saldy napsal:

Stinger na afgánském bojišti

K prvnímu použití přenosného protiletadlového kompletu Stinger na bojišti Afgánu došlo 25.9.1986. Kdy banda pod vedením vůdce Abdula Ghaffara s přezdívkou "inženýr", čítající cca 30 mužů, se skrytě přemístila do křovin na výšině, 15 km severovýchodně od VPD letiště v Džalalabádu. Obsluhy zaujaly trojúhelníkovou formaci tak, aby se mohly vzájemně křikem domlouvat, neboť nevěděly odkud cíl přiletí. 3 členové každé obsluhy stříleli a další 2 drželi kontajnery pro její rychlou výměnu. Mudžahedíni zacílili na svůj vrtulník přes zaměřovač. Systém jim přerušovaným signálem hlásil, že v zoně činnosti se objevil cíl a střela svou hlavicí zachytila tepelné záření výfuků. Když byl vedoucí Mi-8 s velitelem Ginijatulinem z 335. obvp ve výšce 200m, vystřelil na něj Abdul Quanat první střelu, ta však byla chybná a po pár metrech dopadla na zem aniž by explodovala. Další 2 svůj cíl zasáhly, byly odpáleny další 2, jedna proletěla kolem cíle, druhá zasáhla...Alláhu Akbar!! Vrtulník ve vzduchu explodoval, velitel a technik zemřeli na místě, pilot-letovod N.Gerner proletěl čelním sklem a následný let přežil. Při této akci byly sestřeleny další 2 Mi-8 co se vracely z bojového letu. Prostor pádů letěl prověřit vrtulník E. Pogorného, byl však zasažen 1 střelou ve výšce 150m, velitel utrpěl těžká zranění, kterým v nemocnici podlehl, další 2 incident přežili. Celou událost prvního nasazení Stingerů natáčel Ghaffar na videokameru. V dalších měsících bylo Stingery sestřeleno dalších 10 vrtulníků a letadel...

O tom, že povstalci používají americké Stingery se sovětské velení jenom domýšlelo, dokázat tento fakt se podařilo 29.11.1986. 2.motostřelecký prapor ze stavu 66.omsbr dostal rozkaz prověřit incident v horách nedaleko Džalalabádu. V protiletadlové léčce zde byl sestřelen 1 Mi-24 a 1 Mi-8. Kromě ohořelých zbytků zde pátrací skupina také našla 5 výmetných mechanizmů kompletů Stinger. Ghaffar se svou bandou působil v oblastech Džalalabád, Gardéz, Chost a Asadabád v letech 1986-89. Velení OKSVA o Ghaffarovi vědělo, na konci 1986 průskumný oddíl 3.roty 154.ooSpN zlikvidoval několik jeho spolubojovníků s velbloudy 6 km od kišlaku Mangval. Podařilo se jim ukořistit americkou krátkovlnou vysílačku.

Ghaffar se za to rychle pomstil 3 dny poté, v protiletecké léčce opět nedaleko Džalalabádu sestřelili 1 Mi-24, který ve dvojici doprovázel Mi-8 vezoucí zraněné vojáky z boje, stalo se tak ve výšce 300m. Na místě se rychle objevili vojáci Specnaz na korbě BMP-1 a začali stíhat mudžahedíny, kteří se stahovali do průsmyku. Akci kryly Mi-24 z 335.obvp. Vrtulníky přilétaly ze severovýchodu a skupina na ně odpálila samonaváděcí střelu z rozvalin kišlaku na severním sklonu průsmyku. Tentokrá se ale přepočítali, poprvé když střelu odpálili do strany zapadajícího Slunce a podruhé když neviděli že za vrtulníkem neletí pouze jeho vedené číslo, ale hned 4 roje bitevních Mi-24. Raketa minula svůj cíl a zároveň ohlalila jejich pozici. Na jejich postavení se vrhlo 16 hindů a zasypalo je raketami a palbou kanonů...

První komplet FIM-92 Stinger byl sověty ukořistěn 5.ledna 1987 při provádění průzkumu v okolí kišlaku Sejd Umar Kalaj. Letci spozorovali motocyklisty, poblíž byla vysazena skupina V.Kovtunova a V.Čeboksarova ze 186. ooSpN. Vojáci vstoupili do boje a vrtulníky dušmany zlikvidovaly střelbou NURS, ještě předtím na ně dušmani 2x zbrkle vytřelili rakety, ale bez výsledku . Byl u nich nalezen odpalovací kentejner, přístrojovou jednotku Stinger a úplnou technickou dokumentaci k němu. Podařilo se tak ukořistit 1 komplet schopný palby, zabít 16 bojovníků a 1 zajmout.

Specnaz dostalo rozkaz nedopustit šíření této zbraně mezi odbojem. Průzkumné skupiny jen v roce 1987 zlikvidovaly 332 karavan mudžahedínů se zbraněmi a municí. Ukořistily 290 těžkých zbraní a také 80 raketometů hlavně typu Chunin-5 a Strela-3, 15k protitankových a protipěchotních min a 8mio nábojů do ručních zbraní. Navíc letectvo OKSVA systematicky provádělo nálety na karavany proudící do Afganu. Přes toto úsilí byl odboj municí a zbraněmi přesycen. V listopadu byl opět sestřelen Mi-8 s vojáky na palubě. Dvojice transportů byla doprovázena dvojicí Mi-24 a přelétala z Asadabádu na strážní stanoviště v Lachorsaru. V 6:05 byl 1 Mi-8MT zasažen dvěma střelami Stinger ve výšce 100m, přežil jen pilot-letovod, který s částečně otevřeným padákem dopadl na prudký sráz horského hřbetu.

V zimě 87-88 povstalci ovládli pomocí raketometů nebe v celém okolí Asadabádu. Vrtulníky tak létaly téměř pouze v noci a ve dne blízko u země podél řeky Kunar. Největší koncentrace raketometů byla v okolí Kábulu-88, Bardak-37, Kunar-34, Paktija-39, Ghazni-36, Ghost-29, Kandahár-31, Zobol-50, Gur-24. To představovalo 72% všech přenosných raketometů v Afganu. Tito povstalci se soustřeďovali kolem letišť VVS 40.armády v malých skupinách 10-15 mužů a číhali na stroje během startů a přistání.

GRU odhadovala v lednu 1987 bylo v rukách DRA 232 přenosných raketových kompletů, v dubnu již 315, v červnu 385(z toho 56 Stinger), na konci roku počet vzrostl na 546 (z toho 81 Stingerů).

Není pravděpodobné, že právě Stingery sehrály rozhodující úlohu, kvůli čemu se sověti stáhli z Afgánu. Nicméně tendence zvýšených ztrát letectva střelbou Stingerů je zřejmá, stejně jako snížení letecké aktivity. Věhlas za ztráty na letecké technice by měl patřit jiné zbrani, byl jím obyčejný velkorážový kulomet DŠK 12,7mm, který číhal všude a který dušmani dokázali dotáhnout na neuvěřitelná místa.

Dostupná statistika uvádí že z 89 zásahů Stingery do Mi-24 jich bylo sestřeleno 18, některé z nich byly sestřeleny 2-3 raketami nebo v důsledku kombinovaných zásahů velkorážových kulometů či společně se Strelou. Mnohem více zdrcující byly dopady zásahu Mi-8 či Mi-6 a důsledky těchto ztrát byly pro 40.armádu také více bolestné. Odolnost Mi-24 dosvědčuje i případ incidentu z 22.5.1987 kdy pakistánské stíhačky napadly Mi-24 velitele Alexandrova, ze 4 vypálených raket Sidewinder 1 zasáhla a vyřadila z chodu 1 motor. Vrtulník pokračoval v plnění bojového úkolu. Při návratu ho zasáhla střela Stinger do stejného motoru. Pilot se přesto dokázal vrátit na základnu a stroj musel být odeslán k opravám do SSSR. Odolné se ukázaly i letouny Su-25 a většinu raketových zásahů ustály.

Zdroje o počtu Stingerů se liší, uvádí 400-500, nebo 900-1200. Uvádí že Stingery a jinými protileteckými komplety bylo sestřeleno 167 letadel a vrtulníků, nebo se uvádí i číslo 226. Jednotlivé monografie udávají různá čísla, například ztráty čistě letadel VVS ze všech příčin 118, 103 nebo 109, ztráty afghánského letectva nejsou známy nebo nemám dostupný zdroj, nicméně samotní letci byli zkušení a sověty varovali před značným nebezpečím, kterému budou muset čelit.