Kvůli zaneřáděnosti vlákna (Vilík vs. All) zakládám nové. Když tady uvidím nějaké OT, budu moc smutný.
AsiJa: zdravím kolegu Palbáka
JAK NEPREDLETET? - Na strelbu mam vzdy jen kratkou chvilku. Abych nepritele dohnal a pokud mozno prekvapil musim letet vyrazne rychleji nez on, naucil sem se proto hlavne utocit aspon trochu z vysky. Kdyz sem hral offline bral sem to jak to je - kdyz letim rychle zakonite predletim. Ale v online soubojich mam pocit ze se za mnou nepratele kteri me honi drzi mnohem dele, a ze by me predleteli se mi nestava dokonce i kdyz se snazim brzdit nejakyma vykrutama tak. Takze se chci zeptat: Je nejaka bezna rozsirena praxe jak dorovnavat svou rychlost k pronasledovanemu letadlu? . Napadly me 3 moznosti ale nejsou uplne jednoduche tak nevim jestli se je ucit (jestli jsou pouzitelne v praxi)
Tohle tady naprosto správně vystihl už někdo předemnou. Předlétnutí není problém - naopak, "zaparkování se" za nepřítelem lze obecněji (byť zdaleka ne vždy) považovat takticky za chybné. Výška a rychlost jsou dva velcí přátelé každého stíhače, byla by škoda se kteréhokoliv z nich zbytečně zbavovat. Mohl by o pár vteřin později chybět.
Spíš se soustřeď na to, abys při předlétnutí minimalizoval, resp. vyloučil možnost zásahu do svého letounu. V tomto směru je síla v jednoduchosti: Nečekej, až budeš na úrovni s nepřítelem, ale ve vzdálenosti řekněme 100 - 150 m od něj se začni odpoutávat do strany a nahoru (na druhou stranu, než se pokouší uhýbat nepřítel). Tím se dostaneš z nebezpečného úhlu. Zatáčku i stoupání je třeba provádět velice jemně, abys na vysokém úhlu náběhu křídla zbytečně neztrácel rychlost. Jakmile tvoje rychlost poklesne a získáš znovu výšku, vrhni se na nepřítele znovu. To je velice zjednodušeně popsaná koncepce strategie BnZ (Boom and Zoom), neboli Hit and Run, neboli Udeř a uteč.
a] Vytahovat a zatahovat klapky - Ty se ale ve vetsi rychlosti zaseknou. Navic se mi zatim vubec nedari s nimi manipulovat tak pohotove aby se skutecne za ocasem (AI) udrzel - ale to je asi spis otazka cviku.
b] Menit vykon motoru - Ale setrvacnost letadla je dost velka, zmena vykonu motoru neni moc pohotovy zpusob jak se drzet za nepritelem.
c] Nejake vykruty - S tim mam asi nejvetsi uspech proti AI, sleduju ho jakoby po delsi draze. Problem je kdyz nepritel moc manevruje, jednak pri tom nestiham mirit, a druhak se mi casto stane ze po vykrutu nenajdu cil (asi spatna prostorova orientace).
Pokud z jakéhokoloiv důvodu potřebuješ prudčeji zpomalit (nepříklad při přistání, nebo třeba ve střemhlavém letu, aby se ti mašina nerozpadla), máš v zásadě tři možnosti, 1) vysunout nějaké brzdy, 2) zhoršit aerodynamiku, 3) prodloužit si dráhu letu (berme, že výkon motoru již více snížit nelze):
1) klapky a brzdy: Brzdy my stíhači téměř nikde nemáme, klapky ale jejich roli do určité míry mohou zastat. Jen dávej pozor, abys při rychlosti nad 300 - 350 km/h nevysouval klapky do jiné polohy, než "combat". Combaty se nezaseknou ani na maximálnce, zatímco "take-off" a "landing" ano. Já osobně používám klapky k zpomalení letounu naprosto běžně.
2) aerodynamiku zhoršíš zvýšením úhlu náběhu (přitažením kniplu), nebo častěji vybočením, neboli skluzem. Skluz provedeš tak, že z rovného letu naplno vykopneš směrovku a křidélky stroj udržuješ v dopředném letu. Kompas by se měl o kousek posunout, ale pak by se již neměl hýbat (aby ses zároveň neotáčel). Jen si dej pozor, že v tu chvíli nemíří letoun do středu zaměřovače (+ -), ale kamsi do bočního okýnka. Když dáš levou nohu, tak do pravého, když pravou, tak do levého. Tohle se běžně používá při přistání, sem tam i v boji. Skluz je účinný především při nižších rychlostech (když potřebuješ zpomalit z 350 na 200 km/h). Při vysokých svůj účinek poněkud ztrácí a je třeba použít 1., nebo 3. způsob.
3) prodloužíš si trasu, zvětšíš vzdálenost, byť udržuješ vyšší rychlost. Používá se zcela běžně a tento princip je součástí složitějších bojových manévrů. Funguje to tak, že namísto klesání kolmo k zemi sestupuješ třeba ve spirále. Myslím ale, že je to jasné.
2] Mam nejake dojmy z letatel, a chci se ujistit ze jsou to skutecne vlastnosti tech letadel a eni to tim ze bych neco delal spatne nebo treba mym joystickem nebo nastavenim hry ....
a] P-47 a trochu taky P-51 se mi hrozne snadno "utrhnou" kdyz trochu vice pritahnu zatacku. Jako je mi jasne ze tyhle letadla nejsou Zero, a nemel bych to tak utahovat, ale kdyz treba chci strilet, casto na chvilku zvednu cumak vystrelim a zas povolim, ale u tehle letadel se mi to urve a jde do vyvrtky? Je to vlastnost tech letadel, nebo to muze byt nejakym spatnym serizenim ridicich ploch/joysticku .... ? Zarazi me to jak se vsude vychvaluje jak je P-47 a P-51 "skvele ovladatelne a stabilni letadlo"
P47 i P51 jsou opravdu hezky ovladatelná letadla Jen to nejsou "turnfighteři". Jsou to téměř čistě "průletová" letadla. Je chybou za něčím zaparkovat, protože jen obtížně dokáží kopírovat pohyb nepřítele na malou vzdálenost. Naopak díky dobré ovladatelnosti na rychlosti dokáží dobře kopírovat na vzdálenosti vysoké. Na západní frontě musejí být jejich piloti v zásadě přemýšliví, trpěliví a mít dobrou mušku. Jeden skutečně dobrý pilot P51/P47 (no, hlavně P51) je pro Luftwaffe mnohem větší problém, než třeba i čtveřice pomalých Spitfirů.
b] Fw190 - lita mi hrozne pomalu, vsude se pise jak to bylo rychle letadlo ale ja mam spise skusenost ze treba spitfire nebo Bf109 mi uleti. Leda v stremhlavem letu - to je jina, pada to rychle. Uz sem si zvykl ze pokud cil jde do zatacky ze to nevyberu, a za ty kanony mi to stoji, ale cekal bych ze u takoveho letadal (spatne obratneho) by ta rychlost mela byt vyzsi. Mozna je problem ze ja u niceho nepouzivam pridavne spalovani/vstrikovani ....? Jsou tyhle veci v praxi nejak casto pouzivane?
Většina online letců používá "Erhöhte Notleistung" u Fw 190 po celou dobu letu. U verzí A-5 a A-6 je to dokonce správně, neboť jsou v tomto směru poněkud debilně namodelované (v reálu žádné takové zařízení neměly, ale podávaly výkony jako v simulátoru se zařízením zapnutým). U Fw 190 A-8 a A-9 už toto zařízení bylo a v praxi se používalo v případě akutní nouze. Já ho tak taky používám. To samé platí i pro Fw 190 D-9 se zařízením MW50 (tady jen nesmíš zapomenout snížit výkon motoru pod 50%, než začízení zapneš - pak můžeš výkon s již zapnutým MW50 znovu ).
c] La-5 La-7 : Ty kanony jsou nejak hrozne slabe ne? Jako tohle letadlo mi prijde uplna bomba (lita rychle a pritom dobre toci) ale co je to platne kdyz vzdycky vystrilim vsechny naboje, nepritel dostane par zasahu, ale nespadne.
Já s tím taky střílet neumím - což mi zase tolik nevadí, bohužel řada Ivanů s tím střílí dobře, což už mi poněkud kazí náladu
Celkove mam pocit ze ty zbrane jsou hrozne nevyvazne. Nevim jestli to je dane jen mym zpusobem strelby, kdery je mozna hrozne lamovsky ale mam pocit ze
1]Kulomety jsou uplne k nicemu(?) - ja sem snad nikdy nikoho (krome bombarderu nebo Zera) nesundal kulometem .50 natoz pak maloraznym. Klidne muzu strilet i z 8kulometove P-47 a vetsinou nic nedam.
Jsou výrazně slabší než kanony, což je historicky korektní Ale soustředěná, řekněme půl až vteřinová dávka ze čtyř půlpalců 109ku většinou úplně rozpůlí a 190ku s těžkým poškozením odešle směr domov. Na 109ky to stačí i kvůli citlivému motoru, proti 190kám to ale chce dávat ty dlouhé dávky přímo do kožichu. Tomu se dá ale zrovna v tom Focke-Wulfu velice dobře bránit.
Naopak s takovym Fw190, Spitfire nebo Tempestem davam casto kill jen cvrnknutim o spoust z nejakych silenych uhlu. Ty hispana v spitfire a Tempestu mam strasne rad - nemusi se moc predsazovat, a Fw zase pokropi cil tolika nabojema ze na neho uz neco spadne chca nechca.
Mozna je to prave ten problem ze se mi nidky nepodarilo drzet cil v zamerovaci delsi dobu (bud predletim nebo se mi vykrouti), a taky se mi to kyve kdyz chci korigovat zamereni (pritom Joystick u mam docela dobry, nemyslim ze je to hardware).
Dřív jsem měl Hispana nejradši ze cšech kanonů. Dneska mám nejradši výzbroj v podobě MK 108, resp. MG 151/20. Ale to je dáno zvykem - prostě s těmito kanony létám nejčastěji a vím, jak s nimi létat a střílet.
Takze celkove vzdy strilim tak ze:
1.predsadim vic, kam cekam ze poleti
2.zacnu strilet, a cekam az tou davkou proleti.
Po case praktikovani jsem usoudil ze se tak asi realne strili. (ze pri strelbe clovek nesmrdla joystickem aby sledoval davkou pohyb cile, ale ze ho ma klidne a ceka az tim nepritel sam proleti)
Ale na serveru sem videl lidi kteri tim pri strelbe zurive krouti, a neprislo mi ze by to byli novacci.
Tahle dedukce je správná. Prakticky všemi normálními zbraněmi (sbíječku MK 108 nevyjímaje) se střílí tak, že zahájíš střelbu okamžik před očekávaným ideálem a skončíš okamžik po tomto ideálu. Prostě to trochu protáhneš kdyby něco. Čím jsi lepší střelec, tím kratší tyhle odchylky jsou.
Výjimkou jsou supersbíječky - kanony s vysokou úsťovkou a mizernou kadencí, např. ty sovětské krámy "NS", nebo německý takykrám MK 103. S těmi se střílí podobně, jako se snajprpuškou - jeden granát do kožichu.
Výborným střeleckým tréninkem jsou bombardéry bez výzbroje. Pokoušej se na ně útočit ze všech možných úhlů, jen ne zezadu (tam bys jen marnil svůj čas jakousi střeleckou onanií). Postupně bombardéry zmenšuj (B29 - B17 - B25 - SBD). Dej si klidně neomezenou munici a 16 letadel najednou proti sobě (bez AI na tvé straně pochopitelně). Až je všechny vystřílíš řekněme 5x, aniž bys do některého z nich vrazil, tak zkus zapnout omezení munice.
Takze jak se sparvne strili - sleduje se pohyb cile, nebo se necha proletet sprchou?
Obecně - při BnZ taktice ho necháš proletět sprchou, při zaparkování se ho snažíš v zaměřovači udržet více. Pokud ale parkuješ s letounem, který zatáčí výrazně hůře, než ten před tebou (Fw 190 za Spitem), tak opět vytváříš pozici spíše pro sprchu, než dokonalé sledování cíle. Ale to už závisí na tzv. stíhacích křivkách (lead, pure, lag) a to už je záležitost poněkdu složitější a takticky jdoucí více do hloubky.
A jak dlouho jste schopni drzet nepritele pred sebou s sit do nej?
To záleží na typech strojů a zkušenostech obou protivníků.
Ja mam totiz pocit, ze kill se da dat jen kanonem dost silnym aby ho skolil na 1-2 rany. Zbrane ktere je potreba aspon chvili drzet na cili a kropit ho mi nikdy na nic nebyly.
Viz. výše, je to hlavně o zkušenosti. Každá zbraň může být pro nepřítele kritická. Snad krom lehkých kulometů jdoucím proti pancéřovaným (nebo velkým) letadlům s hvězdicovým motorem (Hurricane Mk.IIb vs. Fw 190; Ki-43-I vs. F4F...etc.)
Jak strilite vy profici? Sazite na jednen dobre padnuty naboj, nebo soustavny stabilni bubnovani?
Opět, nelze bagatelizovat - viz. výše. Obecně ale já osobně spíše na stabilní bubnování.
je normalni nejake hrani si s klapkama a chladicem, pripadne nastavovani listu rotoru? Jako je mi jasne ze asi nekdo kdo to hraje >6let tim muze vytunit sve vykony na spici, jde mi ale o to ze uceni se veci by melo byt jakesi priority.
Ti nejúspěšnější si s klapkami, chladičem a vyvážením (!!!) hrají neustále. Ale:
Kdyz jsem tyle veci zkousel tak mi prislo ze to me (jako novacka) akorat rozptyluje, a ze to radsi vubec pouzivat nebudu, a soustredim ze na to podstatne
Tohle je právě důležitá věc. Pokud tě má něco z míry spíše vyvádět, pak to platné není. Třeba já neustále používám klapky, ale znám řadu naprosto fantastických stíhačů, kteří na ně od startu po přistání nešáhnou. Tohle je hodně o individuálním návyku, který si osvojíš časem.
tzn. letam ted tako:
1]Klapky pouzivam jen pri vzletu, za letu a vboji ignoruju
2]Motor mam od zacaktu do konce na 100%. Posledni dobou obcas zapnu nejakou forsaz, ale nevim jestli to rozptylovani se tim za to vubec stoji.
3] O otvirani/zapinani chaldice a zmenach uhlu listu sem slysel, ale dava to tak velke vyhody? Protoze me to hrozne rozptyluje. Proste radsi venuju pozornost hledani cilu, vyhybani se nepratelum, a vylazovani krivek letu.
Tam, kde je automat na vrtuli, tak nech pracovat automatiku. Tam, kde máš pouze manuál, tak obecně platí že když chceš šetřit motor a palivo, tak vrtuli sniž (ve skutečnosti to není vrtule, ale otáčky motoru, ku kterým vrtule svým stavěním pomáhá). Pokud potřebuješ výkon, tak vrtuli na 100%.
Otevřený a zavřený chladič může na maximálce udělat 30 km/h, což je za určitých okolností rychlostní rozdíl mezi Fw 190 a Spitem IX u země. Tzn.: ano, je to celkem důležité a může to rozhodnout o tom, jestli utečeš, nebo ne.
Ale to co chceš slyšet: Ano, stojí to za to rozptylování, ALE až tehdy, když máš zmáknuté důležitější věci. Do té doby se s podobnými "detaily" extra zabývat nemusíš.
Ohledne tech .50 vs kanony - jako jo, je mi jasne ze kanonem se musi strilet jinak nez kulometem. Rad bych se ale zaptal na nazory tech co strili dobre kulometama? V cem to vezi? Jste schopni udrzet proud strel na cili delsi dobu? Strilite z uhlu ze kterych zasahnete motor/pilota?
Zajimal by me proste nazor jak rozsirene / rozumne pro nauceni je
a]spolehani se na snapshoty
vs.
b]snazeni se o dlouhodobejsi setrvaly proud strel busicich do nepritele
je to druhe b] spise rarita a domena velmi skusenych hracu, nebo je to neco vcelku normalniho a to ze se mi to nedari a musim spolehat spise na velkou palbenou silu, a velky ucinek haluzackeho snapshotu je dane nejakym mym diletanskym zpusobem hry?
Sice v čistě kulometných letadlech trávím zanedbání hodné procento času, ale v takovém Bf 109 F-2 (s naprosto chabou výzbrojí) celkem dost.
S tímhle letadem se na snapshoty prakticky spoléhat nedá. Výzbroj má max. 1/3 - 1/2 sílu oproti P51D, prostě slabota. To znamená, že cokoliv chceš na jistotu rozpárat, za tím musíš alespoň na chvíli zaparkovat. Obvykle ale stačí řekněme přesná vteřinová dávka a nepřítel se poroučí k zemi. Přesná vteřinová dávka ale není zase tak málo Bojovat v Bf 109 F-2 proti takovým I-16 typ 24 je dost ošklivý zážitek
Mozna je to ale trochu i ciste o dojmu. Sturmovik z vleke casti hraju prave pro ten pocit, jak se predemnou rozpadne nepratelske letadlo a ja proletim horicim oblakem trosek. Tohle se mi u kulometu nestava, takze s nima hraju mene a pak s nima asi umim hure mirit. Hlavne se to spatne uci, kdyz ani nepoznam kdy zasahuju a kdy ne (kanony delaji zablesky, kulomety ne)
Jinak asi jste pochopili ze asi patrim k tem kteri to berou spise jako hru, nez jako simulator. Libi se mi sice realizmus a to ze nahlednu jak se v wwII skutence bojovalo, na druhou stranu me ale nebavi takove ty zdrzovacky jako vzlet, pristani, stoupani, utikani pred nepritelem. Nez letet 45minut nekam abych tam provedli jeden utok a po 5min me sestrelili - to ma melsi veci na praci. Proto hraju radeji na arkadovitejsi serverech, i kdyz porad jeste realne simulujicich dynamiku letu a strelby. Vubec mi nelezi na srci zivot meho virtualniho avatara, mam jen rad ten pocit z horiciho nepritele zabiteho za +/- realistickych podminek.
Každý si na Šturmovi bereme to, co chceme. Já si na tom beru dlouhé série letů "na jeden život" v kombinaci s těsnou spoluprací s ostatními kluky z letky, dostává to pak taky trochu jiný náboj
Ohledně střelby je dobré se naučit slabé místa letadel, tj. kam střílet. Befko je docela slabé, když budeš mířit zezadu a na trup, tak útoc vždy mírně odspodu ať můžeš mířit jakoby pod pilota, je tam nádrž a befko se po zasahu většinou rozpadne.
Co se tyce tech mist zasahu. Jo uz sem si taky vsiml ze casto strilim zezadu jak blbej a z toho osla ne a ne nic vypadnout. Ale kdyz se mi nepodari usadit tak idealne na 6tce a musim strilet z nejakeho ostrejsiho uhlu, tak se nestacim divit jaky to ma efekt. Ze asi s tim utocenim zezadu desingeri dost pocitali a vlastne cely zadek letadla (ocas, kridla) jsou takova deformacni zona nebo damagebuffer.
Obecne mi ale prislo nejlepsi skoro na vsechno utocit zhora a nebo i z boku (jeste lip nez zdola), ale zas je to nejtezsi - zdola to letadlo hezky vidim, ale z hora musim letet vzhuru kolama abych videl cil.
Joe Hallenbeck napsal:
Ohledně střelby je dobré se naučit slabé místa letadel, tj. kam střílet. Befko je docela slabé, když budeš mířit zezadu a na trup, tak útoc vždy mírně odspodu ať můžeš mířit jakoby pod pilota, je tam nádrž a befko se po zasahu většinou rozpadne.
109ky jsou obecně velice citlivé na motor, pancéřování motoru zdaleka není takové jako u Fw 190 nebo podobných strojů. Proto stačí několik zásahu (někdy i těmi "slaboučkými" kulomety) a motor za chvilku "odejde". Jinak ohledně toho filmečku, tam to spíš vypadá, že střelec použil hodně silné kalibry, typoval bych minimálně 20mm kanony a ten Mezek toho dostal docela dost a z velké blízkosti. Obávám se, že takováto salva by to éro roztrhala i kdyby šla klidně do křídla či zadní části trupu shora...
Upravil/a FK_Rychtyg dne 28-06-2010 22:57
asiJa napsal:
... Ze asi s tim utocenim zezadu desingeri dost pocitali a vlastne cely zadek letadla (ocas, kridla) jsou takova deformacni zona nebo damagebuffer.
Jaká deformační zóna ? Víš pod jakejma malejma úhlama ty střely dopadaj, víš jaké to jsou typy munice a kolik procent jich bylo z výroby vadnejch díky nepřesnejm obráběcím strojům, který si různý druhy speciální munice žádaly.
jo tema malejma uhlama to bude urcite taky (asi hlavne). To jestli treba i 10% strel selze je vcelku jedno, furt mazs 90% ktere neselzsou. Myslel jsem to tak ze v zadku letadla jsou vetsinou veci ktere bud nejsou kriticky dulezite nebo se nedaji snadno vyradit ojedinelym zasahem.
Jako ze kdyz strelis do motoru treba jen kulometem tak ho to vyradi, protze aby motor fungoval tak musi fugovat kazda jeho soucast. Kdyz strelis do ocasu nebo zadku kridla, pat pokud zrovna neupadne klapka (coz chce ale poradnou ranu) nebo haluzacky neprestrelis lanko tak to porad +/- funguje. Takze proste ty veci co jsou v zadku letadla jsou schopne pohltit docela dost kulek (a odstinit klicove systemy v predku). Podobne jako se treba u bojovych vrtulniku pocita ze se do nich bude strilet ze spodu a klicove systemy sou nahore. (Jasne ze to ze ma vrtulnik vrtulu a motory nahore, a letadlo v predu neni dane primarne timhle, ale rekl bych ze se to na tom vyznamne podili a ovlivnuje konstrukci)
Jinak mluvim samozdrejme o nejake lamovske strebe kdy pokropis letadlo bez ladu a skladu, verim tomu ze nejaky profik muze byt schopen strilet selektivne i ze zadu treba tak aby vyradil ridici plochy, nebo soustredenou palbou urezal kridlo, ale to je fakt tezke. Kdyz se predstavim ze na ledalo ze zadu dopadaji strely s nejakym nahodnym rozlozenim, tak mi prijde ze zadek je vyrazne mene haklivy proti ojedinelym zasahum nez jene streny letadla.
Např. s La - 5 není až tak velký problém při deflekční střelbě ustřelit jediným zásahem křídlo Bf. Naproti tomu z čisté 6ky dělají švaky akorát pěkné efekty. Jestli hra počítá i se zatížením křídla + rána z kanónu to nevím, ale z čisté 6ky prostě letadla obecně vydrží hodně. Ovšem s dobrým zaměřovačem (např. trubky na japonských letadlech) se dá i při slabé výzbroji vyřadit z šesté američanovi výškovka...
Upravil/a ZVP Zdenek dne 29-06-2010 12:42
asiJa napsal:
Co se tyce tech mist zasahu. Jo uz sem si taky vsiml ze casto strilim zezadu jak blbej a z toho osla ne a ne nic vypadnout. Ale kdyz se mi nepodari usadit tak idealne na 6tce a musim strilet z nejakeho ostrejsiho uhlu, tak se nestacim divit jaky to ma efekt. Ze asi s tim utocenim zezadu desingeri dost pocitali a vlastne cely zadek letadla (ocas, kridla) jsou takova deformacni zona nebo damagebuffer.
Inženýři jen velice zřídka u samotné konstrukce počítají s jejím poškozováním vlivem nepřátelské střelby. Stroje jako A-10 či Su-25 jsou v tomto směru celkem unikátní. Letadlo povětšinou dostávalo prvky pasivní ochrany jako něco navíc, trochu mimo samotný "design". To se týká jak pancéřování kritických částí, tak i třeba samosvorných nádrží. Jedna zajímavost - před pár dny jsem se dočetl, že jeden z prvních nápadů na skutečné pancéřování pilotního prostoru, postihl otce Ernsta Udeta někdy v roce 1917 (aby syna chránil). Ernstovi to tehdy přišlo jako hloupý a vyloženě snový nápad, který jen obtížně otci vyvracel, z pohledu WWII zajímavá epizodka
Zadní partie stroje, především pak trup, jsou poněkud méně citlivé. "Díra" v nich zhoršuje aerodynamiku, sice to zhorší pevnost u poloskořepin, ale v závislosti na dimenzování konstrukce trupu to nemusí být extra potíž (především je třeba jemně zacházat se směrovkou). Skořepiny by byly mnohem náchylnější, ale u ww2 letadel se tohle řešení ještě nepoužívalo. Ovladatelnost a schopnost letadla letět je ale v případě zásahu trupu narušena zpravidla jen minimálně. Ocasní plochy jsou již citlivější, velice často ale bojové letouny byly v tomto směru celkem značně dimenzovány - dokázaly letět i s odstřelenou velkou částí SOP, či celkem bezpečně přistát i s uraženou polovinou VOP. Samozřejmě to neplatilo obecně, jsou to velice kritická poškození.
Pro reálný letoun (a platí to částečně i pro IL-2) jsou zásahy kritickými zásahy ty, které jdou do 1) pilota, 2) řídicích systémů, nosníků + torzních skříní 3) motoru a chladicího systému a palivového systému, 4) křídla, 5) hydraulických a elektrických systémů (klapky, vrtule, podvozek), 6) zbytku.
Z toho plyne, že zásahy trupu či křídla, které ale netrefí nic v pořadí výše, nemusejí být extra bolestivé, pokud nejsou řekněme plošnějšího charakteru (jakmile křídlo ztratí potah, tak už prostě nenese a letadlo jde k zemi, tohoto efektu nejvíce využívala německá trhavá munice Minen-Geschoss).
Bez prvních dvou bodů nelze de facto ani letět, nebo jen velice obtížně a opatrně. Třetí bod nemusí být extra nebezpečný pro pilota, ale letadlo jako bojový stroj končí. Čtvrtý záleží případ od případu s tím, že většinu vztlaku generuje oblast u kořene, nikoliv u konce křídla (zásah u kořene bolí více). Hydraulika a díry v potahu trupu jsou v ILovi zjednodušené, protože nemáme pořádně simulováno sekundární poškození a snížení pevnosti stroje (tohle dokonce vůbec).
Co se týče mojich zkušeností, tak mířit na celkově citlivější křídlo stíhačky sice možné je, ale je to zároveň zbytečné snížení šance k zásahu. Lepší je volit trup. To je důsledek jeho délky - zatímco křídlo je u kořene dlouhé (resp. hluboké) třeba 1,5 m, trup má obvykle délku k nějakým 10 m. Při deflekční střelbě tedy zhruba 6x více prostoru v pomyslné přímce předsazení. Až po delší době jsem získal takový cvik, že jsem začal být schopný mířit skutečně na "přední polovinu" stíhačky, tzn. účelně likvidovat motor a pilota. Dodnes si ale myslím, že v případě stíhaček je lépe střílet jaksi na kvantitu (třeba i celou ji pokrýt zásahy), nežli na kvalitu. Naopak, proti bombardérům čistě na kvalitu (střelba na motor, jinam to moc význam - v ilovské realitě - nemá). Ve skutečnosti by bylo asi jednodušší "zneškodnit" posádku v kokpitu, IL to ale u řady bombardérů moc neumí.
Obecne mi ale prislo nejlepsi skoro na vsechno utocit zhora a nebo i z boku (jeste lip nez zdola), ale zas je to nejtezsi - zdola to letadlo hezky vidim, ale z hora musim letet vzhuru kolama abych videl cil.
Zlaté pravidlo říká, že do zteče jdež z vrchu, ale střílíš zespodu. Nádherně tak nepřítele vidíš a deflekce není díky klesající rychlosti během samotného "finále" tak složitá. Má to ale samozřejmě i nevýhody. Já takto provádím 90% útoků proti stíhačům, kteří o mně nevědí a když to tak budeš dělat taky, neprohloupíš. V manévrovém boji samozřejmě musíš umět střílet ze všech pozic, to se musí vytrénovat. Třeba i způsobem, co jsem popsal výše.
1stCL_Fucida napsal:
Třetí bod nemusí být extra nebezpečný pro pilota, ale letadlo jako bojový stroj končí. Čtvrtý záleží případ od případu s tím, že většinu vztlaku generuje oblast u kořene, nikoliv u konce křídla (zásah u kořene bolí více).
Ten pán má pravdu, ale v tom tučném bych s ním nesouhlasil plně. Je pravda, že zásah u kořene křídla bude mít veliký efekt, ale hlavně na celkový vztlak stroje. Tudíž i na rychlost v horizontálním letu o zvýšení úhlu náběhu vzhledem k udržení nulového opadání tu nemá cenu psát.
Nevím jak to napsat pro začátečníky, ale asi takto:
Poškození profilu křídla u trupu má vliv převážně na rychlost.
Poškození profilu křídla u wingtipu má vliv převážně na stabilitu stroje.
Obojí vás může stát virtuální život, ale v realu bych chtěl raději přijít o 30% vztlaku u osy letounu, než o 15% vztlaku na konci křídla. Pákový efekt díky rozpětí by totiž ze mne udělal křičící budoucí mrtvolu ve výkrutu. Přesto má pravdu. Hranice mezi tím, kam to koupit je tak tenká, že vzhledem k velikosti letadla je výhodnější mířit na trup - u stíhačů.
Ano znám ty poučky: Trefíš Foka do trupu a nic, trefíš ho do poslední třetiny křídla = končí. Zkuste to však aplikovat v boji.
Upravil/a Panek dne 30-06-2010 17:50
1stCL_Fucida > presne neco takoveho sem potreboval slyset
Jinak dival jsem se na relevantni letadla v HardBall's Aircraft Viewer co tu nekdo linkoval.
Trochu mi tam chybi popis nekterych vlastnosti v boji celkem dulezitych - napr. roll-rate.
Vlastne co se tyce obratnosti je tam jen polomer vodorovne zatacky (ale bez specifikace rychlosti).
neni nekde sepsane vice prave o manevrovatelnosti, pokud mozno taky v zavislosti na rychlosti? Asi by bylo moc chtit to mit kvantitativne, docela by mi stacily i nejake osobni dojmy zkusenejsich pilotu. Samozdrejme to zkousim sam, jenze nikdy nevim jestli letim zrovna spravne (napr. jestli letim treba pri rychlosti optimalni u daneho letadla pro dany manevr)
Hodne litam se spitfire, a zacina me u neho opravdu hodne stvat velice spatny roll-rate. Taky mi pripada ze docela zavisi na rychlosti, protoze kdyz letim normalne horizontalne tak to docela jde, ale kdyz se spustim zhora na nepritele, tak tezce nestiham sledovat uhyb prave kvuli rollu (pitch ma siptfirie zjevne celkem slusny i pri vyzsi rychlsoti). Teda srovnavam treba s Bf, Fw se toci jak kolovratek to je mi jasne. Ten roll mi pripada skoro dulezitejsi nez pitch, teda s Fw jsem schopen sledovat uhyb nepritele (pokud nejsem tesne u nej) spis lepe nez se spitfire.
dale me tam prislo zvlasni jak silne hodnotili Jak-3. Zkousel sem ho a neobjevil jeho silne stranky.
Upravil/a asiJa dne 01-07-2010 10:04
AsiJa, tvé dotazy začínají jít trochu do hloubky - ale to je jen a jen dobře.
Jinak dival jsem se na relevantni letadla v HardBall's Aircraft Viewer co tu nekdo linkoval.
Trochu mi tam chybi popis nekterych vlastnosti v boji celkem dulezitych - napr. roll-rate.
Vlastne co se tyce obratnosti je tam jen polomer vodorovne zatacky (ale bez specifikace rychlosti).
Jak píše Panek, daleko lepším zdrojem informací je tzv. IL-2 compare. Hardball je sice efektní, ale nikoliv efektivní. Pokud IL-2C neseženeš sám, dej mi vědět do PM, (když nezapomenu) pošlu ti ho. Tam uvidíš grafy rychlosti i stoupavosti v závislosti ne výkonu a výšce. Uvidíš horizontální zatáčky v závislosti na rychlosti, přetížení, klapkách... Je tam sice pár chyb, ale rozhodně mnohem lepší, než v praxi nepoužitelný (byť hezky zpracovaný) Hardball. Nicméně roll rate nenajdeš ani tady.
neni nekde sepsane vice prave o manevrovatelnosti, pokud mozno taky v zavislosti na rychlosti? Asi by bylo moc chtit to mit kvantitativne, docela by mi stacily i nejake osobni dojmy zkusenejsich pilotu. Samozdrejme to zkousim sam, jenze nikdy nevim jestli letim zrovna spravne (napr. jestli letim treba pri rychlosti optimalni u daneho letadla pro dany manevr)
Zkusím ti popsat pár základních typů z Evropy (Pacifik mě tolik nebaví). Když budeš mít dotaz na nějaký další, ptej se. Mám do krajnosti ochmatané téměř všechno za osu a trochu i spojence.
Jen si ještě rozdělíme spektrum rychlostí. Nízká je do 300 km/h, střední do 600 km/h, vysoká nad 600 km/h.
Bf 109: při nízkých rychlostech výborně ovladatelný i celkem obratný. V zatáčkách jednoznačně celkem schopné letadlo. Výkrut dobrý. Na středních rychlostech ztrácí pohyby lehkost, při vysokých rychlostech pilot musí hodně používat trim, aby mohl například v zatáčce alespoň trochu nepřítele kopírovat. Ve velkých výškách je ovladatelnost mizerná. Výkon ve výškách i u země je vyvážený.
Fw 190: při nízkých rychlostech poněkud citlivý, ale pokud se drží jemně, dokáže se držet v manévrech i na rychlostech nepříjemných třeba i pro Spitfire, či Bf 109. No, to už je třeba opravdu hodně jemně a hodně používat nohy. Zatáčka je mizerná a pomalá, křídélka velmi hbitá a účinná i při nízkých rychlostech. Na středních rychlostech z hlediska ovladatelnosti snad ideální stroj. Nemá potíže s ničím. Dokáže kopírovat zatáčky všeho nad 350 km/h, extrémně silný je na křidélkách. Při vysokých rychlostech ovladatelnost na křidélkách zvolna klesá, při extrémně vysokých je v tomto ohledu překonán Mustangem (asi jako jediným). V zatáčkách je již limitován přetížením působícím na pilota. Ovladatelnost i ve velkých výškách je stále skvělá. Ve velkých výškách výkonově zaostává.
Spitfire: při nízké rychlosti moc pěkně ovladatelný, dobrý výkrut, výtečná zatáčka. Jeho stabilita je slabší, stejně tak určitá "nepředvídatelnost". Rád se utrhne do vývrtky bez většího varování. na druhou stranu pro tento proces je třeba mu už opravdu hodně naložit. Při středních rychlostech v zatáčkách stále vynikající, na křidélkách rychle ztrácí lehkost. Při vysokých rychlostech již křidélka nejsou jeho zbraní, naopak zatáčkou se dokáže vždy a všude snadno držet - limit spočívá v G na pilota. Výborný ve velkých výškách, ovladatelnost se významně nezhoršuje.
Hurricane: při všech rychlostech poněkud dýchavičný, těžkopádný a pomalý. Dobře točí, hodný, stabilní, téměř nejde utrhnout do vývrtky.
P38: při nízkých rychlostech na dvoumotorák velmi slušně ovladatelný, rozumný v zatáčce, horší na křidélkách. Při vyšších rychlostech se jeho křidélka stávají mizernými, stejně jako zatáčka. Ve velkých výškách výkonný, ale obtížně ovladatelný. Pro jakýkoliv manévrový boj krajně nevhodný.
P39: mrcha. Poněkud citlivější, ošklivá vývrtka. Při všech rychlostech pěkně ovladatelná, dobrá v zatáčkách, slabší na křidélkách. Celkově pěkně vyvážené letadlo, podávat lepší výkony ve výškách a nebýt v mezních režimech záludné, byla by super.
P40: nevýkonný, ale z hlediska ovladatelnosti báječný stroj. Zatáčí dobře při všech rychlostech, na křidélkách je taktéž dobrý až výborný. Jeho devizou je právě obrovský rychlostní rozsah, při kterých je na tom velmi dobře. Může tak provádět účinnou defenzivu vůči téměř čemukoliv. Škoda mizerného výkonu, zvláště ve výškách.
P47: juggernaut. Při nízkých rychlostech líný, ale hodný a příjemný na pilotáž. Ožívá při středních rychlostech, kdy zvolna z hlediska obratnosti začíná umazávat jednoho soupeře za druhým. Na vysokých rychlostech patří mezi elitu, netuhne na výškovce, je celkem slušný na křidélkách, lepší než drtivá většina letadel.. Snese obrovské rychlosti, ve výškách podává skvělý výkon.
P51: při nízkých rychlostech záludný, při extrémně vysokých křehký. Vše mezi tím je ale u Mustangu perfektní. Netěžkne na výškovce, křidélka jsou při nízkých rychlostech pomalá, při středních slušná a při vysokých skvělá. Podává dobré výkony v nižší a střední výšce, ve velkých výškách jsou výkony skvělé.
Jaky: hnusné malé mrchy. Při nízkých rychlostech silné, velmi hodné a obratné, v nízkých výškách výkonné. Když roste výška či rychlost, své hezké vlastnosti rychle ztrácejí. Ve střemhlavém letu nepříjemně limitovány pevností i ovladatelností.
Lavočky/LaGGy: těžší, než Jaky, poněkud těžkopádnější, zároveň ale výkonnější, především u země. Co se týče rychlostního spektra, tak při nízkých rychlostech fantastické, při středních dobré a při vysokých špatné. Obtížně ovladatelné ve velkých výškách, podobně jako Jaky a Bf 109.
Hodne litam se spitfire, a zacina me u neho opravdu hodne stvat velice spatny roll-rate. Taky mi pripada ze docela zavisi na rychlosti, protoze kdyz letim normalne horizontalne tak to docela jde, ale kdyz se spustim zhora na nepritele, tak tezce nestiham sledovat uhyb prave kvuli rollu (pitch ma siptfirie zjevne celkem slusny i pri vyzsi rychlsoti). Teda srovnavam treba s Bf, Fw se toci jak kolovratek to je mi jasne. Ten roll mi pripada skoro dulezitejsi nez pitch, teda s Fw jsem schopen sledovat uhyb nepritele (pokud nejsem tesne u nej) spis lepe nez se spitfire.
Je třeba mít jak roll, tak pitch. Ale tvé hodnocení důležitosti rollu je naprosto správné, byť často opomíjené
dale me tam prislo zvlasni jak silne hodnotili Jak-3. Zkousel sem ho a neobjevil jeho silne stranky.
Je malý, špatně se do něj tedy střílí. Je v nižších výškách celkem výkonný, zhruba jako Bf 109 G-14, přitom je ale v každém směru mnohem obratnější i příjemnější. Nese proti stíhačkám velmi dobrou výzbroj, je z něj nádherně vidět... Jeho problém je, že není schopný nadiktovat dobrému soupeři svou taktiku, protože nepodává krom malých výšek výkony poplatné době. Na svou dobu poněkud náročnější Fw 190 A-8 si při vhodně zvolené taktice dělá z Jaka tak maximálně dobrej den.
Sám mám v A-8 mnohem větší vítr z La-7, nebo Jak-9U. U Jakovlevovy "trojky" vím, že musím moc věcí kardinálně podělat, aby měl šanci. Kdežto u relativně soudobých La-7 a Jak-9U musím naopak tvrdě dřít, abych měl šanci já, resp. být obklopen silným týmem, který naštěstí mám
No to si někdo vypije grr Jinak pravdu máš. Jen se trošku rozcházím u P40, v mých levých rukách je báječné silné slovo až až taková mrcha neposlušná vrtošivá.
JAK-3 je v Ilovi dle mého, tudíž subjektivního názoru, "ořezaný". Měl by těžit z lepší ovladatelnosti než La-7, tudíž "sekat" lépe obraty. Protože je to v Ilovi tak, jak to je, tak ber vždy La-7, když je po ruce.
La-7 bude vždy těžit z výkonu svého motoru. Výkonově je La-7 laděn pro výšky 0 - 2000m a pak až od 4000 do ... kam mu motor stačí. JAK-3 je laděn pro výšky 2000 - 4000m. Oproti La-7 tam má výkonovou špičku.
Fw190A-8 versus JAK-3
Nevím, z jakých zkušeností těží Fuči, ale samotný Fw190A-8 určitě nebude těžší než Fw190D-9 a He-162 dohromady
Fw190A-8 se dá "uhnat", pokud má jeho pilot o Tebe vyloženě "zájem", jen musíš rozehrát kvalitní prostorovou hru.
Ale nelítám už hodně dlouho, tak mé zkušenosti mohou být zkreslené
AsiJa- Fucida ti zcela záměrně zapomněl popsat jedno letadlo, které je fockewulfům vcelku nebezpečné Tempest
Při nízkých rychlostechtrochu těžkopádnější, ale vcelku nezáludný. S narůstající rychlostí je mu lépe. Na středních rychlostech patří k těm obratnějším evropským strojům. Rolrate na nízkých rychlosteh spíš podprůměrný, na středních a vysokých lehce nadprůměrný. Výškovka prakticky nikdy neztuhne, směrovka také ne. Dřív urveš křídlo, než se stane tvůj stroj neovladatelný.
Do cca 2,5km jsi schopný poprat se s jakýmkoliv německým vrtulovým letadlem. Kolem 3-4 km je výkonový propad, ale od 4 do 7km výkon vcelku zase nabere, byť na výškové specialsty (P47/51, Bf-1096AS/10/K4, FW-190D9) nestačí.
Pokud rád létáš se spitfirem a jeho tuhnutí tě míchá, zkus létat Tempa
(bonus na závěr - výzbroj a výhled je na spojenecké straně to nej co může být)
"Ten, kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává svobody, nezaslouží si ani svobodu ani bezpečnost.“ Benjamin Franklin
Il-2 Compare > huste, to je vic grafu nez budu kdy potrebovat nebo schopen pojmout
nejdriv sem se divil ze se s tim 1stCL_Fucida pise, kdyz si to budu moct vycist z grafu, ale uz je mi jasne ze bez toho bych na to par hodin hledel aniz bych ziskal naznak "big picture"
aha, tam (v IL2 compare) jsou jenom nejake dlouhodobejsi ustalene vykony, ne vylozene prudsi. Asi je to pochopitelne protoze ty muze byt tezke kvantifikovat/vycist z vstupnich dat.
Hlavne jsem si z toho a z toho co tu pisete odnesl, ze mam pohled dost skresleny tim na jakych serverech hraju - do vyzky nad 3000 m jsem snad nikdy nebyl, tam lita vzdy tak jeden P47 a opruzuje lidi ve 2000 a vydrzi tam dlouho protoze nikdo nechce obetovat tech 15 minut aby tam za nim stoupal nekde bokem at ho nesestreli. A ty rychlosti >600kph je taky spise leda tehy kdyz z tech 1500m do kterych vystoupam po startu padam k morske hladine kde se aktualne honi svetlusky.
ad Tempes - jo to letadlo se mi strasne libi, jdenak tvarem (prijde mi jako takovy macaty ritirsky kun) ale hlavne jsem uz nekolikrat zasnul nad jeho palebnou silou, ktera je pro muje pokusy o strelbu zasadni. Spitfire sem zvolil jako kompromis ktery ma stejne kanony ale vyrazne lepe toci. Zjistuju ale ze s tim tocenim to neni az takova vyhra jak na prvni pohled vypadalo, a ze na poctu zalezi. Proto uvazuju ze budto prejdu k tempestu nebo fw190. Uvazuju nakolik jde tempest pouzivat zoom&boom jako Fw, protze se mi v nem stejne moc nedari manevrovany boj (proste to moc neumim). Na druhou stranu na Fw mi vadi ze bych se na to Zoom&boom musel hrozne specializovat, coz mi vadi protoze kdyz vidim nejaky prilezitostny cil, chci ho skusit sestrelit i kdyz nejsem zrovna v idelani pozici.
ten roll rate tam ale bohužel stejně chybí a i tak jsou tam některé informace zavádějící a ne vševypovídající. Dovedu si tam těch grafů představit i 3x víc.
"Ten, kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává svobody, nezaslouží si ani svobodu ani bezpečnost.“ Benjamin Franklin
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
Jinak pravdu máš. Jen se trošku rozcházím u P40, v mých levých rukách je báječné silné slovo až až taková mrcha neposlušná vrtošivá. 
