Jo, vačkový systém má něco do sebe. Již velmi dlouhou dobu mám v hlavě myšlenku, do které se jednou snad vrhnu s tím, že vyprojektuji joystick, který by byl na takové úrovni, že by konkuroval mainstreamovým pákám.
Jo, vačkový systém má něco do sebe. Již velmi dlouhou dobu mám v hlavě myšlenku, do které se jednou snad vrhnu s tím, že vyprojektuji joystick, který by byl na takové úrovni, že by konkuroval mainstreamovým pákám.
Tenhle nápad mám taky, tak schválně, kdo bude první
Jo, vačkový systém má něco do sebe. Již velmi dlouhou dobu mám v hlavě myšlenku, do které se jednou snad vrhnu s tím, že vyprojektuji joystick, který by byl na takové úrovni, že by konkuroval mainstreamovým pákám.
Tenhle nápad mám taky, tak schválně, kdo bude první
Hehe, to vypadá napínavě, tak já mačkám stopky a až budete hotoví, zakřičte. Na desetinu vteřiny to změřím.
Také se na to chystám, ale vačkový systém už beru spíše jako zbytečně složité. Mám vačkové pedály vlastní výroby (vše na ložiskách) a ani jsem je nenabízel pro jejich drahou výrobu.(Materiál s prací 10000kč, bez zisku)
Spíše by to chtělo někoho kdo konečně vymyslí a udělá elektroniku a hlavně software co se vyrovná MSFFB2 joysticku , například Arduino by se hodilo, ale zatím se používá jen u volantů s FF.
Moje představa je že by se FF udělalo jak pro páku, tak pro pedály . Na místo složité mechaniky pouze digitální hall ve spojení s krokovýma motory .
[img]http://www.imgup.cz/images/2015/08/30/FCU.png[/img] is not a valid Image.
Pokud se použije nějaký z těch klasických mechanismů, který maj jasně vymezený střed, je pohyb páky kolem tředu vždy poznamenán skokovou změnou síly. Vačka se dělá právě proto, aby se konstrukce vyhla tý skokový změně. Skoková změna jde proti potřebě přesně ovládat letadlo - třeba mířit.
Co se týká FFB klacíku, napsat bych to asi uměl, ale mechaniku a motory k tomu neudělám.
Tak FFB klacík má malinký problém v tom, že u něj se právě vačka použít nedá (EDIT: možná dá, právě mě něco napadlo )*. Vystřeďování mají na starost ony serva. Už jen z toho důvodu, že např. pokud se běžné vrtulové letadlo nepohybuje, je řízení volné (nepůsobí žádné vystřeďovací síly, pouze mechanický odpor.) Také mají tyto serva ještě jednu nevýhodu v tom, že jde cítit, když jdete "přes vinutí" To jsem neměl rád na G940. Šlo tam cítit, když jste přešli přes vinutí (zapříčiněno pootočením komutátoru) Vytvářelo to nepříjemné cuknutí. Mám v hlavě, jak by to možná šlo obejít, ikdyž je to složité. Ta asi jednodušší varianta by byla použít jako serva krokové motorky se zpětnou vazbou (je nutné zajistit, aby byla vždy sepnutá správná cívka, proto je nutná zpětná vazba), který by mohl být ještě lehce zpřevodován, což by již samo o sobě mohlo vytvářet malý odpor a převod by vytlumil přechody mezi cívkami. Jako druhá, složitější varianta, mě napadlo použít krokové motorky k nastavení bodu vystředění páky a solenoidy, které by měnily svůj výkon a sloužily by pro nastavení působení vystřeďovacích sil. (žádné síly - vypnuto. Plná síla - maximální výkon.) Snad mi rozumíte, jak to myslím.
*solenoidy by se použily místo pružin na vačce. Mechanický odpor (simulace tření) by se pak mohl simulovat automatickým sepnutím solenoidu při zaznamenání pohybu páky. Pro přesnější seřízení je možně použít zpětnou vazbu pomocí tenzometru na pohyblivém jádru solenoidu.
Upravil/a AJaromir dne 19-06-2016 20:39
Ptám se protože žádné podomácku vyrobené zařízení s FFB neexistuje.
Ale dát zde šikovné mozky dohromady a najít řešení k sestrojení vlastní funkční páky se zpětnou vazbou, tak vám zato piloti budou neskutečně vděčný... páč tady na trhu žádné nové zařízení bohužel tak 12 let nikdo nevyrobil.
Já bych do takového projektu klidně šel, pokud má ještě někdo zájem dal bych určitě samostatné vlákno hoj. Pet
Uměl bych napsat soft, který by stál mezi hrou a nějakým tím motorem, co by dělal zpětnou vazbu. Asi bych použil vJoy virtuální driver, který v posledních verzích umí FFB a napsal k tomu integraci třeba s Arduinem. No a mezi ty dvě věci bych tedy vsadil nějakou tu logiku - transformaci z FFB informace ze hry na řídící signály k Arduinu - motoru. Ta logika mezi FFB ze hry a motorem je v zásadě dána geometrií toho zařízení, silama motoru ... no prvků s vlivem ná výslednou sílu. Tohle by někdo musel umět spočítat. Teoreticky bych tu matematiku měl umět víc než dobře, jenže jsem to dvacet let neviděl.
FFB se jistě dá implementovat pro vačkový mechanismus. Stačí, aby servo řídilo předpětí pružiny tý kladky. No a asi by bylo potřeba ještě servo, který by posouvalo středovou polohu. Tedy by to bylo komplikovanější než jen souboj s motorem v MSFFB.
Pokud se použije nějaký z těch klasických mechanismů, který maj jasně vymezený střed, je pohyb páky kolem tředu vždy poznamenán skokovou změnou síly. Vačka se dělá právě proto, aby se konstrukce vyhla tý skokový změně. Skoková změna jde proti potřebě přesně ovládat letadlo - třeba mířit.
Co se týká FFB klacíku, napsat bych to asi uměl, ale mechaniku a motory k tomu neudělám.
Pokud by to dokázalo přesně to co MSFFB2 tak s mechanikou bych pomohl já , ozubení pro pohon krokáčema také můžu zajistit od známého soukromníka. U MS joysticku jsou použité stejnosměrné motory , u krokáčů netuším jestli to jde naprogramovat aby to jak tady zmiňujete necukalo , komutátor to sice nemá , ale určitě záleží na sladění software ,aby poloha snímaná digitálním hallem plynule ovlivnila pohon, podržení polohy krokáčem v dané poloze určitě funguje, to vím dle praxe na mém CNC.
Převod samozřejmě do síly, aby se zjemnilo to cukání a docílila větší síla.
Napínání pružiny závitovou tyčí by snad potřeba nebyla, to by bylo asi na 100% bez znatelného cukání, ale taky by to bylo pracné a složité na výrobu.
Digitální hall mám odzkoušený s Mmjoy2 softwarem , kde to snímá jen úhel magnetu a není to citlivé jako u analogu na vůle v uložení.
Joska
[img]http://www.imgup.cz/images/2015/08/30/FCU.png[/img] is not a valid Image.
Uměl bych napsat soft, který by stál mezi hrou a nějakým tím motorem, co by dělal zpětnou vazbu. Asi bych použil vJoy virtuální driver, který v posledních verzích umí FFB a napsal k tomu integraci třeba s Arduinem. No a mezi ty dvě věci bych tedy vsadil nějakou tu logiku - transformaci z FFB informace ze hry na řídící signály k Arduinu - motoru. Ta logika mezi FFB ze hry a motorem je v zásadě dána geometrií toho zařízení, silama motoru ... no prvků s vlivem ná výslednou sílu. Tohle by někdo musel umět spočítat. Teoreticky bych tu matematiku měl umět víc než dobře, jenže jsem to dvacet let neviděl.
FFB se jistě dá implementovat pro vačkový mechanismus. Stačí, aby servo řídilo předpětí pružiny tý kladky. No a asi by bylo potřeba ještě servo, který by posouvalo středovou polohu. Tedy by to bylo komplikovanější než jen souboj s motorem v MSFFB.
To zní rozumně tedy sílu pomocí sw s Arduinem, by šlo nakalibrovat na jakoukoliv motorovou mechaniku.
Nemohl by funkci té vačky "simulovat" přímo ten FF? Proč to komplikovat zase nějakými mechanickými vloženými pružinami, když už by tam byly krokový motory, nebo cívky, který by mohly umět projev těch pružin taky napodobit. A nelinearitu sil při pohybu páky od středu ke kraji by místo křivky vačky řídila softwarová křivka daná nějakou rovnicí v software páky...
FPV Air Combat - hledáme nadšence pro tuto adrenalinovou modelářskou disciplínu, více info ZDE Czech Rocket Society - moderní čeští raketoví modeláři, více info ZDE
Ono ta vačka by se použila právě pro zjednodušení mechanismu, aby to nemuselo být přímo přes servo. Utlumí to rázy motorku při přechodu přes jednotlivé kroky/cívky. Nelinearita by se vačkou neřídila. Ta by tam byla vyloženě pro to, aby byl "neostrý" střed. Samotná cívka nebo solenoid nemusí mít dost síly na vycentrování, tak by vačka zároveň sloužila jako páka pro zvýšení momentu. Nelinearitu bych pro jistotu řídil s tenzometrickou zpětnou vazbou, aby byla jistota, že působí taková síla, jaká působit má. Přes závitovou tyč bych to neřešil, bylo by tam asi dost velké zpoždění.
Upravil/a AJaromir dne 20-06-2016 17:15
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
