[img]http://www.jpeg.cz/images/2016/12/29/Ccae.jpg[/img] is not a valid Image.
Před 75 lety byl v koncentračním táboře Mauthausen, prý na proslulých schodech do kamenolomu, ubit jeden vězeň z protektorátu Böhmem und Mähren.
Ten vězeň nebyl nijak důležitý, žádná prominentní osobnost, žádný generál, ani poslanec, ba ani předseda nějaké sokolské organizace. Ten muž se od běžných občanů protektorátu lišil jen tím, že se přidal k odboji. Ano je to přesně ten muž, který je vždy zmiňován, když nějaký velký politik, nebo předseda toho či onoho protinacistického spolku hovoří během svátku, nebo výročí o „umučených bojovnících našeho domácího odboje“. Nikdy jej v tom proslovu nenajdete jménem, nebyl jako desítky jeho polozapomenutých kolegů natolik významný, aby se hodilo prodlužovat projev. Proto bych rád alespoň nastínil obraz jednoho muže z davu zapomenutých hrdinů odboje.
[img]http://www.jpeg.cz/images/2016/12/29/UFSd.jpg[/img] is not a valid Image.
Václav Šubrt se narodil koncem roku 1899 v Praze na Poříčí na Novém městě a vyrůstal na Žižkově, v Praze se také vyučil knihařskému řemeslu. Koncem dvacátých let měl již na Žižkově, později v Michli vlastní živnost. V té době si také bere za manželku milovanou „Lidušku“ (Ludmilu Neubergovou). I když spolu mají krásný vztah, jejich jediná dcera se narodí teprve sedm let po svatbě v roce 1933.
Václavův život na konci první republiky je poklidným životem měšťáka a malého živnostníka, který přečkal krizi a nyní má již vlastní tovaryše. A když se vše daří, přichází Mnichov a 15. březen 1939.
Pro Václava je to rána, jako pro většinu jeho spoluobčanů nového protektorátu, avšak nezlomilo ho to tak, aby složil ruce do klína a čekal. Ihned nabídl svou tiskařskou a knihařskou dílnu do služeb odboje. Nevím koho kontaktoval, nebo kdo jej naopak vyhledal, avšak záhy jeho služeb využívá ilegální KSČ k tisku Rudého práva a dalších propagačních materiálů.
O jeho tehdejší činnosti můžu citovat jen poválečný dopis manželky:
Dopis Ludmily Šubrtové z konce 60. let:
“Prosím soudruhu by jsi přečetl tento výpis a laskavě jej předal k vyšetření na patřičné místo. Jedná se o činost mého muže Václava Šubrta z Michle, který za okupace pracoval pro ústředí K.S.Č. Jelikož případ není dosud vyjasněn, obracím se s prosbou na Vás. Před válkou jsem bydlela se svým mužem Václavem Šubrtem v Michli, Prostřední č. 627 ve vlastním rod. domku, kde manžel provozoval svoji knihařskou a zlatičskou živnost. V roce 1939 v létě začal u nás spát a takřka bydlet mladý muž jménem Jarda. Muž nechtěl nic mě o něm říci a zároveň se u nás začlo uskladňovat bedny a chodily k nám různí, mě neznámé lidé. Někdy jsem též falcovala illeg. Rudé právo, které k nám bylo přivezeno, u nás se tiskly letáky. V roce 1940 v únoru přišel jeden soudruh (nyní jsem jej poznala dle fotografie na výstavbě 25 let rud. práva, jest to s. Mařík.) a řekl rozcházím se dočasně s Vámi, včera byla zatčena Irenka. To byla též jedna z nich pracovnice. V březnu jeden soudruh pod jménem Franta najmul na Žižkově, v Chlumově ul. č. 4 krám s dílnou, do krámu se nastěhoval manžel s knihařskou dílnou z Michle, aby svojí firmou, kryl co se v zadu tisklo. V létě 1940 gestapo volalo manžela k telefonu a chtěli aby jim předal svého společníka. Muž tenkrát řekl, žádného společníka nemám to je pánové mýlka. Hned to řekl Svobodovi - či Frantovi ten ale, že je klid. Muž ale řekl já jsem denně sledován já toho všeho nechám, ať zase pracuje někdo jiný. V září jsme dílnu přestěhovali do Michle, Budějovické č. 1059 neboť jsme domek prodali, neb manžel potřeboval peníze do řemesla (tehdy nebyla práce). Ale v říjnu asi snad tak 14 dní to bylo po přestěhování, k nám přišel ten illeg. pracovník a že to nemají kde natisknout, že vše přivezou ihned natisknou a že to u nás nezůstane. Ale přivezli pouze papíry a stroj nikoliv až prý zítra. Ale to již to muselo váznout bylo již listopad a nejeli. Manžel byl zničený, říkal já to snad už neměl dělat taková věc se nemá tak dlouho odkládat.
Také 18. listop. přijelo gestapo, řekli pracujete pro K.S.Č. muž řekl to je nesmysl pánové. Jeden řekl jaký nesmysl tady mám seznam věci a šel a vše dle seznamu nalezl. Manžel musel balíky odnášet k vozu. Když odjeli muž řekl, víš kdo byl ve voze? Ten co to u nás tiskl. Snad byl udán nebo on to zradil? Co teď? Nalezli též u nás cyklostil, ale na tom se netisklo. Ale asi za 1 hod. přijeli znovu, odvezli zlaticí stroj i písmo marně manžel říkal že to se k tisku nehodí to že je odborný zlatící lis pouze na nápisy. Hned ráno byl ovšem zatčen po druhé důkladné prohlídce. Jendu jsem již vícekrát nespatřila. V Pečkárně jsem mluvila jednou s mužem. Řekl vše bylo zrazeno (ale nevědí nic o garážích, ty jsou zachráněny.) Ale o těch jsem ani já nevěděla. Později mě manžel vzkázal z Pankráce po jednom propuštěném vězni, že onen muž se jmenuje Lejsek. Později jsem vše vypátrala. V roce 1941 v říjnu byli posláni do K. L. Mauthausen, kde byl můj muž ubit, kdežto onen Lejsek se z Mauthausenu vrátil po revoluci. Přičiněním jsem se dozvěděla od jednoho soudr., že pracuje v Rudém právu. Ihned jsem jej navštívila, ovšem on tvrdí, že dostal nařízeno z ústředí aby udělal soupis věcí u koho co mají uskladněno a on že ten soupis učinil a hned že byl zatčen. Říká že Šubrt ho zradil. Dle mého se dá věc aspoň částečně vyšetřit. Manžel mě tehdy řekl "on se přiznal bylo-to v protokolu" a totéž říká nyní pan Lejsek. Vinu nese ten kdo nařídil udělat soupis! V takovém režimu něco tak ubohého nařídit! Spíš, že to byl mezi nimi zrádce. Žádám o vyšetření a sice z důvodu toho že nyní jsem slyšela různé narážky "Kdož ví pro byl zavřen!"
Manžel za svoji ideu položil život, dcera přišla o tátu, z bytu jsem se tehdy musela vystěhovat, dílenské zařízení takřka všechno zabaveno, stálé prohlídky i peníze z prodeje domku zabaveny a nyní mám jednotlivý byt v suterénu bez sklepa a dostat jiný nemohu neb nám dvou osobám má stačit když jest 20 m2 veliký. Proto muž pracoval? Jako svědky uvádím!
soudruh Jaroslav Grunt, elektromontér u E. Podniků Praha-Michle, Kačerov u Smyčky 9
soudruh Ježek, malíř písma maj. rod. domku Michle, V úhlu (vlastní domov)
soudruh Josef Bezkočka Michle, Karlova ul. (za továrnou golot?)
Můj bratr též to může dosvědčit Josef Neuberg, Ideál Chitusiho 1006.”
Oznámení o umístění vězně na Pankráci:
[img]http://www.jpeg.cz/images/2016/12/29/vkiGT.jpg[/img] is not a valid Image.
Ten kdo se postaral hlavní měrou o zatčení Václava Šubrta a jeho kolegů, byl jeden velice schopný doktor práv z Frankfurtu nad Odrou, Hans-Ulrich Geschke. Ano ten SS-Oberführer Geschke (tehdy zrovna povýšený SS-Obersturmbannführer) šéf pražského gestapa, který později předsedal soudu, jenž poslal na smrt řadu vysokých činitelů Obrany národa (např. generály Josefa Bílého, Hugo Vojtu a další), osobně zatýkal předsedu vlády Aloise Eliáše, byl jedním z iniciátorů a i účastníkem vypálení Lidic, ba i u kostela sv. Cyrila a Metoděje řídil osobně akce gestapa a mnoho dalšího „užitečného“ ve prospěch Velkoněmecké říše učinil.
Tak tenhle doktor práv neudělal kariéru jen proto že by byl schopný, ale že tu svojí „schopnost“ uměl nadřízeným i náležitě podat.
SS-Obersturmbannführer Dr. Hans-Ulrich Geschke:
[img]http://www.jpeg.cz/images/2016/12/29/mTfZg.jpg[/img] is not a valid Image.
Přeložená zpráva Dr. Geschkeho:
23
Tajná státní policie
Řídící úřadovna státní policie Praha Praha II, dne 19. listopadu 1940
B. - čís. 62/40 g – II A
Spěšný dopis!
Tajné!
a/ Hlavnímu říšskému úřadu pro bezpečnost
k r. SS-Oberführerovi Müllerovi
Berlin SW 11
b/ SS-Gruppenführerovi státnímu tajemníkovi
K. H. Frankovi fxx) 30/11
c/ Veliteli bezpečnostní policie a SD
k r. SS-Obersturmbannführerovi Böhmemu
Praha
d/ Řídící úřadovně státní policie Brno
k r. SS-Hauptsturmführerovi vl. r. Dr. Lettowovi
Brno
Týká se: Ilegální KSČ
Předešlé: Bez
Po zdlouhavých a rozsáhlých šetřeních se nyní podařilo zasadit ústřednímu vedení ilegální KSČ pro Čechy a Moravu nejvýš citelnou ránu.
Již v minulém roce se stalo důvěrně známým, že ilegální KSČ vlastní rozsáhlý sklad tiskovin, strojů a materiálu a že místo tohoto skladiště ohrožované státně policejním šetřením často mění. Nyní se podařilo toto obratně maskované skladiště objevit ve skladištní místnosti pronajaté za tím účelem ilegální KSČ v Praze-Vršovicích a mj. Zajistit tyto předměty:
elektrický tiskový stroj zn. „Rotaprint“
k němu příslušný motor zn. „AEG“
náhradní elektrický motor
obtahovací stroj
psací stroj
řezačku na papír
písmovnice se 7 skříňkami s obsahem 110 kg různých typů
8 beden s různými náhrad. Součástkami
kompletní sazečské nástroje
bednu s tiskovými barvami
22 balíků obsahujících 11 000 listů obtahového papíru.
Všechny uvedené věci jsou v upotřebitelném stavu, dobře ošetřené a mají celkovou cenu 8 000 RM.
V průběhu těchto šetření se dále podařilo zadržet skladníka ilegálního ústředního vedení KSČ pro Čechy a Moravu. Správce nalezeného skladu. Jde o příslušníka protektorátu Eduarda Lejska.
V této souvislosti je zajímavé, že Lejsek již od roku 1933 patřil výlučně k ilegálnímu komunistickému aparátu, aniž byl členem legální KSČ. /Jak známo, existoval již od r. 1926 souběžně s legální organizací strany také ilegální aparát./ Během této činnosti dostával Lejsek průběžně měsíční plat 1200 K od ústředního vedení ilegální KSČ. Lejsek spravoval nalezený sklad od r. 1933 a společně se Špolcem, zadrženým 15. 11. 1940, zhotovoval od obsazení protektorátu průběžně ústřední materiály.
Objevený sklad obsahuje archív všech do této doby zhotovených ilegálních ústředních materiálů.
Dne 19. 11. 1940 se podařilo objevit další skladiště tiskových strojů a materiálů ilegální KSČ – ústředí v jedné garáži v Praze-Pankráci- Objeveny byly mimo jiné tyto věci:
elektrický tiskový stroj zn. „Rotaprint“
ekeltrický obtahovací stroj
tři ruční obtahovací stroje
ruční válec
několik balíků obtahového papíru
a 5 000 výtisků tajné ilegální tiskoviny „Měsíc české knihy“.
V průběhu této akce se rovněž podařilo 19. 11. objevit fototechnické skladiště ilegální ústředny KSČ v Praze XIX, Dejvická 277. Toto skladiště se nacházelo ve fotolaboratoři „Alma“.
Na základě výpovědí skladníka ilegální ústředny KSČ Eduarda Lejska, zadrženého dne 18. 11. 1940, se podařilo zjistit také tiskárnu, kde v tomto roce byl průběžně zhotovován ilegální orgán „Rudé právo“. Majitelem tiskárny je příslušník protektorátu.
Karel Přáda,1 bytem v Praze-Troji čís. 50.
Přáda,1 oba jeho synové a jeden sazeč byli zadrženi. Tiskárna byla uzavřena, všechny stroje i s příslušenstvím byly zajištěny. V tiskárně se mezi jiným nalézají:
4 sazečské regály
400 kg typů
2 americké tiskové stroje2
ruční tiskový stroj
rychlolis
drátošička
řezačka
ruční řezačka
asi 3 000 kg papíru.
Dále byli zadrženi:
knihař Václav Šubert, bytem v Praze-Michli, Budějovická 1059.
Šubert dal svou dílnu k dispozici pro zhotovování ilegálního letákového materiálu,
příslušnice protektorátu Kostková, roz. Nováková, Bohuslava, bytem v Praze XII, Schwerinova 107.
Kostková byla od ledna 1940 do svého zadržení začleněna do ilegálního ústředního aparátu jako písařka. Zabývala se hlavně psaním blán pro ilegální „Rudé právo“, jakož i pořizováním opisů pro ústřední archív. Při výslechu udala mj., že obdržela pro Jana Jankovského, tč. Se nalézajícího ve vazbě, ústředního technika, v květnu 1940 dopis ilegální KSČ ze Slovenska, psaný neviditelným inkoustem, adresovaný zdejšímu ústřednímu vedení KSČ, a ona ho měla opsat. Dopis obsahoval dotaz, jímž se slovenská KS ptá, zda lze v ilegálních písemnostech zveřejňovat propagaci zřízení svobodné slovenské republiky.
Zajímavé jsou i její údaje o síle komunistické strany v nynějším protektorátu. Tak má být podle podkladů ústředního archívu v Čechách 120 000 členů, na Moravě 60 000 členů ilegální KSČ.
Výslechy a zjišťování jsou ještě v plném proudu. Při dalších zjištěních a po skončení předložím obsáhlou zprávu.
dr. Geschke (v.r.)
Zákaz dispozice se zbylým majetkem Václava Šubrta:
[img]http://www.jpeg.cz/images/2016/12/29/oe9gT.jpg[/img] is not a valid Image.
Osud dalších zatčených až na pana Lejska mi není znám, je velice pravděpodobné, že měli podobný osud jako Václav Šubrt. Nikdo, kdo nebyl v rukách Geheime Staatspolizei, nemůže Eduardu Lejskovi vyčítat že přiznal. Avšak obviňuji soudruha Lejska, že své přiznání hodil po válce na někoho, kdo se již nemohl bránit – to je osobní slabost. Pro tuto jeho slabost mi však v mysli vyvstává otázka, jak dokázal Lejsek přežít v Mauthausenu 3 roky a 7 měsíců? Pevně doufám a věřím, že to nebylo na úkor jiných.
Dopisní obálka z koncentráku:
[img]http://www.jpeg.cz/images/2016/12/29/PlMNk.jpg[/img] is not a valid Image.
Václav Šubrt se do Mauthausenu dostal 3. října 1941 a domů poslal ještě tři dopisy (poslední ze 7. prosince). Jeho život byl násilně ukončen koncem prosince 1941. Kancelář Mauthausenu s typickou německou přesnosti určila čas úmrtí na 29. prosinec 1941 ve 12:30. Jak již bylo číslo 3134 eliminováno z pozemského bytí se však úřední šiml nezmiňuje.
Poslední dopis z Mauthausenu:
[img]http://www.jpeg.cz/images/2016/12/29/4s7HG.jpg[/img] is not a valid Image.
Oficiální zpráva o úmrtí z dubna 1942:
[img]http://www.jpeg.cz/images/2016/12/29/3PWtL.jpg[/img] is not a valid Image.
Svatební fotografie Václava Šubrta z 29. dubna 1926.
[img]http://www.jpeg.cz/images/2016/12/29/0N71s.jpg[/img] is not a valid Image.
Dejme našim mrtvým jména a osudy, snad si zaslouží více než jen všeobecné projevy politiků o mrtvých „hrdinech“ té a oné války a té a oné doby.
"Máte právo říkat cokoli. ... Právo být na veřejnosti za hlupáka je u nás garantováno ústavou. Ale právo něco vyslovit nedělá z toho výroku pravdu. Pravda se prokazuje nebo vyvrací porovnáním s fakty. Kdo tenhle princip nerespektuje, s tím je těžká řeč. Všichni smíme takovou diskusi odmítnout. To není zbabělost ani povýšenost, to je jen rozumné hospodaření se silami a časem."
Ještě jednu fotografii bokem. Valdštejnský palác 26, května 1942 a de facto celá nacistická protektorátní galerka pohromadě. Vedle Franka, je tu i Heydrich na kterého si zítra počkají v zatáčce paragáni a za Heydrichem v druhé řadě náš gestapák Geschke. Škoda že se už asi nedozvíme, jestli si pro něj smrt skutečně přišla na konci války při bojích v Budapešti. Za války si tak potřísnil uniformu krví, že by si zasloužil trochu více bolesti a utrpení, než si jen někde v obklíčené Budapešti v beznadějné situaci v pálit kulku do hlavy. A co hůře, stále je tu možnost, že tenhle krvavý právník dožil a měl po válce za souseda třeba doktora medicíny Mengeleho.
Proč je dopis z koncentráku psán v němčině ? To tak museli psát (kvůli cenzuře) ?
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
