Vida vida, Lesů Pane. To je i pro mě novinka - myslel jsem, že je to jako jinde, tedy že je karbec (vč. ovl. klapky) až za dmychadlem, před rozvidlením do jedn. válců.
Má to (kromě konstr. jednoduchosti) ještě jiný důvod?
Asi ma, protoze je to tak i u Merlinu, Griffonu a Sabru a nejspis vsude mozne. Jen nevim, jaky presne je ten duvod :-). Snad jen to, co by se dalo uhodnout, vyparne teplo ochlazuje a kompresor lepe stlacuje chladnejsi smes, plus homogenita smesi po protoceni v dmychadle.
...Další důležitá výhoda souvisí s umístěním karburátoru před kompresor. V případě použití karburátoru, ve srovnání se vstřikováním u leteckých motorů z druhé světové války, je často zmiňována údajná „zaostalost“ konstrukcí které používají karburátor. U tvorby směsi ve válci je možno s tímto do značné míry souhlasit. Zcela pomíjena je ovšem skutečnost, že zařazení karburátoru před dmychadlo poskytuje také značnou výhodu. Při vytvoření směsi ještě před vstupem do kompresoru je po kompresi výsledná směs velmi dobře promíšena, což má výhody v oblasti spalování. Hlavní výhodou je ovšem účinnější komprese na výstupu z kompresoru. Ta je způsobena snížením teploty směsi v důsledku odpaření paliva, které odebírá teplo. Výsledkem je její vyšší komprese, než v případě čistého vzduchu....
Na tomhle videu autor ukazuje (viz 11:40), že když jede u země vše na max (2700 RPM, plný plyn, turbo i WEP) dělá Jug 567 km/h. Když ale pouze sníží otáčky na 2500 RPM, stoupne rychlost u země na 580 km/h. Umíte někdo vysvětlit proč? YouTube Video
Autor videa popisuje jen a pouze P-47 ve hře. Tak by mě právě zajímalo, zda je to tak i v reálu nebo pouze v simu. V tom videu ke konci autor zmiňuje, že ve velkých výškách je to naopak (vyšší RPM = vyšší rychlost).
Jen hádám, ale:
Možná je to tím, že u země, při vyšších otáčkách, konečky na přední (sací) straně vrtulí překračují místně rychl. ztvuku. Tzn. vyšší odpor, nižší tah na tom místě, atd.
Jaký má průměr vrtule? Z toho se dá vypoč. obvod, krát otáčky, a nemělo by to být nad dejme tomu 0,8 až 0,85M, protože pokud má koneček cca tuto rychlost jako celek (tzn. je to průměr mezi rychlostí ofukujícího větru na přední a na zadní straně), tak na té sací - podtlakové straně vrtulového listu (na přední) bude ta rychlost nad 1M. Začnou tam vznikat malé rázové vlny, a je zaděláno. Přidáš "plyn" a zpomalíš...
Samozřejmě, se zvyšující se výškou se to bude zmenšovat až do vymizení.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Jen k tý debatě o karburátoru před kompresorem přidám, že ono to nemá jen výhody, ale i nevýhody. Jsem někde četl, že to promíchání paliva a vzduchu platí jen pro vysoké zatížení. Při částečných zatíženích se může projevit opak. Tedy že se za kompresorem formují kapičky paliva a to pak motor jede nepravidlně. Taky karburátor před kompresorem potřebuje vyhřívání, bo vypařování paliva odvádí teplo z již tak studeného vzduchu a tak se může formovat led. Je to už dlouho, co jsem to četl, tedy si už nepamatuju, kde to bylo.
Autor videa popisuje jen a pouze P-47 ve hře. Tak by mě právě zajímalo, zda je to tak i v reálu nebo pouze v simu. V tom videu ke konci autor zmiňuje, že ve velkých výškách je to naopak (vyšší RPM = vyšší rychlost).
Je to chyba ve hre. Kdyby se tak chovalo nejake skutecne letadlo, videli bychom popis takoveho chovani v dobovych testech.
Vzhledem k tomu, ze se jedna o tu cast obalky, kde proteka vrtulovym diskem nejvice vzduchu (husty vzduch v male vysce a rychle), da se cekat, ze je blbe tah/ucinnost vrtule pri nejmensim uhlu nabehu listu. Kdyby slo o rychlost zvuku, projevovalo by se to ve vysce, kde je TAS letadla vetsi, tedy i sroubovice, co opisuje konec listu, vice natazena a tedy rychlost konce listu vyssi.
Autor videa popisuje jen a pouze P-47 ve hře. Tak by mě právě zajímalo, zda je to tak i v reálu nebo pouze v simu. V tom videu ke konci autor zmiňuje, že ve velkých výškách je to naopak (vyšší RPM = vyšší rychlost).
Je to chyba ve hre. Kdyby se tak chovalo nejake skutecne letadlo, videli bychom popis takoveho chovani v dobovych testech.
Vzhledem k tomu, ze se jedna o tu cast obalky, kde proteka vrtulovym diskem nejvice vzduchu (husty vzduch v male vysce a rychle), da se cekat, ze je blbe tah/ucinnost vrtule pri nejmensim uhlu nabehu listu. Kdyby slo o rychlost zvuku, projevovalo by se to ve vysce, kde je TAS letadla vetsi, tedy i sroubovice, co opisuje konec listu, vice natazena a tedy rychlost konce listu vyssi.
Jj rozumím, mělo by to tedy být naopak než jsem napsal.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Když jste u těch otáček motoru a vrtulí, na lepší dokumentární video zaměřené na vrtule jsem nenašel. https://youtu.be/...Upravil/a AJaromir dne 06-12-2018 12:28
Vydání Me 262 pro BOBP se kvapem blíží, tak je nejvyšší čas osvěžit si své znalosti konstrukce a ovládání motorů Jumo 004 http://www.luftsc...cz/?p=4322
Z pohledu pilotů doporučuju hlavně odkazy na skvělé články Edy Dokoupila s popisem startování a ovládání motrů.
Upravil/a Tapi dne 11-03-2019 09:36
K té rychlosti zvuku konců vrtulových listů, taky už sem několikrát slyšel něco ve smyslu "Mustang měl tak velkou vrtuli (4m), že konce překračovaly rychlost zvuku"
Jenže imho dle mých výpočtů by mělo na koncích vrtule překračovat rychlost zvuku skoro všechno, co za ww2 lítalo. Když vemu třeba takovýho mezka, s relativně malou vrtulí cca 3 metry a řekněme průměrnejma otáčkama 2700ot/min, vyjde mi něco jako:
(3,14*3*2700)/60 = 424m/s, a to je jen obvodová rychlost bez dopředného pohybu, spolehlivě za rychlostí zvuku někde v normálních podmínkách řekněme třeba 340m/s... Kde dělám myšlenkovou chybu? Někdo kdo tomu rozumí?
Ne, proč? Obvod kružnice opsané špičkou listu vrtule je dráha za jednu otáčku a tu jen vynásobim počtem otáček za sekundu... Tuhle matematiku snad ještě zvládám, otázka je, proč to nepřekročí rychlost zvuku...
Upravil/a Hot_Dog dne 19-03-2019 11:35
Teď mi to možná po cestě z oběda došlo, vztažná soustava je ten vzduch, do kterýho se ta vrtule zařezává, a ten už je částečně taky roztočenej, takže vůči němu je pohyb tý vrtule pomalejší?
Vzduch je tekutina, jako každá jiná. Tedy má svoji stlačitelnost, viskozitu, vzájemné tření, a.t.d.... Tedy ano, dá se říct, že máš částečně pravdu. Asi její nejlepší vlastnost je coandův efekt. Jinak co se vrtule týče, tak z nějakého důvodu ty relativně stará naučná videa mi přijdou naprosto dokonalá. Samozřejmě, že rychlost zvuku překročit může, ale má to své následky. Je to jeden z limitujících faktorů délky vrtule - kompresibilita a rychlost zvuku. Proto třeba má vrtulník omezenou rychlost, jinak by díky rázovým vlnám zničil vrtuli, hřídel, ložiska.
K té rychlosti zvuku konců vrtulových listů, taky už sem několikrát slyšel něco ve smyslu "Mustang měl tak velkou vrtuli (4m), že konce překračovaly rychlost zvuku"
Jenže imho dle mých výpočtů by mělo na koncích vrtule překračovat rychlost zvuku skoro všechno, co za ww2 lítalo. Když vemu třeba takovýho mezka, s relativně malou vrtulí cca 3 metry a řekněme průměrnejma otáčkama 2700ot/min, vyjde mi něco jako:
(3,14*3*2700)/60 = 424m/s, a to je jen obvodová rychlost bez dopředného pohybu, spolehlivě za rychlostí zvuku někde v normálních podmínkách řekněme třeba 340m/s... Kde dělám myšlenkovou chybu? Někdo kdo tomu rozumí?
Mezi motorem a vrtuli je prevodovka. Bf nevim, Merlin mel IIRC dve varianty kolem 0.45, vysokootackovy Sabre s velkou vrtuli dokonce 0.274.
Drtivá většina druhoválečných stíhaček uměla na koncích vrtulových listů přejít do nadzvuku, ale snad u všech jedině při klesání vyšší rychlostí. Kdysi jsem to počítal myslím pro Doru a musela letět snad nějakých 750 km/h.
Právě ty převodovky, resp. reduktory, o kterých LesníHU píše, zamezují dosažení supersonické oblasti příliš brzy.
Tak to že je mezi motorem a vrtulí reduktor samozřejmě vím, R-2800 zase třeba s poměrem přesně 1:2.
Doteď sem ale tak nějak žil v domnění, že otáčky na budíku sou otáčky vrtule? Pokud jsou to ovšem otáčky motoru, tak sem objevil ameriku, sem debil a lecos to vysvětluje?
To jsou Jaromíre defekty z realtime anti-anti-ads google teroru. Chyba není na tvém přijímači.
Už před 3 rokama jsem Chrome definitivně odinstaloval a přešel opět po 20 letech na FF
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
Ještě že vás mám.
