Nuz, otazka je, ci zmena intenzity bude linearna (aj ked s tym si nie som uplne isty ani pri mechanickej clonke). A tiez neviem, ako zohnat tie filtre - behal som po sezname a pod., a hladal nejaku polarizacnu foliu, ale nie moc uspesne. Mozno by mohla pomoct nejake ocna optika, ak budu ochotni.
Ten napad s polarizacnim filtrem je dost dobry, ale omezuje v tom, ze mechanickym vstupem musi byt otaceni. Asi by melo jit sehnat nejaky jety poskrabany fotofiltr a ten pak narezat na male ctverecky.
Par volnych napadu o polarizaci:
-Polarizovat svetlo se da taky odrazem.
-celofan (nebo celuloid?) pry staci rovinu polarizovaneho svetla
-dava laserova ledka polarizovane svetlo, nebo jen koherentni?
A kdyz uz jsme u tech novych napadu, co tenhle senzor:
Bude kmitajici obvod slozeny z kondenzatoru a civky. Ten bude kmitat na nejake frekvenci. My budeme mechanicky prisouvat civku k necemu kovovemu, tim menit jeji hodnotu a tim menit frekvenci kmitani. Pak staci zmerit, jak dlouha je jedna vlna (coz nepotrebuje AD prevodnik, staci to vyprahovat a pustit do digitalniho vstupu do mikrokontroleru). Voila.
Vyhody a nevyhody:
+nepotrebuje kanal AD prevodniku
+digitalni prenos od cidla nebude degradovan rusenim
-dve cidla blizko sebe se budou ovlivnovat (at uz primo pres kmitajici magneticke pole, nebo neprimo prisouvanim neceho kovoveho k jednomu a tim i ke druhemu)
-cidla budou elektromagneticky rusit ostatni obvody
?tezko rict, jak citlive bude cidlo na elektromagneticke ruseni
Mungo napsal:
LesniHu: V podstate budem potrebovat vediet take veci, ako ktoru schemu a zoznam suciastok pouzit, ktory software a pod. Ale este si to musim znovu pozriet.
Predbezne - kolko tak asi vyjdu suciastky na samotny Mjoy (bez veci na konstrukciu pak, pedalov atd.)?
Kde je mozne kupit prislusny "microcontroler"?
A este k tomu firmwaru a spol. Hovoril si, ze by si siel do verzie 16 (to je ta so s autokalibraciou?), ku ktorej ale nie su zdrojaky. Ako by si to potom chcel rozbehat?
Toho brouka jsem si nechal koupit v Brne v GM, ted ho maji i tady v GESu. Stoji asi 90 Kc, ATMega16 asi 130Kc. Ostatnich soucastek je tam celkem malo a levnych, s nimi se myslim vejdes do padesatikoruny. Pak musis pripocitat desku na plosny spoj a snuru do USB, popr. i USB koncovku do plosnaku. A samozrejme potenciometry a tlacitka a dalsi mechanicke prvky konstrukce.
Firmware: k verzi 16 nejsou na webu zdrojaky, ale je tam zkompilovany soubor, ktery se da primo naflashovat do brouka. Pise tam, ze "source code is not available" a o kus dal, ze je to GPL, takze z toho jsem trochu zmatenej.
Autokalibraci ma i posledni verze firmwaru pro atmega8, ale me nefungovala: zapojilo se to, uspesne to chytlo stred a pri zahybani zvetsovalo spravne rozsah, ale kouslo se to hned, jakmile tenhle kalibracni interval skoncil. Po problemu jsem se moc nepidil, stejne jsem autokalibraci nepotreboval (spis naopak), tak jsem ji odstranil a pri te prilezitosti zmenil par veci ohledne os.
LesníHu, se svou totálně deelektronizovanou představivostí nedokážu zjistit, jak jsi prakticky těmi trimry nastavil požadovanou velikost a polohu rozsahu. Aby to fungovalo, musí to být zřejmě pod napětím. No a jakmile ho připojím na napětí, může už být na úpravu rozsahu pozdě, že :)) Dále, to napětí jsi bral rovnou z počítače nebo zatím z nějakého pomocného zdroje? A konečně - ta roztodivná věc o moc pacičkách, která je základem onoho Mjoye - jak se tomu říká česky? Ať vím, o co mám v obchodě bojovat :) Děkuju
1stCL_Jiricek napsal:
A konečně - ta roztodivná věc o moc pacičkách, která je základem onoho Mjoye - jak se tomu říká česky? Ať vím, o co mám v obchodě bojovat Děkuju
Vola sa to 'mikrokontroler' A ma to strasne vela noziciek a vyzera to ako svab Nie,ale vazne. Ten mikrokontroler - ATMega8 ( pripadne ATMega16) kupis napr. v GM Electronics, va Florenci. Ja som si tam minuly rok kupoval ATMega8 -cky, vtedy stali 73,- KC.
1stCL_Jiricek napsal:
LesníHu, se svou totálně deelektronizovanou představivostí nedokážu zjistit, jak jsi prakticky těmi trimry nastavil požadovanou velikost a polohu rozsahu. Aby to fungovalo, musí to být zřejmě pod napětím. No a jakmile ho připojím na napětí, může už být na úpravu rozsahu pozdě, že )
Nebude. Pokud to uplne nevyzkratujes, tak je jedno, jak mas nastaveny potenciometry, tech 5V nic nevypali.
1stCL_Jiricek napsal:
Dále, to napětí jsi bral rovnou z počítače nebo zatím z nějakého pomocného zdroje? A konečně - ta roztodivná věc o moc pacičkách, která je základem onoho Mjoye - jak se tomu říká česky? Ať vím, o co mám v obchodě bojovat Děkuju
Napeti je primo z usb, na ktery je to pripojeny.
O tu roztomilou vec o hodne pacickach bych si rekl: jednou atmel atmega8/atmega16, protoze nevim, co to je cesky. Anglicky je to microcontroller.
Az to budes kupovat, dej pozor, at ti daji atmegaX-16, tj. schopny bezet az na 16MHz (u nas to ma bezet na 12MHz, takze ta druha dostupna varianta s maximem 8MHz neprichazi v uvahu).
K Mjoy: Ak uvadzas, ze sa ti to nejako kusalo, tak si vyhodil autokalibraciu - to znamena, ze ak sa pustim do najnovsej verzie a kusne mi to, ziadne upravy moct robit nebudem?
K mikrokontroleru a odpovedi Jirickovi: Lisia sa len frekvenciou, alebo aj niecim inym? Inak povedane - potrebujem 16MHz svaba, aby utiahol program pisany aby bezal na 12 MHz, alebo je program pisany specificky pre 16-ku?
Ty teda poletujes s M-joyom? Ako je cela ta sranda presna.
Este k suciastkam - nevies o nejakom obchode/webe, kde sa da najst rozumny popis suciastok? Napr. u mnohych spinacov netusim, ako funguju. Ja si obcas cosi vymyslim, ale nasledne netusim, ci sa potrebna suciastka da zohnat.
A kedze som v tychto veciach totalna lama: ako si robil "zakladnu dosku", leptal, alebo inym sposobom?
Mungo napsal:
K Mjoy: Ak uvadzas, ze sa ti to nejako kusalo, tak si vyhodil autokalibraciu - to znamena, ze ak sa pustim do najnovsej verzie a kusne mi to, ziadne upravy moct robit nebudem?
Vicemene, ale jestli nemas alespon matnou predstavu o programovani v assembleru, tak nebudes moci delat upravy ani do starsi verze, od ktery mas zdrojaky.
Mungo napsal:
K mikrokontroleru a odpovedi Jirickovi: Lisia sa len frekvenciou, alebo aj niecim inym? Inak povedane - potrebujem 16MHz svaba, aby utiahol program pisany aby bezal na 12 MHz, alebo je program pisany specificky pre 16-ku?
Nevim. Myslim, ze se svaby lisi jen svoji maximalni frekvenci, ale nikdy jsem nemel duvod se v tom nejak ujistovat. Zapojeni bezi na dvanacti megahertzech, takze jsem tu pomalejsi verzi uplne ignoroval.
Mungo napsal:
Ty teda poletujes s M-joyom? Ako je cela ta sranda presna.
Mam na nem tri osy trimu, brzdy, klapky a jednu osu zatim nevyuzitou. Presnost je v praxi omezena mechanickou konstrukci - hlavni osy jsou desetibitove (tj. maji na vystupu cisla 0-1023) a kdyz si clovek da praci a toci s citem, tak muze potenciometrem volit jednotlive cislo po cisle.
Mungo napsal:
Este k suciastkam - nevies o nejakom obchode/webe, kde sa da najst rozumny popis suciastok? Napr. u mnohych spinacov netusim, ako funguju. Ja si obcas cosi vymyslim, ale nasledne netusim, ci sa potrebna suciastka da zohnat.
To je obecne receno problem. Zkus www.ges.cz, tam obcas neco je, v ostatnich pripadech googlit oznaceni, typ soucatky, vyrobce apod. (nejlepe v anglictine).
Mungo napsal:
A kedze som v tychto veciach totalna lama: ako si robil "zakladnu dosku", leptal, alebo inym sposobom?
Koupil jsem hotovou univerzalni - medeny ctverecky 2,5mm velky s dirama veprostred po cely plose desticky. Staci oriznout na potrebnou velikost, prostrkat nozicky soucastek, pripajet je a propojit.
Ako sa vlastne da doska nazyva (co si mam v obchode pytat) a ako sa to navzajom prepaja - kablikmi?
Mas niekde vyvedene aj tlacitka?
Co by ma zaujimalo, ci by pocitac zvladol 2 taketo zariadenia? Teda povedzme z jedneho urobim joy, plyn, brzdy, klapky(?) a z druheho trimovanie, vrtulu a spol., plus z tlacitiek v podstate kompletne ovladanie funkcii.
Ten prevod tam udela vzajemne propojeni pedalu lankem: http://lesnihu.wz...pedaly.png - to cervene je lanko. Jsou to takovy padaly vrtulnikovyho typu, s pevnou podlahou a otocnyma pedalama na ovladani spickou nohy.
Takhle jak máš nakreslený ty pružiny to nebude fungovat dobře.Když sešlapneš třeba levej pedál tak pružina u pravýho bude dělat co?Bude se snažit někam uhnout,bude se ohýbat a různě kroutit.A nemluvě o tom že je budeš muset mít hodně silný(myslím že min 30 až 50N)což je hodně a bude potřeba silnej drát.Kdežto kdybys vymyslel svoji konstrukci tak aby když sešlapneš pedál kladly odpor obě(jedna tahala a druhá tlačila)stačilo by mít pružiny silově tak poloviční atím pádem i s mnohem větší životností.Příklad: pružina s 1mm drátu,průměr 20mm,dýlka 100mm tak takovou natáhneš zhruba na 250 až 300mm.Kdežto pružina s 2mm drátu by se už zdeformovala pokud bys ji teda vůbec dokázal natáhnout.Navrhoval bych pružiny nějak uložit aby mohly fungovat na obě strany.:confused:
Vykání je následek nepochopení formy vlády pozdních římských císařů. Koncem Římského císařství spoluvládli čtyři vládci. Proto byli oslovován jako celek. Tykání je správné.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
Děkuju
