Rumcajs napsal:

O jaké umění přesně jde? Průřezy konstrukcí, aby bylo názorně vidět, jak to funguje a kde je co umístěný, se používaj od počátku průmyslové revoluce a nikoho nenapadlo o tom říkat, že to je umění. Díky počítačům se to už tolik nedělá, protože vizualizaci funkce a tvaru zvládnou lépe. Svého času to ale bylo populární a technická muzea jsou toho plná. Na ČVUT toho maj taky plno. Nakonec na to člověk nemusí být umělec, aby něco rozříznul, na to stačí smysluplně zvládnuté řemeslo. Pixlu s červenou barvou a nějakej štětec člověk taky najde snadno.
Mě je nějakej řopík celkem buřt. Ale v čem přesně spatřujete to umění v ufiknutém rohu z betonu? Já ho nikde nevidím. Asi se někde v mé výchově stala chyba a nikdo mi to pořádně nevysvětlil. Růžový tank, trenky na hradě, ufiknutej bunkr, svařených pár kusů vysloužilýho železa ... prosím, pomozte mi s nalezením toho krásna a umění v tom.

310_cibule napsal:
Umění se moc vysvětlovat nedá (respektive bylo by na hodně dlouhé lokte zasvěcovat zde do základů estetiky. Něco jako mně v rychlosti vysvětlit základy aerodynamiky či třeba programování)). Zvláště když ještě obsahuje prvky happeningu. Ale to není to hlavní, o co v tomto případě jde. Naopak klíčové je, že tento akt u některých vyvolává nutkavý pocit dávení. Snažil jsem se proto to barbarství páchané řopících odsoudit, dokud neseženou něco na uklidnění žaludku.

Aces_Wild napsal:

Poděl se s námi o své vytříbené umělecké cítění a prozraď nám co je tedy na uříznutém rohu řopíku umění?

Rumcajs napsal:

To mě právě zajímalo, ten základ estetiky v kusu uříznutého betonu. U mě to nevyvolalo nic. Respektive vyvolalo to pocit, že se někdo mermo mocí snaží zaujmout svět tím, že udělá něco, co tu ještě nebylo. Že ten hoch zcela prvoplánově hledal něco, čím by se mohl prohlásit za avantgardu, za někoho, kdo je umělec. Ty pocity nutkavého dávení zdejších matadorů chápu tak, že to vidí vlastně stejně, jen k tomu přidali navrch svůj vztah k válečné historii a tohle mají za nevkusné.
Pro mě je umění něco, co je nejen estetické, ale taky umění vytvořit. Umění od slova že se to musí umět, že to není samo s sebou. Že to každý nedokáže dát dokupy tak vkusně a dokonale. Estetická může být i kytka, ale utrhnout kytku umí každej. Ten nebohej řopík bez rohu v mém nahlížení na svět není umění ani v jednom pohledu. Estetiku v tom fakt nevidím a umění to rozhodně není, ufiknout kus čehosi je celkem běžná industriální dovednost.
Pak se tu naskýtá ještě otázka, jestli to třeba nebylo pod nějakým grantem. Že třeba v rámci podpory mladých umělců bylo možný utratiti nějakou sumičku (zde celkem malinkou) a tak se hledalo něco, kde by se ospravedlnil nějaký náklad proplacený spřátelené firmě. Něco ve smyslu ... mám kámoše se stavební firmou a dělaj s betonem, kluci sežeňte nějaký umění, kde bychom jim mohli zaplatit pronájem za jeřáb a to diamantový lano, co jim zbylo. Což je v současném dotované světě sport víc než běžný, nebo se pletu?

310_cibule napsal:
Díky za poklonu, i když netuším, podle čeho posuzuje mé estetické cítění a dokonce je označuješ za vytříbené. Nikdy jsem zde ohledně svých preferencí na toto téma nic nepsal, dokonce ani nyní. Ale jestli se o estetice chceš něco dozvědět, doporučuji Mukařovského a Teigeho (to je naprostá klasika). Z těch novějších třeba Jůzla (to je na pochopení jednodušší). Člověku taková teoretická průprava umožňuje leccos pochopit. Já si na osvětu v tomto ohledu netroufám, nemám na to dost nastudováno.

Aces_Wild napsal:


Posuzuji tak podle tvé obrany toho sebestřednýho blbečka co "architektonicky pečlivě promyšleným řezem" "deaktivuje objekt, který byl určený k zabíjení" (text v uvozovkách jsou slova toho mistra umělce).
I když ti ta otázka dává celkem zabrat, zeptám se tedy ještě jednou: co je na uříznutém rohu řopíku umění?

AJaromir napsal:

Když jsme u toho umění. Já uznávám hlavně antiku, renesanci a baroko, které vychází z přirozené krásy věci. Chápu moderní umění, ale ve mně nevyvolává ten dojem, že se koukám na něco krásného, co ve mně budí příjemné pocity. Jen porovnejte moderní domy s barokními. Ty moderní jsou jak krabice. Ty barokní jsou zase nádherně zdobené.

1stCL_Fucida napsal:



Už jen to, jakým způsobem to rozvířilo diskusi, je hodně dobré a dokážu v tom umění vidět. Ostatně doufám, že práce toho studenta bude obsahovat právě i onu vlnu nevole a nepochopení a že to nějak rozumně analyticky uchopí. Připomínán mi to snahu rozvířit diskusi, jako když vznikl nad Prahou neonový nápis, když natřeli tank narůžovo, nebo když o 20 let později na stejném místě jakoby rostl kousek tanku ze země. Je to pro mě něco, co člověka přiměje přemýšlet.

A z praktického hlediska, tak první pocit, který to ve mně vzbudilo, byl: "Chudák řopík". Ale když si to vezmu kolem a kolem, tak ten kluk si zajistil od majitele povolení. Řopík navíc není žádná historická vzácnost, jsou jich minimálně stovky, o některé pečují historické kluby, ale další se rozpadají na prach. Pokud by nějaký klub měl o daný řopík zájem, pak by mě to mrzelo, ale takhle se mi naopak zdá, že se umělec trefil svým projevem do černého.

Rumcajs napsal:

@Cibule: K tomu blití - jsem to přeci psal. Ti kluci to vidí podobně, to je: Nejedná se o umění, ale o prvoplánový pokus se zviditelnit. A přidali k tomu svůj vztah k vojenské historii. Leckdo tu obdivuje třeba restaurátorské snahy, když se tu a tam najde nějaké to zapomenuté letadlo či tank. A tak se vyblinkávají nad opačnýma postupama. Zdejší smečka tím prostě žije. Tak mi nepřijde nijak divné, když se k tomu počinu vyjadřují negativně. Já sám se k tomu stavím neutrálně. To je nijak to neprožívám, ale taky současně jsem na tom přes veškerou snahu nenašel nic estetického, zajímavého, pozitivního ... žádný kladný bod. Nula.

310_cibule napsal:
Rumcajsi, vůbec nejde o to, jestli se to tobě či mně líbí nebo nelíbí, jestli to považujeme za umění, či třeba dobrý nápad, jenž někoho zaujme a jiného vůbec. Já tu dokonce ani nikde nepsal - jak si někteří mylně vykládají, že to umění je. Nemám puvoir na to, abych ti posoudil.

Co mne na celé té zdejší debatě zaujalo (stejně jako na těch pár nedávných), jak jsou někteří lidé nesnášenliví k tomu, co dělají druzí (byť tím nikomu neubližují, nikoho neurážejí, neohrožují). A přesto se hned začne blít, označovat lidí s jiným vkusem za blbečky atd. Už jsem si tu s touto úvahou několikrát naběhl (a v duchu se zařekl, že už to znovu neudělám :-), jenže mi to prostě nedá. Třeba si myslím, že si kvůli tomu sem tam někdo uvědomí, jestli je tohle způsob interakce, který tuto společnost posouvá kupředu.