57_OTU ajvn napsal:
Jenom jeden příklad: Supermarine Spitfire třeba MK 5.
IL-2 1946 ; DSC WWII; BoK; CLOD; WT = Více či méně jiný letový model.
V DCS není MKV, a IL46 s CLODem + - seděl páč si Ilya bral zdrojáky z 46 a rozšiřoval je.
DCS by mělo být asi nejpřesnější ..
WT a pokémony sem tahat nemusíme.
Myslím, že ke změnám ve FM částečně došlo i vlivem konkurenčního boje mezi simulátory (vlivem neviditelné ruky trhu). V ROFce se taky FM některých Sopwithů a Albatrosů a Pfalze významně upravovali až po dlouhé době.
Myslím, že ke změnám ve FM částečně došlo i vlivem konkurenčního boje mezi simulátory (vlivem neviditelné ruky trhu). V ROFce se taky FM některých Sopwithů a Albatrosů a Pfalze významně upravovali až po dlouhé době.
To je ale zcela něco jiného. K WWI prostě není dostatek zdrojů s měřením a nebo se jejich střípky z výpovědí dají různě interpretovat. Když to tedy udělali jak si mysleli, že je správně, tak je musel někdo přesvědčit o tom, že to správné není. Taky musíš u RoF uvažovat s obratem o 180°, kdy se začalo tlačit na prodej jednotlivých letadel, čemuž se přizpůsobil vývoj, a opravy starších letadel neměly income.
Myslím, že ke změnám ve FM částečně došlo i vlivem konkurenčního boje mezi simulátory (vlivem neviditelné ruky trhu). V ROFce se taky FM některých Sopwithů a Albatrosů a Pfalze významně upravovali až po dlouhé době.
To je ale zcela něco jiného. K WWI prostě není dostatek zdrojů s měřením a nebo se jejich střípky z výpovědí dají různě interpretovat. Když to tedy udělali jak si mysleli, že je správně, tak je musel někdo přesvědčit o tom, že to správné není. Taky musíš u RoF uvažovat s obratem o 180°, kdy se začalo tlačit na prodej jednotlivých letadel, čemuž se přizpůsobil vývoj, a opravy starších letadel neměly income.
Konkurence RoF ? Starej Red Baron ?
Já se špatně vyjádřil. Tu první větu jsem myslel jen na BOX a srovnání s DCS, event. i s CLODem. Na ROF jsem to nechtěl vztahovat a máš úplnou pravdu, že tam byl jiný způsob prodeje. 777 studio jelo (jede) spíš víc na kvantitu než na kvalitu (oproti DCS). Zas se ale nemohou nějak dramaticky v rámci žánru rozcházet od konkurenta. Některé věci už prostě měli (mají) realizované, jako málo uvěřitelné, nebo v rozporu s měřením či memoárovou literaturou.
U WWI je určitě těch podkladů míň, zas ale taky existuje celá řada replik těch mašin. Nevím, jak moc si třeba na Novém Zélandu schraňují TTD, ale určitě by se z toho dalo vycházet. Nebo, ve Švédsku má pan Carlsonn dva typy fokkerů. U ROFky jsem měl občas pocit (i u BOX mám), že se snaží ta vydávaná letadla upravovat do páru a tak ty první nástřely FM mohou být i docela pocitově nevěrohodné. A Jak těch letadel bylo více, tak pak se to ladilo celkově.
Myslím, že určitou konkurencí ROF dnes může být v podstatě jen sim: Over ther flanders field (nemám ho). Red barona I i II jsem hrál docela fest. ROFka je ale přeci jen dost next gen. A buďme rádi za ní.
Co je tedy se směrovkou špatně a proč se to nezměnilo. Všimněte si jak to letadlo na výchylky reaguje. Testoval jsem p-40 a bf109f4 tam to byl vždy klasický případ. Když výchýlíte směrovku ta začne podivně vybočovat a pak bez dalšího vybočování přejde do výkrutu. To že to není tak ostré je dáno jen tím že omezili účinnost kormidla ale samotné chování se nezměnilo a je jedno jak rychle to uděláte. Ve skutečnosti právě záleži na tom jak rychle to tam dáte. Letadlo na výchylku směrovky reaguje tak že se začne točit kolem svislé osy a tento pohyb urychluje proudění na jedné polovině křídla oproti druhé a z toho důvodu to začne klonit. Když zvládnete (díky silám v řízení a účinnosti směrovky) rychle vychýlit směrovku tak to začne vybočovat a klonit zároveň. Kdýž to uděláte pomalu tak to skoro klonit nebude. U letového modelu BOS to není kombinovaný pohyb v závislosti na rychlosti změny vybočení ale nejdřív to trochu jen vybočuje a pak to jen kloní. To tam bylo vždycky a nic se nezměnilo. Protože to tentokrá díky úpravě účinosti kormidla s výchylkou to není tak ostré tak to vnímáte jak ok, ale nic se nezměnilo jen se razance zmenšila.
Krakene, otestoval jsem to a zaměřil jsem se na rychlost změny výchylky směrovky. Nezjistil jsem významný rozdíl v rychlé a pomalé výchylce, tzn. dospěli jsme oba ke stejnému výsledku měření. Nicméně z mých pilotních zkušeností si příliš nevzpomínám na pozorování tohoto vlivu ani v reálu (tím to nezpochybňuji, ale významně mě to netrklo). Naopak si jasně vybavuji, jak jsem ještě v elementárce zkoušel pilotovat bez směrovky ("zaseklé nožní řízení") a jak Blaníček divoce reagoval na prudká křidélka. Nijak nerozporuji to, co jsi psal, ale je skutečně vliv různé rychlosti proudění vlevo a vpravo tak velký? Když uvažuji rychlosti warbirdů, o kterých se bavíme (tedy dejme tomu okolo 100 m/s), tak na jedné polovině křídla to chvilku bude (domnívám se) třeba 98 a na druhé třeba 102 m/s, než se to maximálně během vteřiny zase skoro srovná. Domníval jsem se, že řádově větší vliv bude mít vzepětí + šípovitost a také samozřejmě interference s trupem a ocasními plochami? Jenže tyto vlivy se přece projeví samotným vybočením stroje a ne rychlostí tohoto vybočení, ne?
Ano Fučido ty relativní rychlosti jsou oproti dopředné rychlosti malé a proto by to mělo vice vybočovat a ne klonit a čím pomaleji to udělám tím méně. Co je na to FM špatně je to že to nejdříve trochu vybočuje a pak si to jako rozmyslí a začne to jen klonit. Dnes jsem to zkoušel v Fw-190A3 a když jsem do toho dupnul hodně rychle, tak to zapomnělo i vybočovat a jen to klonilo. Asi ten FM se rozhoduje podle výchylky kormidla ne podle rozdílů rychlostí na polovinách křídla.
K tomu trupu atd. Když šlápneš směrovku tak se tam děje několik věcí. Zaprvé vytvoříš sílu na SOP a ta je u valné většiny letadel nad těžištěm a kloní letadlo opačně. Zadruhé. Tím že to začne rotovat kolem svislé osy začíná SOP ofukovat vzduch šikmo a vytváří proti sílu která tu rotaci tlumí a samozřejmě jsou tam setrvačné síly které ten pohyb také tlumí. Dále je tam ten vliv trupu kde rozhoduje poměr ploch před těžištěm a za těžištěm o tom jak ten pohyb bude dále tlumený. To vzepětí křídla naopak se snaží působit proti klonění a pro to se tam u dolnoplošníků dává. Výsledkem je samozřejmě kombinace sil a ve valné většině případů letadlo více vybočuje než kloní a proto se každý pilotní žák učí ve výcviku že primární funkcí směrovky je zatáčení a druhotnou klonění. A určitě jste se na Blaníku učili pro případ poruchy křidélek zatáčet jen nohama a byla to taková "placatice" Myslím že my jsme za SVAZARMu takovou úlohu tam měli.
Když vyšel tenkrát poprve v BOS bf109F-4 tak jsem si všiml že se to chová nějak divně (bylo to daleko horší než dnes) Šel jsem si na letiště zalétat a když jsme tak s bratrem létali tak jsem si řekl že to zkusím jestli teorie sedí. Samozřejmě jsem začal vyšlapovat směrovku pomalu a opatrně (nechci se zabít )ale dostatečně aby se to projevilo. Letadlo začalo vybočovat a díky té rotaci klonit. Jak klonilo tak složka vztlaku kolmá k zemi se zmenšovala a protože jsem nezvětšoval úhel náběhu křídla a na knipl nesahal (tahat za to je nejlepší způsob jak přejít do vývrtky) tak letoun začal přecházet do čím dál strmější spirály. Tady v tom letovém modelu to nejdříve jede po horizontu a pak když to na vybočování zapomene a začne to klonit tak to teprve začne "dávat" nos dolů. Prostě to je jak "lijeme písmenka a teď lijeme kulky" a dříve to u mnoha letadel se jen lilo kulky žádný závislý pohyb.
K tomu Blaníku je třeba říct, že u něj budou všechny tyto efekty mnohem výraznější než u stihačky. Proč?
1) Má to dlouhá štíhlá křídla, zatímco stihačky krátká a tupá. Rozdíl v rychlostech na křídlech vlivem rotace kolem svislé osy se tak projeví dramaticky víc než u těch stíhaček. Platí to pro klonění i pro adverse yaw. U některých letadel se snad adverse yaw neprojevuje skoro vůbec.
2) Je to kluzák, nemá to motor a vrtuli. Navrch jsou ty lítadla z WW2 slušně přemotorovaná.
Proto bych byl pro, aby se z Blaníku nedělaly zásadní závěry pro BOSkový lítadla. Je to jiná liga. Chce to pilota, co lítá něco podobných. Tedy dolnoplošník, jednomotorák se slušnou porcí koníků. A nejlépe takový, který byl konstruován v době blížící se WW2. Páčto dnešní lítadla jsou navrhována s veškerou pomocí počítačů a mají otázky kolem stability velmi dobře vyřešené. Nemívají neduhy těch konstrukcí z 30tý či 40tých let.
Jinak samozřejmě těžknutí na čumák při ploché zatáčce platí obecně. Třeba ty britské testy kořistního Befka uvádějí (jestli si to pamatuju přesně), že při větší než 50% výchylce směrovky se nedá čumák udržet v horizontu.
Já už na to nemám oči mžourat do monitoru a hledat kdejakou tečku na obloze. Zjistil jsem, že je pro mně fakt lepší, nechat za sebe tohle dělat radar..a když už si vezmu něco težšího, tak jsem jen většinou potrava pro navoněné modrooké blonďáky, leštící si na mé nebohé Pešce svoje ego..nejlépe ve třech tak si říkám, že bych se té mé BoX sbírky mohl zbavit ( a že je slušná, vlastně kompletní ) a udělat někomu radost. I když pochybuji, že tady je člověk BoXkem nepolíbeny..
A hlavně se ze mně stává offlinista Upravil/a Mira dne 31-08-2017 09:27
Rumcajsi, Zifi: poznámky, že Blaník to má jinak, než třeba Bf 109, jsou mimo. V tomhle směru se stále bavíme o jedné fyzice, o jedné mechanice letu. O principech.
Kraken je minimálně z pohledu ČR hodně velký pojem. Nejen zkušený reálný pilot, který letěl s kdečím, ale zároveň úspěšný a aktivní letecký konstruktér, majitel firmy mající za sebou úspěšná letadla. Navíc i boji ošlehaný virtuální pilot. A i když sem tam napíše Svazarm, tak to není ještě takovej dédek, kterej by jen vzpomínal na to, co kdysi kdesi možná viděl. V obecné rovině jsou jeho poznámky k mechanice letu EXTRÉMNĚ cenné.
Krakene, obecně si to představuju tak, jak to píšeš, jen u vzepětí se myslím vyjadřuješ v souvislosti s příčnou stabilitou, kdežto já jsem akcentoval naopak opačný vliv při vybočení. A tady na tebe mám dotaz (sice jsem včera prolézal skripta mechaniky letu, ale stejně si nejsem jistý): Mám-li kladné vzepětí a vyosím-li křídlo doleva (levá směrovka), tak levé křídlo bude obtékáno pod menším úhlem náběhu než pravé, je to tak? Demonstroval jsem si to na jednoduchém větrném tunelu, jemuž pohon dělaly mé plíce a křídlo tvořil vzepjatý list papíru . Pravá polovina improvizovaného křídla se zvedala a tedy klonila. Nezprznil jsem to moc? .
Píšeš (jestli to chápu), že v určitou chvíli přestane (v BoX) letadlo zatáčet a začne klonit. Ten pocit já ale nemám. Přijde mi, že se klonění začne projevovat ne v závislosti na poloze kormidla, ale letadla. Tedy ano, necítím vliv rychlého a pomalého vykopnutí, ale zbytek ano - jsem málo směrové vyosený => málo kloním, jsem hodně směrově vyosený => hodně kloním.
A teď dotaz na tebe více jako na pilota, než jako na inženýra: Ty v tom vnímáš oproti reálné pilotáži (kdy reálně i virtuálně děláš vše automaticky) nějaký větší rozdíl? Já sice v reálu neletěl už přes rok (dělám děti ), ale rozdíl nijak významně nevnímám, naopak mi to přijde hodně hodně blízko.
Pokud sem nenapíše elaborát člověk se zkušenostmi s řízení WW2 letounu, tak tady nemá cenu nic řešit. Nejpříhodnější by bylo. Pokud by některý ze zdejších odborníků navázal spojení na fejsbůku s Radimem Vojtou, který kočíruje Spitfire a Jak-3. On má určitě srovnání i s tím vaším Blaníkem. Na tom by se dala ta debata stavět. Ale pochopím, když se tak nestane. Protože to chce koule vést konstruktivní debatu s někým kdo tomu opravdu rozumí. Tady stačí použít pár odborných termínů a bez ohledu na to jak moc velký je to blábol, tak vždy budete před místní komunitou vypadat fešácky. Edit: než jsem tohle napsal, tak jsem nečetl poslední příspěvek od Fučiho. Ale i tak si myslím, že by někdo z Vás měl toho Radima Vojtu kontaktovat.
Upravil/a ukulele dne 31-08-2017 09:50
Fuči, jenže geometrie stihačky a Blaníku jsou o poznání jiné. Některé efekty jsou prostě u větroně mnohem citelnější z důvodu délky křídla. A to přesně, ty co jsem popsal. A třeba takový Texan prý téměř nezná adverse yaw, protože tak byl navržen. Poměry trupu, křídel, vzepětí a směroky jsou udělaný tak, aby se to víceméně vyrušilo. Chci říct, že každé letadlo je jiné a návrh draku může počítat s tím, aby se některé efekty kompenzovaly jinými. Třeba Folgore měl asymetrická křídla. Pozdější Befka směrovku s profilem na jednu stranu. Takže výsledek může být ten, že ty efekty sice existují, ale kompenzují se něčím jiným, takže jsou pro pilota potlačené až do míry, že je nemusí moc řešit. Každý éro je jinačí.
Ale prd, stačí sednout do trenéru (Z-26). Není zase takovej problém se domluvit v aeroklubu na svezení a "půjčení řízení" od instruktora na těch pár zatáček ...
krom toho tohle mluví za vše:
AH_Kraken napsal:Samozřejmě jsem začal vyšlapovat směrovku pomalu a opatrně (nechci se zabít )ale dostatečně aby se to projevilo. Letadlo začalo vybočovat a díky té rotaci klonit. Jak klonilo tak složka vztlaku kolmá k zemi se zmenšovala a protože jsem nezvětšoval úhel náběhu křídla a na knipl nesahal (tahat za to je nejlepší způsob jak přejít do vývrtky) tak letoun začal přecházet do čím dál strmější spirály. Tady v tom letovém modelu to nejdříve jede po horizontu a pak když to na vybočování zapomene a začne to klonit tak to teprve začne "dávat" nos dolů. Prostě to je jak "lijeme písmenka a teď lijeme kulky" a dříve to u mnoha letadel se jen lilo kulky žádný závislý pohyb.
Zifi napsal:
Pokud by některý ze zdejších odborníků navázal spojení na fejsbůku s Radimem Vojtou, který kočíruje Spitfire.
tak zrovna podle něj Spit po vysunutí klapek jde trochu čumákem dolu a na vyrovnání stačí jen málo trimu, Spit v BoX po vysunutí klapek naznačí spuštění čumáku v prvním momentu aby pak následně "vystřelil nahoru"...
občas je lepší se neptat, jo ještě jsem se ho ptal (přes prostředníka, osobně ho bohužel neznám) na nějakou stupidní grafomanovu teorii, kterou tady obhajoval nějakou jinou hloupost BoSka, byla to blbost, samozřejmě...
Ukázka toho jak Radim Vojta vnímá let. Myslím, že Fuči by mohl dokázat vykomunikovat s tímto člověkem opravdu přesvědčivé závěry. http://www.pilotinfo.cz/z-historie/historicka-letadla/north-american-at-6-texan-harvard-z-pohledu-pilota-a-trochu-mechanika-dil-paty-posledni
Zifi napsal:
Pokud by některý ze zdejších odborníků navázal spojení na fejsbůku s Radimem Vojtou, který kočíruje Spitfire.
tak zrovna podle něj Spit po vysunutí klapek jde trochu čumákem dolu a na vyrovnání stačí jen málo trimu, Spit v BoX po vysunutí klapek naznačí spuštění čumáku v prvním momentu aby pak následně "vystřelil nahoru"...
občas je lepší se neptat, jo ještě jsem se ho ptal (přes prostředníka, osobně ho bohužel neznám) na nějakou stupidní grafomanovu teorii, kterou tady obhajoval nějakou jinou hloupost BoSka, byla to blbost, samozřejmě...
asi máš pravdu. Potom bychom to asi prodali všichni a ne jen Mira
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
V ROFce se taky FM některých Sopwithů a Albatrosů a Pfalze významně upravovali až po dlouhé době.
Tu první větu jsem myslel jen na BOX a srovnání s DCS, event. i s CLODem. Na ROF jsem to nechtěl vztahovat a máš úplnou pravdu, že tam byl jiný způsob prodeje. 777 studio jelo (jede) spíš víc na kvantitu než na kvalitu (oproti DCS). Zas se ale nemohou nějak dramaticky v rámci žánru rozcházet od konkurenta. Některé věci už prostě měli (mají) realizované, jako málo uvěřitelné, nebo v rozporu s měřením či memoárovou literaturou. 
