm. To znamená, že jsou dostatečně blízko sebe, aby zabránily průchodu míčku přes ně.
Bails
Jsou to dva dřevěné kolíky položené na stumps. Kompletní wicket vypadá takto:
Ochranný výstroj
Chrániče, rukavice, přilba a pod. se používají na ochranu pálkaře, když ho zasáhne míček.
Obuv
Kožená, obyčejně s klínovou podrážkou pro zvýšení stability na trávě.
Oděv
Dlouhé kalhoty, košile s dlouhými nebo krátkými rukávy dle počasí, v chladném počasí vlněná vesta nebo svetr. Pro zápasy, které se hrají s červeným míčkem, musí oblečení být bílé. Při hře s bílým míčkem se hráči oblékají do dresu v týmových barvách. Je tu možnost si nasadit klobouk či čepici jako ochranu proti slunci. Neexistují žádné předpisy týkající se identifikačních značek nebo čísel na oblečení.
Hřiště
Kriketové hřiště je rovné, travnaté, zhruba elipsovitého tvaru s velikostí od 90 do 150 m a je ohraničené pomezní čárou (boundary), obyčejně lanem. Není přesně stanovený tvar ani velikost kriketového hřiště, ale velké výchylky či malé excentricity elipsy jsou nevhodné. Uprostřed hřiště, obyčejně soubežné s delší osou elipsy, je tzv. střed hřiště (pitch). Je to starostlivě připravený obdélník na krátko posekané a uválcované trávy, pod kterou je dobře zhutnelá zem. Označený je bílými čárami, které se nazývají creases a vypadají takto:
Hra
Pořadí, v jakém pujdou týmy pálkovat, se určí hozením mince (toss). Kapitán týmu, který vyhrál los se může rozhodnout pro pálkování nebo hru v poli.
Všech jedenáct hráčů týmu, kteří jsou v poli, jdou na hřiště. Z týmu, který jde pálkovat jdou na hřiště dva. Ostatní z pálkujícího týmu jsou mimo hřiště a čekají, až na ně přijde řada. Každý pálkař (batsman) má oblečenou ochrannou výstroj a v ruce pálku (bat)
Hra postupuje házením míčků (bowling of balls). Tým, který je v poli, se rozmístí po hřišti tak, aby co nejefektivněji bránil soupeři skórovat přeběhy, nebo vyautoval soupeře. Jeden z týmu v poli je nadhazovač (bowler). Má míček a stojí za jedním wicketem (mimo území nazývající se pitch). Další z jeho spoluhráčů je tzv. strážce wicketu (wicket-keeper), který má rukavice přizpůsobené chytání míčku a chrániče na ochranu nohou. Je v podřepu na protejší straně za druhým wicketem. Ostatní spoluhráči nemají žádnou speciální výstroj – rukavice na chytání míčku nejsou povolené nikomu jinému krome wicket-keepera. Jeden pálkař stojí za popping crease, blízko wicketu. Pálkař, který je dál od nadhazovače se nazývá stiker, a druhý je non-striker. Striker stojí před svým wicketem na nebo blízko popping crease v postoji připraveném na pálkování (batting). Pro pravorukého pálkaře, stopy vypadají takto:
Pálkař stojí s pálkou, kterou má položenou na zemi před wicketem, připravený zasáhnout míček, který je nadhozený (bowled) z opačné strany. Pálkař má obyčejně jeden konec pálky položený na zemi a párkrát s ní udeří na rozcvičení o zem. Non-striker stojí na opačné straně za popping crease a čeká na možnost přeběhnutí (run). Pálkař se rozbíhá zpoza wicketu non-stikera. Obíhá okolo jedné strany wicketu, a když dosáhne poping crease non-strikera hází míček na strikera obyčejne tak, aby jednou skočil dřív než se ho striker pokusí zasáhnout. (Nadhozy budou popsané)
Striker se tedy může pokusit zasáhnout míček pálkou. Když ho mine a wicket-keeper ho chytí a nadhoz je ukončený. Jestliže ho zasáhne, mohou pálkaři skórovat runs (popsané v dalším textu). Když jsou přeběhy ukončené, potom i nadhoz je považovaný za ukončený. míček je ve hre od momentu, kdy se nadhazovač rozebíhá a zůstává ve hre, dokud se nevyskytne jedna z okolností (dve byly práve popsány), po kterých je míček považován za ukončený, resp. mrtvý (dead). míček je mrtvý také tehdy, uvázne-li v strikerove oblečení nebo výstroji. Jakmile je míček mrtvý, vrací se nadhazovači, který je připravený na další nadhoz (delivery – jiný výraz pro bowling). Mezi nadhozy mohou pálkaři opustit svoje čáry (creases) a povídat si jeden s druhým. Když nadhazovač odházel 6 míčků, které tvoří jeden over, jde další z jeho spoluhráču házet další over, avšak z opačné strany. pálkaři se nemění a zůstávají na svých pozicích, ale jejich pozice strikera a non-strikera se mění při každém overu. Kdokoli z týmu v poli může nadhazovat, ale nikdy ne ve dvou po sobě jdoucích overech. Jakmile nadhazovač zacne svuj over, musí ho dokončit, pokud není zraněný nebo suspendovaný během overu. Další možnost, kterou hra přináší je, že pálkař může být vyřazený. Je deset ruzných způsobu jak ho vyradit – všechny budou popsané pozdeji. Jakmile je pálkař vyřazený (out), míček je mrtvý, tzn., že není možné vyradit najednou i druhého pálkaře.. vyřazený pálkař opouští hřiště a je nahrazený dalším. Ten pálkař, který nebyl vyřazený (not out) zůstává na hrišti. pořadí, v jakém pálkaři přicházejí na hřiště není stanovené. pořadí může měnit kapitán během hry a nemusí být stejné v každém innings. Když je deset pálkařu vyřazeno, tedy když již není k dispozici další, potom je innings ukončený s tím, že jeden pálkař zůstává nevyautovaný (not out). Potom si týmy vymění úlohy a ten tým, který byl v poli, jde pálkovat svuj innings. Když oba týmy ukončí stanovený počet innings, vyhrává ten, který skóroval víc přeběhu (runs).
Skórování - přeběhy (runs)
Nekdy, když pálkař zasáhne míček během nadhozu, může skórovat runs. Jeden run (přeběh) je skórovaný, když pálkaři přeběhnou mezi popping creases tak, ze překročí myšlený střed mezi nimi. Když oba dosáhnou opačné crease, skórovali jeden run. Samozřejme, že ihned se mohou otočit a skórovat další run. Tým v poli se snaží zabránit skórování tím, že se snaží vyradit jednoho z pálkařu způsobem run out. Je to možné tehdy, když se pálkaři pokoušejí skórovat přeběhy a jakýkoli hráč v poli trefí míckem wicket tak, že odstraní jeden nebo oba bails, dokud žádný z pálkařu není za popping crease wicketu. Potom je ten bližší pálkař run out. Všeobecne by měl pálkař mít část tela nebo pálku (musí jí však držet) na zemi za crease (nestačí pouze na ní).
Pálkař při běhu drží pálku a přitom jak se otáčí na další přeběh, musí se svou pálkou dotknout země za crease. pálkař nemusí utíkat myslí-li si, že to není bezpecné a je celkem bežné, že po zasáhnutí míčku se rozhodne nebežet.
Když pálkaři skórují jeden nebo tri runs (nebo pet, což je zřídkavé, ale možné), potom si logicky vymění konce a jejich úlohy strikera/non-strikera jsou při dalším míčku opačné (za předpokladu, že práve ukončený míček nebyl poslední v overu). kromě tohoto skórování existují i jiné, a to, když pálkař zasáhne míček tak, že míček dosáhne boudnary, potom pálkař skóruje 4 runs a nemusí běhat. Když pálkař zasáhne míček tak, že přeletí přes boundary aniž by se dotkl hřiště, pálkař skóruje 6 runs.
Když je skórováno 4 nebo 6 runs tímto způsobem, potom je míček ukončený a pálkaři nemohou být run out. Kdyby divák vstoupil na hřiště a dotkl se míčku, považuje se to jako kdyby míček dosáhl boundary. Když hráč v poli drží míček a dostane se s ním na nebo za boundary, tak jsou skórovány 4 runs.. Když hráč v poli chytá míček ve vzduchu a když při chycení nebo bezprostředne potom dotkne nebo překročí boundary, je skórováno 6 runs. pálkaři obyčejně přestávají běhat tehdy, když se míček vrací zpět na pitch. Když žádný z hráču v poli ho tam nechytí a míček letí opět ven ze hřiště, mohou pálkaři pokračovat v skórování runs. Tyto runs se nazývají tzv. přehozy (overthrows). Když se míček při přehozu dostane za boundary, jsou skórované další 4 runs a připočítají se k už skórovaným přeběhům před přehozem.
Runs skórované pálkařem, spolu s veškerými přehozy se připisují pálkaři jako skóre. počet runs skórovaných pálkařem je duležité statistické číslo.
Když se při pokusu o vícenásobný počet přeběhů pálkař nedotkne země za popping crease, když se otáčí skórovat další runs, rozhodčí na tomto konci signalizuje one short, což znamená, že počet přeběhů bude redukovaný o 1.
Způsoby vyřazení
Tady je všech deset možných způsobu vyřazení pálkaře. Ale nejdříve pár nevyhnutelných definicí:
Wicket je porušený, resp. zlomený (broken), když jsou jeden nebo oba bails odstraněné nebo spadlé na zem. Když byly bails během hry odstraněny z jiného duvodu a míček je stále ve hre, potom wicket musí být porušený vytáhnutím jednoho stumpu ze země. Jakmile je nutné porušit wicket takto, musí se vytáhnutí stumpu udelat tak, že se míček dotýká stumpu. hřiště je imaginárne rozdelené na dve poloviny myšlenou čárou, která přechází podélne středem pitche. Ta polovina, která je před strikerem se nazývá off side, polovina za strikerem leg side, anebo nekdy i on side. Podíváme-li se na to z pohledu nadhazovače dívajícího se na wicket pravorukého strikera, potom je off side na levé strane a leg side na pravé (samozřejme opačne je to je-li striker levák). Podle tohoto má také pojmenované své stumps, poznáme tedy off stump, middle stump a leg stump. Když je pálkař vyřazený, nezáleží jakým způsobem, říkáme, že mu padl wicket (fall) a tým v poli vzal wicket (take a wicket).
A ted tedy způsoby vyřazení:
Caught (chycený)
Když hráč v poli zachytí pálkařuv úder pálkou přímo ve vzduchu. Jakmile se ale hráč chytající v poli nebo držící míček dotkne nebo překročí boundary, pak pálkař není vyřazený, ale skóruje 6 přeběhů (runs).
Bowled
Když pálkař mine míček a ten poruší wicket přímo z nadhozu. Je jedno, zda pálkař je nebo není za svou popping crease. pálkař je též vyautovaný, když míček poruší wicket odrazí-li se od pálky či části tela. nadhazovač není vyřazení, zůstane-li wicket neporušený.
Leg Before Wicket – LBW (noha před wicketem)
Když pálkař mine míček pálkou, ale zabrání svým telem, aby zasáhla wicket a splní se i další podmínky popsané níže, hovoříme o LBW. Rozhodčí musí při takovéto události rozhodnout, ale udelá to pouze tehdy, vyzve-li ho tým v poli (appeal), aby rozhodl. obyčejně ho vyzve otázkou „How is that?“ (nebo „Howzat?“), a to s nadšením a dost hlasite. Když míček skočí mimo imaginární dráhu vytvorenou na pitchi od vnejšího konce leg stump, pak pálkař nemůže být vyřazený způsobem LBW, a je jedno, zda by míček mohl zasáhnout stumps. Když se pálkař pokouší odpálit míček a mine ho, může být vyautovaný LBW, pouze tehdy, zasáhl-li míček pálkaře v imaginární dráze mezi vnejšími konci leg a off stump. Nepokouší-li se pálkař odehrát míček pálkou, může být vyřazen za LBW bez splnění této podmínky v případě, že rozhodčí je přesvedčený, že míček by zasáhl wicket. Dotkne-li se míček pálky předtím, než zasáhl telo pálkaře, nemůže být pálkař vyřazen za LBW.
Stumped
Mine-li pálkař míček ve snaze odpálit jej, a přitom se dostane mimo svou crease, může být vyřazený způsobem stumped, zachytí-li wicket-keeper míček a poruši wicket před tím, než se pálkař stačí vrátit částí tela nebo pálkou na svou crease.
Run out
Pokusí-li se pálkař skórovat nebo když si to rozmyslí a vrací se zpět na svou crease, a hráč v poli poruší jeho wicket dokud je pálkař mimo svuj crease, je tzv. run out. hráč v poli může porušit wicket jednak rukou, ve které drží míček, nebo přímo míckem. Také je možné vyradit non-strikera tak, že striker odrazí míček přímo k wicketu non-strikera a od nadhazovače se míček odrazí přímo na wicket non-striker, a ten je mimo svou crease. Poruší-li míček přímo po úderu strikera wicket non-strikera bez dotyku soupeře, non-striker není vyřazený. Opustí-li non-striker svou crease (při příprave na běh) ješte během rozběhu nadhazovače, může ho nadhazovač vyradit způsobem run out aniž by míček hodil. Tento případ se nemůže stát je-li míček mrtvý, tzn., ze jestli chtejí, mohou se mezi jednotlivými nadhozy povídat ve středu pitche.
Hit wicket (shodit si wicket)
pálkař si může shodit wicket při pokusu zasáhnout míček nebo při rozběhu na první run, dotkne-li se ho a tím ho poruší. To platí i pro dotyk pálkou nebo jinou částí výstroje, včetne přilby a brýlí.
Handled the Ball (kontakt míčku s rukou)
pálkař se dotkne mícky rukou, ve které nedrží pálku, bez dovolení týmu v poli. Výjimkou je dotyk rukou při nadhozu nebo při jiné neúmyslné akci.
Obstructing the Field (nedovolené bránění)
Brání-li batsman úmyslne snaze hráču v poli chytit míček nebo udelat run out. Samozřejme, kromě přeběhů mezi wickety, když hráčům v poli zavázejí při házení míčku na wicket, ne když se úmyslne snaží dostat míček co nejdále.
Hit the Ball Twice (zasáhnutí míčku dvakrát)
Když pálkař zasáhne míček a hned potom ho zasáhne ješte jednou kvůli jinému duvodu, než je bránit svuj wicket před porušením. Kutálí-li se míček nebo poskakuje-li blízko stumps, může ho pálkař odkopnout, aby nebyl bowled, ale nemůže skórovat žádný run.
Timed Out (opoždení, resp. nedostavení se na hru)
Nedostaví-li se nový pálkař na hřiště do dvou minut, jakoby padl předcházející wicket. Tyto způsoby vyřazení jsou uvedené v pořadí, v jakém se nejčasteji vyskytují. Prvních pet způsobu je bežných, posledních pet jsou zřídkavé. Poslední tri se témer nevyskytují.
Je-li pálkař vyřazený způsobem caught, bowled, LBW, stumped nebo hit wicket, připisuje si nadhazovač, že vzal wicket (take a wicket). Žádný hráč si nepřipisuje, že vzal wicket při jiných způsobech vyřazení než je těchto pet.
Rozhodčí
Hru rozhodují dva rozhodčí (umpires), kteří rozhodují na hrišti a jejich slovo je absolutne konecné. Jeden rozhodčí stojí za non-strikerovým wicketem a je připravený rozhodovat o LBW a jiných požadovaných okolnostech. Druhý rozhodčí stojí na čáře, která je vlastne prodloužená čára strikerové popping crease asi 20m stranou (obyčejně na leg side, ale ne pokaždéú a je připravený rozhodovat o vyřazení pálkařu způsoby stumping a run out na této strane. Rozhodčí zůstávají na svých stranách pitche, ale samozřejme mění úlohy každý over. Dovoluje-li to technika pro ten který zápas, používají se nekdy rozhodči tri. Sedí mimo hřiště při monitoru s možností televizního záznamu. Není-li si rozhodčí na hrišti jistí rozhodnutím o vyřazení run out nebo stumping, může dát signál třetímu rozhodčímu na využití televizního záznamu. třetí rozhodčí se potom podívá na záznam, v případě potřeby zpomalený, a bud rozhodne, nebo neví ani on. Potom jedno z těchto rozhodnutí oznámí rozhodčímu na hrišti, který musí toto rozhodnutí akceptovat. Nefunguje-li záznamové zařízení, třetí rozhodčí dá signál, že nemá žádné rozhodnutí (no decision). Televizní záznam nemůže být využitý pro žádné jiné rozhodnutí kromě run out nebo stumping. Jsou-li pochybnosti o rozhodnutí, rozhodčí musí rozhodnout ve prospěch pálkaře.
míček je stále ve hre, i když se dotkne rozhodčího. Považován za mrtvý je pouze tehdy, uvízne-li v oblečení rozhodčího. Hra je řízená zápasovým rozhodčím (match referee), který sleduje hru mimo hřiště. Nerozhoduje přímo o průběhu hry, ale urcuje pokuty za porušování ruzných pravidel a za nesportovní chování. U profesionálních hráču jsou tyto pokuty penežní. Dohadování, resp. hádání se s rozhodčím o verdiktech se jednoduše netoleruje. kromě slušné otázky na rozhodčího jsou všechny jiné námitky neakceptovatelné a mohou vyústit do pokuty od rozhodčího. Za nesportovní chování v kriketovém zápase jsou považována i drzá gesta na soupeře či házení míčku na zem ve vzteku. Takovéto neslušné chování může způsobit vysoké pokuty a možné vyloučení ze zápasu, či zápasu. Pokuty za fyzické přestupky mohou být vyrešeny na hrišti, ale mohou mít za následek i doživotní zastavení činnosti.
Extras
Extras jsou runs skórované jiným způsobem než je zásah pálkou pálkaře. Extras nejsou připisované na konto runs pálkaře, ale značí se zvlášt. Celkový počet runs pro tým v jeho innings je součet individuálních runs všech pálkařu a všech extras. Existují ctyri typy extras: no ball, wide, bye a leg bye. nadhazovač může mít při nadhozu míčku část přední nohy za popping crease. překročí-li tuto znacku, považuje se to za no ball. Rozhodčí na tomto konci oznámí „no ball“ bezprostředne a nahlas. pálkař může z tohoto míčku skórovat runs jako obyčejně, ale nemůže výt vyřazen jinak než run out, handle the ball, hit the ball twice nebo obstructing the field. I když batsman neskóruje žádný run, připočítá se jeden run pálkujícímu týmu. Také nadhazovač musí házet extra míček v tomto overu, aby kompenzoval „no ball“. No ball je také zvolaný, není-li žádná část nohy nadhazovače v oblasti crease. Když nadhazovač hodí míček daleko na stranu od wicketu nebo nad hlavu pálkaře tak, že není možné skórovat, signalizuje rozhočí tzv. široký míček (wide). opět se připočítává jeden run pálkujícímu týmu a pálkař musí nadhoz opakovat.
Mine-li striker míček a wicket keeper ho nechytí, mohou pálkaři skórovat runs. Tyto runs se nazývají byes a také se počítají jako extra.
V případě, že se míček odrazí od tela strikera pokoušejícího se jej zasáhnout, může také skórovat runs. Tyto runs se nazývají leg byes. Jestliže se striker nepokusil hrát onen míček, potom nemůžeme uvažovat o leg byes. Rozhodčí (domnívá-li se, že se pálkař nepokusil o úder) rozhodne, že míček je mrtvý, kdyby videl pálkaře skórovat.
pálkaři mohou být vyřazeni run out při pokusech při byes a leg byes. Jakmile míček dosáhne boundary z leg bye nebo bye, pak 4 byes (obyčejné nebo leg) jsou skórované.
Způsoby bowlingu (nadhazování)
způsob nadhazování je sám o sobě podřízen nekolika pravidlům. Ruka nadhazovače musí být rovná, když je míček hozený (tedy ne klasické házení). míček musí být hozený (bowled) vrchem a ne spodem. Rozdíl mezi bowlingem a házením: když klasicky hodíte míček, využíváte energii loktu. Máte-li však ruku nataženou a veškerá energie potřebná na hod je vlastne daná rotací celé paže okolo ramena s možností malého pohybu zápestí, potom jde o nadhazování (bowling).
Pro pravorukého nadhazovače je postup nadhazování následující: po rozběhu jde pravá noha na zem na přískokem směrem k pálkaři. Pravá ruka vystrčená dozadu, potom přichází levá noha na zem na popping crease a točivý moment nese nadhazovače vpřed – ted má pálkaře po levé ruce. Jak se váha přenáší na levou nohu, pravá ruka jde přes rameno vertikálním obloukem nahoru. míček opouští ruku tesne před dosáhnutím vrcholu a následne ruka klesá dolu a rameno jde dopředu.
Není nevyhnutelné, aby míček skočil před pálkařem. obyčejně se to tak delá, nebot je obtížnejší míček po odhozu zasáhnout. Hozený míček, který neskočí, tzv. full toss, se mnohem jednodušeji zasáhne, a je hozený více méne náhodne. Full toss hozený nad pas pálkaře je považovaný za no ball. Rozhodčí ho může považovat za úmyslné a dát nadhazovači oficiální varování. Varování může dát taktéž je-li přesvedčený, že nadhazovač hází na pálkařovo telo ve snaze zranit ho. Po dvou varováních je bowler odvolaný z nadhazování do konce innings. Jakmile je porušené jakékoli pravidlo týkajíčí se procesu nadhazování, výsledkem je no ball.
nadhazovači mají povoleno leštit míček třením o oblečení (vetšinou kalhoty) a používat na to sliny nebo pot. Jakákoli jiná látka je nelegální, jako tak i tření míčku o zem. obyčejně je jedna strana míčku jemne vyleštená a druhá odrená. Tímto může nadhazovač docílit rotace, neboli otáčení míčku ve vzduchu = swing. Je nepřípustné jakýmkoli možným způsobem zdrsnovat povrch míčku, nebo porušovat švy. Bowler, který tak učiní je okamžite odvolaný z nadhazování až do konce innings.
nadhazovač může házet z obou stran wicketu, ale musí informovat rozhodčího o tom, že chce změnit stranu. Nadhazování rukou, která je blíž k wicketu se nazývá over the wicket (nad wicketem) a je nejpoužívanejší. Házení z druhé strany se pak nazývá around the wicket (okolo wicketu). nadhazovač může přerušit svuj rozběh nebo nehodit míček, když z nejakého duvodu ztratí koordinaci pohybu. Rozhodčí signalizuje mrtvý míček a nadhoz se musí opakovat. Ztratí-li bowler míček během nadhozu, je považovaný za dobrý pouze v případě, že směruje dopředu od nadhazovače. Když se tento míček dostane před strikera, a to kamkoli na stranu, může striker jít směrem k míčku a zahrát ho. Tým v poli se ho do nesmí dotknout do té doby, dokud se striker nerozhodne, co s ním udelá. Nadhoz může být také přerušený, jestliže striker vystoupí ze své crease kvůli napr. prachu nebo hmyzu v očích.
Hra v poli
Rozmístení hráču není přesne stanovené. V kriketu je nekolik pojmenovaných pozic a kapitán týmu v poli používá kvůli taktice ruzné kombinace. Taktéž existují další slova na popsání přesné polohy té které pozice, tzn., že každá poloha hráče v poli může být přesne pojmenovaná.
Tento obrázek (klikni) znázornuje jednotlivé pozice rozestavení na hrišti.
Jediné omezení týkající se rozestavení je, když se míček nadhazuje, ve ctverci vzadu square leg nemohou být víc jak dva hráči. Nekdy hráči v poli, kteří jsou poblíž strikera, mohou kvůli bezpecnosti používat přilby. Když se výstroj nepoužívá (at už je to přilba nebo cokoli jiného), obyčejně se položí na zem za wicket keepera, kde je nejmenší pravdepodobnost, že se dostane do kontaktu s míckem. Kdyby se míček přece jen dotkl této odložené výstroje, potom se pálkujícímu týmu přičítá pet runs a je jedno, byl-li míček zahrán normálně nebo formou byes. Po dotyku je míček považovaný za mrtvý a nemohou se dále skórovat runs a ani batsman nemůže být run out. Má-li hráč v poli přilbu a striker odrazí míček přímo do ní, nemůže pak být po odpálení vyloučený ze hry tak, jako by byl míček chycen ve vzduchu. Kdyby se však míček dotkl jiné části tela hráče v poli, může být vyřazený, jestli ho ten samý nebo jiný hráč v poli chytí ve vzduchu dříve než se dotkne země.
Zranění a střídání
V případě zranění může náhradník střídat jakéhokoli z hráču v poli. Náhradník může hrát pouze v poli – nemůže nadhazovat ani pálkovat. Náhradník nemůže být ani wicket-keeperem. hráč, který byl vystřídaný, se musí vrátit na hřiště okamžite, jakmile je schopný hry bez podstoupení rizika. Když se hráč zraní na pálce, může odstoupit a dokončit svoji úlohu na konci innings, ale pouze v tom případě, že innings není ješte ukončený. Je-li hráč zraněný tak, že se nestihne vrátit do innings, jeho innings propadne, a tým je innings celého týmu ukončený. Když je pálkař schopný odpálit míček, ale nemůže běhat, tzn. Nemůže skórovat runs, může za nej běhat další hráč. Tento hráč však musí mít na sobě taktéž výstroj jako pálkař. Zraněný pálkař zůstává na svém crease po dobu celé hry, jinak riskuje run out a tehdy nezáleží, je-li beže v nebo mimo crease. Zraní-li se pálkař během overu a nemůže ho dokončit, potom další nadhazovač musí odházet zůstávající mícky tohoto overu, ale nemůže nadhazovat následující over. hráč nemůže opustit hřiště není-li jeho zranění trvalé. hráč, který se už jednou rozhodl hrát, nemůže odstoupit pro svoje zranění, o kterém vedel už před zápasem. Toto je možné pouze v případě, že se zranění rapidne zhorší.
Nepříznivé povětrnostní podmínky
Hra může být přerušená na základe volného rozhodnutí rozhodčího kvůli dešti. Slabý déšt se obyčejně toleruje, ale ne silnejší, kvůli kterému by se poškodil pitch. Jakmile jsou hráči mimo hřiště, musí tam zůstat, dokud déšt úplne nepřestane. během dešte je pitch zakrytý nepromokavým materiálem, taktéž oblast okolo tohoto území je přikrytá spolu s místy na rozběhy nadhazovaču. Za silného vetru padají bails se stumps dolu. Nastane-li tento problém, rozhodne rozhodčí hrát bez nich. V tomto případě nemusí být wicket porušený vytáhnutím stumps ze země, ale rozhodčí musí vzít na sebe zodpovednost a rozhodnout, zda byl ci nebyl wicket porušený.
Dvě formy kriketu
Kriket se hraje ve dvou formách. První forma má ohraničené trvání, kde je stanovený počet hodin hracíhočasu a tentočas zahrnuje dva innings pro každý tým. Druhá forma má limitovaný počet overs a každý tým má stanovený dohodnutý počet overů.
First Class kriket
Tyto zápasy jsou velmi přestižní a hrají se na profesionální úrovni. Nejuznávanejší zápasy jsou tzv. Test matches (Test zápasy), které se hrají mezi jednotlivými zeměmi. Existují též domácí (domestic) First Class zápasy a souteže.
First Class zápasy mají ohraničenýčas trvání. Nejprve popíšeme Test zápasy
Test zápasy se hrají pet dní, každý den 6 hodin. Každý den je rozdelení do třech částí (sessions) po dvou hodinách se 40. minutovou přestávkou mezi první a druhou částí (lunch) a 20. minutovou přestávkou mezi druhou a třetí částí (tea). Malé přestávky na pití (drinks) jsou každou hodinu, v případě velmi teplého počasí ičasteji. Hra obvykle začíná v 11 hodin místníhočasu a končí v 18 hodin, ale může to být i jinak, zapadá-li slunce dříve. Konec hry v těchto dnech se nazývá stumps. Test zápasy se nikdy nehrají za umělého osvětlení. Každý tým má k dispozici dva innings, přičemž se týmy střídají. Každý innings se končí, jakmile jsou všichni pálkaři vyřazení, nebo když kapitán pálkujícího týmu se sám rozhodne ukončit innings deklarováním (declare). Jsou-li všechny innings kompletní, vyhrává tým, který skóroval víc runs. Výsledek může být i remíza (tie), ale to se stává velmi zřídka, vyskytlo se to pouze 2x v historii.
Nejsou-li na konci posledního dne innings kompletní, je výsledek nerozhodný (draw) bez ohledu na to, kdo má momentálně blíže k vítezství. Pro toto je duležitá i strategie a taktika deklarování, aby bylo dost času na vyřazení soupeře a dosáhnutí výhry.
pořadí innings se střídá kromě případu, kdy je nevyhnutelené tzv. následování (follow-on). Toto nastane tehdy, když tým, který pálkuje druhý v pořadí skóruje o minimálně 200 runs méne než první tým. Potom může kapitám prvního týmu požádat druhý tým, aby pokračoval v pálkování (follow-on), tzn., že druhý tým zacne pálkovat svuj druhý innings bezprostředne po svém prvním a první tým následuje až potom.
Vždy, když nastane výměna innings, následuje 10. minutová přestávka. Nastal-li by konec innings v průběhu posledních 10. minut první nebo druhé části, tak se pokračuje bez této přestávky podle rozvrhu. Nastane-li konec innings v průběhu posledních 10. minut před stumps, hra se v ten den ukončí předčasně.
Test zápasy se hrají s červeným míckem. Na zacátku každého innings se používá nový. Tento stejný míček se pak musí používat v průběhu celého innings. vyměněný může být pouze v těchto případech:
1. Kapitán týmu, který nadhazuje, se může rozhodnout pro nový míček po 80 overs
2. V případě ztráty
3. V případě poškození nebo když přestává být kulatý
V druhém a třetím případě se musí použít předcházející míček, který musí být podobne opotřebovaný. Je-li míček odpálen do hledište, divák, který ho najde, ho musí vrátit, aby se mohlo pokračovat ve hre.
Za den v Test zápase musí být odházených minimálně 90 overs. Nestihne-li se to v určenémčase, hra se prodlužuje až do splnění požadovaného množství overs. Kdykoli se innings ukončí, množství overs se přepočítá bez ohledu na množství overs odehraných v průběhu dne. Požadované minimum se přepočítá tak, že množství zůstávajících minut hry se delí ctyrmi a zaokrouhlí se. Poslední den, hodinu před koncem (stumps) přestává tento vzorec platit. Od tohoto okamžiku se odehraje ješte 15 overs. I v případě, že se před tímtočasem odházeli nejaké extra overs, musí se minimálně těch 15 overs odházet po tomto okamžiku. Všechny tyto propocty jsou delané kvůličasu ztracenému díky špatnému počasí a vždy se počítá s tím, že na jeden over jsou potřeba 4 minuty. Je-li den ukončen předčasně kvůli špatnému počasí, všechny kalkulace se znovu upraví na další den.
V případě, že je velmi zamračeno, rozhodčí se může rozhodnout, zda je dost světla a vidí-li pálkař míček bez problému a zda je tedy možné ve hre pokračovat nebo ne. V tomto případě se rozhodčí zeptá pálkaře, je-li světlo dostačující (offer the light) a ten se může rozhodnout, zůstane-li na hrišti či ho opustí. Rozhodne-li se pálkař opustit hřiště a podmínky se zlepší, může rozhodčí rozhodnout o dalším pokračování ve hre.
Jestliže opustí hráč z pole hrací plochu z nejakého duvodu a znovu se vrátí v tom samém innings, nesmí nadhazovat takovou dobu, jakou byl mimo hřiště.
Test zápasy se hrají v sérii mezi dvěma oficiálním Test týmy. Test série se skládá ze skupiny zápasu od jedné do šesti a vždy se odehrají všechny, i kdyby jeden z týmu dosáhl potřebný počet vítezství na celkovou výhru v sérii. Nejčasteji se hrají Test série mající tri nebo pet zápasu. Nekteré dvojice Test týmu souteží o tradicní trofeje. Jakmile je takováto série rozhodná, obhájce si ponechá trofej i nadále.
First class se obyčejně hrají dokola mezi domácími týmy v národních soutežích, ale nekdy i mezi zahranicními týmy, které jsou v té které zemi na turné.
One-Day kriket
Jednodenní kriket je podstatne odlišný od First class kriketu. Hraje se jeden den, smí se používat červený i bílý míček a může se hrát za umělého osvětlení. Každý tým má jen jeden innings omezený maximálním poctem overs, vetšinou 50, 55 nebo 60. Každý innings je ukončený plným poctem overů, bez ohledu na to, kolik pálkařu bylo vyřazených. Je-li však všech 10 pálkařu vyřazeno dříve než proběhl dohodnutý počet overů, innings je ukončený. I když první tým skončil tímto způsobem, má i přesto druhý tým k dispozici plný počet overs.čas na innings a přestávku není stanovený.
V zápase vyhrává ten, který skóruje víc runs. Taktéž zápas může skončit remízou (tie). Nerozhodný výsledek být nemůže. při například dešti, když se zápas deklaruje jako bez výsledku (no result).
Styly Bowlingu (nadhozu)
Nadhazování rozdelujeme do dvou skupin: fast & spin (rychlý a nadhoz s falší). Fast bowler háže míček co nejrychleji může za účelem vyřazení soupeře rychlostí. Otočí-li se míček ve vzduchu, nebo se odrazí od země do strany (seams), protože doskočila na šev, je obtížné ho zahrát. Spin bowler má o mnoho vlácnejší rozběh a používá zápestí nebo prsty na přidání dodatecné energie při nadhozu. míček pak dostane po odrazu faleš a taktéž je obtížné ho zasáhnout. Rychlí nadhazovači obyčejně nastupují na nadhazování s novým míckem, zatím co spin bowleri až když je míček trochu opotřebovaný. Existuje také medium pace bowling (středne rychlý nadhoz), při kterém se dává přednost švihu a dopadu na šev, než na rychlost.
Swing bowler drží míček tak, aby šev byl pod určitým úhlem, takže ve vzduchu rotuje. Rotaci způsobuje rozdelený tlak, když je jedna strana míčku vyleštená a druhá drsná. Drží-li swing bowler míček tak, že šev je vertikálně, míček se odráží po odrazu na levou nebo na pravou stranu.
Fast bowler může také dát prst dolu na stranu míčku, čímž dá míčku nepatrnou rotaci. To taktéž způsobí odraz míčku na stranu. Tento nadhoz se nazývá leg-cutter, odrazí-li se míček z leg side na off side pro pravorukého pálkaře a off-cutter odskakuje-li ze off na leg side.
Spin bowler může dát míčku o hodne vetší rotaci než jsou cutters rychlého nadhazovače.
Existují dva typy spin nadhozu: off-spin a leg-spin.
představte si, že držíte míček v pravé ruce a jste připraveni na nadhazování. Skroutíte-li zápestí ruky po směru hodinových ručiček, bude mít i takovouto rotaci míček po odrazu a odrazí se vpravo. To je obyčejně off-spin bowling (pro pravorukého pálkaře rotuje z off side na leg side). Off-spin nadhoz se též nazývá bud off-spinner nebo off-break. Off-spinner nekdy nedá míčku tak silnou rotaci, ale přidá rychlost a tehdy říkáme, že jde o tzv. arm-ball nadhoz.
Ted si představte, že míček točíte proti směru hodinových ručiček tak, že se otáčí okolo malícku. To dá míčku opačnou rotaci a tedy po odrazu odskočí vlevo. Toto je leg-spin bowling (pro pravorukého pálkaře rotuje z leg na off side). Leg-spin nadhoz se též nazývá leg-spinner nebo leg-break.
Typické rychlosti při nadhozech:
Fast bowler: 130 – 150 km/h
Medium pace bowler:100 – 130 km/h
Spin bowler: 70 – 90 km/h
Bouncer
Hozený míček je krátký, tudíž vyskakuje vysoko, obyčejně míjí batsmana ve výšce jeho hrudi.
Yorker
Hozený míček odskakuje velmi blízko pálkařovi crease. Je težké skórovat z tohoto míčku ačasto se stává, že tímto míckem bowler vyradí pálkaře. Tento míček se hází dost težko ačasto vyústí do full toss.
Zvláštní výrazy a názvy
Dokončí-li nadhazovač over bez toho aby soupeř skóroval runs jedná se o „maiden“.
Když je pálkař vyřazený bez skórování třeba i jen jednoho run, říkáme, že je „out for a duck“ (kachna). Puvod toho není známý, ale údajne proto, že „0“ na pálkařove konte připomíná kachní vejce. pálkař, který je vyřazený prvním nadhozem, je tzv. „out for a golden duck“ (zlatá kachna).
Runs skórované spolu dvěma pálkaři se nazývají partnership (partnerství). Existuje 10 partnerství v jednom innings označované od first-wicket partnership (prvowicketové) až po tenth-wicket partnership (partnerství desátého wicketu).
Statistika a dobré výkony
V kriketu se zaznamenávají do statistiky tyto údaje:
Batsman:
počet skórovaných runs,čas ztrávený na pálce, počet míčků, kterým čelil, a jak byl vyřazený
Bowler:
počet overs, počet maidens, počet sebraných wicketu, počet dosáhnutých runs při jeho nadhozu
Tým:
Extras, celkový počet runs, počet spadnutých wickets, počet overs, celkový stav při jednotlivých padnutých wickets.
Vysvětlivky
Jelikož je kriket v naší zemi nový sport, nekteré výrazy nemají svuj ekvivalent v našem jazyce, resp. mají, ale nevystihují dukladne danou akci. Bude tedy lepší přebrat tyto výrazy z angličtiny a používat jich v takové forme. Tady je pár vybraných výrazů, kterých se to týká:
Bail – přícný kolík jako část wicketu
Bat – kriketová pálka
Batsman – pálkař
Boundary – hranice, postranní čára, úder za postranní čáru
Bowl – nadhazovat
Bowler – nadhazovač
Crease – čára urcující území pálkaře nebo nadhazovače
Delivery – nadhod, hod
Innings – směna, doba během které je mužstvo na pálce
Over – směna, série šesti nadhozů
Pitch – část hřiště mezi wickety
Run – přeběh
Stump – kul, tycka jako část wicketu, přerušení hry
Toss – los (hození mince)
Wicket – drevená konstrukce složená z stumps a bails
Out – vyřazený
Not out - nevyřazený
"Máte právo říkat cokoli. ... Právo být na veřejnosti za hlupáka je u nás garantováno ústavou. Ale právo něco vyslovit nedělá z toho výroku pravdu. Pravda se prokazuje nebo vyvrací porovnáním s fakty. Kdo tenhle princip nerespektuje, s tím je těžká řeč. Všichni smíme takovou diskusi odmítnout. To není zbabělost ani povýšenost, to je jen rozumné hospodaření se silami a časem."
ROF je vo hovnech, vůbec nemám při letu pocit že mám vítr ve vlasech ....
Ano, to by se ti ovšem při krik... A nebo nic.
"Máte právo říkat cokoli. ... Právo být na veřejnosti za hlupáka je u nás garantováno ústavou. Ale právo něco vyslovit nedělá z toho výroku pravdu. Pravda se prokazuje nebo vyvrací porovnáním s fakty. Kdo tenhle princip nerespektuje, s tím je těžká řeč. Všichni smíme takovou diskusi odmítnout. To není zbabělost ani povýšenost, to je jen rozumné hospodaření se silami a časem."
Ale nejde mi uplne do hlavy taka jedna drobnost.... nemohol by si mi tie pravidla prosim este este raz zopakovat od toho runu cez popping crease?
Rád, tohle je též má oblíbená pasáž:
Skórování - přeběhy (runs)
Nekdy, když pálkař zasáhne míček během nadhozu, může skórovat runs. Jeden run (přeběh) je skórovaný, když pálkaři přeběhnou mezi popping creases tak, ze překročí myšlený střed mezi nimi. Když oba dosáhnou opačné crease, skórovali jeden run. Samozřejme, že ihned se mohou otočit a skórovat další run. Tým v poli se snaží zabránit skórování tím, že se snaží vyradit jednoho z pálkařu způsobem run out. Je to možné tehdy, když se pálkaři pokoušejí skórovat přeběhy a jakýkoli hráč v poli trefí míckem wicket tak, že odstraní jeden nebo oba bails, dokud žádný z pálkařu není za popping crease wicketu. Potom je ten bližší pálkař run out. Všeobecne by měl pálkař mít část tela nebo pálku (musí jí však držet) na zemi za crease (nestačí pouze na ní).
Pálkař při běhu drží pálku a přitom jak se otáčí na další přeběh, musí se svou pálkou dotknout země za crease. pálkař nemusí utíkat myslí-li si, že to není bezpecné a je celkem bežné, že po zasáhnutí míčku se rozhodne nebežet.
Když pálkaři skórují jeden nebo tri runs (nebo pet, což je zřídkavé, ale možné), potom si logicky vymění konce a jejich úlohy strikera/non-strikera jsou při dalším míčku opačné (za předpokladu, že práve ukončený míček nebyl poslední v overu). kromě tohoto skórování existují i jiné, a to, když pálkař zasáhne míček tak, že míček dosáhne boudnary, potom pálkař skóruje 4 runs a nemusí běhat. Když pálkař zasáhne míček tak, že přeletí přes boundary aniž by se dotkl hřiště, pálkař skóruje 6 runs.
Když je skórováno 4 nebo 6 runs tímto způsobem, potom je míček ukončený a pálkaři nemohou být run out. Kdyby divák vstoupil na hřiště a dotkl se míčku, považuje se to jako kdyby míček dosáhl boundary. Když hráč v poli drží míček a dostane se s ním na nebo za boundary, tak jsou skórovány 4 runs.. Když hráč v poli chytá míček ve vzduchu a když při chycení nebo bezprostředne potom dotkne nebo překročí boundary, je skórováno 6 runs. pálkaři obyčejně přestávají běhat tehdy, když se míček vrací zpět na pitch. Když žádný z hráču v poli ho tam nechytí a míček letí opět ven ze hřiště, mohou pálkaři pokračovat v skórování runs. Tyto runs se nazývají tzv. přehozy (overthrows). Když se míček při přehozu dostane za boundary, jsou skórované další 4 runs a připočítají se k už skórovaným přeběhům před přehozem.
Runs skórované pálkařem, spolu s veškerými přehozy se připisují pálkaři jako skóre. počet runs skórovaných pálkařem je duležité statistické číslo.
Když se při pokusu o vícenásobný počet přeběhů pálkař nedotkne země za popping crease, když se otáčí skórovat další runs, rozhodčí na tomto konci signalizuje one short, což znamená, že počet přeběhů bude redukovaný o 1.
"Máte právo říkat cokoli. ... Právo být na veřejnosti za hlupáka je u nás garantováno ústavou. Ale právo něco vyslovit nedělá z toho výroku pravdu. Pravda se prokazuje nebo vyvrací porovnáním s fakty. Kdo tenhle princip nerespektuje, s tím je těžká řeč. Všichni smíme takovou diskusi odmítnout. To není zbabělost ani povýšenost, to je jen rozumné hospodaření se silami a časem."
"Máte právo říkat cokoli. ... Právo být na veřejnosti za hlupáka je u nás garantováno ústavou. Ale právo něco vyslovit nedělá z toho výroku pravdu. Pravda se prokazuje nebo vyvrací porovnáním s fakty. Kdo tenhle princip nerespektuje, s tím je těžká řeč. Všichni smíme takovou diskusi odmítnout. To není zbabělost ani povýšenost, to je jen rozumné hospodaření se silami a časem."
Omlouvám se jestli tu už ten dotaz byl, ale hledal jsem celý večer a fakt už nevím. Mohl by mi někdo postnout namapování joysticku? Nebo se dá hrát ten kriket i na klávesnici. A za druhé, podporuje hra kriketu i TrackIr?
To je ovšem poměrně zásadní otázka, Tozzi. Pro její odpověď je ale nejpve třeba říci si něco o filozofii této poměrně sofistikované hry.
Tentokrát přenechám slovo seržantu Transonovi. Take away. The stage is yours sarge!
Upravil/a 310_cibule dne 09-04-2013 22:10
"Máte právo říkat cokoli. ... Právo být na veřejnosti za hlupáka je u nás garantováno ústavou. Ale právo něco vyslovit nedělá z toho výroku pravdu. Pravda se prokazuje nebo vyvrací porovnáním s fakty. Kdo tenhle princip nerespektuje, s tím je těžká řeč. Všichni smíme takovou diskusi odmítnout. To není zbabělost ani povýšenost, to je jen rozumné hospodaření se silami a časem."
"Máte právo říkat cokoli. ... Právo být na veřejnosti za hlupáka je u nás garantováno ústavou. Ale právo něco vyslovit nedělá z toho výroku pravdu. Pravda se prokazuje nebo vyvrací porovnáním s fakty. Kdo tenhle princip nerespektuje, s tím je těžká řeč. Všichni smíme takovou diskusi odmítnout. To není zbabělost ani povýšenost, to je jen rozumné hospodaření se silami a časem."
Všech jedenáct hráčů týmu, kteří jsou v poli, jdou na hřiště. Z týmu, který jde pálkovat jdou na hřiště dva. Ostatní z pálkujícího týmu jsou mimo hřiště a čekají, až na ně přijde řada. Každý pálkař (batsman) má oblečenou ochrannou výstroj a v ruce pálku (bat)
To jako engine hry utáhne jen něco přes dvacet lidí ? Je to zmetek...
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
