Já nevím jaké jsou letové vlastnosti skutečného spitfira a nemám pro to podklady, ale jestli tvůrci hry mají pravdu a spitfire je ve skutečnosti opravdu z hlediska podélné stability neutrální a podle těch tabulek co tam někdo na fóru dával tak ty malé změny výchylek výškovky s rychlostí opravdu mluví o malém sklonu momentové křivky. Tak při "zmizení" 1/2 vop bude jistě nestabilní a s FM z ROF to nebude mít nic společného a bude to obtížně řiditelné.
Mě to to zatím vycházelo jako neříditelné, než obtížně říditelné, ale možná časem někdo napíše jinou zkušenost.
Ostatní letadla, jako Lagg, yaky lítaj bez jedné výškovky relativně vpohodě, většinou si toho člověk vžimne až při prosednutí při přistání. A co sem v zaměřovači videl, tak stím nemaj problém ani befka a fokáče.
Prostě zbytek letadel je schopnej letět i v manévrech a spit není schopnej letět ani rovně.
Mám dojem, že jsem někde viděl fotku spita s brutálně rozsekanou jednou výškovkou (snad Leopold Šrom), ale nemůžu to jaksik dohledat.
edit: našel jsem to - nebyla to výškovka , ale část pravého křídla.
Tohle opravdu záleží jak jsou braná data do toho FM a jak to podrobně počítá stabilitu. Obecně vzato když nebudu mít 1/2 plochy která výrazně promlouvá do podélné stability, tedy 1/2 vodorovných ocasních ploch (VOP) tak myslím že snad všechna letadla by měla být nestabilní (i ta předtím stabilní). Jednoduše řečeno proc bych tam dával 2x větší plochu než potřebuji. Samozřejmě bombardér asi bude navržen více stabilní než stíhačka a tím ta míra nestability bude menší u bombardéru. Ale dávat tam jen tak 2x větší plochu a zvětšovat si už třeba jen odpor a řešit větší síly do řízení. Proč.
Co se týče té ředitelnosti. Tak i nestabilní letoun je řiditelný. Samozřejmě do určité míry nestability. Je potřeba si uvědomit jak to vypadá z pohledu pilota. Stabilní letadlo se brání změně úhlu náběhu a snaží se vrátit na původní, neutrální je "kam to strčím tam to zůstane" a nestabilní se snaží samo úhel náběhu po prvotním impulzu měnit. Z hlediska pilotáže u stabilního letounu musíš při změně z vyváženého stavu stále držet řídící páku tam kde to drží ten úhel náběhu co chceš. U neutrálního uděláš pohyb a když to dosáhne požadovaný stav to vrátíš. No a u nestabilního musíš udělat pohyb který to rozjede pak to protipohybem zastavit a dát do polohy pro požadovaný úhel náběhu. Prostě jako když máš tyčku kolmo vzhůru na dlani a snažíš se rukou balancovat aby stála. Furt hýbeš dopředu, dozadu dopředu, dozadu a záleží jak dokážeš být přesný a jak ten pohyb přeženeš. Když máš tyčku o velké základně a malé výšce (málo štíhlou) je to snazší (menší nestabilita), když máš tyčku štíhlejší je to obtížnější (větší nestabilita) no a když ta nestabilita přesáhne určitou mez tak to uřídí jen počítač a člověk to nedá. Tvůj problém to uřídit může být v tom že buď nejsi dostatečně rychlý a přesný, máš třeba joystick s silnýma pružinami a nebo výrazným středem což ti tu práci ještě zhoršuje (ve skutečnosti je to spíš bez silové) a nebo prostě tak jak je ten FM pro spitfire udělaný už to člověk nemá šanci dát.
No vypadá to celkově líp renderování BOKu. Dohlednost čistého vzduchu je od oka tak 6km, mlhavá tak 15 km ..
Befko se leskne jak psí koule, to maj zase pomatený materiály jak v DCS .. Ale ta pozemní textura krapet pokulhává z výšky 100m až 1 km. Má příliš nízké rozlišení, člověk z toho má dojem CLODa nebo starýho šturma. Chybí jim tam jeden LOD. Ale ty lesy vypadaj obstojně ..
Upravil/a magot dne 03-09-2017 23:35
AH_Kraken napsal:Tohle opravdu záleží jak jsou braná data do toho FM a jak to podrobně počítá stabilitu. Obecně vzato když nebudu mít 1/2 plochy která výrazně promlouvá do podélné stability, tedy 1/2 vodorovných ocasních ploch (VOP) tak myslím že snad všechna letadla by měla být nestabilní (i ta předtím stabilní). Jednoduše řečeno proc bych tam dával 2x větší plochu než potřebuji. Samozřejmě bombardér asi bude navržen více stabilní než stíhačka a tím ta míra nestability bude menší u bombardéru. Ale dávat tam jen tak 2x větší plochu a zvětšovat si už třeba jen odpor a řešit větší síly do řízení. Proč.
Aby slo pri male rychlosti podrovnat, s tezistem na prednim limitu, s rezervou na opravy manevru, pripadne bojove poskozeni a treba i po vymene motoru za vykonnejsi.
Aby slo pojizdet, vzletet a taky brzdit, aniz se letadlo preklopi cumakem dolu.
Tak prej je z La5 a Laggu OP letadlo..
Nejmenovaný modrý pilot naforu :
" Well, just like the 109 had to get fixed for its unrealistic flying, I hope the devs will correct the unrealistic advantage that was given to the La-5 and LaGG-3s. We all want to have the planes as close to their real life counterpart regardless if the changes make them better or worse ... " konec citátu..
A nejlepší tam ta jedna iluminátská teorie, že La5 dostal FM z chystaného La5FN..
Tak prej je z La5 a Laggu OP letadlo..
Nejmenovaný modrý pilot naforu :
" Well, just like the 109 had to get fixed for its unrealistic flying, I hope the devs will correct the unrealistic advantage that was given to the La-5 and LaGG-3s. We all want to have the planes as close to their real life counterpart regardless if the changes make them better or worse ... " konec citátu..
A nejlepší tam ta jedna iluminátská teorie, že La5 dostal FM z chystaného La5FN..
Jestli pisatel mluví o účinnosti křidélek a rolování u těchto dvou letadel, tak úplně mimo není. Ale to už od začátku.
Není důležité vyhrát, ale přežít.
I když vyhrát je taky fajn.
Obzvlášť, když vyhraju já!
Zkusil jsem tedy La 5. Roll rate je skutečně velká převaha nad Befkem. Ale to tak bylo vždy, jen Befko mívalo díky směrovce nadpřirozený roll rate, takže to nebyl takový rozdíl. Nepřijde mi, že by to bylo jinak, nebo o poznání jinak než dřív. Co je ale rozhodně jinak, jsou ty vlastnosti při přetažení. Letadlo se snad nedá urvat do vrtáku. Prostě páku na koule, a křidélkami a směrovkou to člověk bez problémů udrží letět. Vlastně tak lze i přistát. Je to tedy přistání tak jako na letadlovou loď a Lavina to úplně nevydrží, ale pilot přežije. Prostě a sebou lze plácnout na pole jak s Turboletem. Stačí páka k sobě, klapky a ono to už nějak sedne. Vlastně je to teď zcela nezáludný stroj, pokud se člověk alespoň trochu snaží, nic se nemůže stát. Jen hlídat teplotu motoru.
Věřím, že to je teď pro Befkaře frustrující. Jakmile je rychlost poněkud vyšší, Befko podstatně zaostává v roll rate a snaživý pilot Laviny mu může velmi účinně uhybat.
Jo a pamatujete na magický klapovitý vrtulník zvaný Jak 1? No tak to teď bude ponovu Lavina. Z visu na vrtuli budeme teď ponovu střílet pánubohu do nebe a ničit modrooké narcisy
K tomu Blaníku je třeba říct, že u něj budou všechny tyto efekty mnohem výraznější než u stihačky. Proč?
1) Má to dlouhá štíhlá křídla, zatímco stihačky krátká a tupá. Rozdíl v rychlostech na křídlech vlivem rotace kolem svislé osy se tak projeví dramaticky víc než u těch stíhaček. Platí to pro klonění i pro adverse yaw. U některých letadel se snad adverse yaw neprojevuje skoro vůbec.
2) Je to kluzák, nemá to motor a vrtuli. Navrch jsou ty lítadla z WW2 slušně přemotorovaná.
Proto bych byl pro, aby se z Blaníku nedělaly zásadní závěry pro BOSkový lítadla...
Ahoj Rumcajsi,
já to srovnávání druhoválečných letadel se zkušenostmi pilotů s pár desítkami hodin na Blaníku taky neberu nijak vážně. Nicméně je pravdou, že účinky kormidel prostě jsou stejné. Jejich míra může být jiná, ale v principu musí být a jsou stejné. Takže k vědomí, co se s letadlem děje a má dít principielně (!) ti opravdu stačí umět řídit cokoli "klasické koncepce".
A šlápnu-li svižně směrovku, nastane postupně:
1) kmitnutí do strany
2) z něj pramenící rychlé naklonění na souhlasnou stranu
3) mírné vrácení čumáku a (po ustálení stranových kmitů) vesměs ustálené bočení menší intenzity než prvotní
4) z něj plynoucí klonění až do přechodu do spirály (leda by bylo bočení tak malé, že by náklon eliminovalo vzepětí křídla apod.)
Rychlost vyšlápnutí je kategoricky důležitá pro bod 2) a zcela jak píše Kraken, je to ve hře stále úplně stejně špatně jako před patchem. Pouze upravili koeficienty, všechno je pomalejší a ne tolik do očí bijící. Bočení se ale pořád jeví jako druhotný, nikoli prvotní účinek směrovky, a klonění od prvotního impulsu vyšlápnutí je zcela nezávislé na rychlsoti vyšlápnutí, což ti může znít jako detail, ale je to zásadní vlastnost směrového řízení. Ostatně používání rychlých / pomalých zásahů do řízení je principem ovládání letadla při poruše řízení (směrovka / křidélka): kopnutím nohy a pomalým uvolněním můžež upravit náklon při malé změně směru, prudkým kmitem křidélek kontra zase můžeš opravit směr, aniž by stačilo dojít ke změně náklonu.
Rumcajs napsal:
Takže výsledek může být ten, že ty efekty sice existují, ale kompenzují se něčím jiným, takže jsou pro pilota potlačené až do míry, že je nemusí moc řešit. Každý éro je jinačí.
Ano, toto už je správně :) Mnohem více záleží na tom, jak je letadlo uděláno, než jestli je to větroň nebo stíhačka (stále tedy mluvíme pouze a jen o základních reakcích na řízení, aby mě někdo nechytal za slovo!). Mezi větroni mohou být mnohem větší rozdíly, než mezi např. hodným větroňem a hodným druhoválečným érem. Sám jsem ve vzduchu cucák, mám 300 hodin, létám pět větroňů a zařídil jsem si párkrát ve dvojím Z-126 a Z-43 (včetně plného přistání, ale to nebudeme nikomu říkat). Ale můžu zodpovědně říct, že např, mezi Z-43 a Astirem (větroň) vidím mnohem menší rozdíl v chování než mezi větroňi mezi sebou.
Jediným principielním rozdílem je fakt, že motorák "jde za motorem" a tedy používání nohy pro čistou zatáčku není zdaleka tak markantní jako u větroňů. Lze tedy diskutovat o tom, zda šlápnutí nohy má mít srovnatelně silý efekt jako u Blaníka (mimochodem kdyby se Blaníkáři učili létat na Astirovi, věřili by, že směrovka je na letadle k ničemu, tak je na něm účinná, rozhodně méně než co známe z BoS-ka). Na druhou stranu u motoráku je směrovka obtékaná výrazně rychleji než zbytek letadla (vrtulovým proudem), takže je o to efektivnější. Takže zase nevíme - klidně by tady někjaký "dedkuktant" mohl dedukovat, že směrovka v motoráku má být účinnější. Pravda je, že prostě nevíme (ikdyž základní chování by šlo hrubě spočítat). Ale rozhodně musí způsobit stejné primární a sekundární účinky, jako u větroně. A ty nám nový patch nejen že nepřinesl, ale ani o píď se k nim nepřiblížil.
Naopak lze - myslím si - konstatovat, že chování letadel na minimálce se přiblížilo říši snů. Protože ani ta nejhodnější výcviková letadla nejsou v reálu tak hodná, jako výkonnostní mašiny, které máme ve hře. Kdysi jsem (též v diskusi s tebou, myslím) napsal, že třebaže je chování letadel v BoS-ku výsledkem náhody, přišlo mi oproti dřívějším simům jako zase o krork blíže k realitě. Tou vrtkavosí, nestabilitou (nikoli v aerodynamickém smyslu, ale v tom "pocitovém"). Po patchi mi přijde, že jsou řiditelné i vrata od stodoly a coby zastánce hard-core linie mě to zklamalo.
Jediné, co vnímám pozitivně, je jisté "zpomalení soubojů", které mi teď pocitově přijdou věrnější. Ale nemůžu se zbavit dojmu zpomaleného filmu.
Upravil/a 1stCL_Jiricek dne 05-09-2017 14:14
Jo no aktuální pattch je fakt hodný patch. Ale ono si to zas časem najde cestu. Vždycky je aktuální FM nejlepší na světě a to až do dalšího patche. Zatím jsem zkoušel P40, La5, Jaky, 109 F2 a Miga 3. Vše se chová slušně a vybraně. A ta Lavina je asi fakt přitažená za vlasy. Tam se snad chyba nedá udělat. MIG 3 je taky hodně krotší než dřív. Jaky byly krotké dycky.
Jinak k těm letadlům, co mají slušně vyřešenou aerodynamiku. Proč třeba FW 190 bylo známé tím, že téměř nepotřebovalo trimování? Nakonec trim mělo stejnak jen na výškovku. No a odpověď je přeci jasná, protože mělo aerodynamiku navrženou tak, aby se vlivy různých částí letadla kompenzovaly tak, aby se to ve výsledku chovalo pořád (víceméně) stejně a nenáročně pro pilota. To přeci nebyla nějaká náhoda. To tak Kurt Tank navrhnul a spočítal, aby to tak bylo. Taková věc se nestane samo s sebou.
Chci říct, že mezi WW2 letadly rozhodně budou zásadní rozdíly. Výkonově třeba podobný stroje, ale pro pilota mnohdy významně jinak řízené.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.